Drhnoucí kosatcový kořen vstupuje do místnosti,kde na saténových polštářcích leží ona,mazlivá svůdná,rozkošnicky se povalující,sametová mašlička kolem něžného krčku mamzel Mimi,svůdně se protahuje,láká,jemné zelenkavé oční linky,perleťově se lesknoucí ústa,titěrné běloskvoucí prádélko,černé kramflíčky s labutěnkou na jehlovém podpatku,překulí se na pelest,nožku přes nožku,kořen práská knírama už aby se dostal k sladkému polibku...
vůně líbánek,šanelovská nádhera,škoda ,že nedokáže zaplnit celý pokoj,je trochu nesmělá
S hlavou v oblacích …
Blankytně modré nebe a teplý vítr a sluneční svit. A to všechno cítím na vlastní kůži. Těším se krásou modrých kosatců, co rostou v trsech v měkoučké trávě, stejně jako bílými beránky plujícími v oceánu nekonečné modři. Moje sny plují s nimi …
Vzdušná, osvěžující, nasládlá, nevšední vůně … nezvykle půvabná svou jednoduchostí.
Je květinovou aldehydovkou s pudrovými tóny, která se vrací na přelom 19. a 20. století, kdy si distingované dámy ráno před snídaní v doprovodu komorné vyšly do zahrady natrhat čerstvé květiny. Hedvábná noční košile, dlouhá až na zem, zdobená tou nejjemnější bruselskou krajkou společně s županem, převázaném ozdobnou bergamotově zelenou stuhou skryla bosé nohy, brouzdající se ranní rosou, V kytici nesměla chybět kromě zemitého kosatce i růže s jasmínem, frézie a ano dokonce i konvalinka.
Jakmile se aldehydy rozestoupí, prostor dostává už samotný salón, prosluněný kapkou medu s toaletním stolkem z cedrového dřeva s již nachystanou vázou pro květiny. Žádná rtěnka, ani dóza od fialkových bonbónů jako v případě Misie se ovšem naštěstí nekoná. Starodávná pudřenka od levandulového pudru je prázdná a zanechává jen nepatrnou stopu a květiny tak zahalí pavučinkový závoj bílého pižma. Až mi jednou dojdou zásoby 31 RC v původní koncentraci EdT, nahradím ji 1957 právě pro to geniální spojení chanelovské odtažité elegance a moderních akordů.
Hedvábné bílé pižmo v hlavní roli - bergamotový pudr, svěží a nasládlý, se na začátku promíchal se semišovým pudrem kosatcovým, po rozvonění se přidal vosk se zbytky medové sladkosti s trochou pižmové zeleně. Dojezd je pižmově neroliový. V této fázi mi připadá jak ozvěna Hermèssence Cuir d'Ange. Líbivá v nejlepším slova smyslu...
Betonově šedá vůně s aldehydovou ostrostí jako právě dokončená funkcionalistická vilka. I stébla trávníku před světlým domem stojí spořádaně v pozoru, nahořklou zelení ale občas prokmitne neposlušný bílokvětinový tón, skoro jako by se v trávě schovaly žampióny. Prohlídka vilky začíná, s každým podlažím je vůně o něco lehčí, pudrovější, krémovější, nicméně žádné něžně háčkované krajkové záclonky nelze očekávat. 1957 je nádherná, ale rezervovaná elegantní kráska, minimalistická ve své podstatě, a přesto výmluvná.
...průsvitně bílá, hustě průhledná,
hedvábným mazlivě zemitým kosatcem drhnoucí,
v tónech velmi bledě zelenkavé, přecházející skoro až do odstínů slonové kosti a akvarelově popelavě šedavé,
a pak krásný cedr - satén a organza mě napadají, když skláním nos ke kůži...
...1957 je
nesmírně lahodná, ale současně delikátně relativně škrábající - jak hladit velejemný samet proti srsti,
vláčně pudrová a vlahá, špetkou medu nasládlá, jenže současně i luxusně mikroskopicky hrubá, jako bych vnímala i molekuly kůže a kadidla...
Svůdná tělová vůně.
