Co se skrývá za barvami parfémů?

.

Barvy přírodního původu

Z přírodních vonných materiálů jsou výrazně zbarvené absoluty a několik esenciálních olejů, například olej z pačuli je oranžovohnědý, zbylá většina esenciálních olejů a většina syntetických vonných materiálů je bezbarvá. Aby tedy parfém byl barevný, musí obsahovat dostatečné množství některého z těchto značně drahých přírodních materiálů, což se nutně projeví na jeho ceně. S přirozeně barevnými parfémy se lze setkat u značek, které si zakládají na čistě přírodním složení, jako jsou April Aromatics nebo Lurk, nebo u značek minimalistického designu, jako je Editions de Parfum Frédéric Malle. Barvy těchto parfémů se pohybují od nažloutlých odstínů po červenohnědé a část jich je bezbarvá. Žádný není jasně modrý nebo tmavě zelený. Chce-li výrobce parfém takové barvy, musí použít syntetická barviva. A bez barviv se neobejde, ani když si přeje, aby parfém obsahující několik procent esenciálního oleje barvou odpovídal čistému oleji.

.

Barvy syntetického původu

Syntetická barviva se zdaleka nepoužívají jen v levných parfémech, i takové značky jako Krigler nebo Dusita Paris své parfémy z estetických důvodů barví. Pro barvení se používají běžná potravinářská barviva a dále barviva, které jsou schválena pouze pro vnější použití. Zatímco na obalech potravin se barviva skrývají pod známými čísly E, na obalech parfémů je nalezneme pod čísly z Mezinárodního indexu barev (angl. Colour Index International; CI) nebo pod označením, které používá Federální nařízení o potravinách, léčivech a kosmetice (angl. Federal Food, Drug, and Cosmetic Act; FD&C). Čísla CI jsou pětimístná a přiřazují se barvivům na základě jejich chemické struktury. Označení podle FD&C udávají kromě barvy barviva i oblasti jeho schváleného použití v USA: „FD&C“ barviva jsou schválena pro použití v potravinách, lécích a kosmetice, kdežto „D&C“ barviva jsou schválena pouze pro použití v léčivech a kosmetice. Ovšem ne vždy je zařazení do skupiny vypovídající, protože přes pozdější změny v povoleném použití zůstává barvivům původní označení. Příkladem je barvivo ponceau SX, označované FD&C Red No. 4, jehož použití je v současnosti v USA omezeno pouze na léčiva a kosmetiku aplikované vnějšně. Nejčastěji používaná barviva jsou uvedena v tabulce.

Co se týče možného negativního vlivu těchto syntetických barviv na lidské zdraví, u většiny bylo prokázáno, že mohou – stejně jako řada složek přírodního původu – vyvolat alergické reakce, zatímco různé formy toxicity u nich buď nebyly potvrzeny, nebo pro ně neexistuje dostatek důkazů. Například tartrazin podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) způsobuje asi u 0,01 % populace kožní vyrážky, přičemž nejvíce se zdají být ohroženi astmatici a lidé trpící nesnášenlivostí na aspirin. Obecně platí, že čím více jsou oblasti použití daného barviva omezeny, tím více je podezříváno z možných nežádoucích účinků.

Za domácí úkol jsem si uložil prohlédnout všechny obaly parfémů, které doma máme. Výsledky pátrání spolu s přibližnými barvami parfémů shrnuje následující tabulka. (Barviva jsou pro přehlednost uvedena oběma výše zmíněnými způsoby bez ohledu na to, jaký způsob se nachází na obalu parfému. Za složení Cosy Cedar Wood 72 děkuji janejane.) Vítězem v počtu barviv se stal Bal à Versailles (Jean Desprez, 1962), který za svou medovou barvu vděčil pěti syntetickým barvivům.

Na závěr pár otázek, na které můžete odpovědět v komentářích. Věděli jste, že se parfémy barví syntetickými barvivy? Je pro vás barva parfému důležitá?

.

Zdroje

Wikipedia, hesla: Brilliant Blue FCF; Colour Index International; D&C Red 33; Federal Food, Drug, and Cosmetic Act; Quinoline Yellow WS; Sunset Yellow FCF; Scarlet GN; Tartrazine.

Color Additive Status List, URL: https://www.fda.gov/ForIndustry/ColorAdditives/ColorAdditiveInventories/ucm106626.htm

Fotky převzaty zde: úvodní, 1, 2, 3, 4