Vnímám hlavně čokoládu, ani ne moc mléčnou, ale ani ne moc hořkou, takovou suše teplou..?.
A je něčím ozvláštněná - osvěžená, jakoby mátou, větrovostí..?. ...to asi vetiver(už zase.!.)
Je to, jako když se Vám v puse rozpouští jemná čokopralinka s peprmintovou náplní.
Ale aby to nebylo příliš „k jídlu“, dá se na pozadí rozeznat i fialka (a trošinku ambry se santalem - to že o nich vím)
Přitažlivá vůně..!.
12/02/09
Tahle vůně se jmenuje stejně jako závodní kůň, jehož Marc-Antoine vlastní a zároveň jí věnoval i bohyni řecké duhy, která jak asi mnozí správně tušíte, se jmenuje Iris. Škoda jen, že toho kosatce nepobrala trochu víc, protože je nádherný: vlahý, křehce nazelenalý se zemitým podtóny. Vzápětí se k němu přidá fialkový semiš, jenž by s trochou fantazie možná mohl představovat koňské sedlo.
Po rozvonění ovšem fialka bonbónkově zesládne a Equistrius opustí jak kosatcovou, tak koňskou dráhu a najednou tu máme našlehaný čokoládový krém, posypaný rýžovým pudrem. Nejprve ho zahřejeme s pomocí mošusového semínka a ambry a nakonec ho servírujeme v miskách ze santalového dřeva. Je to moc pěkné a povedené, ale já prostě dál straním Iris Ganache, kde mám jak dostatek čokolády, tak i kosatce.
Vnímám hlavně čokoládu, ani ne moc mléčnou, ale ani ne moc hořkou, takovou suše teplou..?.
A je něčím ozvláštněná - osvěžená, jakoby mátou, větrovostí..?. ...to asi vetiver(už zase.!.)
Je to, jako když se Vám v puse rozpouští jemná čokopralinka s peprmintovou náplní.
Ale aby to nebylo příliš „k jídlu“, dá se na pozadí rozeznat i fialka (a trošinku ambry se santalem - to že o nich vím)
Přitažlivá vůně..!.
12/02/09
Tahle vůně se jmenuje stejně jako závodní kůň, jehož Marc-Antoine vlastní a zároveň jí věnoval i bohyni řecké duhy, která jak asi mnozí správně tušíte, se jmenuje Iris. Škoda jen, že toho kosatce nepobrala trochu víc, protože je nádherný: vlahý, křehce nazelenalý se zemitým podtóny. Vzápětí se k němu přidá fialkový semiš, jenž by s trochou fantazie možná mohl představovat koňské sedlo.
Po rozvonění ovšem fialka bonbónkově zesládne a Equistrius opustí jak kosatcovou, tak koňskou dráhu a najednou tu máme našlehaný čokoládový krém, posypaný rýžovým pudrem. Nejprve ho zahřejeme s pomocí mošusového semínka a ambry a nakonec ho servírujeme v miskách ze santalového dřeva. Je to moc pěkné a povedené, ale já prostě dál straním Iris Ganache, kde mám jak dostatek čokolády, tak i kosatce.
Veľmi pokojná pekná vôňa...začína jemným, vzdušným irisom, ktorý sa neskôr usadí s jemnulinkým santalom...veľmi príjemné a pohodové...