..nasládlý sytý
rum a
šáchor,
jeho
ostré zelené kopinaté listy jako meče
a měkkost stydnoucím, hladce hořkým kakaem navlhčeného pačuli
s delikátní pichlavostí zlatavě likérového guajakového dřeva ohlazeného vanilkou...
...vůně mi zásluhou právě guajaku z kůže doutná(špinavě šedivý vlhký kouř ze syrových dřev)
a současně ale cítím teplo těla...
(guajak z Malhy Linah a kouřovost z Bois d´Ascese Naomi Goodsir)
Very good
Sladkost zdobená patinou …
Rum ne, ale stopička mandlově čokoládového likéru na úvod. A pak suchý kakaový prášek, dřeva a vlhce zemité aroma pačuli.
Tato vůně na mě působí starobyle, důstojně a mám s ní pocit příjemného ztišení mysli. Musí být dokonalá v podzimních dnech.
Otevírá se vůní rumem nasáklých dřevěných sudů a pak se vynoří hladký máslový santal, kakaové pačuli, vše podkresleno prohřátým dřevem. Orient ukrytý v láhvi.
Štiplavý kouřový šáchor, mírně zemité a následně rumové pačuli, sladký dusivý kakaový prach a dlouhotrvající nahořklý hřejivý samet. Až na úvod se mi docela líbila. Výdrž přesáhla 6 hodin.
Marně jsem přemýšlela, jak bych tuhle vůni dokázala popsat, aniž bych musela použít zažité parfémové výrazy, typu gurmánské tóny, ohlazené hrany, hebká kulatost a jiné profláklosti. Protože ty ani trochu nestačí na to, aby vystihly, JAK moc je Suma Oriental hebká. Medová sladkost? Vanilková lázeň v sluncem vyhřáté exotické krajině? Sametová srst a jantarové oči bdícího tygra? Tsss, kecy, chcete to prodat, já vím...TOHLE, a teď ať ochránci zvířátek přimhouří oči, TOHLE je totiž nefalšovanej vývar z plyšových medvídků s těma nejhebčíma kožíškama, které ještě zlobivé děti nestihly polít nebo počurat. Jsou rozmixováni na nejjemnější kašičku bez jediného žmolku, jejich srst má božskou karamelovou barvu, lesk i konzistenci. Je to příjemně teplé, sladké...Ale ale, tak méďa měl v kapsičce tabáček?
Tahle vůně mě něčím zasáhla hned při prvním zkoušení. Jemný rum a kakao, ale ne hořký kakaový prášek, spíše kakao rozmíchané v plnotučném mléce. Až ve chvíli, kdy se začal projevovat santal, jsem pochopila, že jednou z mých "madeleine" je vůně vějíře ze santalového dřeva. Maminka ho uchovávala v krabičce a jenom občas ho vytáhla, sama opatrně rozložila a dovolila nám párkrát s ním lehce mávnout před obličejem. Santal a tonka mě okamžitě teleportují do dětství, zatímco pačuli s rumem a špetkou pižma mi v Suma Oriental připomínají, že už jsem dospělá. A všechno je hladce propojeno, bez ostrých přechodů, jako kdyby se jednotlivé vrstvy vůně stále přelévaly a vracely.
Rum.
Rum a mandle.
A dřeva...
...různá, kvalitní.
A pačuli.
A mužské akcenty a trochu vintage odéru...
A guajakový průtah chřípím.
A nakonec, po celkem značné době měkko, mazlivo, gurmánské hlazení a chumlání do hřejivých plédů...
Slast.
Jak vytáhnout ze dna moře letitou láhev extra kvalitního rumu, jehož tekutina díky věkům zhoustla, ztmavla, lepí a chytá se po stěnách láhve jak tonoucí břehů a stahuje ke dnu...
...ano, takhle klidně může vonět noc na Bali...
Je to mix
I díl Alessandro Mazollari + II díly Intoxicated by Kilian.
Velmi zajímavá, přitažlivá vůně.
V té by se mi líbilo.
Pěkná, sytá, balzamická a hlavně hodně prostorová vůně; určitě přežije i třicetistupňové teploty. Ukázněným suchým pačuli, které vůni dominuje, se rozhodně nešetřilo. Bílým pižmem, kašmeranem a bíločokoládovou tonkou se rovněž nešetřillo, a to až do té míry, že vůni posouvají na hranici gurmánky. Kakaová poleva s rumem, kterou jsme spáchali pár abstraktních cákanců, sice sladkost lehce tlumí, ale dojem orientální gurmánky podporují. Dřeva se tam objeví, ale spíš jen "pod povrchem", dodávajíce vůni hloubku a letmý kouřový nádech guajaku s mléčností santalu. Santal si s tím nakonec nebere servítky a rozhodne se zazářit vedle dominujícího pačuli s tonkou. A vůně drží a drží..
