Serge Lutens

Gris Clair

Aromatická levandule, jen lehce štiplavá, protože vzápětí ji někdo rozdrtí, vysuší a spálí na troud a smíchá s chladným na prach rozemletým mramorem. Ač celkově nepůsobí pánsky, přesto tak nějak postrádá tu majestátní atmosféru Encens et Lavande. Snad je to proto, že v ní chybí to teplé kadidlo a mramor jako chladný celek, kámen, je víc prašná a místo medové nasládlosti je spíše cukrová, nevím. A lehce mrkvový kosatec se tu také pro mě neosvědčuje jako dobrý společník.

Po rozvonění zemitá prašnost mizí a je vystřídána nasládlými pudrovými tóny. Nakonec je tato rozdrcená levandule znovu smíchána, tentokrát s krémově sladkou tonkou, špetičkou tabáku a kapkou medu. A i když se ukázalo, že Lutens má pro mě jedinou levanduli mezi všemi, musím uznat, že ta světle šedá se k vůni díky té výrazné prašnosti opravdu hodí.

Bois de Violette

(http://farm4.static.flickr.com)

Za sebe mohu říct, že se mi tato variace na lutensovskou FdB líbí asi nejvíc, i když Feminité pochopitelně nepřekoná. Začátek je prakticky stejný, téměř identická směs zázvoru, hřebíčku a skořice. Jen toho zvláštního příjemně dráždivého pižma je tu méně, místo toho tu máme fialkové lístky v prostředí lesního podrostu. Snad díky tomu a mně osobně příjemnému bonbonkovému podtónu nepůsobí cedr ve vůni tak pikantně jako v ostatní bois variacích.

Jednou stranou je hloubavější než FdB a tím je zase blíž té původní shiseidovské FdB, ale zase ne příliš usedlá jako Bois et Fruits a skrze jemný pudrový tón fialek, který přicházejí dostatečně něžná. Právě ten kontrast mezi éteričností a hlubokou zamyšleností je mi u Bois de Violette asi nejsympatičtější.

Fleurs de Citronnier

Tak si říkám, co těmihle Fleurs-vůněmi Lutens sleduje? No jeho květy citroníku nejsou sice tak vražedné jako jeho variace na pomerančové květy, u všech nebezpečných složek bylo znatelně ubráno, ale ty jiskřivé citrusy s mýdlem na začátku, hořkým neroli, trochou zeleně, dřev a muškátovým oříškem vážně tak trochu připomínají nějaký lepší osvěžovač na WC, než aby skutečně osvěžovaly.

Pak střih: citrusy ustupují do pozadí a za tenounkým pudrovým závojem objevuji třpytivý luční med s omamnou tuberózou, živočišný jasmín, jdoucí do zelena a naštěstí jen špetku hřejivého lutensovského piž­ma. Po rozvonění to chvilku vypadá na návrat WC-citrusů, avšak to už je stačí medová nahořklost spolu s pudrovým kosatcem patřičně uhladit, že konečně před sebou vidím ty malé bílé kvítečky citroníku. Jenže je to Lutens a ten si na nějakou romantiku nepotrpí, takže nám je na závěr po prašné zemi rozfoukává pryskyřičnatým kouřem.

La Vierge de Fer

(www.cafleurebon.com)

Jenom znovu zopakuju to, co už bylo řečeno, tohle není železná pana, temná a úderná, jak byste čekali od starších Lutensových kreací, ani nám tu lilii nezachytil mezi trním, jak sliboval. Pojal ji naopak velice romanticky a křehce a usadil ji do aldehydově chladného jarního dne na louce mezi další luční kvítí v okamžiku, kdy se nad ní vznáší mlžný kadidlový opar. Přidal ovocný tón, hřejivé pižmo a špetku ambry z La Fille de Berlin, které v tomto spojení přináší malinko slunce na onu ranní louku. A nakonec celou tu krémově květinovou křehkost lilie podtrhl trochou vanilky. Objektivně hezké a nositelné i pro ne úplně typické milovníky vůní s lilií, ale pravda, na Lutense poněkud nezajímavé.

