v zahradách bagatelle je věčné jaro.. štavnatá zeleň, sytá, křupavá.. plná citrusových plodů, jeden utrhnu a rozloupnu ostře nakyslou slupku ze které vystříkne štiplavá olejnatá šťáva... jistě jsou tu i květiny... malé bílé kvítky se rozvíjí z poupat všude okolo. hamižně lámu náruč větviček, které mi pak jistě doma ve váze rozkvetou a rozvoní se zatím spíš tušenou, skrytou omamnou vůní. a malá, teplounká zvířátka se schovávají mezi keři, a dají se i přilákat a vzít do ruky - tahle zahrada není děsivá, je přátelská
zvířátko tipuju na narcisy, které úplně nemusím a trochu živočišně mi zavání. je to vůně jemná a vcelku příjemná, taková kožená
ve zkratce tedy mnoho neroli a zeleně a citrusové kůry s poupaty bílých květů a trochou teplé jemné kůže
milá a lákavá, příjemná, osvěžující, mladá, lahodná... spousta přívlastků hodících se k "zelené":-)
připadá mi jarní a moc ráda se k ní na jaře vrátím
Místo očekávaného francouzského parku s jeho udržovanými květinovými ornamenty a pořádkumilovně zastřiženými stromy vidím spíš zahradu anglického typu, bujnou, přerostlou, smaragdově zelenou. Je krátce po prudkém dešti - my jsme se schovali pod jasmínové loubí, kolem rozvání tuberóza, narcisy a gardénie. Déšť přelámal i pár větviček... a nám se pořád ještě nechce opustit úkryt, odkud se kocháme výhledem na sytou zeleň parku a množství bílých květů, a nemůžeme se nabažit jejich omamné vůně...
Tahle zahrada je hodně bílokvětinová, díky úvodnímu bergamotu s neroli až hořce zelená. Kvete v ní hlavně tuberóza s houbičkovou gardénií a pálí se v ní klestí. Teprve v základu se dřevo v ní uhladí a do popředí pronikne slunečný jasmín.
Ze začátku silně dřevito zelená vůně, postupně slabě jasmín a dřevo. Vůně není sladká, ale je mi příjemná až po 4 hodinách. Výborný držák.
v zahradách bagatelle je věčné jaro.. štavnatá zeleň, sytá, křupavá.. plná citrusových plodů, jeden utrhnu a rozloupnu ostře nakyslou slupku ze které vystříkne štiplavá olejnatá šťáva... jistě jsou tu i květiny... malé bílé kvítky se rozvíjí z poupat všude okolo. hamižně lámu náruč větviček, které mi pak jistě doma ve váze rozkvetou a rozvoní se zatím spíš tušenou, skrytou omamnou vůní. a malá, teplounká zvířátka se schovávají mezi keři, a dají se i přilákat a vzít do ruky - tahle zahrada není děsivá, je přátelská
zvířátko tipuju na narcisy, které úplně nemusím a trochu živočišně mi zavání. je to vůně jemná a vcelku příjemná, taková kožená
ve zkratce tedy mnoho neroli a zeleně a citrusové kůry s poupaty bílých květů a trochou teplé jemné kůže
milá a lákavá, příjemná, osvěžující, mladá, lahodná... spousta přívlastků hodících se k "zelené":-)
připadá mi jarní a moc ráda se k ní na jaře vrátím
Místo očekávaného francouzského parku s jeho udržovanými květinovými ornamenty a pořádkumilovně zastřiženými stromy vidím spíš zahradu anglického typu, bujnou, přerostlou, smaragdově zelenou. Je krátce po prudkém dešti - my jsme se schovali pod jasmínové loubí, kolem rozvání tuberóza, narcisy a gardénie. Déšť přelámal i pár větviček... a nám se pořád ještě nechce opustit úkryt, odkud se kocháme výhledem na sytou zeleň parku a množství bílých květů, a nemůžeme se nabažit jejich omamné vůně...
Tahle zahrada je hodně bílokvětinová, díky úvodnímu bergamotu s neroli až hořce zelená. Kvete v ní hlavně tuberóza s houbičkovou gardénií a pálí se v ní klestí. Teprve v základu se dřevo v ní uhladí a do popředí pronikne slunečný jasmín.