Květinovka, ve které v dešti chladivých aldehydů defilují jednotlivá kvítka jak vojáci na přehlídce - mimóza plná pudrového pylu a sladkého nektaru, karafiát propletený se svěžím jasmínem a sladké čerstvě usušené seno. Po vyvanutí aldehydů vůni proteplilo suché dřevo a vše zaoblilo a zabalilo do úhledné formy pudrové bělostné mýdélko v hedvábném papíru. Nádhera ve flakónu...
Další mistrovský kousek pana Ropiona, tentokrát se točí kolem mimózy, kterou jsem si zamilovala ve Farnesianě. Ale pozor s Une Fleur de Cassie to nebylo ani zdaleka tak jednoduché, je to totiž znovu velká dáma s pořádným temperamentem (podobně jako Portrait of a Lady). Nesnaží se vám zálíbit napoprvé a hned na přivítanou vám to dá znát pořádnou dávkou svěže nahořklé zeleně, květinově pikantního karafiátu, špetky kmínu a lehce živočišného jasmínu.
Potom se zpoza mlhy jiskřících aldehydů vynoří „pudrová“ mimóza, trochu podobná té z Farnesiany, ale oproti ní je doplněná o skvostný temně fialový rtěnkový akord, medově nasládlou růži a noir „semišový“ podtón. Když všechny tyto ozdoby časem opadnou, zůstává jen lehounká pudrovost mimózy s dvěma až třemi zrnky vanilky na dřevitém podkladu z „kouřového“ santalu a lehce drhnoucího cedru. V této fázi se blíží Farnesianě asi nejvíc, pořád je však ve srovnání s ní méně sladká a víc suchá a především: stále nesmírně podmanivá.
Květinovka, ve které v dešti chladivých aldehydů defilují jednotlivá kvítka jak vojáci na přehlídce - mimóza plná pudrového pylu a sladkého nektaru, karafiát propletený se svěžím jasmínem a sladké čerstvě usušené seno. Po vyvanutí aldehydů vůni proteplilo suché dřevo a vše zaoblilo a zabalilo do úhledné formy pudrové bělostné mýdélko v hedvábném papíru. Nádhera ve flakónu...
Další mistrovský kousek pana Ropiona, tentokrát se točí kolem mimózy, kterou jsem si zamilovala ve Farnesianě. Ale pozor s Une Fleur de Cassie to nebylo ani zdaleka tak jednoduché, je to totiž znovu velká dáma s pořádným temperamentem (podobně jako Portrait of a Lady). Nesnaží se vám zálíbit napoprvé a hned na přivítanou vám to dá znát pořádnou dávkou svěže nahořklé zeleně, květinově pikantního karafiátu, špetky kmínu a lehce živočišného jasmínu.
Potom se zpoza mlhy jiskřících aldehydů vynoří „pudrová“ mimóza, trochu podobná té z Farnesiany, ale oproti ní je doplněná o skvostný temně fialový rtěnkový akord, medově nasládlou růži a noir „semišový“ podtón. Když všechny tyto ozdoby časem opadnou, zůstává jen lehounká pudrovost mimózy s dvěma až třemi zrnky vanilky na dřevitém podkladu z „kouřového“ santalu a lehce drhnoucího cedru. V této fázi se blíží Farnesianě asi nejvíc, pořád je však ve srovnání s ní méně sladká a víc suchá a především: stále nesmírně podmanivá.