Různé podoby vetiveru v parfémech

Vetiver (Vetiveria zizanioides) byl původně pěstován jako ochrana před půdní erozí v Indii, odkud byl vyvezen do dalších tropických oblastí, především na Haiti, Jávu, Madagaskar a Réunion.[1] Na indickém subkontinentu je znám pod různými jmény: resbira nebo sugandbmula (sanskrt), khas-khas, khas, khus khus nebo tráva khus (hindština), valo (gudžarátština), vala (maráthština).[2] Destilací vetiverových kořenů z vody nebo s vodní parou se získává žlutý až hnědý esenciální olej ve výtěžku až 3 %, který voní po dřevě, grapefruitech, kouři a zemi, přičemž poměr tónů závisí na geografickém původu suroviny a na procesu destilace. Roční produkce oleje činí 150 až 200 tun a jeho hlavními producenty jsou Haiti (50 %), Indonésie (25 %), Čína, Brazílie a Indie.[3] Kromě druhu V. zizanioides byl popsán i druh V. nigritana, endemický v subsaharské Africe, ovšem z něj vyráběný esenciální olej je zatím (2015) komerčně nedostupný.[1]

Vetiverový olej vykazuje kromě vůně řadu užitečných biologických vlastností: působí antioxidačně, insekticidně, fungicidně a antibakteriálně. Například růst bakterií Escherichia coli, Streptococcus pyogenes a Staphylococcus aureus inhibuje o 60–70 % účinněji než penicilin.[2]

.

Vetiverové oleje

Olej z haitského vetiveru

Vyrábí se z mladých čerstvých kořenů několikahodinovou destilací. Má světle žlutou barvu a voní výrazně dřevitě se svěžími podtóny grapefruitů a růží. Za charakteristickou dřevitou vůni vděčí khusimonu (1) a jemu příbuzným zizaanům (2–3), nicméně k plnosti jeho vůně přispívá několik desítek dalších sloučenin.[4] Firma Hermitage Oils nabízí 250 gramů za 150 euro.[5] Jedná se o nejčastěji používaný olej při tvorbě parfémů.

Cuir Vetiver (Yves Rocher) – haitský vetiver následuje po závanu olejovitého grapefruitu, nejprve je suše dřevitý s podtónem oříšků, potom po většinu doby pryskyřičně dřevitý a nakonec jemně zakouřený.

Grenadille d’Afrique (Aedes de Venustas) – haitský vetiver voní nasládle balzamicky s podtónem, oříšků, vlhce zemitě díky levanduli a mírně bylinně díky jalovci, během hodiny jej překryje sladké dřevo podobné myrze, které v závěru prohřeje nahořklé prašné labdanum.

Original Vetiver (Creed) – haitský vetiver následuje po trpkém bergamotu, hořké citrónové kůře a kořeněné růžové pelargonii, je hladce dřevitý a chladivý, zvolna přibírá kouřové a kožené podtóny a přechází na suché cedrové dřevo.

Vetiver Veritas (Heeley) – haitský vetiver je v úvodu suše dřevitý a výrazně oříškový, na chvíli jej vytlačí olejovitý grep následovaný zemitým maté, znovu se však vrátí ve stejné podobě a postupně přibere kouřové a zemité tóny.

Vetyverio EdP (Diptyque) – haitský vetiver je nejprve oříškově olejovitý, potom pryskyřičně dřevitý a nakonec kožený, doplněný tlejícím zeleným pačuli, které se postupně zmírňuje na svíravě prašné.

White Vetiver (Abel) – haitský vetiver se prolíná s hořkým bergamotem oslazeným limetkou, popořadě je jemně oříškový, suše dřevitý a hliněný, po odeznění citrusů se stává jemně pryskyřičným a lehounce koženým.

.

Olej z jávského vetiveru

Vyrábí se ze sušených kořenů nejméně rok a půl starých rostlin destilací, která trvá 15 až 24 hodin.[1] Má tmavě hnědou barvu a voní výrazně zemitě a kouřově. Na rozdíl od ostatních olejů vykazuje vysoký obsah norseskviterpenů (4–6), které vznikají rozkladem vetiverových kyselin při přehřátí směsi během destilace.[6]

Attar AT (Tauer Perfumes), L’Oudh (Tauer Perfumes) – jávský vetiver dodává pryskyřičnému dřevu zemitý podtón.

Le Vétiver (Lubin) – jávský vetiver následuje po grapefruitu, kapce neroli a nasládlém muškátovém oříšku doplněném špetkou palčivého hřebíčku, je zemitý, zakouřený a v závěru oslazený dřevitou myrhou.

No. 07 Vetiver Dance (Tauer Perfumes) – jávský vetiver následuje po nahořklém grepu a zelených bylinkách, voní jako dřevnaté kořínky právě vytažené z vlhké půdy a zároveň větrově svěže, zřejmě díky růži, zvolna jej prohřívá nahořklé hřejivé labdanum.

