Mou pozornost k této vůni přitáhla kromě složení i skutečnost, že autorem je Pierre Guillaume. A je to znát. Z lehce kouřové balzamické ambry vystupuje hebký semiš posypaný kosatcovým pudrem a vše je zalito tenoučkou vrstvou medu, pro Pierra typického. Je to povedené, drží to dobře, ale na můj vkus docela lineární a sladké.
Přemýšlím, jestli si Pierre chtěl pohrát s významy slova "daim". Daim jednak jako světlá přírodní semišová kůže, jelení nebo jehněčí, a Daim jako křupavá máslovokaramelová tyčinka v mléčné čokoládě švédské čokoládovny Marabou. A k ní iris? Dobrý nápad. Na úvod rum, kardamom a šafrán a pak už tu máme to krásné semišové pouzdro. Co se v něm ukrývá? Kosatec. A tyčinka daim, skoro úplně zbavená sladkosti.
Vůně má být Pierrovou ódou na ženskost. No zpočátku to ženské příliš není: opravdu hodně pikantního šafránu s kořením a jakoby oudovým náznakem, postupně se z toho však vyloupne jemně zbroušená dámská kůže s rumem s karamelovou příchutí. Takže spíš než jemná žena by to mohla být tvrdá obchodnice, která si právě vybojovala důležitý projekt a za odměnu si dopřála skleničku na povzbuzení.
K ženštější stránce se Daimiris propracovává postupně, to když se ke kůži přidá jemňounce zapudrovaný kosatec. A proč věřím tomu, že za touhle vůní stojí Pierre Guillaume? Protože kromě husté „zlatavé“ ambry vnímám jeho otisk v podobě sladké našlehané tonky postrouhané několika hoblinkami mléčné čokolády, což kosatec promění v gurmánskou lahůdku.
…surová kůže, pach křiváka, hladce drhnoucí semišové sáčko…
Absolutně bez stopy sladkosti. …asi po hodině vůně měkne, jemně nasládne. …jako když žena rozepne křivák a je pod ním nahá…
15/08/10
...a dnes.?
...nevím, proč,
ale žlutý, cítím to jako žlutý šafrán s měkkým kardamonem rozpuštěné v
likérovém rumu.
Onen likérový rum ve smyslu - nikoliv do sladka, ale takový věkem zhoustnuvší a lepící se na dno staré láhve,hodně tmavohnědé barvy...
Kůže.
Silná, a tím alkoholem naměkčená a vláčná.
...pořád tam vnímám žlutou barvu.
A černou.
Já už vím, proč pořád "vidím" tu žlutou.!
On je, jak jsem posléze koukla, ve složení kosatec...
...ten samý zlatožlutý kosatec, který znám z Violet Blonde.
Žlutočerná kůže...
Mou pozornost k této vůni přitáhla kromě složení i skutečnost, že autorem je Pierre Guillaume. A je to znát. Z lehce kouřové balzamické ambry vystupuje hebký semiš posypaný kosatcovým pudrem a vše je zalito tenoučkou vrstvou medu, pro Pierra typického. Je to povedené, drží to dobře, ale na můj vkus docela lineární a sladké.
Přemýšlím, jestli si Pierre chtěl pohrát s významy slova "daim". Daim jednak jako světlá přírodní semišová kůže, jelení nebo jehněčí, a Daim jako křupavá máslovokaramelová tyčinka v mléčné čokoládě švédské čokoládovny Marabou. A k ní iris? Dobrý nápad. Na úvod rum, kardamom a šafrán a pak už tu máme to krásné semišové pouzdro. Co se v něm ukrývá? Kosatec. A tyčinka daim, skoro úplně zbavená sladkosti.
Vůně má být Pierrovou ódou na ženskost. No zpočátku to ženské příliš není: opravdu hodně pikantního šafránu s kořením a jakoby oudovým náznakem, postupně se z toho však vyloupne jemně zbroušená dámská kůže s rumem s karamelovou příchutí. Takže spíš než jemná žena by to mohla být tvrdá obchodnice, která si právě vybojovala důležitý projekt a za odměnu si dopřála skleničku na povzbuzení.
K ženštější stránce se Daimiris propracovává postupně, to když se ke kůži přidá jemňounce zapudrovaný kosatec. A proč věřím tomu, že za touhle vůní stojí Pierre Guillaume? Protože kromě husté „zlatavé“ ambry vnímám jeho otisk v podobě sladké našlehané tonky postrouhané několika hoblinkami mléčné čokolády, což kosatec promění v gurmánskou lahůdku.
…surová kůže, pach křiváka, hladce drhnoucí semišové sáčko…
Absolutně bez stopy sladkosti. …asi po hodině vůně měkne, jemně nasládne. …jako když žena rozepne křivák a je pod ním nahá…
15/08/10
...a dnes.?
...nevím, proč,
ale žlutý, cítím to jako žlutý šafrán s měkkým kardamonem rozpuštěné v
likérovém rumu.
Onen likérový rum ve smyslu - nikoliv do sladka, ale takový věkem zhoustnuvší a lepící se na dno staré láhve,hodně tmavohnědé barvy...
Kůže.
Silná, a tím alkoholem naměkčená a vláčná.
...pořád tam vnímám žlutou barvu.
A černou.
Já už vím, proč pořád "vidím" tu žlutou.!
On je, jak jsem posléze koukla, ve složení kosatec...
...ten samý zlatožlutý kosatec, který znám z Violet Blonde.
Žlutočerná kůže...