parfémová polička uživatele wendulka
Dalia
Dalia (Syed Junaid Alam / Junaid Perfumes)

Ukrývá v sobě směs exotického ovoce v čele s mangem, melounem Cantaloupe a růže společně s kořenitě mýdlovou růží a suchým vanilkovým luskem. Kamenem úrazu je ovšem pižmo, které na mojí kůži bohužel vytváří dojem čerstvě naškrobeného prádla. (NT)

Daligramme: Messages Secrets à Gala - Ma Vie

Už se vám někdy stalo, že by vás nějaká vůně přenesla do reálného okamžiku z vaší minulosti? Mně se to přihodilo až teď s Ma Vie. Slavila jsem tehdy svoje devatenáctiny a dostala jsem velkou kytici růží a lilií a velkou pusu, která voněla po rumu a oříšcích a smísila se s pomerančovým aroma mojí žvýkačky a stavěla si v hlavě vzdušné zámky ...

Dalmatian Sage
Dalmatian Sage (The Merchant of Venice)

Jak už název naznačuje, je především šalvějovou vůní, osvěženou přírodním grepem a špetičkou pepře. Slaný tón vetiveru, který se přidá po rozvonění, jí potom společně s chladivými mechovými podtóny dodá středomořský charakter.

Dama Bianca (Eau de Parfum)

Dočetla jsem se, že s touto vůní spojili u Xerjoffu příběh jisté "bílé dámy" z Turína, která se z oficiálně neznámých důvodů odmítla provdat za francouzského důstojníka a raději strávila zbytek života sama zavřená ve svém paláci a jejím jediným únikem z tohoto světa plného žárlivosti a klamu byly vůně ovoce a bílých květů, linoucí ze zvenku do jejího osamělého království. Chycená v pavučině snů hledí na horizont, v němž se přísliby vnějšího světa zdají tak blízké a zároveň tak vzdálené. No úplně až tak dramaticky nebo zasněně se Dama Bianca nechová, já jsem v ní našla spíš toto, ale i stojí za to. Dáma ve své komnatě popíjí limetkovou šťávu, sklenici má ozdobenou plátkem citrusové kůry a právě si pudruje nos labutěnkou (kosatec), hebounkou jako pápěří. V misce na stolku má, zřejmě pro osvěžení, pár čerstvých ostružin a skleněná dóza ukrývá několik fialkových bonbónů. Vzduchem od otevřeného okna se line jemná vůně šeříku, křehkých zelených lístečků a medově nasládlého jasmínu. Po dolíčení se dáma otvírá dřevěné šperkovnice, aby se ještě patřičně ozdobila ametystovým náhrdelníkem a náušnicemi a v průsvitných šatech z jemného bílého pižma se halí do hebounké štoly z měkce nadýchané vanilky a odchází na svůj pravidelný večerní krémový koktejl s kapkou grenadýny.

Dama Koupa (Extrait)

Všechny dosavadní vůně téhle značky se mi buď velmi líbily nebo mne alespoň nějakým způsobem zaujaly, ale tohle je první případ, kdy vážně nevím, co chtěl básník Spyros dámou svého srdce říci. V první fázi vás namlsá kosatec. Je zeleně svěží a mrkvový a po pár minutách jej dokonce doplní pralinky s čerstvým kakaem, až by se člověku chtělo zajásat nad méně sladkou variací na Iris Ganache. Bohužel po rozvonění vám dá kosatec sbohem a místo toho se objeví broskvová vonokvětka s živočišným pižmem, pryskyřičnatou ambrou a včelím voskem, které pro mě naprosto nepochopitelně doprovází vůně makronky a nasládlého jedlového balzámu. Napadá mě, že takhle by možná mohla vonět ježčí nora, do níž si ježek kromě rezavého jehličí natahal i nějaké sladkosti jako zásoby na zimu.

Damarose
Damarose (Xerjoff)

No vida, oni to s tou růží u Xerjoffu opravdu umí. Předvoj jí dělá směs ostře svěžích citrusů a vodní frézie. Je karmínově červená od koupele v luxusní jemně pikantní ovocné marmeládě, zároveň je malinko vosková a zlehka poprášená kosatcovým pudrem. Po rozvonění jí doplní jemná konvalinka, která jí spolu s pačuli dodává další, tentokrát sametově nazelenalý odstín. Kořenitou stránku růže pak zdůrazňuje palčivá ambra. Trocha mléčného santalu s vanilkou se zase starají o její krémovou nasládlost. A abychom o ni nepřišli, dáme si ji v závěru usušit a vylisovat na památku (suchá dřevitost).

