Hubert Fattal, libanonský cedr a Eau de Cèdre

Avatar od ModestMourek, 25. srpna 2018

Zpráva o jednom parfumérovi, jednom stromu a jednom parfému z Libanonu.

Hubert Fattal se narodil roku 1970 v Bejrútu, absolvoval Parsons School of Design v Paříži a Goldsmith College in Fine Arts v Londýně a roku 2000 se vrátil do rodného města, kde se věnuje malbě, fotografování, designu a tvorbě parfémů a vonných svíček.[1,2] Dosud představil pět parfémů vytvořených ve spolupráci s parfuméry z francouzského Grasse.[3] První parfém Fig Tree Bay uvedl v polovině roku 2013[4] jako svou olfaktorickou vzpomínku na prázdniny trávené s rodiči u moře nedaleko Zátoky fíkovníků na Kypru.[3] Ještě téhož roku následovaly parfémy Deep RoseEau de Cèdre, o dva roky později parfém Cèdre Vert a nakonec v roce 2016 parfém Dark Light.[4] Jak je z názvů parfémů patrné, dva z pěti jsou věnovány symbolu Libanonu – libanonskému cedru.



Libanonský cedr (Cedrus libani), který patří spolu s ostatními druhy cedru do podčeledi jedlovitých, je obecně ohroženým druhem s rozptýleným areálem výskytu v horských polohách Libanonu, Sýrie a Turecka.[5] Olej získaný vodní destilací jeho dřeva obsahuje 26–42 % himachalenů (13) a 23–43 % himachalolu (4),[6] které mají pryskyřičně sladkou dřevitou vůni[7] a působí fungicidně[8] a insekticidně,[9] čímž dřevu propůjčují odolnost v řádu tisíců let, např. cedrové trámy Apollonova chrámu v Athénách byly ještě po 2000 letech nalezeny zachovalé.[5]

Písemné zmínky o kácení cedrů nalezneme již v Eposu o Gilgamešovi,[10] jehož děj se odehrává asi před 4700 lety, a ve Starém zákoně je libanonský cedr zmíněn celkem na 75 místech.[6] Dočteme se zde, že cedrové dřevo bylo ve velkém objemu použito při stavbě chrámu a Šalamounova paláce[11] a že libanonský cedr sloužil za metaforu síly, krásy a bohatství.[12] Ve stejné době dováželi Féničané cedrové dřevo loděmi z Byblosu do Egypta, jak dokládají egyptské zápisy z období panování faraona Snofru. Těžba cedru byla v Libanonu během staletí natolik masivní, že z odhadovaných 500 000 ha původních smíšených porostů zůstalo do dnešních dnů pouze kolem 2 000 ha, z toho v čistých porostech asi 500 ha.[5] Plošně nejvýznamnější a pro veřejnost přístupná lokalita se nachází kolem hory Jabal el Barouk (1 943 m n. m.). Právě večerní procházka cedrovým hájem Barouk za bouřky inspirovala Huberta Fattala k tvorbě toaletní vody Eau de Cèdre.



Jelikož je esenciální olej z libanonského cedru kvůli ochraně stromů prakticky nedostupný,[13] použil Hubert Fattal v parfému Eau de Cèdre jiné druhy cedru. Suché dřevo virginského jalovce (Juniperus virginiana), který se v angličtině často nepřesně nazývá virginský cedr, okořenil pepřem, provzdušnil levandulí a spojil s kadidlovou pryskyřicí, kterou položil na pryskyřičné dřevo himalájského cedru (Cedrus deodora), podbarvené peprným guajakem a uhlazené třískou mléčného santalu. Výsledkem je parfém evropského stylu, který snese srovnání s těmi nejlepšími dřevitými parfémy, jako jsou Tam Dao EdP (Diptyque) a Royal Oud (Creed). Parfém Eau de Cèdre má s nimi společnou nejen vysokou kvalitu složek, nýbrž i slabší projekci a přibližně čtyřhodinovou výdrž. Zároveň si však zachovává osobitost díky kadidlové pryskyřici, která slouží jako svorník mezi dvěma druhy dřeva – úvodním suchým a závěrečným pryskyřičným. Od prvního přivonění si mě tato vůně získala.



Mimo Libanon lze produkty značky Hubert Fattal zakoupit na dvou místech v Paříži (14 Rue de la Banque, 8 Rue Saint-Sulpice) a na www.amazon.fr.[2] Parfémy jsou dostupné v objemu 100 ml (60 euro) a 200 ml (80 euro).

––––––––––––––––––––––––––

[1] About the author, URL: http://www.zwyx.org/diffusion/fattal/fattal_7paintings.html.

[2] Fragrances Hubert Fattal, URL: http://fragranceshubertfattal.com.

[3] Hubert Fattal’s fragrant voyage, URL: http://www.lebanontraveler.com/en/magazine/hubert-fattal.

[4] Facebook: Fragrances Hubert Fattal, URL: https://www.facebook.com/FragrancesHubertFattal.

[5] M. Kuklík, V. Zelený: Cedry, boží stromy. Živa 2005, 1, s. 9–12.

