Krémová, pudrová, květinová, ale žádná křehotinka. Tahle vůně je zvláštním způsobem robustní a pevná, ne ochranitelsky, nesvádí stulit se do deky, jedná s vámi jako rovný s rovným. Pohodlný úplet, ve kterém se ale přesto podvědomě držíte zpříma. Vůně pro dny, kdy je třeba bez fanfár a pochval udělat to, co je důležité. Podivně jednolitá - konzistencí mi evokuje nějaký čerstvě vynalezený materiál, který se snadno opracuje, ale těžko ošoupá, je hladký, ale umí mít ostré, přesné hrany. Asi nejvíc mi připomíná bílou nebo béžovou „kostičku“ Narciso, jen je hutnější a malinko sladší - sladkost je tu vyvážená štiplavou, plnou svěžestí něčeho čerstvě rozkrojeného. Vlastně je skrznaskrz umělá, ale vůbec to není špatné. Vanilku v ní prakticky nemám, to spíš to bílé pižmo, květinové srdce - magnolie, pivoňka a ylang - je vyvážené, začátek spíš krémový než citrusový, ale mandarinka by mohla mít prsty v popisované ostré štiplavosti. Dost zajímavá, aby vás celý den držela tak trochu ve střehu, dost příjemná, abyste při tom mohli dělat, co potřebujete. Ženská, plná a střízlivá zároveň.
Výrazná a přitom čistá. Ten bílý flakon jí sluší. Měkce nadýchaná, hladce krémová květinovka. A mám v ní něco z Puredistance - White. Na mainstream velmi příjemné překvapení.
A tu opět proběhlo to, co už delší dobu ne, tedy mezistátní anketa, protože jsem si říkala, že Signature bude k vyzkoušení v Praze i v Paříži, takže – jak se vám líbí?
Radek: „Velká, sladká, bílá, květinová. Není ona trochu teatrální? Jako nějaká operní diva? Ne? No mně to tak přišlo...“
Etienne: „Ty si pořád vybíráš ty velké náměsíčné vůně – jak z Balzacova nebo Hugova románu. Je krásná, ten flakon taky. Kdybys ji měla ty, ztratil bych se v ní, ztratil bych se ve vás, jestli mi rozumíš...“
Rebecca: „Vůně pro večer v Opéra National de Paris, k černým sametovým šatům a rudé rtěnce. Velká, ale čistá, vkusná.“
A co já?
Slunce schované v bílých mracích. Jeho svit je tlumeně zlatavý, ostýchavý, proto se ukrývá v nebeských stínech, co vypadají jako mléčná pěna, na ní okvětí pivoněk – vzdušné loďky, co plují s nákladem pudrového pylu do neznáma…
Ano.
Líbí se mi.
Asi to nejlepší z portfolia Montblanc.
Krém a mléko, mléko a krém.......flakónek toto spojení evokuje, vypadá jak dóza s tělovým krémem. Svěží, hustý a sladký pižmový krém, ozdobený průsvitnými okvětními plátky z bílých květin a zasypaný prachem z balzámu a vanilky. Typová podobnost s Tomo Her se přímo nabízí, má společné rysy i s Royal Muska. Tohle je hodně povedená vůně hodná svého jména.
...z kůže:
...mléčně krémová vůně - hutná benzoinem, v kombinaci s vanilkou nasládlá
a přítomným pižmem hřejivá...
Ylangová exotická, delikátně navalující pichlavost, zaoblená saténovými květy magnolií a
vláčná opojnost bohatosti okvětních lístků pivoněk...
...chvílemi máte pocit, jakoby ve vůni byly bonbonky "lipíčka" - to nejspíš ovocnost klementinek nadlehčuje vonné téma celé kompozice. Chci říci, že Signature není vážná vůně, ale má svoji vlastní hloubku...
Signature je podpisem ženy, která se těžko charakterizuje, a která pro někoho může být soukromou značkou heroinu...
(s vůní Tomo Her Annayake mají společnou jistou vnitřní bělost..., mléčnost. A přestože jsou dost rozdílné, mají toho dost společného...)
02/09/20
Sestručněno:
Signature = klementinková žvejka ve vanilkou sladkém benzoinovém hustém mléce.
Kdybych to měla k něčemu připodobnit, tak Narciso EdP(bílá kostka) oslazená Flower Kenzo.
Je mi v ní super. Brala bych větší intenzitu. Ale výdrž má několikahodinovou...
je velmi zajímavá, přitažlivá.
Kombinace klementinkou naovocnělé čistoty magnolie, exotiky ylangu, bohatosti pivoněk a tlumeně pichlavého orientálna benzoinu vytváří v nose příjemně provokující vůni...
...bílá, sivá, chladně zlatá...
