Dlouhá italská parfémová noc v Brně

Volba tentokrát padla na prostory hotelu Royal Ricc, které výborně ladily dohromady s renesančními květinovými vazbami floristického ateliéru Tamasvigh a samotnými flakony vůní Nobile 1942 ze sortimentu Vavavoom, jenž byly na akci rovněž prezentovány. Ty byly před pár dny nově doplněny ještě o Ambra Nobile, Anonimo Veneziano a pánskou Pontevecchio M. Návštěvníci tak měli možnost si každou z nich dle libosti vyzkoušet.

Další výhodou byla i samotná poloha hotelu, jelikož se nachází v samotném centru Brna jen pár kroků od butiku Vavavoom, čímž se nedočkavým návštěvníkům naskytla příležitost odnést si některou z vůní Nobile 1942 ihned domů. Dalším lákadlem se kromě obvyklého zákaznického standardu v podobě dalších vzorků ke zkoušení stalo i tělové mléko Acqua Nobile, které se báječně se hodí jako podklad pro všechny vůně značky, a proto ho Lucie Levenson připravila každému bezprostředně okouzlenému návštěvníkovi ještě navrch k vůni speciálně jen tento večer. Tomu se samozřejmě nedalo odolat a již na začátek akce jsem tak odcházela s novým parfémovým přírůstkem s osobním věnováním od Massima a Stefanie, čímž jsem navázala na jinou tradici, kterou již v květnu odstartovala Fleur a janejane.

To ovšem nebyl zdaleka jediný neotřelý způsob přivítání nové vůně. Lucie Levenson se i v tomhle případě rozhodla propojit původní vizuální vjem nejen se světem vůní, ale i chutí a znovu oslovila Milana Bukovského, zakladatele gastronomického sdružení Atelier, aby připravit velmi sofistikovaný koktejl, evokující vůni 1001. Pan Bukovský tak namíchal drink na bázi suchého vermutu a Genever Oude, který mu navíc dodal i lehkou olejovitost s lehkou vůní dřeva a papíru. Přidal k nim i infuzi zázvoru a tinktury z růžového pepře, aby ho osvěžil a šafránový bitter, aby jej prohloubil. Právě jejich příjemně svíravou a perlivě pikantní chuť jsem kromě toho, že velmi rychle a příjemně stoupal do hlavy, osobně ocenila nejvíc.

Samotná prezentace se pak pro mne stala studnicí mnoha nových cenných informací. Ty se netýkaly pouze vůně 1001, k jejímuž vzniku jako prvotní impulz Stefanii posloužila kniha Tisíc a jedna noc, s jejíž originální verzí se seznámila během univerzitních studií arabštiny a zamilovala se do ní, nýbrž i značky Nobile 1942 jako takové. Massimo totiž strávil dlouhá léta prací pro módní a parfémový dům Chanel v roli obchodního zástupce. Přibližně někdy kolem roku 2004 si uvědomil, že se z mainstreamového parfémového světa začíná postupně vytrácet originalita a tzv. perfume code, který podobně jako dress code doporučuje různé vůně pro různé příležitosti a nálady. Tento trend původně nastolil právě Chanel, kdy ráno žena použila koncentraci eau de toilette, odpoledne eau de parfum a večer čistý parfém jejich vůně s tímtéž názvem a přitom pokaždé voněla trochu jinak.

A přesně z myšlenky na tento trend pak vzniknul koncept originality, jenž vtisknul Nobile 1942 její současnou tvář. Jak ovšem prozradila Stefania, každý parfumér má svůj specifický podpis nebo své oblíbené ingredience, které rád opakovaně používá, což jde bohužel proti tomuto konceptu. Např. u Bertranda Duchaufoura je to pačuli. Z tohoto důvodu vybírá pro každou novou vůni Nobile 1942 vždy jiného parfuméra, aby jim tak co možná nejvíc zajistila jejich jedinečnost. Přesto jedním z jejich hlavních úkolů jako umělecké ředitelky značky i nadále zůstává usměrnit každého parfuméra, pokud se odchýlí od načrtnutého konceptu nové vůně. Stejně to prý probíhalo i u samotné 1001, kdy Luca Maffei třeba původně navrhoval zařadit do vonné pyramidy fialku, ale Stefania jej nakonec přesvědčila, že lepší volbou bude růže a dobře udělala!

A návštěvníky nakonec nečekal jen výborný drink, skvělý catering, krásná výzdoba, paní Lucie a spřízněné parfémové duše. O naprosto uvolněnou a pohodovou atmosféru se postarali i Massimo se Stefanií, kteří se během celé akce s nesmírnou vstřícností věnovali všem zájemcům. Díky tomu se mi navíc podařilo např. zjistit, že máme podobný parfémový vkus. Stefania má asi ze všeho nejradši orientálky. Momentálně je tak její nejoblíbenější vůní 1001. Další na jejím seznamu je Anonimo Veneziano, občas ale sáhne i po Fougere Nobile. Oproti tomu Massimovými favority jsou Pontevecchio M a Sandalo Nobile. Massimo zase vyslovil názor, že pojem jako dobře nebo špatně udělaná vůně, jen vůně, která se trefí nebo netrefí do parfémového vkusu a souzní nebo nesouzní s pokožkou konkrétní nositelky nebo nositele, čemuž se po zralé úvaze nedalo odporovat a  o čemž jsme se samy přesvědčily i na vlastní nos, kdy na nás ani jedna z vůní Nobile 1942 nevoněla identicky.

Když jsem kolem půl deváté večer zůstala v poslední skupince návštěvníků, linula se kolem naprosto úchvatná vůně, vzniknuvší prolnutím všech toho večera zkoušených parfémů. Opojené touto nejnedostupnější limitkou ze všech, po níž marně touží každá z nás, nám bylo jasné, že ani jedna z nás nechce, aby tahle italská parfémová noc v Brně jen tak skončila, a tak jsme se společně s paní Lucií, Massimem a Stefanií přesunuly na menší after-parfy do nedaleké restaurace NokNok, kde oba poprvé ochutnali české pivo a kde jsme pochopitelně pokračovaly v testování dalších vůní, a která tento nezapomenutelný večer dovedla k absolutní parfémové dokonalosti.

Vřelé díky za organizaci celé akce patří celému týmu Vavavoom perfumery a především Lucii Levenson jakož i za poskytnutí dvou použitých fotografií a všem přítomným parfumaniačkám!