Takhle by mohl vonět Terre d'Hermès, kdyby nebyl syntetickým bolehlavem. Hutný hořký grapefruit, jemně olejovitý, chvílemi mírně šumákový, přechází na pryskyřičné dřevo, které se mění sametové, suché, aromatické. Výdrž přesahuje 4 hodiny.
Pokud jste milovníky dřeva a výrazných vůní, tak tento počin nesmíte vynechat. Krátce po jejím uvedení jsem si z ALZD pořídil její vzoreček. Od té doby se událo několik věcí. Evropská distribuce skončila, vůně prošla reformulací... ale není tak zle, jak to zní. Nemusíte si ji objednávat z ameriky. V Praze je ostrůvek pozitivní deviace v Pasáži Černá růže. A vzhledem k tomu, že John Pegg ohledně svých vůní razí heslo "all by myself" nebo "do it by yourself", nejde o koncernové šetření, ale jen drobné změny. O peníze tu nejde. (Pegg sám vytváří jak flakony, tak jejich obsah.)
Ale nyní už k samotné vůni. V úvodu se ocitnete v dřevěném přístavu, překládají tu (podle mého agarové a) guajakové dřevo a citrusy. Dřevěné fošny jsou naimpregnoványn či spíše napuštěny olejem. Olejem s citronem a černým pepřem. V úvodu sice cítíte v syté vůni guajaku perlivou svěžest citrusů (grep, pomeranč, citron) uhlazené hebkým, hladkým bergamotem. Ale ač je hladina a dřevěné molo posypány okvětními plátky růží a listy jalovců, které ofoukal jemný vánek s bergamotem (a později vetiverem)... nejde o romantickou něžnou vůni. Začátek je optimistický prosluněný přístav. Ale průmyslový. Dřevo tu i opracovávají. Hřejivé, syté tóny guajaku s grepem vedenými citrusy jsou zesílené drceným pepřem. Pegg dělá industriální vůně. Takže cítíte chvilkami něco jakou Gaulitierovu kolomaz či gin, beefeater (kombinace růžového pepře, jalovcových listů a citronu). Výraznější je ale kolový akord ne nepodobný M7 fresh. V ní se o něj stará právě agar, citrusy, zázvor a bylinky. Zde je to podobné, jen je dřevo sytější a hlubší. Nejde ani tak o coca -colu jako o nesladkou štiplavou kofolu. Když ji miluješ, není co řešit! A to platí i o této vůní. Když ji miluješ, není co řešit. Optimistické svěží tóny a syté dřevo s velmi slušnou výdrží, v pozdější fázi zjemněné cedrem. Citrusy vystřídá umírněný vetiver, jen citron olejem fixovaný ve dřevu se drží. Vše korunuje vůně tabáku.
A rozdíl mezi verzemi? Původní verze měla olejnatý začátek. Agar a guajak okamžitě uděřii plnou silou. Seděli jste v kanceláři bohatého gentlemana. Ebonový, leštěný nábytek. Kožené polstrování. Vše prostoupené vůni tabáku, ale tabáku do dýmky či na ruční balení cigaret. Žádný doutníkový kouř, jen přítomný odér gentlemana.
Nová verze je od počátku lehčí, vzdušnější. Kolový akord je méně výrazný. Kůže je méně znatelná a tabákový kouř je více tvořen vetiverem, tedy vzdušnější. Na někom je výdrž krátká, můj pot však má tato vůně ráda.
6-8 hodin není až tak zlé. Pro mne je to wood heaven, Pegg se asi přepsal. Na mé poličce však zakotvila velmi rychle. Když ji miluješ... vezme Tě do dřevěného nebe.
Toužila jsem ji vyzkoušet, nicméně první dojem byl dost rozpačitý. Cítila jsem gin (mamka tedy becherovku, ale na to v ní není dost koření) a musím říct, že to byl spíš gin druhý den ráno, prostě trochu opilecký acetonový dech. Po chvíli už to byl čistý svěží gin přímo z láhve a postupně se začaly prosazovat další hlubší tóny - dřevo, průmyslový olej, možná i trocha toho nejobyčejnějšího mýdla a určitě ještě něco, co nedovedu definovat, ale nutí mě to nasávat vůni ze zápěstí znovu a znovu.
Je, jak už sám název naznačuje, především vůní pro milovníky dřeva. A dřevo je to tedy pořádné. Zpočátku je ochlazené bergamotem, čerstvě vymačkanou šťávou z grepu a citronovou kůrou a pokryté vydatnou vrstvou drceného černého pepře, který podobně jako v Dirty Flower přináší v kombinaci s dalšími složkami pro tuhle značku typický industriální tón a vyvolává dojem, že jde o zaprášený sklad dřeva někde na pile.
Pokud jde o samotný druh zde uloženého dřeva, v první fázi po rozvonění převažuje jalovec s cedrem, jejichž jehličnaté drhnutí podporuje i nastrouhaný pikantní zázvor. V té další v základu už se projeví zemitě peprná vůně guajaku a společně se zakouřeným vetiverem nás ze skladu přenese do samotného provozu pily, kde dělníci s vysokým pracovním nasazením (slaný podtón vetiveru) právě zpracovávají nový přísun pokáceného dřeva.
