parfémová polička uživatele wendulka
Copal Azur
Copal Azur (Aedes de Venustas)

Jak má vonět kopálová pryskyřice, s níž se Karl Bradl setkal během své cesty po Yucatánském poloostrově a která ho k vytvoření této vůně inspirovala, netuším. Každopádně pokud znáte tvorbu Marka Buxtona a jeho "ledové" kadidlovky, budete hned doma, co od Copal Azur očekávat. Tohle kadidlo je už od začátku studené a v první chvíli i štiplavé, než jej omyje zpěněná mořská voda a pokryjí ho větvičky s jalovcovým jehličím. Zanedlouho se však změní v kovově chladný, zaprášený balvan. Z jedné strany jej obklopuje zemitost pačuli s naplaveným dřevem a z té druhé zase trocha teplého písku z pláže. Ale asi by to nebyl Bertrand Duchaufour, aby nám tam nepřimíchal nějakou kuriozitku, tentokrát ovšem ne vlastní, vypůjčil si mátové gumové medvídky z Aliena EdP, akorát je osladil špetkou tonky. Vůně má skvělou intenzitu a výdrž, přesto si vzhledem k tomu, jak vysokou laťku nasadili s Iris Nazarena, říkám, zda by chlapci neměli v tom chrlení nových vůní zvolnit a přijít opět s přesvědčivějším.

Copper
Copper (Comme des Garçons)

Vůně inspirovaná mědí? Proč ne. V tomhle případě je to měděný tác se džbánem perlivé růžové limonády s nastrouhaným zázvorem, obklopený hořkým zeleným galbanem. To slouží společně s lístky sušeného tabáku a drcenými fialkovými bonbóny jako přísada pro výrobu speciálního psychedelického ambrovanilkového dortíku, který je vám společně s ní naservírován, zatímco vás zahřívá doutnající sladce dřevitá myrha.

Copper Skies
Copper Skies (Kerosene)

Nějakou dobu jsem přemýšlela, co mi tahle vůně tak připomíná, a konečně mi to docvaklo. Je to sestřička Calling All Angels a rozhodně se nemá za co stydět! Je to stejný kamenný kostel, vábící anděly na pálící se kadidlo, ambru a dřevěné hobliny - jen tyhle pocházejí jednoznačně z cedru a myrhu nahradil hřebíček. Jsou tu i ty samé lákavé medové plástve jen s tím rozdílem, že v tomhle kostele najdeme i kovové svícny s plápolajícími svíčkami a celý je vyzdobený i trochou zeleně (bazalka). Je sice trochu méně intenzivní než Calling All Angels, výdrž má ale srovnatelnou a když k tomu přidáte větší množství a příznivější cenu a že nehrubne a nemá po rozvonění tendenci na mé kůži kysnout jako Vento nel Vento, rázem se z ní stává velmi zajímavá alternativa ;) .

Cor Gentile
Cor Gentile (V Canto)

Květinovka, v začátku kořeněná pepřem, jalovcem a špetkou dřevité myrhy, z nichž vzápětí vystoupí hřebíčkový karafiát s heřmánkem a sladkými růžovými poupaty. Základ je vanilkově-dřevitý s trochou pačuli a pudrového pižma. Nic extra. (NT)

Corallium (Eau de Parfum)

Už zase to na mě tahle značka zkouší s údajnou atmosférou Capri. Tentokrát se mi snaží namluvit, že tam na okraji pláže rostou bylinky, hořká zeleň a nějaké ty citrusovníky. Najdeme tu i suchý cedr. Potom se už konečně objeví ta mořská pláž, pokrytá velkými kameny, které omývá slaná mořská voda. No jo, jenže ony se nám ty bylinky míchají i do té vody, což v kombinaci s horkými slunečními paprsky a teplým pískem působí dosti zatuchle :? . Teprve svěží mořský vánek (pižmo?) tu zatuchlost odnese pryč. Bohužel, on z té pláže taky odnese i ty kameny a nechám tam jen vzdušná dřeva se špetkou bylinek. Tímto to s to s celou Carthusií definitivně vzdávám.