Sarrasins

Nejtemnější, nehlubší, nekrásnější, nejzajímavější jasmín. Jeho pověst děsí lidi široko daleko. Ze vzorečku to taky není ono. Ale při normálním navonění se je Sarrasins božská vůně!! Mně začíná vzpomínkovou fází: vykračuju si do školy, ta moje třída je I.A, na zádech aktovku, v aktovce sada tlustých fix ze západního Německa :-) a ty fixy nádherně divně voní... a je to právě ta vůně, kterou po letech nacházím ve dvacetiminutovém úvodu Sarrasins. A pak až do konce (a ten bude za dlouho) se všude kolem mě mísí vůně záplavy bílých kvítků s vůní zralé, sladké, sametové broskve... tam už je všechno přírodní, sladké a samozřejmé. 

La Fille de Berlin

Překřtila jsem si ji na Šípkovou Růženku. protože obsahuje nevinnou vůni růží, jako když si Růženka bezstarostně hraje v kvetoucí zahradě, ale i železitou pachuť krve, kterou ještě stačila vysát z ranky po píchnutí na prstu. Nezvykle červená barva vůně asociuje červené víno i krev (a barevnost vůně tentokrát vnímám jako problém, protože na bílém textilu nechává stopy). Od prvního okamžiku kraluje růže, namísto trnů občas sametovost vůně natrhne nějaké koření. Růže je tu téměř romanticky jemná, dokud ji nevystřídá kovový tón a v závěru ovocný nádech s troškou ambry.

Gris Clair

/obrázek převzat z www.parfummeraki.com/

Po úvodní smršti levandule spálené na troud se začíná střídat pestrá paleta voňavých záblesků: pražená hořká mandle, přípravek na hubení hmyzu, uhlíky doutnající v ohništi, nasládlý bylinkový sirup proti kašli… Celou dobu vůně působila vysloveně pánsky. Kdybych si měla na jejím základě vyvolat nějakou představu, tak by to byl počínající podzim na anglickém venkově. Do místnosti nepříliš vytopeného kamenného domu vstupuje muž a v záhybech tvídového kabátu přináší zvenčí vůni ohníčků. Kabát visel celé léto ve skříni, jejíž dno bylo posypáno sušenou levandulí. Zabořím-li tvář do kousavé látky, cítím i stopy naftalínu a pánské vody po holení.
Gris Clair je (přes označení jako unisex) podle mě rozhodně pánská vůně.

FUMERIE TURQUE Serge Lutens
jedu tak, jak mi to začalo naskakovat při prvním přičichnutí:

je sexy

je tmavá

je lascivně drzá

je provokativně tajemná

je KRÁSNÁ.

Zpočátku je na mně paradoxně sladší než ke konci…

 …jako když si sundáte růžové brýle, jako když si přiznáte pravdu…
 Tabák. Spíše dřeva nasáklé tabákem…

 …třeba krabička od cigár, nebo dřevěné područky u masivního křesla a ještě i s pachem kůže, která pod kovovými cvočky jistí těžkou potahovinu na polstrování…

 …prošel jsi za mými zády
tiše
jak dým z Sherlockovy dýmky opěradlem z plyše…

…jsi stín mojí duše a
neudělám nic s tím, že
mám pocit, jako když mi někdo jak papír mačká vnitřek
pokaždé,
když tě uvidím…

 Je to vůně nostalgických těžkých dřev, černého tabáku a jemně zteřelé, lehce popraskané kůže, se zbytkovou pachutí lékořice v usychajících růžích…,
je to vůně sálající z pod pánského zimníku, je to vůně dechu muže se všemi možnými dobrotami…

14/07/11

PROFUNDIS Serge Lutens
…chryzantémy.
…jak se chodí na hřbitov.?.
…člověk se už automaticky dopředu naladí do určitého stavu mysli…
…sbírá, shání vzpomínky na toho, jemuž se jde připomenout za brány ticha…
…jakoby se očišťuje – od nedobrých myšlenek,
jakoby mělo pomoci i to, že bude čistě ustrojen, čerstvě umyt…