Nádherný skorogurmánsky, skorolikérový akord, ovšem šáchorom zdisciplinovaný a posunutý do krajiny Veľkých Orientálok. Pačuli zelené, plné života, ale nie zemité, či nahnité tomu dodáva život, pulzujúcu miazgu. Všetko je to položené na množstve voňavých, ťažkých driev. Typovo by som ju prirovnala k Frapin 1697, ale vyznením je iná, nie taká temná, rozšafnejšia, menej alkoholická, skôr akoby sa spokojne vyhrievala na tropickom slnku.
Doteď jsem si myslela, že vrcholem uhlazených pačuliovek s rumem a kakaem je Straight to Heaven. No tak není to pravda a musím souhlasit s blackviolet, tohle je něco úplně jiného. Pačuli je tu zprvu nazelenalé, ovšem ne sklepní, posléze přechází do suché prašně zemité polohy, je tu kakao, je tu i rum, ale víc sladší, gurmánštější, prostě to nejlepší z něj.
Jenže tím to nekončí. Ona se k pačuli totiž přidá i plnotučná tonka s čerstvě vyloupanými hladkými bílými mandlemi. Přesně tuhle kombinaci můžete znát ze Safran Nobile, avšak zde máte místo šafránu o malinko víc toho pačuli a především nádherný mléčný santal s trochou bílého pižma, slint. A dokonce i s intenzitou a výdrží ji přebije.
Vůně je inspirovaná zápisky portugalského lékárníka Tomé Pirese, který působil v 16. století jako velvyslanec v Číně. Mají název Suma Oriental a pojednávají o ostrovech v jihovýchodní Asii a mimo jiné se zde zmiňuje i původ santalového dřeva na ostrovech Sumba a Timor (dnes Indonésie a Východní Timor).
Suma Oriental je v první řadě pačuliovka. Ale jaká pačuliovka! Jsou v ní důvěrně známé tóny, ale přesto není podobná žádné z pačuliovek, které znám, i když nad tím celou dobu přemýšlím.
Pačuli je ve vůni přítomné skoro od samého začátku, nejdříve s gurmánskými tóny rumu a kakaa. Ty se po nějaké době vytratí a úvodní sladkost ustoupí, ale pačuli zůstává. A pak, krok za krokem začíná opět pomalu sládnout - objeví se mandlová tonka a krémový santal s pižmem a ... že by zase ten rum? Spíš mandlový likér s vanilkou. Pačuli a dřevo sladkost drží na uzdě, takže vůně ani na okamžik nepůsobí přeslazeně.
..nasládlý sytý
rum a
šáchor,
jeho
ostré zelené kopinaté listy jako meče
a měkkost stydnoucím, hladce hořkým kakaem navlhčeného pačuli
s delikátní pichlavostí zlatavě likérového guajakového dřeva ohlazeného vanilkou...
...vůně mi zásluhou právě guajaku z kůže doutná(špinavě šedivý vlhký kouř ze syrových dřev)
a současně ale cítím teplo těla...
(guajak z Malhy Linah a kouřovost z Bois d´Ascese Naomi Goodsir)
Very good
Sladkost zdobená patinou …
Rum ne, ale stopička mandlově čokoládového likéru na úvod. A pak suchý kakaový prášek, dřeva a vlhce zemité aroma pačuli.
Tato vůně na mě působí starobyle, důstojně a mám s ní pocit příjemného ztišení mysli. Musí být dokonalá v podzimních dnech.
Otevírá se vůní rumem nasáklých dřevěných sudů a pak se vynoří hladký máslový santal, kakaové pačuli, vše podkresleno prohřátým dřevem. Orient ukrytý v láhvi.
Štiplavý kouřový šáchor, mírně zemité a následně rumové pačuli, sladký dusivý kakaový prach a dlouhotrvající nahořklý hřejivý samet. Až na úvod se mi docela líbila. Výdrž přesáhla 6 hodin.
Marně jsem přemýšlela, jak bych tuhle vůni dokázala popsat, aniž bych musela použít zažité parfémové výrazy, typu gurmánské tóny, ohlazené hrany, hebká kulatost a jiné profláklosti. Protože ty ani trochu nestačí na to, aby vystihly, JAK moc je Suma Oriental hebká. Medová sladkost? Vanilková lázeň v sluncem vyhřáté exotické krajině? Sametová srst a jantarové oči bdícího tygra? Tsss, kecy, chcete to prodat, já vím...TOHLE, a teď ať ochránci zvířátek přimhouří oči, TOHLE je totiž nefalšovanej vývar z plyšových medvídků s těma nejhebčíma kožíškama, které ještě zlobivé děti nestihly polít nebo počurat. Jsou rozmixováni na nejjemnější kašičku bez jediného žmolku, jejich srst má božskou karamelovou barvu, lesk i konzistenci. Je to příjemně teplé, sladké...Ale ale, tak méďa měl v kapsičce tabáček?
