Jedna z nejzvláštnějších vůní, co znám - karafiát, paprika, dřevo. Karafiátek zahradní, na konci léta v květináčku skoro vysušený. Paprika taktéž sušená, mletá, trochu ve stylu začátku L'Artisan Piment Brulant, ale ve Vitriolu není ani guláš ani čokoláda - jen vyschlé stvoly, listy, snad i seno. Ano, seno, ne dřevo.
Dojem z této vůně je mi důvěrně známý, jako něco z kdysi dávna, vůně vyprahlé trávy a zeleně na konci srpna, stvoly a květy řebříčku obecného - něco podobného cítím i v Lutensově Chergui. Celkově je vůně suchá, nesladká, ale neobyčejná - z toho vyprahlého sena při přivonění zblízka přilétají k nosu mikroskopické částečky sušené papričky.
Po rozvonění asi po třech hodinách je vůně krásně hladká, olejovomýdlovokvětinová (karafiátová) a nesladká. Po další hodině je nasládle malinově pižmová, až se promění v lehoučkou vůni luxusního mýdla... krása!
Sytá suchá vůně, i když to tak zpočátku příliš nevypadalo - naštěstí ta trochu divná počáteční kombinace a la kytky vytažené z lektvaru byla rychle pryč. A pak přišla dřevitě suchá kořeněná ofenzíva - směs koření v dřevěné dóze. Díky výraznému pepři a paprice připomíná křížence Hermessence Paprika Brasil a Skin....a to křížence velmi příjemného a povedeného. Je sice sytá, ale rozhodně není otravná ani vlezlá.
(09.9.2015 )
Karafiát na tržišti s pytli barevného koření, pepř zpočátku zaštípe do nosu, rozhodně cítím muškátový oříšek a nasládlou papriku. Květiny v kombinaci s kostkou do polívky. Rozvoní se suše a svěže (ovšem svěžest je to temná, lutensovská) a drží v této podobě dlouho, velmi dlouho.
Pro mě zvláštní kořeněná orientálka, jsou v ní vlastně všechny složky, které se mi ve vůních nelíbí, ale Lutens to prostě umí namíchat tak, že jí nedokážu dát palec dolů, ba naopak. Po pepřovo-paprikovém rozjezdu dostává konečně trochu prostor karafiát a další sušené květy, které jsou posypané strouhaným muškátovým oříškem a hřebíčkem a přidává se i něco jako „suché mydlinkové“ tóny. Jako celek bych to přirovnala k večerní procházce po pláži, při níž vás jemně zahřívá teplý větřík vanoucí od moře.
Agresor :)) Poněkud napružená (pokud mají kytky nálady) zubatá kytka, karafiát se spoustou pepře a muškátového oříšku a špetkou papriky. Kupodivu to koření nijak neštípe, je docela uhlazené, ale ta vůně na mě působí hrozně neuroticky. Ale k té fialové i do jakési dvojice s klidnou De Profundis mi kupodivu pasuje.
Jedna z nejzvláštnějších vůní, co znám - karafiát, paprika, dřevo. Karafiátek zahradní, na konci léta v květináčku skoro vysušený. Paprika taktéž sušená, mletá, trochu ve stylu začátku L'Artisan Piment Brulant, ale ve Vitriolu není ani guláš ani čokoláda - jen vyschlé stvoly, listy, snad i seno. Ano, seno, ne dřevo.
Dojem z této vůně je mi důvěrně známý, jako něco z kdysi dávna, vůně vyprahlé trávy a zeleně na konci srpna, stvoly a květy řebříčku obecného - něco podobného cítím i v Lutensově Chergui. Celkově je vůně suchá, nesladká, ale neobyčejná - z toho vyprahlého sena při přivonění zblízka přilétají k nosu mikroskopické částečky sušené papričky.
Po rozvonění asi po třech hodinách je vůně krásně hladká, olejovomýdlovokvětinová (karafiátová) a nesladká. Po další hodině je nasládle malinově pižmová, až se promění v lehoučkou vůni luxusního mýdla... krása!
Sytá suchá vůně, i když to tak zpočátku příliš nevypadalo - naštěstí ta trochu divná počáteční kombinace a la kytky vytažené z lektvaru byla rychle pryč. A pak přišla dřevitě suchá kořeněná ofenzíva - směs koření v dřevěné dóze. Díky výraznému pepři a paprice připomíná křížence Hermessence Paprika Brasil a Skin....a to křížence velmi příjemného a povedeného. Je sice sytá, ale rozhodně není otravná ani vlezlá.
Karafiát na tržišti s pytli barevného koření, pepř zpočátku zaštípe do nosu, rozhodně cítím muškátový oříšek a nasládlou papriku. Květiny v kombinaci s kostkou do polívky. Rozvoní se suše a svěže (ovšem svěžest je to temná, lutensovská) a drží v této podobě dlouho, velmi dlouho.
Pro mě zvláštní kořeněná orientálka, jsou v ní vlastně všechny složky, které se mi ve vůních nelíbí, ale Lutens to prostě umí namíchat tak, že jí nedokážu dát palec dolů, ba naopak. Po pepřovo-paprikovém rozjezdu dostává konečně trochu prostor karafiát a další sušené květy, které jsou posypané strouhaným muškátovým oříškem a hřebíčkem a přidává se i něco jako „suché mydlinkové“ tóny. Jako celek bych to přirovnala k večerní procházce po pláži, při níž vás jemně zahřívá teplý větřík vanoucí od moře.
Agresor :)) Poněkud napružená (pokud mají kytky nálady) zubatá kytka, karafiát se spoustou pepře a muškátového oříšku a špetkou papriky. Kupodivu to koření nijak neštípe, je docela uhlazené, ale ta vůně na mě působí hrozně neuroticky. Ale k té fialové i do jakési dvojice s klidnou De Profundis mi kupodivu pasuje.