Na sladkost jsem byla připravená, ta mě nepřekvapila. Co ale překvapilo – menší množství levandule, než jsem čekala (Thierry Wasser použil odrůdu levandule jménem Carla, která má tímto u Guerlaina premiéru). Ona tam ta levandule je, v hlavě i v srdci kompozice, ale nejdřív se trochu schovává mezi ostatními složkami a později nabírá lehce ovocný, jahodový podtón. Zkrátka levandule z Jicky, natož z AA Lavande Velours, s bylinně ostrými tóny, případně pytlíček se sušenou levandulí ze staré skříně po prababičce, to rozhodně v Mon Exlusive nehledejte!
Úvodní tóny Mon Exclusif obsahují příjemně osvěžující nádech zralé, sladké mandarinkové dužiny a zeleně nahořklé tóny podobné těm, které umí vytvořit andělika. Když se objeví květinové tóny, cítím jen magnólii. Bude to nejspíš výsledek kombinace jasmínu s ylang-ylangem a neroli, možná ještě s růží. Každopádně, místo slunečných tónů, které ylang-ylang a kytky kolem něj někdy a na někom vytvářejí (a které Guerlain uvádí v oficiální informaci o složení), já cítím krásnou magnólii aneb L´Instant čistý parfém. Zatímco ale L´Instant sládne medem, Mon Exclusif sládne mléčným karamelem.
S jemným santalem a s nezbytným bílým pižmem tak vůně dospěje k hladkému, teple krémovému a chvílemi i trochu pudrovému základu.
(27.5.2015)
Obšírněji a s fotografiemi na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2015/05/27/guerlain-mon-exclusif-recenze/
Nasládlá pudrovka s lehoučkým levandulovým nádechem (i nějaký zelený lísteček by se našel), následně hodně sladce krémová mezihra, která se rozvinula do podoby sladkého pudrem poprášeného pomerančového květu v pojetí, které je velmi blízké pomerančovému květu v Le Plus Beau Jour de ma Vie a Mon Précieux Nectar.
...jó.!,
tak to se mi líbí hned od začátku a okamžitě.
Já to znám.!?!.
Co to je.?!., co mi to jen připomíná...
Takže - jak to jde, pracuje.?
Rychle a jasně nastupují jednotlivé fáze:
Levandule.
Čerstvá, bylinná, lehce zeleně větrová vůně,
pomalu a jistě měknoucí a sládnoucí...
...jako kdyby se dobrovolně vzdávala dalším, přicházejícím ingrediencím...
Addict tam je!.
A s ním současně naovocnělý vanilkový, leč pouze mírně, za to velmi příjemně, sladký karamel
(karamel z Jimmy Choo Stars x Alien Essence Absolue v luxusně delikátním provedení).
Tahle kombinace, přestože sladká, tak paradoxně vytváří dojem jakési naslanělosti.
Myslím, že to je právě díky onomu styčnému bodu s Addictem...
...a nyní to přechází jemně, nenásilně do medova.
Není to med přeslazený, hutný, těžký, táhnoucí se a lepící vše, čeho se dotkne,
ale medový tón,
hustý avšak nadýchaný,
hladící ostatní složky jak konejšivá slova...
A opět levandule...
...resp. objeví se po nějaké době, vykoukne, na chvíli jemně zintenzivní a poté se znovu stáhne do pozadí...
Vanilka je zde nádherná.!
Přírodní, akorát nasládlá, s velejemným likérovým nádechem.
To je onen neustále přítomný namedovělý a do maximální nadýchanosti vyšlehaný karamel...
Nakonec se vůně rozostří, rozpustí, pomyslné hrany jednotlivých složek nejdou téměř rozeznat, vše je prolnuté, hodně zjemněné, a přidá se i tělové bílé pižmo. A vnímám i něco z vůně Cuir Beluga...
Domenicou zmiňované jahody tam nemám vůbec, ani magnolii.
Kdybych měla být mega stručná, tak -
Addict říznutý vůní Jimmy Choo Stars po guerlainovsku.
Ano, tahle vůně by mi ho se ctí mohla nahradit...
Ano, po velmi dlouhé době velmi solidní parfémový počin.
U exkluzivek od Guerlainu jsem si až dosud byla na základě prvních recenzí jistá, co od nich očekávat, ale tahle vůně je naprostým opakem. Nejsladší Guerlain hned po Gourmand Coquin? Ale kdeže. Gurmánská levandule? To taky není přesné. Naopak Thierry měl naopak letos stejnou myšlenku jako Pierre Guillaume a to přijít s intimní slanou vanilkou.
