Paradoxe Prada

Podle složení nelze očekávat nic jiného, než vůni ovocně květinovou, kterou také je. Růžová barva jí sedí, protože je sladká jako limonáda. Nejvíc je asi patrný jahůdkový pomerančový květ oslazený ambrově bílopižmovou oblostí. V hlavě mě dost baví hruška, v základu mě otravuje nějaká "molekula", která má takový "kašmírový" tón. Jakože pěkné, žádný průšvih, ale... ale je to jako projít kolem Sephory, nebo Douglasu, ten odér z tam prodávaných současných parfémů udělá totéž. Už totiž existuje tolik podobných parfémů, (z hlavy mě napadá velmi podobný My Way (Armani), Voce Viva (Valentino), kterýsi nový Alien, nebo Idôle (Lancôme), ve kterém je mimochodem i ta hruška), tak proč?

Suma sumárum - Paradox je pěkná vůně velmi zaměnitelná s jinými současnými květinově ovocnými vůněmi s pomerančovým květem. A tak nejzajímavější na tom celém počinu je nakonec fakt, že reklamní spot na Paradox režírovala sama Emma Watson.

Květinky s lehkou vůní sladkokyselých lesních jahod ve stylu My Way, po rozvonění pudrově sladký pomerančový květ. Je řídká a syntetika z ní čouhá na sto honů. Něco takového tu již v posledních letech mnohokrát bylo. Ale vlastně čest svému názvu dělá...bohužel...paradoxně něco tak generického bych od Prady nečekala.

Nemá originální název ani obsah, ale má skvělý flakónek. Vyzkouším ji rozhodně znovu, protože včera jsem vyzkoušela několik novinek, tak se omezím jen na názor, že v současném mainstreamu je to docela dobrý počin. Na úvod mi přišla málo zajímavá (hádala bych jahody a maliny jaké cítím v poslední My Way spíš než hrušku s mandarinkou) a dost sladká. Ale po rozvonění sladkost přestala být nepříjemná a pak jsem se k ní několikrát vrátila. Ten závěr se bohužel míchal s dalšími vůněmi, které jsem testovala, a tak nevím, jestli TO, co se mi tak líbilo, můžu přisoudit právě a jen Paradoxe.

Není špatná, přinejmenším na mě udělalo dojem, že na pokožce drží víc než osm hodin a nerozpadá se, naopak po rozležení je nejpěknější - plný, ale nepříliš průrazný, možná malinko voskový nebo lehce kandovaný pomerančový květ na decentně muskovém základu vyztuženém trochou syntetické molekuly, která naštěstí nemá mnoho společného s řezavým ambroxanem, jaký mi znechutil už tolik vůní. Než se do této fáze dostane, prodělá poměrně bouřlivý vývoj v několika zřetelně odlišených fázích: stručný úvod je citrusově květinově svěží (trochu v duchu Coco Mademoiselle nebo Miss Dior 2012), pak nastoupí sladkost lehce připomínající hodně rozvoněnou LVEB (netvrdila jsem, že je vůně originální, že ne) a než se definitivně usadí, prodělá ještě pro mě poněkud znepokojivou epizodu evokující barbershop, stále s dozvuky sladkosti - tahle fáze mě trochu vyděsila, ale ještě dlouho poté jsem se několikrát přistihla, že zálibně čichám k zápěstí. Pomerančový květ je pro mě problematická složka, jako dominantní ji málokdy snesu, tady se mi líbí. Slušně provedená, solidní mainstreamová vůně.