začátek vlhký tabák, seno a med - ten je rozehřátý do tekuta a něčím šmrncnutý, takže není tak sladce lepivý, až postupem času houstne a sládne, přidávají se k němu tóny sušených švestek, kombinace sena a medu vytváří mírně (opravdu mírně) čpavý dojem... cca po hodině seno úplně mizí, vůně zůstává medově sladká (trochu lepivě) s vanilkovými prachově-kouřovými tóny
Ať dělám, co dělám, přijde mi strašně podobná Tom Ford Tobacco Vanille, bez ukřičené agresivity alkoholové noty z TV. Tobacco Vanille je mi vysloveně nepříjemná vůně, toto je trochu lepší, protože přece jen uhlazenější a dostupnější. Nosit bych ji ale nemohl ani jednu.
EdP
Loď s nákladem koření z orientu, námořníci pokuřují na palubě z dýmek naplněných čerstvě usušeným tabákem. Z podpalubí se line vůně medu a dřevěných soudků se zbytky whisky. Myrha a kosatec dokreslují atmosféru pohody na korábu, mírně se pohupujícího na vlnách klidného moře při západu slunce.
Tato vůně údajně byla inspirovaná dětskými vzpomínkami Yvese Coueslanta (jeden ze zakladatelů firmy Diptyque) na jeho cestu zaoceánským parníkem z Marseille do Saigonu s jeho rodiči. Má se před námi vytvořit obraz s labyrinty chodeb a promenád pro cestující, dámy na horní palubě, opírající se o zábradlí a dopřávající si potěšení z egyptských cigaret Le Khédive.
Příběh nádherný, leč loď mi odplula hned na začátku a místo konfet na rozloučenou mě ze vzdalující se horní paluby zasáhla pepřová sprška s trochou štiplavého bylinného šafránu. Zavrávorala jsem a upadla jsem do hromady sušeného tabáku a sena, která byla nastražená na konci mola.
Byla jsem z toho tak zkoprnělá, že jsem se nedokázala ani pohnout. V tom mi však přispěchal na pomoc muž ve slamáku. Námořnické sako měl načichlé pudrově pryskyřičnatými tóny, asi zřejmě před chvílí dokouřil jednu khedivku a pozval mě do nedaleké kavárny na štrůdl, posypaný vanilkovým cukrem, který ale uvnitř postrádal jablka, místo toho jsem v něm objevujila jen a jen rozinky.
EDP:
Tobacco Vanille + Frapin, asi spíš 1697 než 1270. Ovocně sladký, vlhký tabák. Pár kapek koňaku na dně sklenky, kde bylo přes noc naložené sušené ovoce. Potáhnutí nebo dvě z kubánského doutníku a jemný, aromatický kouř vydechovaný do koleček. Křehký, horký štrůdl s rozinkami z Ambre Narguilé, čerstvě vytažený z trouby. Dřevěné sudy, v nichž zrál luxusní alkohol. Slaměnka z Immortelle de Corse. Gurmánskou opilostí a sladkým dřevem akcentovaná hutně vlhká vůně tabáku za lehkým pryskyřičně kouřovým závojem. Ke konci zalito vrstvou nejhladšího bílého medu, asi nejhezčího, co jsem zatím ve vůni cítila. Ráno na něm nacházím ještě posypku z vanilkového cukru.
Volutes (edp) se bez ostychu uvede slušnou dávkou vlhkého tabáku, který ale za okamžik příjemně zesládne díky přezrálým třešním. Tyhle třešně ve vůni zpočátku zanechávají pouhý otisk (nic extra výrazného) a mají stále své stopky, díky čemuž se přidává i měkký zelený tón. Postupně se tabák vysušuje a ještě více medově a ovocně sládne. Není to ale otravná sladkost, která se brzy přejí. K vyváženosti napomáhá kromě kouřové a zemité vůně tabáku také alkohol, který se dostane do popředí, a v mém případě, světe div se, je to kvalitní nelihový, mírně zahřívající likér Sherry :-). Když už si myslím, že takto Volutes skončí, třešně se úplně vytratí a zůstane medový koňak s trochou dřev. To vše završeno vanilkou.