[6] A. M. Saab, F. Y. Harb, W. A. Koenig: Essential oil components in heart wood of Cedrus libani and Cedrus atlantica from Lebanon. Minerva Biotecnologica 2005, 17, p. 159–161.

[7] T. Burfield: Cedarwood oils, URL: http://www.users.globalnet.co.uk/~nodice/new/magazine/cedar/cedar.htm.

[8] L. Chowdhry, Z. K. Khan, D. K. Kulshrestha: Evaluation of himachalol in murine invasive aspergillosis. Mycoses 1996, 39, p. 449–452.

[9] D. Singh, S. K. Agarwal: Himachalol and β-himachalene: Insecticidal principles of Himalayan cedarwood oil. Journal of Chemical Ecology 1988, 14, p. 1145–1151.

[10] Srov. „Já, Gilgameš, (…) ruce chci přiložit k dílu a pokácet cedry, jméno věčné chci sobě zajistit“ (III. tab., přel. Lubor Matouš, 1958).

[11] Srov. „Když Šalomoun dokončil stavbu chrámu, zastřešil ho kazetovým stropem připevněným na cedrových trámech“ (1 Kr 6,9); „Obložil zdi chrámu zevnitř cedrovými deskami – od podlahy až ke stropu obložil vnitřek chrámu dřevem“ (1 Kr 6,15); „Vystavěl si palác zvaný Libanonský les. (…) S cedrovými trámy na čtyřech řadách cedrových sloupů. Zastřešen byl cedrovým kazetovým stropem připevněným na trámech spočívajících na sloupech – pětačtyřicet trámů, patnáct v každé řadě“ (1 Kr 7,2–3).

[12] Srov. „Asýrie byla jak cedr v Libanonu s krásnými větvemi a stinnou korunou, cedr neobyčejného vzrůstu se špicí sahající k oblakům“ (Ez 31,3); „Spravedlivý jak palma pokvete, jak cedr v Libanonu poroste“ (Ž 92,13); „Copak tě dělá králem, že máš víc cedru než ostatní?“ (Jer 22,15).

[13] Vyrábí jej pouze několik místních malovýrobců z jehličí, větví a pryskyřice, které spadnou na zem. Srov. http://aytzchayim.com/product/cedrus-libiani-oil-rare.

Zdroje fotek: úvodní, Hubert Fattal, cedrové dřevo, Eau de Cèdre.

Komentáře k článku (9)
ModestMourek
ModestMourek (03.4.2019 )

@gonga: Děkuji za připomínku. Vím o tom. Je to takový parfémový slang, který se ujal pod vlivem angličtiny, v níž se Juniperus virginiana běžně nazývá cedr. Máte ovšem pravdu, že v článku o cedru by to mělo být správně, takže jsem text upravil.

gonga
gonga (22.3.2019 )

Vaše články mám rád a oceňuji detailní informace, které v nich dokážete zprostředkovat. Bohužel ani vy jste se nevyhnul drobné chybě, na kterou bych vás rád upozornil. Juniperus virginiana samozřejmě není žádný cedr, ale jalovec, což je možné nepodstatné z parfumerského hlediska, ale podstatné z botanického. Jinak fajn, váš článek vždy potěší.

Avatar
(11.9.2018 )

Ad [11) .... aby to všechno za několik století babyloňané vypálili, jak popisuje m. j. Franz Werfel v knize Jeremjáš.

Zajímavý článek. Trochu opožděně Šana tova u-metuka 5779.

slniecko
slniecko (03.9.2018 )

Krása....chcela by som raz vidieť a ovoňať pravý libanonský céder...Šalamún ho podľa všetkého použil na stavbu nie(len) svojho súkromného paláca a na stavbu Chrámu, ale na stavbu "úradného" paláca, s trónnou sieňou a súdnym dvorom. Najdôležitejšie budovy vedajšieho Izraela. Čiže ústredná a najdôležitejšia správna budova za jeho vlády niesla názov "Dom libanonského lesa".

Martula
Martula (01.9.2018 )

Klobouk dolů, jak precizně a s encyklopedickou přesností umíš zpracovat témata svých článků! Cedr mám velmi ráda, na značku se musím podívat.

alibi
alibi (27.8.2018 )

Zajímavá fakta.
Bavila jsem se s manželovou mamkou, která se kdysi u 2000 let starého libanonského cedru fotila, a má kamaráda z Libanonu. Prý ji doslova říkal, že je v Libanonu už těch stromů tak 40, přestože jimi byl kdysi dávno celý porostlý (ale že to bylo samozřejmě nadneseně formulované). Prý cedry nejvíce vykáceli Římani na stavbu lodí. A tento jejich národní strom prý roste ve specifické nadmořské výšce.

ModestMourek
ModestMourek (27.8.2018 )

Děkuji, jsem rád, že vás článek zaujal.

wendulka
wendulka (26.8.2018 )

Opět velmi zajímavé! Značím si a při další návštěvě Paříže se na jednom z těch dvou míst určitě zastavím.

Fleur
Fleur (26.8.2018 )

Díky za informačně bohatý a precizně zpracovaný článek! Značku jsem neznala a za bližší prozkoumání určitě budou stát i další vůně.