...lahodná, nadýchaně hutná hustá hladká hřebíčková tekutina, delikátně ochucená tmavofialkovými kvítky a v momentě i téměř černým - to zásluhou kadidla - jasmínem, delikátně živočišným a umazaným drzými pačuliovými prsty...
...ano, kadidlový jasmín - to je správnej elegantně živej rajc k původně relativně lenivému úvodu(kořenitost, byť lahodnou, totiž spojuji spíše s pomalým tempem než rychlostí a živostí...).
Ach!...
...celé je to tak krásné!, ale TAK směšně slabounkaté, mizivé a už nyní, co píšu tato slova, rozpadající se v
nicotu...
Na kůži mi v pár minutách zbylo jen pár větrových molekul z umírajících santalových dřev.
A pak
NIC.
Tragické.
...kolik, že chtějí za flakon.?.
Chladivá mentholová pryskyřice, v úvodu podbarvená zeleným travním podtónem, se zvolna prohřívá a uhlazuje, až se po více než 4 hodinách vpije do kůže. Podíl kašmeranu na vonných složkách činí kolem 25 %.
Najprv mi zdvihla žalúdok, niečo protivne umelo jedovaté, ale nie ťažký náraz, proste plíživý jed…jed sladne a púdrovie, ale to ho vôbec nerobí príťažlivejším…potom trochu skrotne, ostane na malú chvíľku len ako nasládla aróma nejakého podozrivého lacného plastu a potom tíško, ale zničoho nič zmizne...
Zřejmě víte, že snahou Frederica Malleho ve spolupráci s M. Roucelem bylo vytvořit v případě Dans Tes Bras vůni teplé lidské kůže. No přiznám se, že kdyby něčí kůže takhle voněla, asi ze mě stane klíště . Tohle je totiž paní fialka.
Už na začátku vás ohromí směs nahořklého svěžího bergamotu, šumivého bílého vína (připomínka Une Rose), kořeněného hřebíčkem, kapkou aldehydů. Fialka má sice kratičkou snahu působit bonbónkově, ale tomu okamžitě učiní přítrž trocha „slunečného“ a zároveň malinko živočišného jasmínu, teplého kadidla a pačuli s typickými prašnými a zemitými tóny (v téhle fázi mi zase určitými způsobem vzdáleně připomíná Les Secrets de Sophie).
To jejich zásluhou se nám fialka změní v tajemnou sametově zelenou krasavici, poprášenou měkounce nadýchaným „pudrovým“ pižmem. Občas na nás svůdně zamrká řasami, složenými z šumivých perliček Coca-Coly (otočník), avšak „kouřový“ santal jasně ukazuje, že tahle dospělá dáma je nejen zelená, ale taky dřevitá. A když k tomu všemu přidáte skvělou intenzitu a výdrž, nezmůžete se už na nic jiného než na obdivné ách.
...lahodná, nadýchaně hutná hustá hladká hřebíčková tekutina, delikátně ochucená tmavofialkovými kvítky a v momentě i téměř černým - to zásluhou kadidla - jasmínem, delikátně živočišným a umazaným drzými pačuliovými prsty...
...ano, kadidlový jasmín - to je správnej elegantně živej rajc k původně relativně lenivému úvodu(kořenitost, byť lahodnou, totiž spojuji spíše s pomalým tempem než rychlostí a živostí...).
Ach!...
...celé je to tak krásné!, ale TAK směšně slabounkaté, mizivé a už nyní, co píšu tato slova, rozpadající se v
nicotu...
Na kůži mi v pár minutách zbylo jen pár větrových molekul z umírajících santalových dřev.
A pak
NIC.
Tragické.
...kolik, že chtějí za flakon.?.
Chladivá mentholová pryskyřice, v úvodu podbarvená zeleným travním podtónem, se zvolna prohřívá a uhlazuje, až se po více než 4 hodinách vpije do kůže. Podíl kašmeranu na vonných složkách činí kolem 25 %.
Najprv mi zdvihla žalúdok, niečo protivne umelo jedovaté, ale nie ťažký náraz, proste plíživý jed…jed sladne a púdrovie, ale to ho vôbec nerobí príťažlivejším…potom trochu skrotne, ostane na malú chvíľku len ako nasládla aróma nejakého podozrivého lacného plastu a potom tíško, ale zničoho nič zmizne...
Zřejmě víte, že snahou Frederica Malleho ve spolupráci s M. Roucelem bylo vytvořit v případě Dans Tes Bras vůni teplé lidské kůže. No přiznám se, že kdyby něčí kůže takhle voněla, asi ze mě stane klíště . Tohle je totiž paní fialka.
Už na začátku vás ohromí směs nahořklého svěžího bergamotu, šumivého bílého vína (připomínka Une Rose), kořeněného hřebíčkem, kapkou aldehydů. Fialka má sice kratičkou snahu působit bonbónkově, ale tomu okamžitě učiní přítrž trocha „slunečného“ a zároveň malinko živočišného jasmínu, teplého kadidla a pačuli s typickými prašnými a zemitými tóny (v téhle fázi mi zase určitými způsobem vzdáleně připomíná Les Secrets de Sophie).
To jejich zásluhou se nám fialka změní v tajemnou sametově zelenou krasavici, poprášenou měkounce nadýchaným „pudrovým“ pižmem. Občas na nás svůdně zamrká řasami, složenými z šumivých perliček Coca-Coly (otočník), avšak „kouřový“ santal jasně ukazuje, že tahle dospělá dáma je nejen zelená, ale taky dřevitá. A když k tomu všemu přidáte skvělou intenzitu a výdrž, nezmůžete se už na nic jiného než na obdivné ách.