začátek vlhký tabák, seno a med - ten je rozehřátý do tekuta a něčím šmrncnutý, takže není tak sladce lepivý, až postupem času houstne a sládne, přidávají se k němu tóny sušených švestek, kombinace sena a medu vytváří mírně (opravdu mírně) čpavý dojem... cca po hodině seno úplně mizí, vůně zůstává medově sladká (trochu lepivě) s vanilkovými prachově-kouřovými tóny
Ať dělám, co dělám, přijde mi strašně podobná Tom Ford Tobacco Vanille, bez ukřičené agresivity alkoholové noty z TV. Tobacco Vanille je mi vysloveně nepříjemná vůně, toto je trochu lepší, protože přece jen uhlazenější a dostupnější. Nosit bych ji ale nemohl ani jednu.
EdP
Loď s nákladem koření z orientu, námořníci pokuřují na palubě z dýmek naplněných čerstvě usušeným tabákem. Z podpalubí se line vůně medu a dřevěných soudků se zbytky whisky. Myrha a kosatec dokreslují atmosféru pohody na korábu, mírně se pohupujícího na vlnách klidného moře při západu slunce.
Tato vůně údajně byla inspirovaná dětskými vzpomínkami Yvese Coueslanta (jeden ze zakladatelů firmy Diptyque) na jeho cestu zaoceánským parníkem z Marseille do Saigonu s jeho rodiči. Má se před námi vytvořit obraz s labyrinty chodeb a promenád pro cestující, dámy na horní palubě, opírající se o zábradlí a dopřávající si potěšení z egyptských cigaret Le Khédive.
Příběh nádherný, leč loď mi odplula hned na začátku a místo konfet na rozloučenou mě ze vzdalující se horní paluby zasáhla pepřová sprška s trochou štiplavého bylinného šafránu. Zavrávorala jsem a upadla jsem do hromady sušeného tabáku a sena, která byla nastražená na konci mola.
Byla jsem z toho tak zkoprnělá, že jsem se nedokázala ani pohnout. V tom mi však přispěchal na pomoc muž ve slamáku. Námořnické sako měl načichlé pudrově pryskyřičnatými tóny, asi zřejmě před chvílí dokouřil jednu khedivku a pozval mě do nedaleké kavárny na štrůdl, posypaný vanilkovým cukrem, který ale uvnitř postrádal jablka, místo toho jsem v něm objevujila jen a jen rozinky.
EDP:
Tobacco Vanille + Frapin, asi spíš 1697 než 1270. Ovocně sladký, vlhký tabák. Pár kapek koňaku na dně sklenky, kde bylo přes noc naložené sušené ovoce. Potáhnutí nebo dvě z kubánského doutníku a jemný, aromatický kouř vydechovaný do koleček. Křehký, horký štrůdl s rozinkami z Ambre Narguilé, čerstvě vytažený z trouby. Dřevěné sudy, v nichž zrál luxusní alkohol. Slaměnka z Immortelle de Corse. Gurmánskou opilostí a sladkým dřevem akcentovaná hutně vlhká vůně tabáku za lehkým pryskyřičně kouřovým závojem. Ke konci zalito vrstvou nejhladšího bílého medu, asi nejhezčího, co jsem zatím ve vůni cítila. Ráno na něm nacházím ještě posypku z vanilkového cukru.
Volutes (edp) se bez ostychu uvede slušnou dávkou vlhkého tabáku, který ale za okamžik příjemně zesládne díky přezrálým třešním. Tyhle třešně ve vůni zpočátku zanechávají pouhý otisk (nic extra výrazného) a mají stále své stopky, díky čemuž se přidává i měkký zelený tón. Postupně se tabák vysušuje a ještě více medově a ovocně sládne. Není to ale otravná sladkost, která se brzy přejí. K vyváženosti napomáhá kromě kouřové a zemité vůně tabáku také alkohol, který se dostane do popředí, a v mém případě, světe div se, je to kvalitní nelihový, mírně zahřívající likér Sherry :-). Když už si myslím, že takto Volutes skončí, třešně se úplně vytratí a zůstane medový koňak s trochou dřev. To vše završeno vanilkou.