"Starosvětská" orientálka s jemným chypre nádechem - autentická vůně krámku s indickým zbožím: santalové tyčinky, koření (hřebíček a nejen ten), pokladené sušenými karafiátky a jasmínem. Po úplném rozvonění nasládlá kořeněná santalovka s chypre tóny. Typově by se dala přirovnat k původnímu Opiu (i některé složky jsou shodné). Tohle je neprávem pozapomenutá klasika.
Asi jako většina jsem tuhle vůni chtěla vyzkoušet nejen kvůli samotnému názvu a tomu, jak si ve 30. letech představovali vůni pro prostitutku, ale i kvůli tomu krásnému původnímu starému reklamnímu plakátu, na němž houslista přerušuje svoje vystoupení a objímá a líbá ženu, co ho doprovází na klavír. Člověk prostě čeká, že taková vůně bude opravdu pecka. No a výsledek? Kdyby dostala stejný název Kobako, vyšlo by to úplně nastejno. Podle mě totiž pochází z typově podobné rodiny, alespoň to současné.
Vůně začíná mohutným závanem hořkého neroli a koření, především koriandru a teplé prachově sladké skořice. Zvolna pak přechází ke kytici s výrazným teplým "mýdlovým" ylangem, květinově pikantním karafiátem (u YSL se podle všeho kromě Kobako v případě původního Opia inspirovai i zde), která je posypaná příjemně živočišným, palčivě dřevitým hřebíčkem ovšem s tím rozdílem, že zde bylo pro větší rozzářenost přidáno i několik narcisů.
Skořice nakonec zvítězí a promísí se s vanilkou a práškovým cukrem. A podobně jako v Kobaku, i zde nakonec objevíme starou dřevěnou skříňku. Jen tady je těch sametově zelených tónů chypre mnohem méně a místo nich si tak můžeme dopřát hřejivou "medově" nasládlou pryskyřičnatou ambru. Celkově tak nakonec vyzní jako mnohem sladší než Kobako či Opium. Každopádně je Tabu podobně jako Kobako typickým příkladem vůně z kategorie za málo peněz hodně muziky a to nejen pro lehké děvy.
"Starosvětská" orientálka s jemným chypre nádechem - autentická vůně krámku s indickým zbožím: santalové tyčinky, koření (hřebíček a nejen ten), pokladené sušenými karafiátky a jasmínem. Po úplném rozvonění nasládlá kořeněná santalovka s chypre tóny. Typově by se dala přirovnat k původnímu Opiu (i některé složky jsou shodné). Tohle je neprávem pozapomenutá klasika.
Asi jako většina jsem tuhle vůni chtěla vyzkoušet nejen kvůli samotnému názvu a tomu, jak si ve 30. letech představovali vůni pro prostitutku, ale i kvůli tomu krásnému původnímu starému reklamnímu plakátu, na němž houslista přerušuje svoje vystoupení a objímá a líbá ženu, co ho doprovází na klavír. Člověk prostě čeká, že taková vůně bude opravdu pecka. No a výsledek? Kdyby dostala stejný název Kobako, vyšlo by to úplně nastejno. Podle mě totiž pochází z typově podobné rodiny, alespoň to současné.
Vůně začíná mohutným závanem hořkého neroli a koření, především koriandru a teplé prachově sladké skořice. Zvolna pak přechází ke kytici s výrazným teplým "mýdlovým" ylangem, květinově pikantním karafiátem (u YSL se podle všeho kromě Kobako v případě původního Opia inspirovai i zde), která je posypaná příjemně živočišným, palčivě dřevitým hřebíčkem ovšem s tím rozdílem, že zde bylo pro větší rozzářenost přidáno i několik narcisů.
Skořice nakonec zvítězí a promísí se s vanilkou a práškovým cukrem. A podobně jako v Kobaku, i zde nakonec objevíme starou dřevěnou skříňku. Jen tady je těch sametově zelených tónů chypre mnohem méně a místo nich si tak můžeme dopřát hřejivou "medově" nasládlou pryskyřičnatou ambru. Celkově tak nakonec vyzní jako mnohem sladší než Kobako či Opium. Každopádně je Tabu podobně jako Kobako typickým příkladem vůně z kategorie za málo peněz hodně muziky a to nejen pro lehké děvy.