Čekala jsem vesmírnou epopej, čistý soprán bíle oděné víly, vznášící se na obláčku, hrající na stříbrnou harfu. Místo toho je to ochotnické představení, víla je zapudrovaná prošlým avirilem, má kolem pasu plovací kruh obmotaný vatou a zvedají ji čtyři jevištní technici pomocí zfušované kladky. Prostě tohle už tu mocrkát bylo a zklamalo mě to, protože od téhle party jsem si slibovala představení roku. Vaše Lenka Šustrová.
Vyšlehané do nadýchané pěny a nadnášené pepřovým vánkem.
A zase ta vanilka...
...madagaskarská, pudrově prachová, sytá, jakoby s pylem z lilií a levandulí(opět mi naskakuje Jil Jil Sander, zrovna tak jako u Mon Guerlain EdP).
...kadidlo je zde velmi éterické, takové vílí.
...semiš zpočátku delikátně drhne, jako by sušše ale vláčně vetiverově,
po chvíli pižmo uhladí naježené mikrochloupky po srsti, až získá svůj správný lesk a hladkost.
Měkkoučká prachově pižmovo kadidlová vůně téměř bez kadidla s hedvábně delikátním pepřem a jemnými dřevy.
...večerními zážitky aristokraticky dýchající ženská kůže...
Krásná,
trochu tajemná, nevšední, přitažlivá, určitě ne prvoplánově pěkná.
Zpočátku hodně jemné dřevo se semišem, na můj vkus jemné až moc - navíc se během hodiny začalo zcela vytrácet. nečekaně ale přišel návrat ve velkém stylu v podobě ambry, sladce kouřové pryskyřice a sladkého pepřového prachu.
Hvězdný prach ... snad první chladné pojetí vanilky, které jsem ve vůních poznala. Kombinace ylangu a pepře vytváří nevšední lehce větrový tón, který rezonuje skrze vanilkovou sladkost. I toho kadidla by se trocha našla, ovšem je pěkně tlumené, sotva postřehnutelný proužek dýmu, který se rozplývá do ztracena. Vůně nočního ticha, hvězdami posetého nebe, nekonečna ...
Zvodná vanilková vôňa Cierge de Lune bola inšpirovaná mystickým kaktusovým kvetom Cereus, ktorý kvitne výlučne za súmraku. Deň sa ponorí do tmy a maslové kvety roztvoria svoje kalichy smerom k hviezdnej oblohe, aby šírili okolo seba omamnú korenistú vanilkovú arómu.
Cierge de Lune je teplá kvetinová orientálka, hebučká ako najjemnejší semiš, ľahko korenistá s horkou stopou čiernej čokolády a opojnou prachovou vanilkou posypanou štipkou suchej škorice.
Pudrová vanilková vůně, do níž se na začátku prolíná lehký květinový tón s ylang-ylangem a když ten zmizí z nočního nebe, hvězdný prach s kořením přidá trochu temnoty. Suchá sladkost rezonuje se semišovou kůží a lehce dřevitý ambroxan se stopou kadidla vrhají na pudrovou vanilku jemný stín.
Na rovinu přiznávám, že po přečtení propagačních materiálů byla moje představa o téhle vůni před jejím uvedením poměrně dost specifická. Jak už jsem zmiňovala před jejím uvedením, Fabrice Pellegrin se pokusil do ní vtisknout svojí vlastní představu toho jak voní noční cereus. A s květinou, jak jsem jí dosud potkávala ve vůních jako Addict, nemá společného kromě toho, že je vanilková, zhola nic. Cierge de Lune je už od počátku díky citrusovým tónům hedionu a růžovému a černému pepři chladivá jako půlnoční obloha tak, jak slibují promo materiály a zásluhou bílého pižma zase hebce sametová.
Po pár minutách se zpoza pižma začne vynořovat smetanová vůně madagaskarské vanilky. V téhle fázi hedion přejde už i do květinové polohy a snaží se vyvolat dojem rozkvétajícího kaktusu. Úspěch se však dostaví až nástupem tropického ylangu s banánovými podtóny, Ten vanilku pořádně zahustí a ta se tak stává plnotučně krémovou. Přitom pořád ale zůstává i příjemně semišová, zatímco jí ambra s kadidlem zahřívají svými paprsky. Jde i celkem slušně do prostoru a dobře drží, takže sama za sebe můžu říct, že po zmatené Palissandre d´Or je Cierge de Lune pro Aedes zase krokem k lepšímu.