(něčím mi připomíná Annayake Tomo Her. Ale Signature je taková humpoláčtější, ovšem i tak pořád very good. Takový to, jak když vám z něčeho lehce navaluje, ale vy sami sebe mučíte tím, že si stejně pořád přičicháváte, protože je to dobrý, jak nějakej návykovej fet)
Krémová, pudrová, květinová, ale žádná křehotinka. Tahle vůně je zvláštním způsobem robustní a pevná, ne ochranitelsky, nesvádí stulit se do deky, jedná s vámi jako rovný s rovným. Pohodlný úplet, ve kterém se ale přesto podvědomě držíte zpříma. Vůně pro dny, kdy je třeba bez fanfár a pochval udělat to, co je důležité. Podivně jednolitá - konzistencí mi evokuje nějaký čerstvě vynalezený materiál, který se snadno opracuje, ale těžko ošoupá, je hladký, ale umí mít ostré, přesné hrany. Asi nejvíc mi připomíná bílou nebo béžovou „kostičku“ Narciso, jen je hutnější a malinko sladší - sladkost je tu vyvážená štiplavou, plnou svěžestí něčeho čerstvě rozkrojeného. Vlastně je skrznaskrz umělá, ale vůbec to není špatné. Vanilku v ní prakticky nemám, to spíš to bílé pižmo, květinové srdce - magnolie, pivoňka a ylang - je vyvážené, začátek spíš krémový než citrusový, ale mandarinka by mohla mít prsty v popisované ostré štiplavosti. Dost zajímavá, aby vás celý den držela tak trochu ve střehu, dost příjemná, abyste při tom mohli dělat, co potřebujete. Ženská, plná a střízlivá zároveň.
Výrazná a přitom čistá. Ten bílý flakon jí sluší. Měkce nadýchaná, hladce krémová květinovka. A mám v ní něco z Puredistance - White. Na mainstream velmi příjemné překvapení.
A tu opět proběhlo to, co už delší dobu ne, tedy mezistátní anketa, protože jsem si říkala, že Signature bude k vyzkoušení v Praze i v Paříži, takže – jak se vám líbí?
Radek: „Velká, sladká, bílá, květinová. Není ona trochu teatrální? Jako nějaká operní diva? Ne? No mně to tak přišlo...“
Etienne: „Ty si pořád vybíráš ty velké náměsíčné vůně – jak z Balzacova nebo Hugova románu. Je krásná, ten flakon taky. Kdybys ji měla ty, ztratil bych se v ní, ztratil bych se ve vás, jestli mi rozumíš...“
Rebecca: „Vůně pro večer v Opéra National de Paris, k černým sametovým šatům a rudé rtěnce. Velká, ale čistá, vkusná.“
A co já?
Slunce schované v bílých mracích. Jeho svit je tlumeně zlatavý, ostýchavý, proto se ukrývá v nebeských stínech, co vypadají jako mléčná pěna, na ní okvětí pivoněk – vzdušné loďky, co plují s nákladem pudrového pylu do neznáma…
Ano.
Líbí se mi.
Asi to nejlepší z portfolia Montblanc.
Krém a mléko, mléko a krém.......flakónek toto spojení evokuje, vypadá jak dóza s tělovým krémem. Svěží, hustý a sladký pižmový krém, ozdobený průsvitnými okvětními plátky z bílých květin a zasypaný prachem z balzámu a vanilky. Typová podobnost s Tomo Her se přímo nabízí, má společné rysy i s Royal Muska. Tohle je hodně povedená vůně hodná svého jména.
...z kůže:
...mléčně krémová vůně - hutná benzoinem, v kombinaci s vanilkou nasládlá
a přítomným pižmem hřejivá...
Ylangová exotická, delikátně navalující pichlavost, zaoblená saténovými květy magnolií a
vláčná opojnost bohatosti okvětních lístků pivoněk...
...chvílemi máte pocit, jakoby ve vůni byly bonbonky "lipíčka" - to nejspíš ovocnost klementinek nadlehčuje vonné téma celé kompozice. Chci říci, že Signature není vážná vůně, ale má svoji vlastní hloubku...
Signature je podpisem ženy, která se těžko charakterizuje, a která pro někoho může být soukromou značkou heroinu...
(s vůní Tomo Her Annayake mají společnou jistou vnitřní bělost..., mléčnost. A přestože jsou dost rozdílné, mají toho dost společného...)
02/09/20
Sestručněno:
Signature = klementinková žvejka ve vanilkou sladkém benzoinovém hustém mléce.
Kdybych to měla k něčemu připodobnit, tak Narciso EdP(bílá kostka) oslazená Flower Kenzo.
Je mi v ní super. Brala bych větší intenzitu. Ale výdrž má několikahodinovou...
je velmi zajímavá, přitažlivá.
Kombinace klementinkou naovocnělé čistoty magnolie, exotiky ylangu, bohatosti pivoněk a tlumeně pichlavého orientálna benzoinu vytváří v nose příjemně provokující vůni...
...bílá, sivá, chladně zlatá...
(něčím mi připomíná Annayake Tomo Her. Ale Signature je taková humpoláčtější, ovšem i tak pořád very good. Takový to, jak když vám z něčeho lehce navaluje, ale vy sami sebe mučíte tím, že si stejně pořád přičicháváte, protože je to dobrý, jak nějakej návykovej fet)