.

Olej z réunionského vetiveru

Pochází z ostrova Réunion, který je zámořským departmentem Francouzské republiky. Nazývá se též bourbonský podle původního názvu ostrova (Île Bourbon). Vyrábí se pouze v malém množství (0,5 tuny ročně) ze sušených kořenů, má jantarovou barvu a voní hřejivě, jemně oříškově a zemitě po vypálené hlíně. Je považován za nejkvalitnější z běžných vetiverových olejů. Firma Hermitage Oils nabízí 1 kilogram za 555 euro.[5]

Vétyver (Mona di Orio) – bourbonský vetiver následuje po pryskyřičném muškátovém oříšku osvěženém grapefruitem, voní po vlhkých koříncích a hlíně a prolíná se s hořkosladkým balzamickým labdanem.

Vetiver Bourbon (Monotheme) – bourbonský vetiver voní po grapefruitech, po oříšcích a nakonec po vypálené hlíně s kouřovými podtóny, výdrží však jen pár hodin.

Existuje několik dalších parfémů, které mají bourbonský vetiver přímo v názvu: Vetiver Bourbon (Miller Harris), Vetiver Royal Bourbon (Oriza L. Legrand), Vetiver Bourbon (The Merchant of Venice), ovšem ani jeden z nich jsem nezkoušel.

.

Olej z čínského vetiveru

Voní po vlhké zemi, dřevě a trávě s podtóny oříšků, kmínu a chilli. Firma Hermitage Oils nabízí 1 kilogram za 265 euro.[5]

.

Olej z jihoindického vetiveru

Vůní připomíná olej z jávského vetiveru. Jeho hlavními složkami jsou khusimol, bicyclovetivenol a viridifloren.[2]

.

Olej ze severoindického vetiveru (ruh khus)

Jako jediný se vyrábí z kořenů divokého vetiveru, který se na rozdíl od kultivovaného vetiveru, rozmnožujícího se vegetativně, rozmnožuje semeny.[1] Výtěžek jeho destilace se pohybuje pouze kolem 0,3 %.[6] Má žlutohnědou barvu, která se v důsledku vzdušné oxidace mění na smaragdově zelenou, a voní balzamicky nasládle, vlhce zemitě, kouřově a kořenově.[7] Je pro něj charakteristický vysoký obsah khusinolu (7) a khusilalu (8).[1] Firma M. L. Ramnarain Perfumers nabízí 1 kilogram v přepočtu za 800 dolarů.[7] Jeho použití v parfémech je v podstatě omezeno na orientální attary. Jedinou výjimkou je parfém Vetiver Nocturne (Bortnikoff). Podle některých recenzentů lze jeho vůni nalézt též v parfému Grenadille d’Afrique (Aedes de Venustas).

.

Další vetiverové materiály

Kromě surových vetiverových olejů mají parfuméři k dispozici ještě několik vetiverových vonných materiálů „opracovaných“ za účelem odstranění kouřových a zemitých tónů.

.

Molekulárně destilovaný olej

Pro molekulární destilaci je charakteristický velmi nízký pracovní tlak a několikacentimetrová vzdálenost mezi povrchem destilované kapaliny a chladičem. Za těchto podmínek je možné kořeny vetiveru destilovat šetrněji než při klasické destilaci a snížit zastoupení sloučenin zodpovědných za kouřové tóny a hnědé zbarvení oleje.[8]

II-III (homage to) Hemingway (Masque Fragranze Milano) – vetiver je nejprve suše dřevitý s podtónem oříšků, osvěžený zelenou rebarborou, potom jemně kouřový, nakonec krémově kožený (parfém obsahuje olej získaný z jávského vetiveru molekulární destilací, olej z haitského vetiveru a srdce vetiverového oleje).

Vétiver Extraordinaire (Frederic Malle) – molekulárně destilovaný haitský vetiver je v úvodu oříškově dřevitý, osvěžený citrusy, potom jemně zemitý s větrovým podtónem hřebíčku, nakonec jemně kožený, překrytý pryskyřičným cedrovým dřevem a větvičníkem.

.

Srdce vetiverového oleje

Získává se frakční destilací oleje vyrobeného klasickou destilací. Postrádá zemité a kouřové tóny.

Tacit (Aesop) – srdce vetiverového oleje se nalézá v závěru, nejprve je hladce dřevité s podtóny grapefruitů, potom poněkud sterilně krémově kožené.

.

Vetiveryl acetát

Vetiveryl acetát je polosyntetický vonný materiál připravovaný buď esterifikací frakce izolované z vetiverového oleje, která obsahuje seskviterpenové alkoholy, nebo esterifikací surového oleje následovanou frakcionací. Má světle žlutou barvu a voní nasládle dřevitě se svěžími tóny.[9]

Molecule 03 (Escentric Molecules) – čistý roztok vetiveryl acetátu, dřevitý vetiver zalitý hořkou grapefruitovou šťávou se mění na jemně pryskyřičně dřevitý.

