Autentický uzený čaj, osvěžený v úvodu plátkem bergamotu, během půl hodiny přejde na šálek hladkého černého čaje oslazeného medem, který popíjíme u krbu plného dohasínajících polen. Zajímavá vůně k očichání, ovšem k nošení mě neláká. Po hodině už ji cítím jen těsně u kůže.
…fakt krásný čaj!
(a to čajovky nemám ráda!…)
Než jsem koukla na složení,
vyčenichala jsem vlažný earl grey s mlékem, nebo spíš smetanou
(ta je hustší a hladší),
trošku karamelu a kadidlo.
Je uváděn uzený čaj – ten v normálním stavu nesnáším,
protože má opravdu grády vyuzenosti – ale já vnímám jakoby kadidlo, nebo tedy kouřové tóny,
a tím, že tam je med
(pro mne asi ten karamel),
je to kouřovo pod těžkou hutnou hmotou medu/karamelu přidušeno
a jen tak skomíravě a tím úchvatně doplňuje vůni na čajovou delikatesku..!
Celé je to hladké, uklidňující, lákavé,
akorát sladké,
čaj vůbec nehraje prim, resp. není to ta typická šťavnatě čajová vůně,
ale právě vůně suchých čajových lístků povařených ve smetaně s vanilkou
a se špetkou kadidla,
jako když si k šálku čaje o páté dáte své oblíbené cigárko…
13/11/09
Čaj mám většinou ráda, ovšem uváděný Lapsang Souchoung, který nastupuje hned po bergamotové špičce se špetkou anýzu, k nim se svojí výraznou vůní udírny rozhodně patřit nebude. O odpoutání pozornosti se sice snaží zázvor s prachovou skořicí, ale jde jim to ztuha.
Teprve po odvanutí udírny je mi spolu s kořením prezentován zde zmiňovaný Earl Grey, oslazený medem. Zdá se, že ho popíjí nějaký džentlmen v elegantní kožené bundě, která je silně načichlá kouřem (naštěstí již ne uzeným). Od tohoto momentu bych si ten „čaj pro dva“ dala, udírnu nikoliv. Z tohoto důvodu mi Tea For Two připadá spíše jako mužská záležitost.
Zatuchlé skladiště s ohořelými trámy, kde před požárem skladovali čaj a staré kůže. Je mi z ní mdlo a zvedá mi žaludek.
Autentický uzený čaj, osvěžený v úvodu plátkem bergamotu, během půl hodiny přejde na šálek hladkého černého čaje oslazeného medem, který popíjíme u krbu plného dohasínajících polen. Zajímavá vůně k očichání, ovšem k nošení mě neláká. Po hodině už ji cítím jen těsně u kůže.
…fakt krásný čaj!
(a to čajovky nemám ráda!…)
Než jsem koukla na složení,
vyčenichala jsem vlažný earl grey s mlékem, nebo spíš smetanou
(ta je hustší a hladší),
trošku karamelu a kadidlo.
Je uváděn uzený čaj – ten v normálním stavu nesnáším,
protože má opravdu grády vyuzenosti – ale já vnímám jakoby kadidlo, nebo tedy kouřové tóny,
a tím, že tam je med
(pro mne asi ten karamel),
je to kouřovo pod těžkou hutnou hmotou medu/karamelu přidušeno
a jen tak skomíravě a tím úchvatně doplňuje vůni na čajovou delikatesku..!
Celé je to hladké, uklidňující, lákavé,
akorát sladké,
čaj vůbec nehraje prim, resp. není to ta typická šťavnatě čajová vůně,
ale právě vůně suchých čajových lístků povařených ve smetaně s vanilkou
a se špetkou kadidla,
jako když si k šálku čaje o páté dáte své oblíbené cigárko…
13/11/09
Čaj mám většinou ráda, ovšem uváděný Lapsang Souchoung, který nastupuje hned po bergamotové špičce se špetkou anýzu, k nim se svojí výraznou vůní udírny rozhodně patřit nebude. O odpoutání pozornosti se sice snaží zázvor s prachovou skořicí, ale jde jim to ztuha.
Teprve po odvanutí udírny je mi spolu s kořením prezentován zde zmiňovaný Earl Grey, oslazený medem. Zdá se, že ho popíjí nějaký džentlmen v elegantní kožené bundě, která je silně načichlá kouřem (naštěstí již ne uzeným). Od tohoto momentu bych si ten „čaj pro dva“ dala, udírnu nikoliv. Z tohoto důvodu mi Tea For Two připadá spíše jako mužská záležitost.