Takhle by mohl vonět Terre d'Hermès, kdyby nebyl syntetickým bolehlavem. Hutný hořký grapefruit, jemně olejovitý, chvílemi mírně šumákový, přechází na pryskyřičné dřevo, které se mění sametové, suché, aromatické. Výdrž přesahuje 4 hodiny.
DŘEVĚNÉ NEBE
Pokud jste milovníky dřeva a výrazných vůní, tak tento počin nesmíte vynechat. Krátce po jejím uvedení jsem si z ALZD pořídil její vzoreček. Od té doby se událo několik věcí. Evropská distribuce skončila, vůně prošla reformulací... ale není tak zle, jak to zní. Nemusíte si ji objednávat z ameriky. V Praze je ostrůvek pozitivní deviace v Pasáži Černá růže. A vzhledem k tomu, že John Pegg ohledně svých vůní razí heslo "all by myself" nebo "do it by yourself", nejde o koncernové šetření, ale jen drobné změny. O peníze tu nejde. (Pegg sám vytváří jak flakony, tak jejich obsah.)
Ale nyní už k samotné vůni. V úvodu se ocitnete v dřevěném přístavu, překládají tu (podle mého agarové a) guajakové dřevo a citrusy. Dřevěné fošny jsou naimpregnoványn či spíše napuštěny olejem. Olejem s citronem a černým pepřem. V úvodu sice cítíte v syté vůni guajaku perlivou svěžest citrusů (grep, pomeranč, citron) uhlazené hebkým, hladkým bergamotem. Ale ač je hladina a dřevěné molo posypány okvětními plátky růží a listy jalovců, které ofoukal jemný vánek s bergamotem (a později vetiverem)... nejde o romantickou něžnou vůni. Začátek je optimistický prosluněný přístav. Ale průmyslový. Dřevo tu i opracovávají. Hřejivé, syté tóny guajaku s grepem vedenými citrusy jsou zesílené drceným pepřem. Pegg dělá industriální vůně. Takže cítíte chvilkami něco jakou Gaulitierovu kolomaz či gin, beefeater (kombinace růžového pepře, jalovcových listů a citronu). Výraznější je ale kolový akord ne nepodobný M7 fresh. V ní se o něj stará právě agar, citrusy, zázvor a bylinky. Zde je to podobné, jen je dřevo sytější a hlubší. Nejde ani tak o coca -colu jako o nesladkou štiplavou kofolu. Když ji miluješ, není co řešit! A to platí i o této vůní. Když ji miluješ, není co řešit. Optimistické svěží tóny a syté dřevo s velmi slušnou výdrží, v pozdější fázi zjemněné cedrem. Citrusy vystřídá umírněný vetiver, jen citron olejem fixovaný ve dřevu se drží. Vše korunuje vůně tabáku.
A rozdíl mezi verzemi? Původní verze měla olejnatý začátek. Agar a guajak okamžitě uděřii plnou silou. Seděli jste v kanceláři bohatého gentlemana. Ebonový, leštěný nábytek. Kožené polstrování. Vše prostoupené vůni tabáku, ale tabáku do dýmky či na ruční balení cigaret. Žádný doutníkový kouř, jen přítomný odér gentlemana.
Nová verze je od počátku lehčí, vzdušnější. Kolový akord je méně výrazný. Kůže je méně znatelná a tabákový kouř je více tvořen vetiverem, tedy vzdušnější. Na někom je výdrž krátká, můj pot však má tato vůně ráda.
6-8 hodin není až tak zlé. Pro mne je to wood heaven, Pegg se asi přepsal. Na mé poličce však zakotvila velmi rychle. Když ji miluješ... vezme Tě do dřevěného nebe.
Toužila jsem ji vyzkoušet, nicméně první dojem byl dost rozpačitý. Cítila jsem gin (mamka tedy becherovku, ale na to v ní není dost koření) a musím říct, že to byl spíš gin druhý den ráno, prostě trochu opilecký acetonový dech. Po chvíli už to byl čistý svěží gin přímo z láhve a postupně se začaly prosazovat další hlubší tóny - dřevo, průmyslový olej, možná i trocha toho nejobyčejnějšího mýdla a určitě ještě něco, co nedovedu definovat, ale nutí mě to nasávat vůni ze zápěstí znovu a znovu.
Je, jak už sám název naznačuje, především vůní pro milovníky dřeva. A dřevo je to tedy pořádné. Zpočátku je ochlazené bergamotem, čerstvě vymačkanou šťávou z grepu a citronovou kůrou a pokryté vydatnou vrstvou drceného černého pepře, který podobně jako v Dirty Flower přináší v kombinaci s dalšími složkami pro tuhle značku typický industriální tón a vyvolává dojem, že jde o zaprášený sklad dřeva někde na pile.
Pokud jde o samotný druh zde uloženého dřeva, v první fázi po rozvonění převažuje jalovec s cedrem, jejichž jehličnaté drhnutí podporuje i nastrouhaný pikantní zázvor. V té další v základu už se projeví zemitě peprná vůně guajaku a společně se zakouřeným vetiverem nás ze skladu přenese do samotného provozu pily, kde dělníci s vysokým pracovním nasazením (slaný podtón vetiveru) právě zpracovávají nový přísun pokáceného dřeva.