Profundis začíná vůní čistoty.
Ďábelské(.!.) v kontratu názvu a toho, co asi člověk očekává před prvním přičichnutím…
Skoro mýdlová vůně,
a pak/současně květiny – nasládlé fialky, chryznatémy(ne­zachytitelný odér nějakých květů, ale jsou tam. Asi jako nelze fyzicky uchopit duši, ale je. Duše.),
ovocný nádech/sytost/hlou­bka.
Je to takové příjemné, jako když schválně pomalu boříte prst do tuhé ovocné marmelády…
Ale není to temná hlubina.
Spíše světlo, doširoka otevírající se oči pochopením, prozřením…

Tohle není temná vůně.
Je to vůně síly. Možná ženské síly.?.
Vůně o tom, že svět se točí pořád dál, že i když jdete na ten zatracenej hřbitov třeba, tak se nemáte skládat jako hysteričká plačka, jako špatně poskládaný domino, ale myslet na to úžasný, co bylo.!.

Až nebudu mít už tolik sil
na to,
abych se svým osudem zápasil,
 Zlato,

až nebudu mít v sobě špetku důstojnosti,
až sám v sobě si řeknu, že mám všeho dosti…

…pak
- stačí a –
za hřbitovní zdí, u plotu
sesbírej,

pár ovadlejch chryzantém a
do sklenice od kompotu
mi je dej.

…a poslední sirkou z kapsy vylovenou
zapal mi na náhrobku svíci v půli nalomenou
…a na chladný kámen si sedni vedle vlhký hlíny
…a do ní prstem tři křížky
(ach ten čas – jako by byl líný.!.)

udělej!.

…tobě za nehtem zůstane trochu studenýho smutku…,
ale mně už
(s červy v těle) bude hej.!.

Profundis je květinovomýdlová vůně s ovocnou hustotou prostoupená měkkou kadidlovou mlhou.
Lehká a plná.
Tragikomická i vážná.
Dobrá…
…a dost.

Kdo rád Black Cashmire Donna Karan, Nu EdP, Nu EdT…,
ale současně i Bvlgari Pour Femme, Bois de Violette Serge Lutens…

01/11/11

......................................................

technicky:
Úplně prvotní pach – čerstvě uškubnutá houževnatá kytka…
…třeba právě ta chryzantéma(= tuhé rostlé květinové zeleno, šťavnaté mízou).
Pak – mýdlová fialka, tedy spíše zelené lístky fialek, jež jsou nasládlé, a v jakési mýdlové bublině/oparu.
Nyní začíná vůně lehce teplat…
A nakonec – velmi nenápadně a pozvolna – se objevuje kadidlo…
…prostupuje směsí navzájem prolnutých květin/chryzantém s nasládle mýdlovými fialkami,
jako když se vykuřuje nějaká místnost = lehký orientálně aromatický dým se líně ale nezadržitelně rozpíná prostorem…
A původně nazelenale téměř nesladká květinovka se mění na měkce nasládlý květinový orient.
Jemný, hustý, křehký jako dech.

Fakt mi nejvíce připomíná hladší a plnější Nu EdT…

MUSC KOUBLAI KHAN Serge Lutens
(skoro všechny ingredience můžete sledovat téměr lehce, ale najednou si všimnete, že nevnímáte složky a jste úplně mimo…
Mimo sebe…)

…marocká růže, labdanum s koženým tónem, smyslné teplo…
Takhle za sebou a zrovna i tak rychle jak vyslovujete jednotlivá slova, jdou složky jedna za druhou…
Je to měkké, hebce šťavnatě nasládlé, teple a sametově kožené, lehce prachově pryskyřičné.
Pak

…pačuli.
Drze se nacpe do první řady mezi ostatní výše zmíněné složky a vyčkává…

…chcete chlapovi slíbávat se rtů prach dalekých cest?

…chcete polykat jeho dech provoněný kouřem vodních dýmek z tajemných orientů?

…chcete olizovat z jeho kůže sůl, která není mořská?...

…začínáte se ztrácet…,
protože kmín s ambrou a růží vytváří živočišné dusno, které
vám svojí tíhou přivírá oči a tak nádherně podlamuje kolena…

…kde je to pačuli?!