Co se týče podobnosti s Gourmand Coquin nebo Addictem, to někomu asi ujel nos. Ano, na začátku je tam kromě bergamotu jiskřivá mandarinka, jenže ta bez sladkého koření Addict nedělá. Nad nimi se vznáší prachový obláček levandule, lehoučký jak pápěří, který zvolna dopadá na cukrové mandličky z Le Plus Beau Jour de Ma Vie a během několika minut se rozplyne docela, čili o příbuzenství s Jicky se taky nedá mluvit.
A Thierry stejně jako Pierre nevynechal trochu té exotiky jen s tím, rozdílem, že místo písečných tónů a cedru, použil tropický hřejivý, krémový ylang, takže neevokuje moře, jen teplo a slunce. A v téhle fázi už není ani tak sladká, protože do hry vstupuje slané máslo s karamelem. Sama za sebe však musím říct, že tahle kombinace se mi líbí víc než v Long Courrier, protože z ní nemám primárně pocit solné jeskyně, takže zůstává v gurmánské (nezaměňujte se sladké) rovině a netrnou z ní zuby.
Teprve po rozvonění, když slanost ustoupí do pozadí a spolu s krystalky hnědého zkaramelizovaného cukru s mihnuvším se tónem kandovaných jahod se objeví hebká vanilka s bílým pižmem, mandlová tonka s kumarinem a špetička ambry, souhlasím s jediným výraznějším příbuzenstvím, a to s Cuir Belugou v light verzi. Oproti ní je tu navíc jen trocha jemně kořeněného santalu, který by se v kombinaci s vanilkou a tonkou možná přece jen dal vzdáleně přirovnat k velmi odlehčenému drydownu Addictu, ovšem to jen přímo u kůže.
Na celé vůni mě akorát malinko mrzí její tělovost. Za mě by snesla alespoň intenzitu již zmiňované Cuir Belugy (s výdrží vycházejí nastejno, tak ty tři hodiny, když už je třeba přiživit). Na druhou stranu pokud někdo hledá zajímavou a povedenou gurmánku do uzavřených prostor a společnosti, která není na parfémy vůbec zvyklá a zachytí zřetelně i ty, co my už nevnímáme, potom pro něj Mon Exclusif bude tím pravým řešením. Navíc flakon Coque d´Or je naživo okouzlující.
Na sladkost jsem byla připravená, ta mě nepřekvapila. Co ale překvapilo – menší množství levandule, než jsem čekala (Thierry Wasser použil odrůdu levandule jménem Carla, která má tímto u Guerlaina premiéru). Ona tam ta levandule je, v hlavě i v srdci kompozice, ale nejdřív se trochu schovává mezi ostatními složkami a později nabírá lehce ovocný, jahodový podtón. Zkrátka levandule z Jicky, natož z AA Lavande Velours, s bylinně ostrými tóny, případně pytlíček se sušenou levandulí ze staré skříně po prababičce, to rozhodně v Mon Exlusive nehledejte!
Úvodní tóny Mon Exclusif obsahují příjemně osvěžující nádech zralé, sladké mandarinkové dužiny a zeleně nahořklé tóny podobné těm, které umí vytvořit andělika. Když se objeví květinové tóny, cítím jen magnólii. Bude to nejspíš výsledek kombinace jasmínu s ylang-ylangem a neroli, možná ještě s růží. Každopádně, místo slunečných tónů, které ylang-ylang a kytky kolem něj někdy a na někom vytvářejí (a které Guerlain uvádí v oficiální informaci o složení), já cítím krásnou magnólii aneb L´Instant čistý parfém. Zatímco ale L´Instant sládne medem, Mon Exclusif sládne mléčným karamelem.
S jemným santalem a s nezbytným bílým pižmem tak vůně dospěje k hladkému, teple krémovému a chvílemi i trochu pudrovému základu.
(27.5.2015)
Obšírněji a s fotografiemi na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2015/05/27/guerlain-mon-exclusif-recenze/
Nasládlá pudrovka s lehoučkým levandulovým nádechem (i nějaký zelený lísteček by se našel), následně hodně sladce krémová mezihra, která se rozvinula do podoby sladkého pudrem poprášeného pomerančového květu v pojetí, které je velmi blízké pomerančovému květu v Le Plus Beau Jour de ma Vie a Mon Précieux Nectar.
...jó.!,
tak to se mi líbí hned od začátku a okamžitě.
Já to znám.!?!.
Co to je.?!., co mi to jen připomíná...
Takže - jak to jde, pracuje.?
Rychle a jasně nastupují jednotlivé fáze:
Levandule.
