Kůže padlého anděla. Už není tak průsvitně čistý a peří jeho křídel je trochu pocuchané a zaprášené. Už není tak éterický. Od doby, co se toulá mezi lidmi, začíná být cítit člověkem. Přítuně živočišná kůže s problesujícími kvítky hořkého hlohu. Zrovna když se mi to začalo líbit, anděl mávnul křídly a je nenávratně pryč.
Běloba.
Vysoce kvalitní kůže, tenká a jemná, ale pevná.
Bílá.
Nadychaně mléčně krémová.
Narůžovělé, nude a stříbřité mžitky.
Bílý hedvábný semiš.
Ano, pohlazení andělskými křídly.
Živými...
Oscilace
- pach vyčiněné kůže bělostné kabelky a až
nebesky sterilní musk těla zahřívaného křídově bílým mohérovým plédem s prachovým peřím...
Líbezně sprostá...
...a nebo - sprostě líbezná.?
Typově - delikátnější Daim Blonde
bez meruněk.
18/02/17
Tuhle vůni považuju za osobní Ellenovu mstu vůči mojí osobě. Po úvodní jiskřivě aldehydové fázi v ní mám podobně jako Fleur nejprve staré zpocené kožené boty s gumovou podrážkou, které jsou zamazané od dehtu a od omítky. To nejhorší ovšem je, že mně se v nich prohání i myši. Kéž by se mi někdy uráčila docestovat alespoň do toho fialkového semiše nebo sladkého pudru. Brr, dnes to bylo naposled a už nikdy více.
S andělem to nemá nic společného, pro mě je to zpočátku spíše ďábelská kůže. Kožená bota s podrážkou z přírodního kaučuku (která je cítit po uzeném), v níž někdo šlápnul do čerstvé vrstvy asfaltu. Když se překoná tato fáze, vůně se přehoupne do zapudrovaného semiše s fialkou. Vzhledem k tomu, že o první fázi dobře vím, cítím ji pak s jistou živočišností prosakovat i do té andělské pudrově pižmové fialky. Ellenova interpretace kůže mi byla mnohem příjemnější v Kelly Caleche EdT.
Kožená kabelka zasypaná sladkým pudrem, do kterého se (zejména zpočátku) vmísilo na prach rozemleté nasládlé jemné mýdlo. Vůně kožená i sterilně čistá zároveň....leč na můj vkus poněkud zvláštní až divná. Zcela výjimečně se mi Ellena do parfémového vkusu netrefil, takže je to první Hermessence, kterou nebudu potřebovat.
Kůže padlého anděla. Už není tak průsvitně čistý a peří jeho křídel je trochu pocuchané a zaprášené. Už není tak éterický. Od doby, co se toulá mezi lidmi, začíná být cítit člověkem. Přítuně živočišná kůže s problesujícími kvítky hořkého hlohu. Zrovna když se mi to začalo líbit, anděl mávnul křídly a je nenávratně pryč.
Běloba.
Vysoce kvalitní kůže, tenká a jemná, ale pevná.
Bílá.
Nadychaně mléčně krémová.
Narůžovělé, nude a stříbřité mžitky.
Bílý hedvábný semiš.
Ano, pohlazení andělskými křídly.
Živými...
Oscilace
- pach vyčiněné kůže bělostné kabelky a až
nebesky sterilní musk těla zahřívaného křídově bílým mohérovým plédem s prachovým peřím...
Líbezně sprostá...
...a nebo - sprostě líbezná.?
Typově - delikátnější Daim Blonde
bez meruněk.
18/02/17
Tuhle vůni považuju za osobní Ellenovu mstu vůči mojí osobě. Po úvodní jiskřivě aldehydové fázi v ní mám podobně jako Fleur nejprve staré zpocené kožené boty s gumovou podrážkou, které jsou zamazané od dehtu a od omítky. To nejhorší ovšem je, že mně se v nich prohání i myši. Kéž by se mi někdy uráčila docestovat alespoň do toho fialkového semiše nebo sladkého pudru. Brr, dnes to bylo naposled a už nikdy více.
S andělem to nemá nic společného, pro mě je to zpočátku spíše ďábelská kůže. Kožená bota s podrážkou z přírodního kaučuku (která je cítit po uzeném), v níž někdo šlápnul do čerstvé vrstvy asfaltu. Když se překoná tato fáze, vůně se přehoupne do zapudrovaného semiše s fialkou. Vzhledem k tomu, že o první fázi dobře vím, cítím ji pak s jistou živočišností prosakovat i do té andělské pudrově pižmové fialky. Ellenova interpretace kůže mi byla mnohem příjemnější v Kelly Caleche EdT.
Kožená kabelka zasypaná sladkým pudrem, do kterého se (zejména zpočátku) vmísilo na prach rozemleté nasládlé jemné mýdlo. Vůně kožená i sterilně čistá zároveň....leč na můj vkus poněkud zvláštní až divná. Zcela výjimečně se mi Ellena do parfémového vkusu netrefil, takže je to první Hermessence, kterou nebudu potřebovat.