Další vůně z řady LPRN. Při prvním zkoušení mi na rebelskou vůni přišla moc uhlazená a elegantní, tehdy jsem ji zavrhla. Po půl roce vyzkoušeno znovu a něco se zásadně změnilo.V první chvíli cítím silnou kůži, pak se přidá třešeň se sametovou růží a kůže ustoupí do pozadí. Vůně je opravdu nejtemnější z LPRN. Hořko-sladká, sametová s teplými tóny kůže. Nádhera. Zřejmě to bude rozdílem teplo vs. zima. Poprvé jsem zkoušela za teplého počasí a byla hodně uhlazená, taková slabá, po kůži ani stopa. Podruhé jsem ji zkoušela za chladnějšího počasí.

Florale je velmi podobné klasickému BP. Začátek mi přijde téměř stejný - svěží třešně. Nástup kůže ve Florale je ale mnohem jemnější, než u verze EdP, kde v jednu chvíli cítím velmi výraznou, suchou kůži. Další rozvoj je také dost podobný. Florale je svěžejší, lehčí verze, což i odpovídá koncentraci EdT. Rozdíl mezi vůněmi je pro mne hlavně v „převrácení“ intenzity kůže a třešní. Zatímco klasické BP jsou tmavé třešňové šaty vykukující z pod těžkého černého koženého křiváku, tak Florale jsou letní třešňové šaty doplněné jen lehkým kabátkem z jemné nappa kůže.

Vůně mě primárně zaujala uvedenými složkami - růže a andělika. Z víčka voněla jemně po růži, připomínala mi skutečně lehkou, šifonovou blůzku splývající po těle. Při nástřiku na kůži jsem byla v první chvíli překvapená ostrými až štiplavými tóny pepře a bergamotu. Pak se skutečně přidala sytá, výrazná růže, ale místo aby spolu celá kompozice ladila a doplňovala se, spíš se jednotlivé složky mezi sebou hádaly a praly. Vzdušná blůzka se nekonala ani po rozvinutí vůně. Místo toho se změnila v pro mne nepříliš zajímavou variaci na téma růže. Zní to asi poněkud jako klišé, ale ve vůni mi chybí nějaký příběh, nebo duše. Je to kytice poskládaná možná z drahých květů, ale vzájemně neladících.