Barevné nuance jarní …
Kořenité aroma kypré zeminy po dešti a kapky barevné jarem lesknoucí se na zelených stéblech trávy, na listech stromů i rozvitých květech, které oslazují vzduch svým dechem. Pak dotek slunce, teplo, kterým osuší všechno to mokro kolem, nechá se unášet lehkým jarním povětřím a přitom mi všechny krásné vůně zaplétá do vlasů. A modrý květ kosatce se rozzáří dotekem slunečních prstů a svět nechá žasnout nad svou krásou.
Pro mě vůně tak trochu impresionistická. Je elegantní, je snivá, je půvabná.
zelený začátek s kořením podobný jako edt, ale cítím v něm nějaký tvrdý bonbon, je sladší. nazelenalý rozpuštěný bonbon.. a nic. rozblemcané zelené kytky ve sladké vodě. po nějakém čase zdá se, že by mohla mít i solidní dřevěný základ... a dokonce i klasické mýdlově květinové srdce. jo, někde to tam je, pod zeleným blemcem. asi.
31 Rue Cambon v koncentraci eau de toilette je pro mne jednou z nejdokonalejších kosatcových vůní, jaké jsem kdy vyzkoušela. No bohužel s novou koncentrací už jsem takové štěstí neměla. Ani by mi nevadilo, že příjemně svíravý bergamot v toaletce nahradily svěžejší citrusy. Mnohem větší problém mám se samotným kosatcem. Na chvilku se sice objeví ve své zemité podobě jako v toaletce, jenže pak vezme do zaječích a na mé kůži začnou dělat psí kusy uhnívající výhonky indolického jasmínu s tím samým hořkým tónem labdana, který mě začal zlobit v Grand Soir a tlejícím pačuli. Teprve po téměř dvouhodinovém martyriu začne vůně opět připomínat původní 31 Rue Cambon s jeho máslovým kosatcem v moderní vetiverové chypre úpravě, ovšem dost naředěný. Pro chemii mojí kůže je to asi jedna z nejhorších reformulací vůbec.
Barevné nuance jarní …
Kořenité aroma kypré zeminy po dešti a kapky barevné jarem lesknoucí se na zelených stéblech trávy, na listech stromů i rozvitých květech, které oslazují vzduch svým dechem. Pak dotek slunce, teplo, kterým osuší všechno to mokro kolem, nechá se unášet lehkým jarním povětřím a přitom mi všechny krásné vůně zaplétá do vlasů. A modrý květ kosatce se rozzáří dotekem slunečních prstů a svět nechá žasnout nad svou krásou.
Pro mě vůně tak trochu impresionistická. Je elegantní, je snivá, je půvabná.
zelený začátek s kořením podobný jako edt, ale cítím v něm nějaký tvrdý bonbon, je sladší. nazelenalý rozpuštěný bonbon.. a nic. rozblemcané zelené kytky ve sladké vodě. po nějakém čase zdá se, že by mohla mít i solidní dřevěný základ... a dokonce i klasické mýdlově květinové srdce. jo, někde to tam je, pod zeleným blemcem. asi.
31 Rue Cambon v koncentraci eau de toilette je pro mne jednou z nejdokonalejších kosatcových vůní, jaké jsem kdy vyzkoušela. No bohužel s novou koncentrací už jsem takové štěstí neměla. Ani by mi nevadilo, že příjemně svíravý bergamot v toaletce nahradily svěžejší citrusy. Mnohem větší problém mám se samotným kosatcem. Na chvilku se sice objeví ve své zemité podobě jako v toaletce, jenže pak vezme do zaječích a na mé kůži začnou dělat psí kusy uhnívající výhonky indolického jasmínu s tím samým hořkým tónem labdana, který mě začal zlobit v Grand Soir a tlejícím pačuli. Teprve po téměř dvouhodinovém martyriu začne vůně opět připomínat původní 31 Rue Cambon s jeho máslovým kosatcem v moderní vetiverové chypre úpravě, ovšem dost naředěný. Pro chemii mojí kůže je to asi jedna z nejhorších reformulací vůbec.