Dambrosia
Dambrosia (Profumum Roma)

Ježiš, tohle mohla být tak nádherná fíkovka, daleko lepší než Figue Fruitée, protože tady jsou ty fíky opravdu ovocné a šťavnaté, zkombinované se zcukernatělými hrozny a špetkou mléčného santalu. Kromě toho jsou posypané na jemný prach rozemletými bílými mandlemi a jemným pižmem. Jenže ona opravdu drží jen dvě hodiny a pak z kůže kompletně zmizí, ať už po ní nosem šmejdíte, jak chcete.

Dame d'Or
Dame d'Or (1907)

Maria Altmannová popsala svou slavnou tetu ve vzpomínkách jako trpící neustálými bolestmi hlavy, kouřící jak fabrika, strašně nežnou a zároveň temnou, s oduševnělou tváří, samolibou a především elegantní. Když se nad tím zamyslíte, přesně tak ji zachytil i malíř Gustav Klimt na světoznámé olejomalbě. A z mého pohledu mohu s potěšením říct, že se totéž povedlo i s vůní, která jí vzdává hold. Adele obklopená záplavou citrusových aldehydů, oděná do zlatých šatů zdobených máslově ovocným ylangem a kvítky jasmínu a pomerančovníku v havraních vlasech. Adele s oduševnělým, hřebíčkově pikantním pohledem, z něhož však zároveň sálá i něžná hřejivá ambrová vřelost. Adele s pižmově bledou pokožkou, pokrytou vanillkovým pudrem. Pokojná elegantní a lehce starosvětská v tom nejlepším smyslu slova

Danat Al Khaleej
Danat Al Khaleej (Äsgharali)

Úvodní tóny slaďoučkých šťavnatých malin, rybízu a červeného pepře mi typově tak trochu připomínají Trésor Midnight Rose, avšak zde bez cedru a hromady bílého pižma. To se objeví až později. Naopak s šikovně zapracovaným šafránem a špetičkou lékořice zde bobulové ovoce působí příjemně semišově a ani v nejmenším uměle jako v Lancome. Medovou sladkost po rozvonění zdůrazní lipový květ s fialkou, ale opět bez toho, aby Danat Al Khaleej spadla na bonbónkovou úroveň. Místo toho způsobí, že se nám maliny s rybízem v další fázi promění v lahodnou marmeládu. Tu smícháme s rozpuštěnou čokoládou a do výsledné lázně pak ponoříme mandle, které nakonec zlehka poprášíme bílým pižmem.

Dancing On The Moon
Dancing On The Moon (Maison Martin Margiela)

Při takovém názvu jsem čekala nějakou lehounkou aldehydovku, která by dokázala navodit pocit beztíže. Místo toho ale na mně vybafla kokosová tuberóza z Lutensovy Datura Noir s ne úplně nejlehčími aldehydy, zeleným jasmínem a medovou plumérií. Dancing on the Moon má ovšem v základu kromě vanilky a bílého pižma navíc hřejivý kašmeran s balzamickou ambrou, což mě o to víc zaráží, protože Měsíc mám spojený spíš s představou něčeho chladného, rozhodně ne s teplou bílokvětinovkou. (NT)

Dandelion
Dandelion (Demeter Fragrance Library)

Velmi věrná pampeliška, plná pylu a zelenými lístky, do které člověk s chutí zaboří nos. Na začátku je doplněná zelenou mandarinkou s kouskem ještě ne úplně zralého manga. Pak už se moc nevyvíjí, ale je to zatím nejhezčí Demeter, co jsem zkusila

Dans Tes Bras
Dans Tes Bras (Frederic Malle)

Zřejmě víte, že snahou Frederica Malleho ve spolupráci s M. Roucelem bylo vytvořit v případě Dans Tes Bras vůni teplé lidské kůže. No přiznám se, že kdyby něčí kůže takhle voněla, asi ze mě stane klíště. Tohle je totiž paní fialka. Už na začátku vás ohromí směs nahořklého svěžího bergamotu, šumivého bílého vína (připomínka Une Rose), kořeněného hřebíčkem, kapkou aldehydů. Fialka má sice kratičkou snahu působit bonbónkově, ale tomu okamžitě učiní přítrž trocha „slunečného“ a zároveň malinko živočišného jasmínu, teplého kadidla a pačuli s typickými prašnými a zemitými tóny (v téhle fázi mi zase určitými způsobem vzdáleně připomíná Les Secrets de Sophie). To jejich zásluhou se nám fialka změní v tajemnou sametově zelenou krasavici, poprášenou měkounce nadýchaným „pudrovým“ pižmem. Občas na nás svůdně zamrká řasami, složenými z šumivých perliček Coca-Coly (otočník), avšak „kouřový“ santal jasně ukazuje, že tahle dospělá dáma je nejen zelená, ale taky dřevitá. A když k tomu všemu přidáte skvělou intenzitu a výdrž, nezmůžete se už na nic jiného než na obdivné ách.

