Narozená 1909 v Bordeux… její otec Georges se příliš nezatěžoval všedními konvencemi včetně starostí o uživení rodiny, matka – ač popisovaná jako spíš melancholický snílek – se nakonec musela o obživu postarat sama, čímž prokázala (na tehdejší dobu) nezvyklou praktičnost. Germaine tak zjevně dostala do vínku povahovou kombinaci, která jí byla jen ku prospěchu. Po absolvování katolické školy v Creonu se vydala do Paříže cílevědomě studovat chemii – protože byla rozhodnutá věnovat se parfémům!
V roce 1930 začala pracovat pro firmu Roure Dupont v Argenteuil, kde rodina Cellierů tenkrát žila. Netrvalo dlouho, a jejího talentu si všiml Louis Amic, vlastník firmy. Od toho okamžiku se Germaine hrdě představovala jako „parfumér“! A měla na to plné právo minimálně od chvíle, kdy ji oslovil i Robert Piguet, tj. kdy vznikl Bandit (1944).
I proto ji nejen její sebevědomí dovedlo k Pierre Balmainovi, do jeho nově založeného módního salonu haute couture - kde tak od prvopočátku vytvořili žádoucí spojení luxusních modelů s neméně luxusními vůněmi.
...
Hned v roce 1946 vyšla její první pro Balmaina: Elysées 64-83 (pojmenovaná podle telefonního čísla salonu), rychle následovaná parfémem Vent Vert , a řada plynule pokračovala: Jolie Madame, Miss Balmain, Monsieur Balmain…
(http://hprints.com/search/Pierre-Balmain-Perfumes/)
...
Germaine si ale občas odskočila i ke“ konkurenci“, díky čemuž vznikla nejen Coeur Joie (pro Ninu Ricci), La Fruite des Heures (Balenciaga), ale hlavně další pro Roberta Pigueta - Ferrari mezi vůněmi (jak ho nazval Luca Turin): Fracas!
Navíc si časem otevřela i vlastní laboratoř, takže byla naprosto nezávislá… což jí asi vyhovovalo úplně nejvíc – jak se povídá, bylo s ní dost těžké vyjít, a jeden z důvodů pro vlastní „provozovnu“ byl, že se prostě nesnesla s druhým parfumérem… Její asistentky vzpomínají, jak na ně vykřikovala stručné povely, jako „Přidej 8 % galbana do Vent Vertu!“ a neustále jim nahlížela přes rameno. Sama pak zašla do skladu ingrediencí, vyzkoušela nějaký ten vzorek… aby se po chvilce vynořila s nápadem na nový parfém. Povlávala po laboratoři jako skutečný umělec – kterýžto dojem jistě umocňovala i všudypřítomná cigareta, visící jí z koutku úst.
...
Zdá se, že kromě parfémů ji jinak nic příliš nezajímalo – rozhodně ne rodinný život - údajně se nedotkla hrnce či vařečky (raději zaměstnala kuchaře, který ji musel vždy na slovo poslechnout), a i když žila dlouhá léta s partnerem, nikdy se nevdala. Mimochodem partner Christian Boussus byl tehdy velmi známý tenista, obsazující přední příčky světového žebříčku. Ovšem ani soužití s „celebritou“ ji nepřimělo, aby se s ní pochlubila svým rodičům – ani jednou je k sobě nepozvala. Na druhou stranu měla společnost ráda, ve svém letním sídle na Kypru hostila spoustu příslušníků (nejen) umělecké smetánky té doby a probíhala tam jedna veselá party za druhou, kde její oblíbená whisky tekla proudem. Nicméně ani před veškerou VIP společností zásadně neskrývala své radikální levičácké názory… které jí ale naprosto nebránily ani ve vlastnictví středomořského sídla, ani v celoživotní zálibě v hedvábí a kožešinách a elegantním, chic oblékání, samozřejmě nejlépe značky Balmain. Politické přesvědčení pak možná demonstrovala jen tím, že nikdy nenosila podprsenku.
(http://flapperflaneries.blogspot.cz/2014/10/flapper-translates-germaine-cellier.html)
...
Objevily se také pověsti o její lesbické orientaci, což by sice nekonvenční osobnost pěkně dokreslovalo (no, spíš tehdy - dneska už sotva), ale podle mě je má na svědomí nepochopení toho, jak sama popsala Bandit a Fracas – zatímco Fracas, velkorysou tuberózu, určila ženám (rozuměj s velkým „Ž“), říznou chyprovku Bandit označila jako vhodnou pro „lesby“ (a sama ho nosila J ). A chytil se toho dokonce i Chandler Burr! Osobně se domnívám, že šlo jen o zásadní nedorozumění, čemuž svědčí i její dlouholetý vztah s mužem (který rozhodně nebyl jejím prvním). Chyprovky prostě a jednoduše nesedí každému typu ženy… zatímco Bandit si jako svoji signature (velmi vhodně)zvolila taková Marlene Dietrich, Fracasu dávají přednost sexice jako byla Marilyn Monroe, Rita Hayworth, Brigitte Bardot, Ivana Trump… Inu každému, co jeho jest. Germaine to odhadla dobře!
(http://www.pinger.pl/szukaj/po_tagu/?t=Perfumy)
Budiž jí parfémové nebe lehké… přemíra gauloisek i whisky ji tam nakonec odvedla docela brzo, v roce 1976. Podle svého přání odpočívá v Pau, po boku svých rodičů.
....
Prameny:
http://flapperflaneries.blogspot.cz/2014/10/flapper-translates-germaine-cellier.html
http://www.kafkaesqueblog.com/tag/germaine-cellier/
http://tmagazine.blogs.nytimes.com/2008/05/15/scent-notes-fracas/?_r=0#more-1505
Slniecko,vies ze i mna to napadlo,ta ciga v puse:))))
Toto by ma zaujímalo, ako sa dá tvoriť parfém s cigou v puse :-)
...je mi ta dáma velmi sympatična.!
Tím, že si žila podle svého.
Hamf! Fracas nie, ale Jolie Madame je moja jesenná láska. Ktovie ako voňala v prvopočiatkoch, to musela byť nádhera!
S Germaine by som si určite rozumela, pretože jej z očú nič dobré nepozerá.
"údajně se nedotkla hrnce či vařečky (raději zaměstnala kuchaře, který ji musel vždy na slovo poslechnout)"
Á, to je můj tajný sen, v tomhle (a nejen tomto) ohledu bych si s Germaine notovala :))).
Jinak mou dlouhodobou touhou je vyzkoušet její Coeur Joie, na kterou jsem slyšela jen samou chválu. A vůbec obecně se mi líbí tyhle typy žen vzhledem střízlík a vnitřně velká osobnost.