.

Nezjištěný druh vetiveru

U některých parfémů, včetně několika „základních“ vetiverových parfémů, se mi nepodařilo dohledat druh použitého vetiveru. Po jejich vyzkoušení tipuji, že obsahují haitský vetiver.

Hwyl (Aesop) – vetiver následuje po nasládlém zeleném cypřiši, nejprve je jemně oříškový, osvěžený kadidlem, potom suše dřevitý se zemitým podtónem a prohřátý pryskyřičným cedrovým dřevem.

Mr. Vetiver (Une Nuit Nomade) – vetiver následuje po kyselém zeleném jablku a jemné pelargonii, nejprve je suše dřevitý a doplněný nasládlými štiplavými papričkami piri piri, posléze jemně kožený a prohřátý nahořklou ambrou.

Vetiver (Creed) – vetiver následuje po větvičníkovém bergamotu a mýdlovém zázvoru, dohromady s virginským cedrem a pravou ambrou tvoří směs, která voní po starém papíru, staré kůži, vlhké zemi, minerální pryskyřici a dřevu nasáklém kadidlovým kouřem.

Vetiver (Etro) – vetiver je nejprve výrazně oříškový, potom zemitý a nakonec pryskyřičně dřevitý a jemně zakouřený.

Vetiver (Guerlain) – vetiver následuje po nahořklých citrusech okořeněných muškátovým oříškem a oslazených kapkou pomerančové šťávy, je dřevitý, mírně archaicky mýdlový a chladivý, až na mýdlovost se podobá vetiveru v parfému Original Vetiver (Creed), postupně přibírá kouřové a nasládlé kožené tóny.

Vétiver Moloko (Ex Nihilo) – vetiver následuje po nasládlém pepřovém cypřiši zalitém teplým mlékem, je jemně pryskyřičně dřevitý a sládne balzamickým amyrisem.

Vetiver Oriental (Serge Lutens) – vetiver je popořadě zakouřený, zemitý, travní s tóny kořenové zeleniny a jemně pryskyřičný, zvolna se uhlazuje máslovým kosatcem a sládne sametovou čokoládou, v závěru jej překryje mírně kožené balzamické labdanum.

Vétiver Tonka (Hermès) – vetiver je po řadě jemně oříškový, zakouřeně dřevitý s tóny karamelu, pryskyřičně dřevitý jako v Cuir Vetiver (Yves Rocher) a hladce kožený.

.

Vetiverové absoluty

Absolut z jávského vetiveru

Extrakcí vetiverových kořenů organickým rozpouštědlem se získává červenohnědý viskózní absolut, který voní po kořenech, tabáku, kakau a zakouřeném dřevu. Lze se s ním setkat v parfémech Walimah a Oud Luwak (Areej Le Doré).

.

––––––––––––––––––––––––––

[1] E. Belhassen, J.-J. Filippi, H. Brévard, D. Joulain, N. Baldovini: Volatile constituents of vetiver: a review. Flavour and Fragrance Journal, 2015, 30, 26–82.

[2] K. K. Chahal, U. Bhardwaj, S. Kaushal, A. K. Sandhu: Chemical composition and biological properties of Chrysopogon zizanioides (L.) Roberty syn. Vetiveria zizanioides (L.) Nash – a review. Indian Journal of Natural Products and Resources, 2015, 6, 251–260.

[3] Natural raw materials in the flavor and fragrance industry. In: H. Surburg, J. Panten (eds), Common fragrance and flavor materials: preparation, properties and uses. Wiley-VCH, 2016.

[4] E. Belhassen, N. Baldovini, H. Brévard, U. J. Meierhenrich, J.-J. Filippi: Unravelling the scent of vetiver: identification of character-impact compounds. Chemistry and Biodiversity, 2014, 11, 1821–1842.

[5] Hermitage Oils: Vetiver, URL: https://www.hermitageoilswholesale.com/?s=vetiver&post_type=product.

[6] J.-J. Filippi: Norsesquiterpenes as markers of overheating in indonesian vetiver oil. Flavour and Fragrance Journal, 2014, 29, 137–142.

[7] Best Vetiver Fragrances, URL: https://www.youtube.com/watch?v=Oyjy8DkuOLE.

[8] Robertet: Vetiver essential oil, URL: http://matieres-premieres.robertet.com/en/vetiver-essential-oil.

[9] Pell Wall: Vetiveryl acetate – Haiti, URL: https://pellwall.com/product/vetiveryl-acetate/.

Úvodní fotka je moje vlastní, druhou jsem převzal zde, třetí zde.