Jakmile jsem přičichla k rozprašovači, málem mne odradil koňský hřbet pod sedlem. Ale na pokožce se chová velmi ukázněně. Svěží, akvarelový kosatec jemně drhnoucí a pudříkový, lehounký, dotek fialkové rtěnky, jemný semiš. Oblá pižmová nasládlá vůně, mléčným santalem a kouskem čokolády ještě zaoblenější. Teprve na podkladu se objeví jistá olejová živočišnost. Důvěrná vůně.
Veľmi pokojná pekná vôňa...začína jemným, vzdušným irisom, ktorý sa neskôr usadí s jemnulinkým santalom...veľmi príjemné a pohodové...
Teraz: Rozkošne nostalgický kosatcovo-fialkový úvod, ktorý sa preklopí do jemne púdrových a jemne gurmánskych tónov. Tá vôňa je krehká ako makrónka, len nie až tak sladká. Človek sa skoro bojí okolo nej presť, aby jej neublížil. Ale je krásna. Mohla bz trochu dlhšie držať, ale ako sa to dá čakať od niečoho tak nežne efemérneho?
Equistrius je jako jemný mlžný opar, který obestírá něžné fialky vykukující mezi stébly trávy. Vznáší se také kolem trsu hrdých kosatců, jejichž sytou modrou barvu změkčuje a rozostřuje. A ten mlžný opar do sebe vsakuje pudrovou vůni květů. Cítím i kapku mléčné čokolády, jejíž sladkost vyvažuje svěží tón vetiveru.
Krásná vůně. Klidná, něžná, meditativní.
Vnímám hlavně čokoládu, ani ne moc mléčnou, ale ani ne moc hořkou, takovou suše teplou..?.
A je něčím ozvláštněná - osvěžená, jakoby mátou, větrovostí..?. ...to asi vetiver(už zase.!.)
Je to, jako když se Vám v puse rozpouští jemná čokopralinka s peprmintovou náplní.
Ale aby to nebylo příliš „k jídlu“, dá se na pozadí rozeznat i fialka (a trošinku ambry se santalem - to že o nich vím)
Přitažlivá vůně..!.
12/02/09
Tahle vůně se jmenuje stejně jako závodní kůň, jehož Marc-Antoine vlastní a zároveň jí věnoval i bohyni řecké duhy, která jak asi mnozí správně tušíte, se jmenuje Iris. Škoda jen, že toho kosatce nepobrala trochu víc, protože je nádherný: vlahý, křehce nazelenalý se zemitým podtóny. Vzápětí se k němu přidá fialkový semiš, jenž by s trochou fantazie možná mohl představovat koňské sedlo.
Po rozvonění ovšem fialka bonbónkově zesládne a Equistrius opustí jak kosatcovou, tak koňskou dráhu a najednou tu máme našlehaný čokoládový krém, posypaný rýžovým pudrem. Nejprve ho zahřejeme s pomocí mošusového semínka a ambry a nakonec ho servírujeme v miskách ze santalového dřeva. Je to moc pěkné a povedené, ale já prostě dál straním Iris Ganache, kde mám jak dostatek čokolády, tak i kosatce.
Jakmile jsem přičichla k rozprašovači, málem mne odradil koňský hřbet pod sedlem. Ale na pokožce se chová velmi ukázněně. Svěží, akvarelový kosatec jemně drhnoucí a pudříkový, lehounký, dotek fialkové rtěnky, jemný semiš. Oblá pižmová nasládlá vůně, mléčným santalem a kouskem čokolády ještě zaoblenější. Teprve na podkladu se objeví jistá olejová živočišnost. Důvěrná vůně.
Veľmi pokojná pekná vôňa...začína jemným, vzdušným irisom, ktorý sa neskôr usadí s jemnulinkým santalom...veľmi príjemné a pohodové...
Teraz: Rozkošne nostalgický kosatcovo-fialkový úvod, ktorý sa preklopí do jemne púdrových a jemne gurmánskych tónov. Tá vôňa je krehká ako makrónka, len nie až tak sladká. Človek sa skoro bojí okolo nej presť, aby jej neublížil. Ale je krásna. Mohla bz trochu dlhšie držať, ale ako sa to dá čakať od niečoho tak nežne efemérneho?
Equistrius je jako jemný mlžný opar, který obestírá něžné fialky vykukující mezi stébly trávy. Vznáší se také kolem trsu hrdých kosatců, jejichž sytou modrou barvu změkčuje a rozostřuje. A ten mlžný opar do sebe vsakuje pudrovou vůni květů. Cítím i kapku mléčné čokolády, jejíž sladkost vyvažuje svěží tón vetiveru.
Krásná vůně. Klidná, něžná, meditativní.
Vnímám hlavně čokoládu, ani ne moc mléčnou, ale ani ne moc hořkou, takovou suše teplou..?.
A je něčím ozvláštněná - osvěžená, jakoby mátou, větrovostí..?. ...to asi vetiver(už zase.!.)
Je to, jako když se Vám v puse rozpouští jemná čokopralinka s peprmintovou náplní.
Ale aby to nebylo příliš „k jídlu“, dá se na pozadí rozeznat i fialka (a trošinku ambry se santalem - to že o nich vím)
Přitažlivá vůně..!.
12/02/09
Tahle vůně se jmenuje stejně jako závodní kůň, jehož Marc-Antoine vlastní a zároveň jí věnoval i bohyni řecké duhy, která jak asi mnozí správně tušíte, se jmenuje Iris. Škoda jen, že toho kosatce nepobrala trochu víc, protože je nádherný: vlahý, křehce nazelenalý se zemitým podtóny. Vzápětí se k němu přidá fialkový semiš, jenž by s trochou fantazie možná mohl představovat koňské sedlo.
Po rozvonění ovšem fialka bonbónkově zesládne a Equistrius opustí jak kosatcovou, tak koňskou dráhu a najednou tu máme našlehaný čokoládový krém, posypaný rýžovým pudrem. Nejprve ho zahřejeme s pomocí mošusového semínka a ambry a nakonec ho servírujeme v miskách ze santalového dřeva. Je to moc pěkné a povedené, ale já prostě dál straním Iris Ganache, kde mám jak dostatek čokolády, tak i kosatce.
Veľmi pokojná pekná vôňa...začína jemným, vzdušným irisom, ktorý sa neskôr usadí s jemnulinkým santalom...veľmi príjemné a pohodové...