Kombinace zelených cypřišů se slanou vůní o kamení se tříštícího moře na jazyku spolu s hladkou sladkou ambrou s krustou z připáleného karamelu je dobře známá z L'Ambre des Merveilles. Tady ovšem nepřechází z fáze jedna (živý plot z tújí a kamenitá pláž) do úplně jiné fáze dva (vanilkově sladká hustá ambra). Tady celou dobu balancuje na hraně a každou chvíli se víc přikloní na jednu nebo na druhou stranu. Kamení se ohladí, rozbouřené moře zklidní, už tak měkká ambra změkne ještě víc, přitulí se, a její přitažlivou drhnoucí hořkost už dotváří jen rozdrcená semínka koriandru, když karamelová krusta pomalu praská a rozpadá se na malinké kousíčky.
Štiplavý bergamot zašimrá v nose a zvolna se ztratí v pryskyřičně vonící zeleni. Vůně je krátce nahořklá, ale brzy začíná sládnout vanilkově ambrovým duetem.
Kovový chlad potažený tenoučkou rezavou krustou, kterou pomalu rozpaluje letní slunce. Jemně balzamická, pikantní, nasládlá sladba.
Po nějaké době jsem opět dostala chuť na ambrovku a u téhle mě zaujalo spojení s Kalábrií. Takže tedy letní ambra? Rozhodně. Hned v úvodu vás totiž osvěží přírodní čerstvě rozkrojený bergamot se zeleným galbanem. Po několika minutách ho sice dočasně převálcuje trpce bylinný koriandr s trochou ovocného jasmínu, nicméně v další fázi se pak galbanum zase vrátí, tentokrát už i s ambrou.
Ambra je to klasicky sladce balsamická, avšak je zajímavá tím, že vanilka v ní je lehce zkaramelizovaná a vyšlehaná do creme brulee, ovšem na rozdíl od jiných ambrovanilek tu hraje jen podbarvující roli, abychom nepřišli o tu příjemnou letní galbanovou hořkosladkost. V drydownu už ji potom jen lehce provzdušní špetka bílého pižma. Nebýt té spousty koriandru v první fázi, asi bych si dala říct.
wow! uplně bomba citrusový otvírák, následovaný "vodapoholení" tóny. sůl. kouř.slaný kouř.
za hodinu: kde je jaká ambra nebo co sladkýho?!?
musela jsem se proklestit hořkým galbanem a zelení, než jsem se dočkala poměrně pěkné gurmánské ambry.
Kombinace zelených cypřišů se slanou vůní o kamení se tříštícího moře na jazyku spolu s hladkou sladkou ambrou s krustou z připáleného karamelu je dobře známá z L'Ambre des Merveilles. Tady ovšem nepřechází z fáze jedna (živý plot z tújí a kamenitá pláž) do úplně jiné fáze dva (vanilkově sladká hustá ambra). Tady celou dobu balancuje na hraně a každou chvíli se víc přikloní na jednu nebo na druhou stranu. Kamení se ohladí, rozbouřené moře zklidní, už tak měkká ambra změkne ještě víc, přitulí se, a její přitažlivou drhnoucí hořkost už dotváří jen rozdrcená semínka koriandru, když karamelová krusta pomalu praská a rozpadá se na malinké kousíčky.
Krása rzí spoutaná …
Štiplavý bergamot zašimrá v nose a zvolna se ztratí v pryskyřičně vonící zeleni. Vůně je krátce nahořklá, ale brzy začíná sládnout vanilkově ambrovým duetem.
Kovový chlad potažený tenoučkou rezavou krustou, kterou pomalu rozpaluje letní slunce. Jemně balzamická, pikantní, nasládlá sladba.
Po nějaké době jsem opět dostala chuť na ambrovku a u téhle mě zaujalo spojení s Kalábrií. Takže tedy letní ambra? Rozhodně. Hned v úvodu vás totiž osvěží přírodní čerstvě rozkrojený bergamot se zeleným galbanem. Po několika minutách ho sice dočasně převálcuje trpce bylinný koriandr s trochou ovocného jasmínu, nicméně v další fázi se pak galbanum zase vrátí, tentokrát už i s ambrou.
Ambra je to klasicky sladce balsamická, avšak je zajímavá tím, že vanilka v ní je lehce zkaramelizovaná a vyšlehaná do creme brulee, ovšem na rozdíl od jiných ambrovanilek tu hraje jen podbarvující roli, abychom nepřišli o tu příjemnou letní galbanovou hořkosladkost. V drydownu už ji potom jen lehce provzdušní špetka bílého pižma. Nebýt té spousty koriandru v první fázi, asi bych si dala říct.