Benzoin, styrax a "ambra"

Co to tedy je

Sturač je rod keřů a nízkých stromů (celkem cca 130 druhů) rostoucích v tropickém pásmu severní polokoule, od Zadní Indie až po Ameriku. Jako zdroj pryskyřice je známý už od starověku a v různých částech světa se stejně jako kadidlo používal a používá také k náboženským účelům.

                                                 (zdroj: en.wikipedia.org)

Dnes asi nejznámější druhy benzoinu jsou Benzoe siamská (Styrax tonkinensis) a Benzoe sumaterská (Styrax benzoides). Jejich původ je zřejmý z názvů. Benzoe siamská je ceněná o něco více a také je tedy o chlup dražší. Má zpravidla žlutohnědé zabarvení, zatímco tu sumaterskou poznáte podle načervenalého odstínu.

                               Benzoe siamská

Pryskyřice sturače byla již od starověku oblíbená také v Řecku a přední Asii. V tomto případě už se obecně mluví vesměs výhradně o „styraxu.“ Jedná se o specifický druh, který v sedmnáctém století španělský lékař Francisco Hernandez pojmenoval latinským názvem „liquidambar“ – protože mu připomínala jantar (ovšem čerstvý, tekutý). Tady se nám to trošičku zamotává, jelikož právě díky tomuto latinskému názvu se keřům sturače také někdy říká „ambroň.“

Benzoin samozřejmě nemá s pravou šedou ambrou nic společného, ale hojně se – například při vykuřování - používá jako její náhražka.  Indové „ambrou“ také nazývají vonné směsi benzoinu s dalšími vonnými látkami. Jako pojidlo se používá například včelí vosk. Jedná se vlastně o tuhé parfémy. K dostání jsou samozřejmě povedené (a po nanesená na kůži dlouho a intenzivně vonící) kompozice z přírodních materiálů i produkty nevalné kvality, které by vám dermatolog zrovna nedoporučil.

„Sklizeň“

Styraxová pryskyřice se získává podobně jako kadidlo. Kůru stromu je nejprve potřeba narušit nožem nebo sekerou. Po nějaké chvíli začne strom/keř v obranné reakci smolnými kanálky vylučovat kýženou látku, která se opět po zaschnutí a ztvrdnutí sbírá. Poprvé si sturač tuhle bolestivou operaci vytrpí teprve ve chvíli, kdy dosáhne sedmi let. Potom produkuje pryskyřici ještě dalších deset let, přičemž první tři roky je kvalita benzoinu nejlepší.

                                      (zdroj: biolandes.com)

Použití

Kromě parfémového průmyslu se benzoin používá také ve zdravotnictví, kosmetickém nebo také potravinářském průmyslu (například jako aroma do žvýkaček, nápojů atd…). Voní po čokoládě s jemným, teplým dřevitým nádechem. Obsahuje výrazně aromatický styren a vanilin, kterému vděčí za svou až gurmánsky sladkou vůni.

                             kůra styraxu (Liquidambar orientalis)

Benzoin je oblíbené vykuřovadlo. Dodnes je to oblíbené kuřidlo v Pravoslavné církvi (Liquidambar orientalis). Používá se nejen pryskyřice, ale také kůra, která voní vcelku podobně (dřevo, čokoláda, vanilka), jen o něco jemněji, takže je vhodnější pro citlivější nosy. Pryskyřice se naopak velmi rychle taví a malé množství dokáže spolehlivě rozkašlat celou místnost plnou lidí. Teď mluvím z vlastní zkušenosti. Vůně benzoe siamské je opravdu velmi pronikavá a poprvé mě pěkně poštípala v nose, jelikož jsem si to nadávkovala stejně „přiměřeně“ jako Burian s Werichem, když pekli lívance…

tavící se zrnko Benzoe siamské (časové rozmezí cca minuta a půl)

I po důkladném vyvětrání zůstane místnost prodchnutá hřejivým kakaovým aroma.

......................

primární zdroje:

Franz X. J. Huber, Anja Schmidt: Praktická kniha vonných dýmů

benzoin na botanical.com

http://cs.wikipedia.org/wiki/Stura%C4%8D