Simply Beautiful
Pižmovo pudrová vůně, milá a přítulná. Přilne ke kůži a vzbudí pocit, jako byste se právě osprchovali a použili mýdlo Chanel, pak se osušili hebkým bílým froté ručníkem a oblékli si bílé lněné šaty z dřevěné komody, ve které leží jedna snítka levandule. Je to důvěrně známý Chanel, s aldehydy, neroli, bílými květinami a chanelovským kosatcem, zakletý do kostky krémového mýdla. A s kapkou medu, který hřeje jako polibek na kůži, ještě teplé z koupele.
Čistá, elegantní, jemná vůně, lehkým krokem procházející kolem Pětky, Bois des Iles a No.22., zachytávající jejich letmé závany a snažící se přitom rozvzpomenout se na příjemný sen o krásné dámě, navoněné parfémem Rive Gauche.
Začátek je zeleně bylinkový, štiplavě bergamotový, s prvními náznaky bílého pižma. Nahořklé, lehounce indolické neroli se zdá být velmi dobře zvoleným partnerem pro měkké pižmo a mýdlové aldehydy, takže výsledný úvodní akord zní velmi harmonicky. Květinová vrstva je – ve své jemnosti – poměrně barevná. Kromě Chanelem deklarovaného kosatce, dodávajícího kompozici špetku pudrovosti, se zde předvádí taktéž růže, jasmín, frézie, dokonce i konvalinka… vše ve světlých odstínech, vše se rozplývá v pižmovém závoji, utkaném hned z několika typů bílého pižma. Kapka medu nestačí na prohřátí a pořádné oslazení, vůně zůstává čistá, světlá, hladká a trochu odtažitá, zajímavě odtažitá.
A Rivě Gauche? Hned při prvním zkoušení jsem si vzpomněla na tuhle klasiku klasik od značky Yves Saint Laurent. Parfém s rokem vzniku 1970 (!) ve ně vyvolává podobné pocity… napadlo mě, jestli jej náhodou nevytvořil otec Oliviera… a co myslíte? :-) Autorem Rive Gauche je opravdu Jacques Polge (ve spolupráci s Michelem Hy) a parfém vznikl čtyři roky před Olivierovým narozením.
Drhnoucí kosatcový kořen vstupuje do místnosti,kde na saténových polštářcích leží ona,mazlivá svůdná,rozkošnicky se povalující,sametová mašlička kolem něžného krčku mamzel Mimi,svůdně se protahuje,láká,jemné zelenkavé oční linky,perleťově se lesknoucí ústa,titěrné běloskvoucí prádélko,černé kramflíčky s labutěnkou na jehlovém podpatku,překulí se na pelest,nožku přes nožku,kořen práská knírama už aby se dostal k sladkému polibku...
vůně líbánek,šanelovská nádhera,škoda ,že nedokáže zaplnit celý pokoj,je trochu nesmělá
S hlavou v oblacích …
Blankytně modré nebe a teplý vítr a sluneční svit. A to všechno cítím na vlastní kůži. Těším se krásou modrých kosatců, co rostou v trsech v měkoučké trávě, stejně jako bílými beránky plujícími v oceánu nekonečné modři. Moje sny plují s nimi …
Vzdušná, osvěžující, nasládlá, nevšední vůně … nezvykle půvabná svou jednoduchostí.
Je květinovou aldehydovkou s pudrovými tóny, která se vrací na přelom 19. a 20. století, kdy si distingované dámy ráno před snídaní v doprovodu komorné vyšly do zahrady natrhat čerstvé květiny. Hedvábná noční košile, dlouhá až na zem, zdobená tou nejjemnější bruselskou krajkou společně s županem, převázaném ozdobnou bergamotově zelenou stuhou skryla bosé nohy, brouzdající se ranní rosou, V kytici nesměla chybět kromě zemitého kosatce i růže s jasmínem, frézie a ano dokonce i konvalinka.
Jakmile se aldehydy rozestoupí, prostor dostává už samotný salón, prosluněný kapkou medu s toaletním stolkem z cedrového dřeva s již nachystanou vázou pro květiny. Žádná rtěnka, ani dóza od fialkových bonbónů jako v případě Misie se ovšem naštěstí nekoná. Starodávná pudřenka od levandulového pudru je prázdná a zanechává jen nepatrnou stopu a květiny tak zahalí pavučinkový závoj bílého pižma. Až mi jednou dojdou zásoby 31 RC v původní koncentraci EdT, nahradím ji 1957 právě pro to geniální spojení chanelovské odtažité elegance a moderních akordů.
