Historiae

Značku Historiae, Perfume of History, založila v roce 2012 Pascale Oger. Podnětem k tomu bylo prý její přestěhování se do Versaille do staré budovy ze 17. století, která byla kdysi používána králi pro sokolnictví. Duch tohoto místa ji inspiroval natolik, že chtěla vyprávět o historii Francie prostřednictvím vůní.

Styl vůní Historiae má být ryze francouzský a každá z nich má pojednávat o nějaké historické osobnosti, události nebo místě svázaném s francouzskými dějinami. Parfuméry těchto vůní jsou Bertrand Duchaufour, Irène Farmachidi (Jardin de le Nôtre) a Constant Michaux (Violette Imperiale EdT, interiérová vůně je dílem B. Duchaufoura).

V portfoliu značky jsou kromě parfémů také svíčky, mýdla a interiérové vůně. Prodávají se přednostně v buticích historických objektů, v muzejích, ale také v hotelech a parfumeriích s nikovkami.

Od roku 2012 vzniklo 8 vůní: Rose de France, Orangerie du Roy, Jardin de le Nôtre, Bouquet du Trianon, Hameau de la Reine, Violette Imperiale (2012), Mystic Oud (2013) a Marquise de Caumont (2015).

Protože tyto vůně jsou svázány s historií a mají i připomínat vůně minulých století, jsou záměrně jednoduché a vesměs vystavěny na jedné základní složce. Nic komplikovaného, nic s dlouhým vývojem, ale...  třeba se opravdu něčím podobným královny, králové, markýzy ... voněli. Nebo si to aspoň můžeme představovat.

zdroj a fotografie: www.historiae.fr

Rose de France 

Používání růžového oleje se rozšířilo v Evropě v době křižáckých výprav. Rytíři se vraceli ze Svaté země s exotickými rostlinami, kořením a vonnými esencemi a od té doby rostla popularita vůní s růží v celé Evropě. Ve Francii  byla esence z růže už v době renesance nejoblíbenější vůní.

Rose de France je nejdřív lehce ovocná s hruškovou šťávou a bergamotem. Není olejovitá, není orientální, je to růže svěží a růžová, i když se v další fázi stává lehce kořenitou a bylinkově nahořklou. Ale i bylinky se rozloučí a růžová růže nám zůstává jen s pižmem a vzdušnou balzamickou ambrou.

rosemai.canalblog.com

Bouquet du Trianon

Zámeček Petit Trianon ve Versailles byl dárek pro Marii Antoinettu od jejího královského chotě Ludvíka XVI. Zařídila si ho jednoduše a v pastelových barvách a trávila tady hodně času v relativní volnosti, bez davů služebnictva a přísné dvorské etikety. Vůně, která je věnovaná Trianonu, je proto jednoduchá a květinová. Převládá v ní tuberóza, nijak omamná. Zpočátku galbanově zelená se svěžestí čerstvé máty, potom s medovým zimolezem a slunečním ylang-ylangem na santalovém polštářku. Evokuje park kolem zámečku v jarním slunci, se záhony květin.

www.chateau-versailles.npage.de

Orangerie du Roy 

Pomerančový květ v celé své kráse. Královská oranžerie, kde právě kvetou pomerančovníky, ale rostou tady taky bylinky jako máta a bazalka, v květináčích stojí levandule. Vzduch není vlhký, zahřívají ho přes sklo pronikající paprsky zimního slunce. Petitgrain se zelení lístků a dřevitými větvičkami. Pod ním se skrývá hebký mech.

Ludvík XIV., kterému je tato vůně věnována, miloval parfémy a na stránkách Historiae se dočteme, že měl od svého dvorního parfuméra na každý den v týdnu jiný. Jenže častým nadužíváním pižmových vůní se dostal na konci své vlády do stádia, kdy snesl už jedině vůni pomerančového květu.

www.villalajonquiere.com

Jardin De Le Nôtre 

Začíná další teplý májový den v zahradách zámku Versailles. Hlavní zahradník Ludvíka XIV. André Le Nôtre se vydává na první obhlídku. Prochází se po trávnících se svěží zelenou trávou, na které se ještě lesknou kapky rosy, a spokojen prohlíží to, co se mu v před lety ještě pusté krajině podařilo vybudovat. Architektonicky vyvážené dílo z rostlin, vodních ploch fontán a kamenných teras pro potěchu oka a duše. Teď ještě rychle do skleníku a na květinové záhony, připravit čerstvé kytice do zámku. Ve skleníku je vlhce zemitý vzduch, prosycený pylem květin. Tak z čeho dnes ty kytice budou?

www.andrelenotre.com

Violette Impériale

Fialka byla oblíbenou květinou císařovny Eugenie, manželky Napoleona III.  Ano, to je ta dáma, jejímž dvorním parfumérem byl Pierre François Pascal Guerlain a pro niž vznikla Eau de Cologne Impériale s včelkou, symbolem nesmrtenosti a vzkříšení. Proto najdete i na krabičce Violette Impériale včeličky.

Eugenie byla nejen krásná a elegantní, ale i chytrá a její manžel se s ní často radil.  Pro tu dobu a zvláště šlechtické kruhy bylo vůbec hodně neobvyklé, že mezi nimi šlo o sňatek z lásky. Po pádu císařství žila v exilu a dožila se 94 let.

Zajímavý je příběh i její o rok starší sestry Marie Francisky, jejímž potomkům odkázala Eugenie část svého dědictví ve Španělsku. Po svém sňatku s 15. vévodou z Alby se stala vévodkyní z Alby.

