Krásná vůně se spoustou složek, které lze chvílemi rozpoznat jednotlivě (levandule, citrusy, karafiát, náznak skořice) a přitom voní harmonicky jako celek. Měla jsem vzoreček a při zkoušení jsem se celý den snažila přijít na to, jakou vůni mi připomíná - nějakou z doby před mnoha lety, krásnou, sladkou a přitom nepřeslazenou, díky bylinným, zeleně nahořklým tónům. Vůni notoricky známou, takže mě zlobilo, že na to nemůžu přijít. Až když jsem si večer přečetla recenze, oddechla jsem si - andry na to přišla - je to Dune od Diora!
(12.9.2015 )
Začátek krutý - jehličnatý sprej na vánoční stromeček hadr (to asi dělá ta levandule a pelargónie). Ale po rozvonění až do konce probíhá utěšený vývoj - za delší dloooouhou dobu z chladné, nazelenalé, karafiátové hlubiny vykouknou pudrové sladší tóny. Klidně unisex.
Levandule mnoha tváří - na začátku se stopou citrusové kůry a sušených bylinek, posléze levandule skoro jako soliflor, ale v "temné" podobě (a této fázi naprosto odpovídá temně fialová barva vůně samotné). Po rozvonění ještě kořeněný sušený karafiát, který nejenže potlačil temnost, ale nakonec do značné míry i levanduli samotnou, takže finále má podobu dřevitou, se sladkým pudrovým popraškem, do kterého se schovalo pár molekul sladké skořice.
Ať se na to dívám, jak chci, a ať se snažím, jak chci - pro mě je to prostě šílená podoba s Diorovou Dunou, nedá se svítit. Lze rozpoznat sladkou, nebylinnou levanduli, sladkou, hebkou skořici, vanilku, co tu sladkost dělá, špetku dřevitosti, hebké hřejivé bílé pižmo a maličko nahořklosti, ale dohromady prostě Duna.. Ale povedla se pěkně, výdrž a intenzita výborné, jen ta fialová barva tekutiny není zrovna to, po čem bych prahla s ohledem na světlé oblečení.
Tahle vůně měla tak kouzelný název, že jsem prostě musela zjistit, zda si svoje jméno zaslouží. A ukázalo se to být více než potěšující zjištění. Hned po suchém bylinném úvodu s kapkou citrusové svěžesti totiž ukáže nádhernou levanduli. Takhle jen čistou, přirozeně nasládlou bez doprovodné vanilky či tonky ji totiž potkáte málokde.
Pikantnost vůně získává až s karafiátem, který jde ruku v ruce s palčivou dřevitostí hřebíčku, takže jen s pomocí jemných krémových tónů (růže s jasmínem) se v této fázi jakžtakž daří rozeznat, kde začíná koření a končí květiny. Hřebíček získává převahu teprve v základu s pomocí husté vanilky, teplé skořice, ambry a cedru a společně se zbytky levandule vytvoří vůni hebkou jako kašmírová šála, do níž se chcete s chutí zachumlat.
Krásná vůně se spoustou složek, které lze chvílemi rozpoznat jednotlivě (levandule, citrusy, karafiát, náznak skořice) a přitom voní harmonicky jako celek. Měla jsem vzoreček a při zkoušení jsem se celý den snažila přijít na to, jakou vůni mi připomíná - nějakou z doby před mnoha lety, krásnou, sladkou a přitom nepřeslazenou, díky bylinným, zeleně nahořklým tónům. Vůni notoricky známou, takže mě zlobilo, že na to nemůžu přijít. Až když jsem si večer přečetla recenze, oddechla jsem si - andry na to přišla - je to Dune od Diora!
Začátek krutý - jehličnatý sprej na vánoční stromeček hadr (to asi dělá ta levandule a pelargónie). Ale po rozvonění až do konce probíhá utěšený vývoj - za delší dloooouhou dobu z chladné, nazelenalé, karafiátové hlubiny vykouknou pudrové sladší tóny. Klidně unisex.
Levandule mnoha tváří - na začátku se stopou citrusové kůry a sušených bylinek, posléze levandule skoro jako soliflor, ale v "temné" podobě (a této fázi naprosto odpovídá temně fialová barva vůně samotné). Po rozvonění ještě kořeněný sušený karafiát, který nejenže potlačil temnost, ale nakonec do značné míry i levanduli samotnou, takže finále má podobu dřevitou, se sladkým pudrovým popraškem, do kterého se schovalo pár molekul sladké skořice.
Ať se na to dívám, jak chci, a ať se snažím, jak chci - pro mě je to prostě šílená podoba s Diorovou Dunou, nedá se svítit. Lze rozpoznat sladkou, nebylinnou levanduli, sladkou, hebkou skořici, vanilku, co tu sladkost dělá, špetku dřevitosti, hebké hřejivé bílé pižmo a maličko nahořklosti, ale dohromady prostě Duna.. Ale povedla se pěkně, výdrž a intenzita výborné, jen ta fialová barva tekutiny není zrovna to, po čem bych prahla s ohledem na světlé oblečení.
Tahle vůně měla tak kouzelný název, že jsem prostě musela zjistit, zda si svoje jméno zaslouží. A ukázalo se to být více než potěšující zjištění. Hned po suchém bylinném úvodu s kapkou citrusové svěžesti totiž ukáže nádhernou levanduli. Takhle jen čistou, přirozeně nasládlou bez doprovodné vanilky či tonky ji totiž potkáte málokde.
Pikantnost vůně získává až s karafiátem, který jde ruku v ruce s palčivou dřevitostí hřebíčku, takže jen s pomocí jemných krémových tónů (růže s jasmínem) se v této fázi jakžtakž daří rozeznat, kde začíná koření a končí květiny. Hřebíček získává převahu teprve v základu s pomocí husté vanilky, teplé skořice, ambry a cedru a společně se zbytky levandule vytvoří vůni hebkou jako kašmírová šála, do níž se chcete s chutí zachumlat.