Balzámově nasládlá dřevitá vůně se sladkým pepřem a náznakem nesladkého skořico-vanilkového pudru. I když podle názvu by to mohlo vypadat jinak, podobnost s Cologne du 68 je minimální.
Likérové bylinky a kadidlo…
…milion bylinek. Medicína a likér…
Moučný pylový pomerančový květ a prachově medové sladce nesladké hedvábné pryskyřice.
Maximálně minimální větrovobylinná pikantnost oblévající/hladící silnou, kvalitní, téměř surovou leč vypracovanou do největší možné měkkosti kůži.
Ta vůně má milion barev, jé téměř neuchopitelná…
…na něco se zaměříte a ono vám to v tu ránu mizí, proklouzává mezi prsty a naopak se ukazuje něco jiného…
…a tak se snažíte chytit to. A opět, opět ta hra na „chyť si mě“…
V té vůni se dá najít milion vůní…
…máte pocit, že:„…já tu vůni přeci znám.!.“
Dá se považovat za luxusní kolínskou –
jen tak, po sprše… Po ránu, nebo na spaní…,
a současně za odlehčenou, v žádném případě však ne za lehkou, plytkou,
večerní vůni, resp. ona je lehce těžká, zajímavá, odlehčeně náročná/večerní…
Parfum du 68 – celodenní classy luxus.
Myslím, že při každém novém zkoušení se dá popsat pokaždé více či méně jinak.
Je velmi přitažlivá.
Opravdu velmi přitažlivá.!. …a není dámská, ani pánská, ani unisex.
Je neurčitelná.
Je to jedno z dalších mistrovských děl Thierry Wassera. :)
…vůně asi po hodině začala schnout…, resp. mizí dojem likéru, sirupu, atp. – prostě jakékoliv formy hustší tekutiny. A „zbyde“ něco jako po likéru vypitá ale neumytá sklenice.
A po další hodině – nyní – pomalu a nenápadně se vkrádá gurmánská podstata.
Je to jakoby gurmánsky hustá kolínská na velehebkém ale plném bylinnolikérovo delikátně dřevitém základu.
Vůně není čajová, zelená, citrusová, ovocná, atp.,
a přesto je osvěžující.
16/01/14
Trvalo dlouho, než jsem tuhle vůni pochopila. Ona totiž potřebuje teplý podzim, aby se pořádně rozvoněla. Z klasické Cologne du 68 nacházím spojitost jen v počáteční směsi svěžího koření s kapkou chladných citrusů a náznakem sladkého pomerančového květu, vzápětí už se vydává jinou cestou.
Z koření vystoupí kromě hřebíčku i teplá skořice a v kombinaci se slaměnkou vytvoří suchou prachově nasládlou vůni, kterou zahustíme vanilkou. Jak už zmiňovala domenica, souhlasím, že v této fázi může vzdáleně připomenout Slona a ve spojení s kůží zase méně sladkou Cuir Belugu. jen s tím rozdílem, že tady je té kůže o ždibec víc a je prohřátá kadidlem.
A že jde spíše o vzdálenější příbuzenství, dokazuje vůně marcipánu, za níž jsou podle všeho zodpovědné tonka s otočníkem. A i když Le 68 celkově působí lehce a nadýchaně (pižmo?), stále vysílá do okolí jemné závany a nikdy se nestává vyloženě tělovou, z čehož jsem jí původně podezírala jako Fate Woman (u té ovšem oprávněně) a dobře drží.
Balzámově nasládlá dřevitá vůně se sladkým pepřem a náznakem nesladkého skořico-vanilkového pudru. I když podle názvu by to mohlo vypadat jinak, podobnost s Cologne du 68 je minimální.
Likérové bylinky a kadidlo…
…milion bylinek. Medicína a likér…
Moučný pylový pomerančový květ a prachově medové sladce nesladké hedvábné pryskyřice.
Maximálně minimální větrovobylinná pikantnost oblévající/hladící silnou, kvalitní, téměř surovou leč vypracovanou do největší možné měkkosti kůži.
Ta vůně má milion barev, jé téměř neuchopitelná…
…na něco se zaměříte a ono vám to v tu ránu mizí, proklouzává mezi prsty a naopak se ukazuje něco jiného…
…a tak se snažíte chytit to. A opět, opět ta hra na „chyť si mě“…
V té vůni se dá najít milion vůní…
…máte pocit, že:„…já tu vůni přeci znám.!.“
Dá se považovat za luxusní kolínskou –
jen tak, po sprše… Po ránu, nebo na spaní…,
a současně za odlehčenou, v žádném případě však ne za lehkou, plytkou,
večerní vůni, resp. ona je lehce těžká, zajímavá, odlehčeně náročná/večerní…
Parfum du 68 – celodenní classy luxus.
Myslím, že při každém novém zkoušení se dá popsat pokaždé více či méně jinak.
Je velmi přitažlivá.
Opravdu velmi přitažlivá.!. …a není dámská, ani pánská, ani unisex.
Je neurčitelná.
Je to jedno z dalších mistrovských děl Thierry Wassera. :)
…vůně asi po hodině začala schnout…, resp. mizí dojem likéru, sirupu, atp. – prostě jakékoliv formy hustší tekutiny. A „zbyde“ něco jako po likéru vypitá ale neumytá sklenice.
A po další hodině – nyní – pomalu a nenápadně se vkrádá gurmánská podstata.
Je to jakoby gurmánsky hustá kolínská na velehebkém ale plném bylinnolikérovo delikátně dřevitém základu.
Vůně není čajová, zelená, citrusová, ovocná, atp.,
a přesto je osvěžující.
16/01/14
Trvalo dlouho, než jsem tuhle vůni pochopila. Ona totiž potřebuje teplý podzim, aby se pořádně rozvoněla. Z klasické Cologne du 68 nacházím spojitost jen v počáteční směsi svěžího koření s kapkou chladných citrusů a náznakem sladkého pomerančového květu, vzápětí už se vydává jinou cestou.
Z koření vystoupí kromě hřebíčku i teplá skořice a v kombinaci se slaměnkou vytvoří suchou prachově nasládlou vůni, kterou zahustíme vanilkou. Jak už zmiňovala domenica, souhlasím, že v této fázi může vzdáleně připomenout Slona a ve spojení s kůží zase méně sladkou Cuir Belugu. jen s tím rozdílem, že tady je té kůže o ždibec víc a je prohřátá kadidlem.
A že jde spíše o vzdálenější příbuzenství, dokazuje vůně marcipánu, za níž jsou podle všeho zodpovědné tonka s otočníkem. A i když Le 68 celkově působí lehce a nadýchaně (pižmo?), stále vysílá do okolí jemné závany a nikdy se nestává vyloženě tělovou, z čehož jsem jí původně podezírala jako Fate Woman (u té ovšem oprávněně) a dobře drží.