Tahle vůně mě něčím zasáhla hned při prvním zkoušení. Jemný rum a kakao, ale ne hořký kakaový prášek, spíše kakao rozmíchané v plnotučném mléce. Až ve chvíli, kdy se začal projevovat santal, jsem pochopila, že jednou z mých "madeleine" je vůně vějíře ze santalového dřeva. Maminka ho uchovávala v krabičce a jenom občas ho vytáhla, sama opatrně rozložila a dovolila nám párkrát s ním lehce mávnout před obličejem. Santal a tonka mě okamžitě teleportují do dětství, zatímco pačuli s rumem a špetkou pižma mi v Suma Oriental připomínají, že už jsem dospělá. A všechno je hladce propojeno, bez ostrých přechodů, jako kdyby se jednotlivé vrstvy vůně stále přelévaly a vracely.
Rum.
Rum a mandle.
A dřeva...
...různá, kvalitní.
A pačuli.
A mužské akcenty a trochu vintage odéru...
A guajakový průtah chřípím.
A nakonec, po celkem značné době měkko, mazlivo, gurmánské hlazení a chumlání do hřejivých plédů...
Slast.
Jak vytáhnout ze dna moře letitou láhev extra kvalitního rumu, jehož tekutina díky věkům zhoustla, ztmavla, lepí a chytá se po stěnách láhve jak tonoucí břehů a stahuje ke dnu...
...ano, takhle klidně může vonět noc na Bali...
Je to mix
I díl Alessandro Mazollari + II díly Intoxicated by Kilian.
Velmi zajímavá, přitažlivá vůně.
V té by se mi líbilo.
Pěkná, sytá, balzamická a hlavně hodně prostorová vůně; určitě přežije i třicetistupňové teploty. Ukázněným suchým pačuli, které vůni dominuje, se rozhodně nešetřilo. Bílým pižmem, kašmeranem a bíločokoládovou tonkou se rovněž nešetřillo, a to až do té míry, že vůni posouvají na hranici gurmánky. Kakaová poleva s rumem, kterou jsme spáchali pár abstraktních cákanců, sice sladkost lehce tlumí, ale dojem orientální gurmánky podporují. Dřeva se tam objeví, ale spíš jen "pod povrchem", dodávajíce vůni hloubku a letmý kouřový nádech guajaku s mléčností santalu. Santal si s tím nakonec nebere servítky a rozhodne se zazářit vedle dominujícího pačuli s tonkou. A vůně drží a drží..
Nádherný skorogurmánsky, skorolikérový akord, ovšem šáchorom zdisciplinovaný a posunutý do krajiny Veľkých Orientálok. Pačuli zelené, plné života, ale nie zemité, či nahnité tomu dodáva život, pulzujúcu miazgu. Všetko je to položené na množstve voňavých, ťažkých driev. Typovo by som ju prirovnala k Frapin 1697, ale vyznením je iná, nie taká temná, rozšafnejšia, menej alkoholická, skôr akoby sa spokojne vyhrievala na tropickom slnku.
Doteď jsem si myslela, že vrcholem uhlazených pačuliovek s rumem a kakaem je Straight to Heaven. No tak není to pravda a musím souhlasit s blackviolet, tohle je něco úplně jiného. Pačuli je tu zprvu nazelenalé, ovšem ne sklepní, posléze přechází do suché prašně zemité polohy, je tu kakao, je tu i rum, ale víc sladší, gurmánštější, prostě to nejlepší z něj.
Jenže tím to nekončí. Ona se k pačuli totiž přidá i plnotučná tonka s čerstvě vyloupanými hladkými bílými mandlemi. Přesně tuhle kombinaci můžete znát ze Safran Nobile, avšak zde máte místo šafránu o malinko víc toho pačuli a především nádherný mléčný santal s trochou bílého pižma, slint. A dokonce i s intenzitou a výdrží ji přebije.
Vůně je inspirovaná zápisky portugalského lékárníka Tomé Pirese, který působil v 16. století jako velvyslanec v Číně. Mají název Suma Oriental a pojednávají o ostrovech v jihovýchodní Asii a mimo jiné se zde zmiňuje i původ santalového dřeva na ostrovech Sumba a Timor (dnes Indonésie a Východní Timor).
Suma Oriental je v první řadě pačuliovka. Ale jaká pačuliovka! Jsou v ní důvěrně známé tóny, ale přesto není podobná žádné z pačuliovek, které znám, i když nad tím celou dobu přemýšlím.
Pačuli je ve vůni přítomné skoro od samého začátku, nejdříve s gurmánskými tóny rumu a kakaa. Ty se po nějaké době vytratí a úvodní sladkost ustoupí, ale pačuli zůstává. A pak, krok za krokem začíná opět pomalu sládnout - objeví se mandlová tonka a krémový santal s pižmem a ... že by zase ten rum? Spíš mandlový likér s vanilkou. Pačuli a dřevo sladkost drží na uzdě, takže vůně ani na okamžik nepůsobí přeslazeně.