 Císařská fialka je hodně ovocná fialka. Želé z malin a trošky černého rybízu a u nich kytička fialek s tmavě fialovými kvítky a zelenými lístky. Růže a kosatec ale brzy změní ovocné fialky na pudrové fialky  a ovocný tón se po krátké lehce vetiverově zakouřené fázi stane ambrově balzamickým. Pudr setrvá ale až do konce.

www.gogmsite.net

Hameau de la Reine

je věnována opět Marii Antoinette a jejímu dalšímu refugiu v komplexu zahrad ve Versaille. Hameau je malá vesnička v trendu tehdejší doby, kdy byl módní návrat k přírodě a venkovská idyla.

Kolem jezírka vzniklo několik selských stavení, mlýn, mlékárna, rybárna a stodola. Na statku byla zvířata - krávy, kozy a holubník s holuby a každý domek měl svou zahrádku, na které se pěstovala zelenina, byliny a květiny, kde rostly jabloně a třešně. Na jezírku se mohlo jezdit na loďkách.

Jak voní venkovská idyla Marie Antoinette?

Jsme na zahrádce, voní tady bylinky, rajčatové listy a listy fíkovníku. Do nich se začíná prolínat vůně pelargónií v truhlících, kvetoucího pomerančovníku a růží z blízkého záhonu. Na stole před domem stojí džbánek s čerstvým medem. S přicházejícím večerem se procházíme po trávníku a vnímáme vůni trávy a  břečťanu obrůstajícího zeď stavení. Když vejdeme do domku, objevíme dřevěnou truhlu, která skrývá vyprané prádlo proložené květinovým mýdlem. 

www.moulinsidf.com

Mystic Oud

Ani v kolekci parfémů z historie samozřejmě nesmí chybět oudovka, že by jako připomínka obchodu s arabskými kupci, kteří vozili do Evropy své zboží?

Mystic Oud je ale vůně, která se výrazně odlišuje od jiných oudovek, hlavně v tom, že tady není oud jako hlavní složka a vůně není arabského charakteru, ale spíše evropská. Taky se nejedná o vůni typu oud plus něco, ale o kompozici s mnoha složkami.

Jemný, lehce ovocný a balzamický oud je sice zřetelný už na začátku, ale kromě pár kapek pomerančové šťávy s šafránem jsou nejvýraznější mýdlové aldehydy. A pokud by tady snad měl být i živočišný tón, jednalo by se o čistě vykoupaného a vymydleného živočicha.

Vůně se překvapivě pomalu začíná měnit na květinovou chypre s pačuli, ale když se dostane do popředí nejdřív pivoňka a pak růže, chypre charakter zmizí. Dá se vystopovat i nějaké to koření od arabských kupců, kromě zmíněného šafránu ještě hřebíček. V drydownu pak už máme krásnou růži doprovozenou jemným dřevitým oudem a santalovým mýdlem.

www.parfumerieeternelle.com

A tady na nás mají link: Parfumánie na stránkách Historiae

Marquise de Caumont

Markýza de Caumont byla prý velmi krásná dáma a navíc velmi zámožná. Patřil jí nejen zámek a rozlehlá panství, ale také architektonicky a historicky jedinečný Hôtel de Caumont v Aix-en-Provence. A právě krajina v Provence byla inspirací této vůně.

V Provence rozkvétají v předjaří mimózy a sladká mimóza je také ústředním motivem této kreace, kolem níž se točí ostatní složky. Je tady na začátku zelená stopa anděliky a také neodmyslitelná levandule, která je ale brzy vystřídána lipovým kvítkem a fialkou, které spolu s jinými blíže nespecifikovanými květinami tvoří květinové srdce, jak už to k parfémům vznešených  dam konce 18. století patří. Květiny s mimózou se dlouhou dobu skoro nemění, ale pak se přece jenom objeví - chypre. Větvičník, stopa balzamické ambry s dřevem a vanilkou,  jako stín, který vrhá váza s květinami. 

www.commons.wikimedia.org

Koenčně ji taky zkouším a vnímám ji v podstatě úplně stejně jako ty. Akorát mám trochu osobně problém s těmi listy rybízu a rajčete v úvodní fázi. Tahle Duchaufourova kombinace mi nesedí ani v Aedes de Venustas, ale pak se rozvoní opravdu krásně. Ten med je tam opravdu jen v pozadí, že vlastně vůbec nepůsobí sladce.

K jejímu vyzkoušení jsem se dostala až teď a musím ti dát za pravdu, že Bertrandova oudovka se nese v ryze evropském duchu. V úvodu v ní taky cítím hlavně citrusové aldehydy s kovovou růží a pelyňkem v duchaufourovském stylu. Oud v ní mi ve střední fázi v kombinaci se šafránem tak trochu evokuje lehce spálenou gumu, ale tady naštěstí nedoutná a opravdu hraje druhotnou roli a rychle se začne ztrácet v záplavě příjemně živočišného hřebíčku, aby se nakonec proměnila v květinovou chypre s krásnou růží, pačuli a kořenitým santalem. Líbí se mi.

A s tím odkazem na náš web na stránkách značky je to super.

Už od ní dělají vzorky? Loni ještě ne a proto jsem si s Pascale trochu dopisovala .

wendulka Značku neznám, ale flakonky má tedy krásné!

A všechny texty zde jsou úžasné! Hned bych každou z vůní s chutí vyzkoušela.

Jsou to pěkné vůně, i když nic třeskutě originálního, ale mně se u nich moc líbí, že se vztahují k historii Francie. To mě baví.

Na stránkách mají sadu vzorků za dobrou cenu.

Bohužel pořád ne. Musela jsem si objednat vyrobený z polské Missaly.

Dalia Mám to s vůněmi této značky stejně jako blackviolet.