...v ústech převalovaný cigaretový kouř
polykaný současně s fresh orange juice zjemněným jasmínovou tinkturou a k tomu po lžičkách umlsávat do nadýchané pěny vyšlehanou navanilkovělou mandlovou pastu, do níž padají lehce přisprostlé antracitové slzy navlhlé ambry ohřáté delikátním teplem ženského nitra a měkoučkém zamilovaným objetím...
Lahodný luxus.
Luxusní lahodnost
Lesní jahoda,i s lístečky,v šampáňu(pomeranč?),z koncentrací nejméně jodová,dřevitě sladká ambra,hutná hustá,medově slzující,sirupově kanoucí,mandli vnímám v podobě likéru slazeného třtinovým cukrem,hnědým lesknoucím se ,křupavým,(klidně by to ale mohly být třešně v hořké luxusní čokoládě), je višňově temně nachová,nahořklá jako první lok ,než se rozehřeje v lačných ústech,této variantě sytosti dávám přednost,sestra ,které padnul Popelčin střevíc
intenzivní vůně pomerančů s lehkým závanem zubaře,
nakyslá pomerančová šťáva.. krev a prach je tam taky, ale.. tady je to teplé, jakoby slunečné, kovový plech rozehřátý sluncem, na kterém se suší na čtvrtky nakrájené sladké rudé pomeranče, šťáva z nich vytéká a je hustá jako sirup
a ještě se to okyseluje...citronová kůra? tjo... tohle bych už si uměla představit nosit
ale bohužel, krev a kov se vrátí v plné síle, vůně krásná ale stále mám neodbytný pocit že jsem se řízla do jazyka ostrým nožem:-/ už několik hodin ji cítím ze zápěstí aniž bych k němu cíleně čichala, extrait je opravdu intenzivní. škoda té krve...
Porovnávám obě verze už několik dní a musím říct, že na mně vyzní ještě o kapku rozdílněji než na domenice, ačkoliv je znát, že jedna vychází z druhé a bohužel musím konstatovat i to, že eau de parfum se pro mě s příchodem čistého parfému stala podobně jako Oud Satin Mood v téže koncentraci nenositelnou. Červený pomeranč v parfémovém extraktu je už od začátku jednoznačně šťavnatější, sladší, ba přímo kandovaný s mnohem výraznějším jahodovým tónem ovocné levandule.
Skutečně jde ruku v ruce s hrstí sladkých bílých mandlí, které se v kombinaci s krystalky zkaramelizovaného cukru velmi rychle promění v mandlové pusinky. Hlavně jsem ale ráda, že v čistém parfému skoro necítím vůni čínských gum, jíž na mně v edp vytváří použitý jasmín se šafránem. A ještě radši jsem za tu utlumenou minerální slanou svěžest a absenci kosmetického pižma. Přesto je pro mne v soubojí extraktů vítězem i nadále Oud Satin Mood.
První přivonění evokuje šťavnaté a sladké pomeranče s lehce jahodovým podtónem a hrst bílých mandlí. Mandle jsou jemné, čerstvě spařené, a je jich opravdu jen pár, takže kupodivu (a pro mě bohužel) nenesou očekávanou hořkou amarettovou příchuť nebo aspoň marcipánový podtón. To by mi bývalo přišlo zajímavé a přiznám, se, na to jsem se těšila. Nevadí. Nositelem lehké nahořklosti je spíše pár kapek grepu. Nepatrná mandlová stopa, která se mezitím proměnila v dokonale našlehaný bílkový sníh se lžičkou mletých mandlí (budeme péct mandlové pusinky) se navíc rychle rozplývá (jako ty čerstvě upečené pusinky na jazyku) v minerální svěžesti a zanedlouho je docela zapomenuta pod jasmínovým závojem. Když ustoupí ovocná, trochu bylinková a minerální svěžest, zůstává jakási minerální slano-sladkost. Je to ta zvláštní, typická poloha parfému… vůně sladké, právě namotané, ještě teplé růžové cukrové vaty a souboj horkého a studeného vzduchu o místo na slunci… jako kdyby se v kovovém bubnu na výrobu cukrové vaty jednou točila vata z růží, podruhé z jasmínu a pomerančového květu a potřetí by jel naprázdno a vháněl mi do obličeje střídavě horký slaný vzduch, vůni spečených krystalků cukru a minerální odér kovu přestříkávaného co chvíli chladivou mořskou vodou. Je to tak zvláštní! Dřeva a pižmo v základu parfému otáčky výrobníku vaty zpomalují a parfém tak ke konci zjemňují a uhlazují.
Celá recenze (s fotografiemi) na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2017/08/07/maison-francis-kurkdjian-baccarat-rouge-540-extrait-de-parfum-recenze/
(07/07/17)
Začátek je famózní, hutný, s typickou stopou lehce připáleného zkaramelizovaného cukru a také čerstvými mandlemi. Nejsou hořké, ale sladké, s jemnou oříškovou vůní. Delikátní pochoutka, s kterou bych ráda hřešila co možná nejdéle. Rubínová barva flakónu s touto fází skvěle koresponduje.
Extraitu pak nechybí nic, co bych nenašla ve verzi EDP. Ale také nepřebývá. Tu vůni miluji a není žádná jiná, kterou bych k ní mohla přirovnat. Pocitově je extrait více klidnější, lineárnější, EDP průraznější, s větší touhou neustále překvapovat. Trochu jako rozvernější dcera vedle své matky, která už o životě něco ví.