…utopené, bezvládné, vzdává se a kapituluje…
Smyslná, hřejivá, delikátně a pikantně živočišná vůně cestovatele,
vůně, jež vám jak prudký vír větru v poušti sice nevmete písek do tváře a i do každičkého sebemenšího záhybu šatů, ale je to vír extáze, která někdy přijde právě tak rychle a nečekaně jako písečná bouře!…

…jste ochromeni…

…jenže dobrovolně…
Vůně vás objímá jistě a pevně jako mužova náruč, ale zároveň opatrně, protože
někdy jste tak křehká…

19/08/10

ROSE DE NUIT Serge Lutens
…trochu zvláštní růže.
To není temná nebo tmavá růže v noci.
Ale jakoby květ růže v té noci naopak svítil.!., osvětloval tmu…
Tak nějak to na mě působí…
Vůně křehce voskověmedové růže, která vyplňuje chřípí jako růžová mýdlová bublina.
To je to světlo – med, vosk, jistá dávka mýdlovosti…, a možná,

i když já ho necítím, tak z jasmínu sluneční zlato…
Jenomže velmi nenápadně a velmi rychle se vůně zhoupne do tmy, obklopí ji noc.
Asi meruňka a ambra způsobily, že mám dojem, že cítím chyprovou vůni s hlavním slovem růže.
A přestože meruňky jsou oranžové, tak díky nim, díky chyprovému tónu mi vůně najednou potemněla, ztmavla, lehce ztěžkla…
Napadá mě Yvresse… To je také jakési světlo, šumivé…
Rose de Nuit je něco jak světluška za soumraku…

…hladká a plná růžová vůně na jemném chyprovém základě.

01/10/11

Une Voix Noire Serge Lutens
je tmavší a kouřovější variace na téma Couture Couture Juicy Couture.
Na začátku je UVN černá a barevná a černá, sytá a lehce likérovitá, postupně si „sedá“…
Pak, v určité fázi, jsou obě vůně téměř totožné -zpracovaní kombinace švestka, bílé květiny, tuberoza, až žvýkačkovost, krémovo, a
nakonec se Une Voix Noire posune do lutensovských vůní – tzn. temných. Přestože je sama vůně jasná/jasně ohraničená, nerozmazaná, je v ní temno, tmavé barvy, něco jak obrazy Picassa.

15/04/13

BOIS DE VIOLETTE Serge Lutens 

…„Lutens“ nezklamal…

…typický rukopis…
(měla jsem Feminité de Bois a to samé dřevo, totožně zpracovaný cedr, a fialka tam byla taky…)
Hustota, tíha, jistý stupeň temnoty a ŽIVOČIŠNO.
Tohle je živočišná fialka.
Na dřevěném, hlavně cedrovém šťavnatě suchém základu. Žádné umělá sladidla. Pouze přírodní nasládlá vůně fialek utlumená dřevy.
Fialkové vůně bývají často až cukrátkové, líbezné…
Bois de Violette?
Ani náhodou.
Tahle holka si dělá co chce, kdy chce, jak chce.
Je smyslná, drzá a ráda se mazlí.
Je krásná.

04/08/10

BAS DE SOIE Serge Lutens 

…začátek suchý(ne přesušený) zelený a kosatec s dost výrazným mrkvovým tónem.
Po chvíli se vůně usadí v chladivě teplé tělovce, jakoby nivea v ledu. Hladivé hedvábně saténové pyžamko ještě teplé…
Moc pěkná vůnička!, velmi příjemná.
Ale
vzhledem k tomu, že to je Lutens…
Vůní tohoto typu je více a za menší peníz, aneb
Lutense mám spojeného s něčím originálním(Cher­qui, Forreau Noir, Sarrasins, Louve…) a ne s vůněmi „tohleužtuněko­likrátbylo“, byť je to fakt hezké.
A také –  je plno vůní velmi příjemných, přímo nádherných na čichání, ale nosit je?
Z nějakého důvodu to nejde(nejčastěji, alespoň pro mě – nudí)…

13/10/10

JEUX DE PEAU Serge Lutens 

…no, to by mohlo být hodně dobrý!
Máslo, sušenky(bych řekla víc než toast…), meruňky s osmanthusem…
Prostě hustá dobrůtka od Lutense…

…vlahé mléko s dřevitou lékořicí v začátku.
(to je ta lékořice z bonbonů lékorky, kterou nemusím. Resp. je ve spojení se složkami, kdy mi ta kombinace příliš nejede…, skoro mi to vadí.?.)
Ale po chvíli, dá se to tak vnímat –
sušenky.
Nebo toasty nasladko.
Suché mléčno v suchých máslových sušenkách se špetkou lékořice.
Nevoněla bych se tím.
Já nevím, jestli se mi to nelíbí, nebo mi to je protivný.?.
Prostě to nechci.

