Levnější a uhlazenější verze Fordovy Tobacco Vanille. Začíná sušeným ovocem s kořením, pokračuje troškou máslové tabákové esence – je jí tu ještě méně než v Tobacco Vanille –, a končí medově sladkou krémovou vanilkou. Jaké nejmenší množství tabáku musí asi parfém obsahovat, aby jej mohl mít v názvu?
Nevtíravé příjemno … suchá skořicová sladkost, pár kapek medu, aroma tabákového listu a zlehka kouře … to je pro můj nos Tabac Rouge. Vůně jako dělaná pro zatažené listopadové dny, kdy venkovní šeď nutí člověka hledat příjemné požitky kde s dá. Něco mi však našeptává, že i sluníčko jí sluší.
V první chvíli naprosté nadšení. Krásná, mírně sladká vůně s kadidlem. Hned jsem věděla, co na ní všichni mají. K mé smůle začal později vykukovat zázvor, který mi ve vůních vadí. Vrátila jsem se k ní po delší době a nestačila žasnout nad tou změnou. Jestli je některá vůně vůní medu, tak je to Tabac Rouqe. Necítím turecký med, ale ten klasický luční. Po odeznění zázvoru je to med s troškou skořice a kadidlem.
Bohužel nemám přímé srovnání s Fordovou Tobacco Vanille, takže nemůžu vysledovat rozdíly podrobněji, ale rozhodně ji neodbytně připomíná, snad jen toho štrůdlu je výrazně méně. Nelze ovšem říct, že by se v té slaďoučké krémové až medové vanilce s tonkou, bílým pižmem a vlhkým tabákem žádná ovocnost neobjevila - znatelná je ale spíš zpočátku, později se ztlumí a vůně se stane trošku sušší. Tabák začne srovnávat skóre s původně výraznější vanilkou, i nějaké to suché pačuli se objeví a vanilka přidá na hloubce a balzamičnosti, že už bych tomu začala věřit spíš ten benzoin. Celkově vzato ale vývoj není nijak výrazný. Tento typ vůní se mi velice líbí tak na občasné přivonění, ale na nošení je to prostě moc.
Zaslechla jsem cosi o tom, že se Turkish Blend nápadně podobá Tobacco Vanille. A poněvadž fordovka je u mě zapsaná jako rozvařený jabka v popelníku, pevně jsem doufala, že tohle bude něco jinýho. Naštěstí je.
Jádro pudla je v tabáku nasladko s kadidlem. Med je hustej a na můj vkus až moc vyčnívá, ale není toxickej jako Miel de Bois, takže nelibost může vzbuzovat leda tak jeho pronikavost. Kadidlo je velmi krotký, stejně tak koření (cítím tam muškát a skořici). Med ztrácí vedení po nějakých dvou hodinách a vymění si pozici s benzoinem. Lahodným krémovým benzoinem s pryskyřičnatým štípancem. V týhle fázi hodně připomíná Volutes (i když výrazně sladší, med, až v pozadí, pořád číhá na příležitost), jenže zatímco Volutes je spíš stroze elegantní, Turkish Blend působí dost opulentně a bohémsky.
Obšlehnutá(a tím k ní moje sympatie sklouzly na bod mrazu)
Tobaco Vanille Tom Ford.
Tabac Rouge je méně zajímavá, ve vývoji velmi skromná,
je dost sladká, asi líbivá, nemá emoce.
26/08/14
Ač se o této vůni mluví jako o orientální fougerové vůni, já trvám na tom, že je i gurmánská. Zas tak podivné to však není, protože jak jsem se dočetla, červený tabák je druh tabáku upravený tak, aby byl chutnější.
V prvních chvílích je to tabák pražený se spoustou pikantního zázvoru v objetí teplého, suše kouřového kadidla. Zanedlouho na zázvor dopadne několik kapek medu, promíchá se s prachovou nasládlou skořicí a vytvoří ze zázvoru velmi chutnou, jemně pikantní marmeládu.
Tabák postupně ztrácí tu svoji prvotní praženost a pod paprsky hřejivého slunce najednou začne vydávat "sametově" aromatické tóny. Zároveň je dostatečně silný na to, že nepřipustí, aby vůně přes svoji sladkost působila přeslazeně tak jako mi to dělá např. Tobacco Vanille.
Nakonec se pod tyto líně se o sebe otírající aktéry vsune měkounce nadýchaný polštářek krémového benzoinu a velmi jemného "pudrového" pižma a celá vůně krásně přilne k tělu. Samozřejmě je potřeba vyzdvihnout i skvělou výdrž.