Výdrž i projekce jsou skvělé, ale neměla jsem s tím problém ani v případě EDP
...v ústech převalovaný cigaretový kouř
polykaný současně s fresh orange juice zjemněným jasmínovou tinkturou a k tomu po lžičkách umlsávat do nadýchané pěny vyšlehanou navanilkovělou mandlovou pastu, do níž padají lehce přisprostlé antracitové slzy navlhlé ambry ohřáté delikátním teplem ženského nitra a měkoučkém zamilovaným objetím...
Lahodný luxus.
Luxusní lahodnost
Lesní jahoda,i s lístečky,v šampáňu(pomeranč?),z koncentrací nejméně jodová,dřevitě sladká ambra,hutná hustá,medově slzující,sirupově kanoucí,mandli vnímám v podobě likéru slazeného třtinovým cukrem,hnědým lesknoucím se ,křupavým,(klidně by to ale mohly být třešně v hořké luxusní čokoládě), je višňově temně nachová,nahořklá jako první lok ,než se rozehřeje v lačných ústech,této variantě sytosti dávám přednost,sestra ,které padnul Popelčin střevíc
intenzivní vůně pomerančů s lehkým závanem zubaře,
nakyslá pomerančová šťáva.. krev a prach je tam taky, ale.. tady je to teplé, jakoby slunečné, kovový plech rozehřátý sluncem, na kterém se suší na čtvrtky nakrájené sladké rudé pomeranče, šťáva z nich vytéká a je hustá jako sirup
a ještě se to okyseluje...citronová kůra? tjo... tohle bych už si uměla představit nosit
ale bohužel, krev a kov se vrátí v plné síle, vůně krásná ale stále mám neodbytný pocit že jsem se řízla do jazyka ostrým nožem:-/ už několik hodin ji cítím ze zápěstí aniž bych k němu cíleně čichala, extrait je opravdu intenzivní. škoda té krve...
Porovnávám obě verze už několik dní a musím říct, že na mně vyzní ještě o kapku rozdílněji než na domenice, ačkoliv je znát, že jedna vychází z druhé a bohužel musím konstatovat i to, že eau de parfum se pro mě s příchodem čistého parfému stala podobně jako Oud Satin Mood v téže koncentraci nenositelnou. Červený pomeranč v parfémovém extraktu je už od začátku jednoznačně šťavnatější, sladší, ba přímo kandovaný s mnohem výraznějším jahodovým tónem ovocné levandule.
Skutečně jde ruku v ruce s hrstí sladkých bílých mandlí, které se v kombinaci s krystalky zkaramelizovaného cukru velmi rychle promění v mandlové pusinky. Hlavně jsem ale ráda, že v čistém parfému skoro necítím vůni čínských gum, jíž na mně v edp vytváří použitý jasmín se šafránem. A ještě radši jsem za tu utlumenou minerální slanou svěžest a absenci kosmetického pižma. Přesto je pro mne v soubojí extraktů vítězem i nadále Oud Satin Mood.
První přivonění evokuje šťavnaté a sladké pomeranče s lehce jahodovým podtónem a hrst bílých mandlí. Mandle jsou jemné, čerstvě spařené, a je jich opravdu jen pár, takže kupodivu (a pro mě bohužel) nenesou očekávanou hořkou amarettovou příchuť nebo aspoň marcipánový podtón. To by mi bývalo přišlo zajímavé a přiznám, se, na to jsem se těšila. Nevadí. Nositelem lehké nahořklosti je spíše pár kapek grepu. Nepatrná mandlová stopa, která se mezitím proměnila v dokonale našlehaný bílkový sníh se lžičkou mletých mandlí (budeme péct mandlové pusinky) se navíc rychle rozplývá (jako ty čerstvě upečené pusinky na jazyku) v minerální svěžesti a zanedlouho je docela zapomenuta pod jasmínovým závojem. Když ustoupí ovocná, trochu bylinková a minerální svěžest, zůstává jakási minerální slano-sladkost. Je to ta zvláštní, typická poloha parfému… vůně sladké, právě namotané, ještě teplé růžové cukrové vaty a souboj horkého a studeného vzduchu o místo na slunci… jako kdyby se v kovovém bubnu na výrobu cukrové vaty jednou točila vata z růží, podruhé z jasmínu a pomerančového květu a potřetí by jel naprázdno a vháněl mi do obličeje střídavě horký slaný vzduch, vůni spečených krystalků cukru a minerální odér kovu přestříkávaného co chvíli chladivou mořskou vodou. Je to tak zvláštní! Dřeva a pižmo v základu parfému otáčky výrobníku vaty zpomalují a parfém tak ke konci zjemňují a uhlazují.
Celá recenze (s fotografiemi) na blogu Guerlinade:
http://guerlinade.cz/2017/08/07/maison-francis-kurkdjian-baccarat-rouge-540-extrait-de-parfum-recenze/
(07/07/17)
Začátek je famózní, hutný, s typickou stopou lehce připáleného zkaramelizovaného cukru a také čerstvými mandlemi. Nejsou hořké, ale sladké, s jemnou oříškovou vůní. Delikátní pochoutka, s kterou bych ráda hřešila co možná nejdéle. Rubínová barva flakónu s touto fází skvěle koresponduje.
Extraitu pak nechybí nic, co bych nenašla ve verzi EDP. Ale také nepřebývá. Tu vůni miluji a není žádná jiná, kterou bych k ní mohla přirovnat. Pocitově je extrait více klidnější, lineárnější, EDP průraznější, s větší touhou neustále překvapovat. Trochu jako rozvernější dcera vedle své matky, která už o životě něco ví.
Výdrž i projekce jsou skvělé, ale neměla jsem s tím problém ani v případě EDP