Darcy
Darcy (Parfums de Marly)

Zpočátku je až nápadným dvojníkem Liberté (pomerančové dropsy s pomerančovou a citronovou kůrou), jen místo plumérie pracuje s růží a jasmínem. No bohužel sladce pralinkový základ s pačuli má na rozdíl od Cacharelu tendenci tlít podobně, jako mi to dělá Angel.

Dark
Dark (Akro)

Přichází čokoládové obžerství. A přináší s sebou kousky vysokoprocentní tmavé čokolády, lehce poprášené kakaem a najemno namletou skořicí, ale také lahodnou, vanilkově mléčnou čokoládu s lískovými oříšky.

Dark Lord - 'Ex Tenebris Lux'

Ó ano, Dark Lord je elegantní vetiverovkou nočního gentlemana s rašícím strništěm v perfektně střižené kožené bundě, který si u baru z jehličnatého cedrového dřeva právě dává panáka rumu, okořeněného pepřem a stroužkem bergamotové kůry a muškátového oříšku. A čím je tak zajímavý? Zachycuje ho totiž přesně v okamžiku, kdy zároveň jeho zrak (a nos) upoutala důvěrně známá vůně allurovského jasmínu.

Dark Moon (Holiday No.16) (Voile de Parfum)
Dark Moon (Holiday No.16) (Voile de Parfum) (DSH Perfumes / Dawn Spencer Hurwitz)

Připravte se na výlet do cukrárny, vybavené navoskovaným rustikálním dřevěným nábytkem na čokoládové pralinky z těch nejkvalitnějších kakaových bobů s kousky kandované pomerančové kůry, oříšky v medu a sladké briošky. Nezůstane ovšem jenom u sladkostí. Dostanete k nim i sklenku koňaku a svařeného víno s hřebíčkem a špetkou muškátového oříšku.

Dark Orchid
Dark Orchid (Amouroud)

Mělo mě to napadnout už podle názvu. Temným tajemstvím této vůně je, že jde o vylepšenou variací na Fordovu Black Orchid. Pracuje však s daleko příjemnějšími a ještě kvalitnějšími složkami. Místo kyselých citrusů používá sladkou šťavnatou mandarinku, bonparový černý rybíz místo rozmačkaných listů rybízu, gardénie, které jsou už ale čerstvě nařezané ve váze a nehoubičkují a co je hlavní, není potřeba se obávat nahořklé zeleně ani okurkového láku! Nenajdeme tu sice ani dekadentní černý lanýž, tudíž temně sladké čokoládové tóny obstarává jen samotná orchidej, nicméně kombinace se sametově zelenou pačuli, teplým kadidlem, vanilkou a mléčným santalem Black Orchid nezapře. Místo toho se do kytice kromě tropického ylangu vloudil jasmín s vůní čínských gum.

Dark Rum / Rum Tonic (Eau de Toilette)

Nedá se říct, že by Dark Rum byla nějak dominantně rumová. Rum je tu v podstatě jen podbarvující složkou, za to ovšem dělá tuhle vůni velmi zajímavou. Voní jako švestkový likér, osvěžený bergamotem, do něhož teprve až po rozvonění přikápneme i trochu rumu a zajídáme ho sušenými švestkami, které lovíme z koženého váčku. Ty zůstávají ve vůni patrné i v další fázi, kdy likér vystřídá ambrově teplé mléko s medem, které opět ochutíme pár kapkami rumu.

Datura Blanche
Datura Blanche (Keiko Mecheri)

Hustá vanilka z Hypnoticu s mandlemi a práškem na praní s nepatrným náznakem zeleně a kokosu. Sladkost mi nevadí, naopak mi přijde na rozdíl od andry řidší než o trochu jemnější než Datura Noir právě proto, že ta tuberóza je tu téměř nevýrazná, jen s tím pocitem "čistoty" bych možná měla při dlouhodobějším nošení problém.

Datura Noir
Datura Noir (Serge Lutens)

Datura není jedovatá, je to okouzlující bílokvětá tanečnice, která se kolem vás ovíjí a snaží se vás okouzlit svým šarmem. Otevírá se vůní kokosu smíchaným s nastrouhanou citronovou kůrou – taneční kroky nabývají na intenzitě – a na řadu přichází bílé květy, především již tolikrát zmiňovaná tuberóza (jemně opojná, ale ne bolehlavová). Po rozležení vás pošimrají v nose krásné jemně nahořklé mandle. Dokonce od této tanečnice dostanete i pozvání na oříškovo-vanilkový koktejl, který doplňuje vůně zapálených vonných tyčinek.