Levnější a uhlazenější verze Fordovy Tobacco Vanille. Začíná sušeným ovocem s kořením, pokračuje troškou máslové tabákové esence – je jí tu ještě méně než v Tobacco Vanille –, a končí medově sladkou krémovou vanilkou. Jaké nejmenší množství tabáku musí asi parfém obsahovat, aby jej mohl mít v názvu?
Nevtíravé příjemno … suchá skořicová sladkost, pár kapek medu, aroma tabákového listu a zlehka kouře … to je pro můj nos Tabac Rouge. Vůně jako dělaná pro zatažené listopadové dny, kdy venkovní šeď nutí člověka hledat příjemné požitky kde s dá. Něco mi však našeptává, že i sluníčko jí sluší.
V první chvíli naprosté nadšení. Krásná, mírně sladká vůně s kadidlem. Hned jsem věděla, co na ní všichni mají. K mé smůle začal později vykukovat zázvor, který mi ve vůních vadí. Vrátila jsem se k ní po delší době a nestačila žasnout nad tou změnou. Jestli je některá vůně vůní medu, tak je to Tabac Rouqe. Necítím turecký med, ale ten klasický luční. Po odeznění zázvoru je to med s troškou skořice a kadidlem.
Bohužel nemám přímé srovnání s Fordovou Tobacco Vanille, takže nemůžu vysledovat rozdíly podrobněji, ale rozhodně ji neodbytně připomíná, snad jen toho štrůdlu je výrazně méně. Nelze ovšem říct, že by se v té slaďoučké krémové až medové vanilce s tonkou, bílým pižmem a vlhkým tabákem žádná ovocnost neobjevila - znatelná je ale spíš zpočátku, později se ztlumí a vůně se stane trošku sušší. Tabák začne srovnávat skóre s původně výraznější vanilkou, i nějaké to suché pačuli se objeví a vanilka přidá na hloubce a balzamičnosti, že už bych tomu začala věřit spíš ten benzoin. Celkově vzato ale vývoj není nijak výrazný. Tento typ vůní se mi velice líbí tak na občasné přivonění, ale na nošení je to prostě moc.
Zaslechla jsem cosi o tom, že se Turkish Blend nápadně podobá Tobacco Vanille. A poněvadž fordovka je u mě zapsaná jako rozvařený jabka v popelníku, pevně jsem doufala, že tohle bude něco jinýho. Naštěstí je.
Jádro pudla je v tabáku nasladko s kadidlem. Med je hustej a na můj vkus až moc vyčnívá, ale není toxickej jako Miel de Bois, takže nelibost může vzbuzovat leda tak jeho pronikavost. Kadidlo je velmi krotký, stejně tak koření (cítím tam muškát a skořici). Med ztrácí vedení po nějakých dvou hodinách a vymění si pozici s benzoinem. Lahodným krémovým benzoinem s pryskyřičnatým štípancem. V týhle fázi hodně připomíná Volutes (i když výrazně sladší, med, až v pozadí, pořád číhá na příležitost), jenže zatímco Volutes je spíš stroze elegantní, Turkish Blend působí dost opulentně a bohémsky.
Obšlehnutá(a tím k ní moje sympatie sklouzly na bod mrazu)
Tobaco Vanille Tom Ford.
Tabac Rouge je méně zajímavá, ve vývoji velmi skromná,
je dost sladká, asi líbivá, nemá emoce.
26/08/14
Ač se o této vůni mluví jako o orientální fougerové vůni, já trvám na tom, že je i gurmánská. Zas tak podivné to však není, protože jak jsem se dočetla, červený tabák je druh tabáku upravený tak, aby byl chutnější.
V prvních chvílích je to tabák pražený se spoustou pikantního zázvoru v objetí teplého, suše kouřového kadidla. Zanedlouho na zázvor dopadne několik kapek medu, promíchá se s prachovou nasládlou skořicí a vytvoří ze zázvoru velmi chutnou, jemně pikantní marmeládu.
Tabák postupně ztrácí tu svoji prvotní praženost a pod paprsky hřejivého slunce najednou začne vydávat "sametově" aromatické tóny. Zároveň je dostatečně silný na to, že nepřipustí, aby vůně přes svoji sladkost působila přeslazeně tak jako mi to dělá např. Tobacco Vanille.
Nakonec se pod tyto líně se o sebe otírající aktéry vsune měkounce nadýchaný polštářek krémového benzoinu a velmi jemného "pudrového" pižma a celá vůně krásně přilne k tělu. Samozřejmě je potřeba vyzdvihnout i skvělou výdrž.