Čekala jsem vesmírnou epopej, čistý soprán bíle oděné víly, vznášící se na obláčku, hrající na stříbrnou harfu. Místo toho je to ochotnické představení, víla je zapudrovaná prošlým avirilem, má kolem pasu plovací kruh obmotaný vatou a zvedají ji čtyři jevištní technici pomocí zfušované kladky. Prostě tohle už tu mocrkát bylo a zklamalo mě to, protože od téhle party jsem si slibovala představení roku. Vaše Lenka Šustrová.
Ylangové pižmo.
Vyšlehané do nadýchané pěny a nadnášené pepřovým vánkem.
A zase ta vanilka...
...madagaskarská, pudrově prachová, sytá, jakoby s pylem z lilií a levandulí(opět mi naskakuje Jil Jil Sander, zrovna tak jako u Mon Guerlain EdP).
...kadidlo je zde velmi éterické, takové vílí.
...semiš zpočátku delikátně drhne, jako by sušše ale vláčně vetiverově,
po chvíli pižmo uhladí naježené mikrochloupky po srsti, až získá svůj správný lesk a hladkost.
Měkkoučká prachově pižmovo kadidlová vůně téměř bez kadidla s hedvábně delikátním pepřem a jemnými dřevy.
...večerními zážitky aristokraticky dýchající ženská kůže...
Krásná,
trochu tajemná, nevšední, přitažlivá, určitě ne prvoplánově pěkná.
Zpočátku hodně jemné dřevo se semišem, na můj vkus jemné až moc - navíc se během hodiny začalo zcela vytrácet. nečekaně ale přišel návrat ve velkém stylu v podobě ambry, sladce kouřové pryskyřice a sladkého pepřového prachu.
Hvězdný prach ... snad první chladné pojetí vanilky, které jsem ve vůních poznala. Kombinace ylangu a pepře vytváří nevšední lehce větrový tón, který rezonuje skrze vanilkovou sladkost. I toho kadidla by se trocha našla, ovšem je pěkně tlumené, sotva postřehnutelný proužek dýmu, který se rozplývá do ztracena. Vůně nočního ticha, hvězdami posetého nebe, nekonečna ...
Zvodná vanilková vôňa Cierge de Lune bola inšpirovaná mystickým kaktusovým kvetom Cereus, ktorý kvitne výlučne za súmraku. Deň sa ponorí do tmy a maslové kvety roztvoria svoje kalichy smerom k hviezdnej oblohe, aby šírili okolo seba omamnú korenistú vanilkovú arómu.
Cierge de Lune je teplá kvetinová orientálka, hebučká ako najjemnejší semiš, ľahko korenistá s horkou stopou čiernej čokolády a opojnou prachovou vanilkou posypanou štipkou suchej škorice.
Pudrová vanilková vůně, do níž se na začátku prolíná lehký květinový tón s ylang-ylangem a když ten zmizí z nočního nebe, hvězdný prach s kořením přidá trochu temnoty. Suchá sladkost rezonuje se semišovou kůží a lehce dřevitý ambroxan se stopou kadidla vrhají na pudrovou vanilku jemný stín.
Na rovinu přiznávám, že po přečtení propagačních materiálů byla moje představa o téhle vůni před jejím uvedením poměrně dost specifická. Jak už jsem zmiňovala před jejím uvedením, Fabrice Pellegrin se pokusil do ní vtisknout svojí vlastní představu toho jak voní noční cereus. A s květinou, jak jsem jí dosud potkávala ve vůních jako Addict, nemá společného kromě toho, že je vanilková, zhola nic. Cierge de Lune je už od počátku díky citrusovým tónům hedionu a růžovému a černému pepři chladivá jako půlnoční obloha tak, jak slibují promo materiály a zásluhou bílého pižma zase hebce sametová.
Po pár minutách se zpoza pižma začne vynořovat smetanová vůně madagaskarské vanilky. V téhle fázi hedion přejde už i do květinové polohy a snaží se vyvolat dojem rozkvétajícího kaktusu. Úspěch se však dostaví až nástupem tropického ylangu s banánovými podtóny, Ten vanilku pořádně zahustí a ta se tak stává plnotučně krémovou. Přitom pořád ale zůstává i příjemně semišová, zatímco jí ambra s kadidlem zahřívají svými paprsky. Jde i celkem slušně do prostoru a dobře drží, takže sama za sebe můžu říct, že po zmatené Palissandre d´Or je Cierge de Lune pro Aedes zase krokem k lepšímu.