Dawn
Dawn (Frederic Malle)

Pracuje se stejným typem jemně kořenité turecké růže s nádechem červeného ovoce, osvěžené růžovým pepřem, a podobným druhem oudu z koňských stájí jako The Night, ovšem v podstatně menším množství. Dominantou "rozbřesku" je totiž olibanum s labdanem a zakouřeným vetiverem, tj. podobná kombinace, kterou použil Andy Tauer v Incense rosé. Avšak zatímco ta na mně vytváří efekt pálící se skládky pneumatik a spáleného popela, Dawn jejím prostřednictvím, doplněným o výše zmíněné agarové dřevo a mechové tóny chypre v základu, vyvolává mnohem příjemnější dojem koženého koňského sedla, pokrytého několika okvětními plátky růže a položeného ve stáji vedle motorkářských holínek.

De La Marque Gold (Eau de Parfum)
De La Marque Gold (Eau de Parfum) (Armaf - Sterling Parfums)

Tak tady se se sladce pikantním růžovým pepřem narozdíl od De La Marque Rouge vážně nešetřilo. V Gold je místo rebarbory namíchaný s osvěžujícím bergamotem a hřejivým hořkým neroli. Místo ovocné tuberózy, i když bych řekla, že ta se tu taky schovává, je tu v popředí pudrový kosatec s jemným pižmem Avšak i Gold má své drobné mínus a tou je gumový jasmín, který se objeví společně s pomerančovým květem, vonícím po lesních jahodách. Na druhou stranu ale má zase o něco lepší základ. Nepůsobí tak chemicky. Vanilka je tu zřejmě zásluhou pižma a labdana jaksi nadýchanější. Výraz Miru teple ledová ji naprosto přesně vystihuje. (NT)

De La Marque Rouge
De La Marque Rouge (Armaf - Sterling Parfums)

Žvýkačkovou tuberózu většinou nemám ve vůních ráda a totéž platí pro růžový pepř. Nicméně tady je docela šikovně namíchaný s poměrně čerstvou rebarborou (tu taky snesu málokde, protože je v řadě vůní umělá). A stejně tak tuberóza zde v kombinaci s pomerančovým květem evokuje kromě jahodové žvýkačky i teplou meruňkovou marmeládu. Po rozvonění se pak ovocná paleta rozšíří o chlupatou broskev, znovu překvapivě příjemnou, která vůni dodá na sametovosti. Do této fáze mě ta ovocná hravost docela baví, protože jak Miru velmi trefně napsala, působí to zároveň dospěle a v zimě určitě dokáže člověka zahřát. Jediným problémem je poněkud drogérkový jasmín s chemickou ambrou a vanilka s trochou cedru v základu, připomínající vanilkový stromeček do auta, který je typický pro řadu dnešních mainstreamovek. Každopádně komu se líbí Petit Fracas, měl by cenově přístupnější Rouge vyzkoušet. Místo mandarinky s hruškou je tu ten růžový pepř s rebarborou, je to bez čokolády a kakaa, ale základ, byť chemický, tolik nedrhne. (NT)

De Los Santos
De Los Santos (Byredo)

Z úvodního závanu peprných šalvějových bonbónů proti nachlazení se šťavnatými zralými mirabelkami vystoupí ladnými krůčky étericky křehké víly s alabastrovou pletí pižmový kosatec. Je zahalený do semišového labdana. Jen je škoda, že se rozhodla vtančit přímo do ambroxanem ještě ne úplně vyvětrané prádelny.

De Profundis
De Profundis (Serge Lutens)

Tak hřbitovní, depresivní ani nahnilá tato vůně určitě není. Svojí hřejivostí, zemitostí a hořkosladkou zelení mně osobně připomíná teplý podzimní podvečer, ale až po chvilce. Na úvod tu máme štiplavé až chladné kadidlo, hořkou a jistým způsobem i malinko svěží zeleň, zemité tóny a kovově chladné aldehydy - tady se měla nechat inspirovat La Vierge de Fer ;) . Tím však temnota ve svém největším rozsahu končí, ustupuje do pozadí (i když nemizí docela, v pozadí je tušit pořád) a z hlubin k nám začínají pronikat podzimní červánky. Kadidlo se mění z chladného na hřejivé, takže v této fázi spíš evokuje dojem zapáleného ohně a vydrží mu to až do konce. Kromě toho s sebou přináší křehoučké chryzantémy, s nimiž si pohrává vítr, a "šťavnaté" fialky v rozpuku a podtón kandovaného ovoce, typově podobný tomu z Black Violet, avšak mnohem méně sladší. Šťavnatost fialky však zanedlouho mizí a pod teplem z ohně se stává "sametovější". K tomu se přidává hřejivý musk. A aniž byste si všimli, strávili jste u ohně celou noc. Přichází ráno a mlha, která způsobí, že na chryzantémách a fialkách se místo ranní rosy utvoří krystalky soli.