09/11/10

FLEUR DE CITRONNIER Serge Lutens 

…šmarjá! – tímhle bych se měla vonět?! Nikdy.!
Mýdlo s jelenem.
Typická vůně velké kostky zažloutlé barvy, která vždy byla u babičky na porculánovém umyvadle v umělohmotné vaničce částečně ponořená do vody, takže spodek mýdla byl nechutně rozpatlaný… …o prázdninách babička pokaždé navečer snesla z půdy plechovou vaničku, postavila na zahradě do trávy, na kamnech ohřála v hrncích vodu, a ze mě hrubou žínkou neurčité barvy notně namatlanou oním mýdlem drbala z kůže zážitky celého dne…
Vůně mýdla, zelené zmáčené trávy, těžkého letního vzduchu ve stínu a na slunci bělených hrubých ručníků…

07/04/11

CHERQUI Serge Lutens 

…vnímám orientálněji, jakoby Aomassai PG bez těch přeslazených karamelek
(Aomassai – to jsou fakt luxusní mléčný karamelky s delikátní lékořicovědřevěnou špičkou – to citím stejně jako před časem),
a trochu i něco z Bois d´Armenie.
Kouřovo, kořeněno, trochu dřev, prachovo, pálené pryskyřice, prostě kdepak to, co jsem tam cítila dřív. A když květiny – tak zastřené, suché, ztěžka a sotva probleskující.
Je pěkná. Taková uklidňující…

CLAIR DE MUSC Serge Lutens
je to manželka od Musc Koublai Khan…

Prostě jemné, decentní – ovšem v žádném případě šizené – provedení pižma…

Hodně prachově pižmová vůně. Kytek minimálně.

13/01/11

ROUSSE S. Lutens
Skořice.

...čerstvě namletá, bez příkras,
prachově jemná, aromatická…
Za chvilku odsunou skořici trochu stranou dřeva – prostě dřevěná vůně…,
zase suchá(nic vlhkého)…

…květiny?.. – opravdu tam jsou pouze květinové tóny…,
jako když poražený kmen leží delší dobu na zemi, pere do něj slunce a zpod
toho kusu dřeva se snaží ke světlu prorazit pár kvetoucích rostlinek…
A ovoce?

...hódně daleko ovocný nádech… 

SANTAl BLANC 

...zvláštní vůně.

Jasmín, santal, ale ne příliš sladké, spíš více přírodní s převahou dřev..
bez živočišného podtónu(chybí jakákoliv forma pižma, a o to víc je to „nature“…),
pak se přidá trochu dušeného ovoce, opět minimálně slazeného…
Vůně působí jedle krémově, jakoby suše…,

přesto ne prachově dusivě…
Nemusím ji mít…

BORNEO 1834 

…konečně něco pořádnýho…!
Přes nos mě praštil rum..!,
vylitý na palubě pirátské lodi.

To znamená vlhké dřevo drbané otroky slanou vodou z moře…
A kapitán, drsný, ale krásný chlap ošlehaný větrem se ztvrdlými rysy ve tváři...,

přesto se srdcem na správném místě…,
pokuřuje dýmku se silným tabákem a
dohlíží na své vazaly, aby se neflákali…
Ti, ohnuti nad palubou fregaty, spáleni sluncem, mokří od vody i vlastního potu, žvýkající listy pačuli, aby nevnímali dřinu a ničící slunce…,
uplivují stranou zabarvené sliny…
Jako osvěžení si korzár na kapitánském můstku dává šálek horké neslazené čokolády…
Krása!!

22/04/09

Miru, wendulko i všechny ostatní, díky za krásné recenze. Pročítám je u snídaně a moc mě baví .

Tu De Profundis budu muset ještě vyzkoušet... To není možné, aby na mě tak blbě držela! To byla jistě jen nějaká dočasná anomálie a příště to bude určitě lepší!