Hedvábné bílé pižmo v hlavní roli - bergamotový pudr, svěží a nasládlý, se na začátku promíchal se semišovým pudrem kosatcovým, po rozvonění se přidal vosk se zbytky medové sladkosti s trochou pižmové zeleně. Dojezd je pižmově neroliový. V této fázi mi připadá jak ozvěna Hermèssence Cuir d'Ange. Líbivá v nejlepším slova smyslu...
Betonově šedá vůně s aldehydovou ostrostí jako právě dokončená funkcionalistická vilka. I stébla trávníku před světlým domem stojí spořádaně v pozoru, nahořklou zelení ale občas prokmitne neposlušný bílokvětinový tón, skoro jako by se v trávě schovaly žampióny. Prohlídka vilky začíná, s každým podlažím je vůně o něco lehčí, pudrovější, krémovější, nicméně žádné něžně háčkované krajkové záclonky nelze očekávat. 1957 je nádherná, ale rezervovaná elegantní kráska, minimalistická ve své podstatě, a přesto výmluvná.
...průsvitně bílá, hustě průhledná,
hedvábným mazlivě zemitým kosatcem drhnoucí,
v tónech velmi bledě zelenkavé, přecházející skoro až do odstínů slonové kosti a akvarelově popelavě šedavé,
a pak krásný cedr - satén a organza mě napadají, když skláním nos ke kůži...
...1957 je
nesmírně lahodná, ale současně delikátně relativně škrábající - jak hladit velejemný samet proti srsti,
vláčně pudrová a vlahá, špetkou medu nasládlá, jenže současně i luxusně mikroskopicky hrubá, jako bych vnímala i molekuly kůže a kadidla...
Svůdná tělová vůně.
Simply Beautiful
Pižmovo pudrová vůně, milá a přítulná. Přilne ke kůži a vzbudí pocit, jako byste se právě osprchovali a použili mýdlo Chanel, pak se osušili hebkým bílým froté ručníkem a oblékli si bílé lněné šaty z dřevěné komody, ve které leží jedna snítka levandule. Je to důvěrně známý Chanel, s aldehydy, neroli, bílými květinami a chanelovským kosatcem, zakletý do kostky krémového mýdla. A s kapkou medu, který hřeje jako polibek na kůži, ještě teplé z koupele.
Čistá, elegantní, jemná vůně, lehkým krokem procházející kolem Pětky, Bois des Iles a No.22., zachytávající jejich letmé závany a snažící se přitom rozvzpomenout se na příjemný sen o krásné dámě, navoněné parfémem Rive Gauche.
Začátek je zeleně bylinkový, štiplavě bergamotový, s prvními náznaky bílého pižma. Nahořklé, lehounce indolické neroli se zdá být velmi dobře zvoleným partnerem pro měkké pižmo a mýdlové aldehydy, takže výsledný úvodní akord zní velmi harmonicky. Květinová vrstva je – ve své jemnosti – poměrně barevná. Kromě Chanelem deklarovaného kosatce, dodávajícího kompozici špetku pudrovosti, se zde předvádí taktéž růže, jasmín, frézie, dokonce i konvalinka… vše ve světlých odstínech, vše se rozplývá v pižmovém závoji, utkaném hned z několika typů bílého pižma. Kapka medu nestačí na prohřátí a pořádné oslazení, vůně zůstává čistá, světlá, hladká a trochu odtažitá, zajímavě odtažitá.
A Rivě Gauche? Hned při prvním zkoušení jsem si vzpomněla na tuhle klasiku klasik od značky Yves Saint Laurent. Parfém s rokem vzniku 1970 (!) ve ně vyvolává podobné pocity… napadlo mě, jestli jej náhodou nevytvořil otec Oliviera… a co myslíte? :-) Autorem Rive Gauche je opravdu Jacques Polge (ve spolupráci s Michelem Hy) a parfém vznikl čtyři roky před Olivierovým narozením.
(vice v článku na Guerlinade z 5.2.2019)