Čerstvá, bylinná, lehce zeleně větrová vůně,
pomalu a jistě měknoucí a sládnoucí...
...jako kdyby se dobrovolně vzdávala dalším, přicházejícím ingrediencím...
Addict tam je!.
A s ním současně naovocnělý vanilkový, leč pouze mírně, za to velmi příjemně, sladký karamel
(karamel z Jimmy Choo Stars x Alien Essence Absolue v luxusně delikátním provedení).
Tahle kombinace, přestože sladká, tak paradoxně vytváří dojem jakési naslanělosti.
Myslím, že to je právě díky onomu styčnému bodu s Addictem...
...a nyní to přechází jemně, nenásilně do medova.
Není to med přeslazený, hutný, těžký, táhnoucí se a lepící vše, čeho se dotkne,
ale medový tón,
hustý avšak nadýchaný,
hladící ostatní složky jak konejšivá slova...
A opět levandule...
...resp. objeví se po nějaké době, vykoukne, na chvíli jemně zintenzivní a poté se znovu stáhne do pozadí...
Vanilka je zde nádherná.!
Přírodní, akorát nasládlá, s velejemným likérovým nádechem.
To je onen neustále přítomný namedovělý a do maximální nadýchanosti vyšlehaný karamel...
Nakonec se vůně rozostří, rozpustí, pomyslné hrany jednotlivých složek nejdou téměř rozeznat, vše je prolnuté, hodně zjemněné, a přidá se i tělové bílé pižmo. A vnímám i něco z vůně Cuir Beluga...
Domenicou zmiňované jahody tam nemám vůbec, ani magnolii.
Kdybych měla být mega stručná, tak -
Addict říznutý vůní Jimmy Choo Stars po guerlainovsku.
Ano, tahle vůně by mi ho se ctí mohla nahradit...
Ano, po velmi dlouhé době velmi solidní parfémový počin.
Jo, a musí to být pro chlapy ultra svůdná vůně...
U exkluzivek od Guerlainu jsem si až dosud byla na základě prvních recenzí jistá, co od nich očekávat, ale tahle vůně je naprostým opakem. Nejsladší Guerlain hned po Gourmand Coquin? Ale kdeže. Gurmánská levandule? To taky není přesné. Naopak Thierry měl naopak letos stejnou myšlenku jako Pierre Guillaume a to přijít s intimní slanou vanilkou.
Co se týče podobnosti s Gourmand Coquin nebo Addictem, to někomu asi ujel nos. Ano, na začátku je tam kromě bergamotu jiskřivá mandarinka, jenže ta bez sladkého koření Addict nedělá. Nad nimi se vznáší prachový obláček levandule, lehoučký jak pápěří, který zvolna dopadá na cukrové mandličky z Le Plus Beau Jour de Ma Vie a během několika minut se rozplyne docela, čili o příbuzenství s Jicky se taky nedá mluvit.
A Thierry stejně jako Pierre nevynechal trochu té exotiky jen s tím, rozdílem, že místo písečných tónů a cedru, použil tropický hřejivý, krémový ylang, takže neevokuje moře, jen teplo a slunce. A v téhle fázi už není ani tak sladká, protože do hry vstupuje slané máslo s karamelem. Sama za sebe však musím říct, že tahle kombinace se mi líbí víc než v Long Courrier, protože z ní nemám primárně pocit solné jeskyně, takže zůstává v gurmánské (nezaměňujte se sladké) rovině a netrnou z ní zuby.
Teprve po rozvonění, když slanost ustoupí do pozadí a spolu s krystalky hnědého zkaramelizovaného cukru s mihnuvším se tónem kandovaných jahod se objeví hebká vanilka s bílým pižmem, mandlová tonka s kumarinem a špetička ambry, souhlasím s jediným výraznějším příbuzenstvím, a to s Cuir Belugou v light verzi. Oproti ní je tu navíc jen trocha jemně kořeněného santalu, který by se v kombinaci s vanilkou a tonkou možná přece jen dal vzdáleně přirovnat k velmi odlehčenému drydownu Addictu, ovšem to jen přímo u kůže.
Na celé vůni mě akorát malinko mrzí její tělovost. Za mě by snesla alespoň intenzitu již zmiňované Cuir Belugy (s výdrží vycházejí nastejno, tak ty tři hodiny, když už je třeba přiživit). Na druhou stranu pokud někdo hledá zajímavou a povedenou gurmánku do uzavřených prostor a společnosti, která není na parfémy vůbec zvyklá a zachytí zřetelně i ty, co my už nevnímáme, potom pro něj Mon Exclusif bude tím pravým řešením. Navíc flakon Coque d´Or je naživo okouzlující.