Cornaline
Cornaline (Anatole Lebreton)

Po osvěžujícím bergamotovém úvodu vás vezme na procházku do zahrady. Od záhonů s citrusově svěžími růžovými pelargóniemi a mrkví vás zavede s rozkvetlým broskvoním. Následuje prohlídka exotického pavilonu s tropickou kanangou v květu, hyacinty s jejich vlhce zelenou vůní a kosatci, abyste celou exkurzi mohli zakončit v pižmově teplém lidském objetí u páleného benzoinu v zahradním altánku. (NT)

Cornubia
Cornubia (Penhaligon's)

I když tahle vůně nese starolatinské označení pro jedno hrabství v Cornwallu, za typicky anglickou, vznešenou či starosvětskou bych ji rozhodně neoznačila. Přesto jde o jednu z mála vůní, kde nemám sebemenší problém s frézií. Já jí tam totiž vůbec necítím, jen osvěžující mandarinku s moc pěkným pomerančovým květem, která pozvolna přejde do podoby jemně namletých sladkých mandlí. Po rozvonění se k otočníku (v této fázi ukáže i pár coca-colových bublinek) přidá i bílé pižmo s vanilkou a jemně zvýrazní celkové pudrové vyznění. A nemusíte se bát, do labutěnky Cornubia rozhodně nesklouzne, jelikož tomu zabraňují hřejivé tóny dřevité ambry s kapkou hořkého neroli v pozadí. A i když je Cornubia spíš intimnější vůní, vysílající do okolí jen lehké závany, na kůži drží více než dobře, téměř půl dne.

Coromandel (Eau de Parfum)

Jestli mám z některé z parfémových vod opravdu radost, je to Coromandel. Hořké zelené nerali nahradil líbivější svěží hořký pomeranč s masitou dužinou. Ale co je mnohem podstatnější po plesnivějícím a zaprášeném sklepu není ani památky a parfémové vodě tak už konečně ty slibované lakované čínské dřevěné skládací paravány věřím a to i včetně toaletního stolku podobně jako v Mon Parfum Chéri par Camille, na němž kromě poháru našlehané vanilkové pěny s hoblinkami bílé čokolády stojí i váza s růží, což je něco, o čemž jsem si u toaletky mohla nechat leda zdát.

Coromandel (Eau de Toilette)

Dočetla jsem se, že Coco Chanel už od mládí milovala čínské dřevěné skládací paravány, lakované technikou nazvanou právě Coromandel, která původně vznikla ve východoindickém pobřeží téhož jména, odkud se přes Čínu rozšířila do Evropy. A tahle vůně tak má být jakousi poctou tomuto jejímu koníčku. Ale kde mám to lakované dřevo hledat, to při nejlepší vůli opravdu nevím. Hned po hořkém nazelenalém neroli se na mě totiž pokaždé vyvalí starý, z jedné části hodně plesnivějící a z druhé části zaprášený tmavý kamenný sklep a ne a ne se pustit.Tuhle nevlídnou atmosféru pak dokreslují i ztrouchnivělé dřevěné stropní trámy. Teprve v drydownu, když sklep konečně po několika hodinách zmizí, se objevuje pohár našlehané teplé vanilkové pěny, zvrchu postrouhaný bílou čokoládou, ovšem to před tím mám asi za trest.

Corte Belfiore
Corte Belfiore (La Collina Toscana)

Je to tak, s květinami má tahle vůně pramálo společného, ale to vůbec nevadí, protože kromě orientu má v sobě i spoustu gurmánského. Na začátku je trochu říznutá růžovým pepřem, po ní už vás zahřeje čerstvě otevřená láhev slivovice – není rozlitá po stole jako v Baume Tolu, naopak je sladší a sládne čím dál tím víc. Slouží totiž, jak už opět bylo napsáno, jako dochucovadlo pro přípravu čokoládovo-karamelového perníku, posypaného skořicí a pár zrníčky zázvoru. A šup s ním na dvě hodinky do trouby. Vy však nikam neodcházíte a stále nasáváte tu chutnou, linoucí se vůni. Nakonec to nevydržíte, vytáhnete ho z trouby o pár minut dřív. Vůbec vám nevadí, že se z té laskominy ještě kouří (velmi jemná stopa suchého kouře z kadidla) a už se ládujete. Až v samotném závěru se objevuje trocha santalu vysušeného na troud.

Cosmic
Cosmic (Solange / Solange Azagury-Partridge)

Vůně má být údajně moderní chypre s gurmánským tónem a má připomínat hvězdný prach. Ve skutečnosti je na začátku plná hořkého zeleného galbana a starého nastrouhaného mýdla, sladkosti neviděla ani z rychlíku. Zato omamné olejovité růže s lehce živočišným jasmínem a zemitosti v koženém obalu se jí dostává do sytosti. Teprve hřejivá pryskyřičnatost se špetkou nasládlého kosatcového pudru a podobně laděné vanilky by s obrovskou, ale obrovskou dávkou fantazie mohla připomínat rozpálenou hvězdu či letící kometu, no mně osobně to spíš připomíná sladký křídový prach rozfoukávaný po prašné zemi. (NT)

Costa Azzurra (Eau de Parfum)

Je inspirovaná pobřežím slunné Sardínie, má ke kolínské mnohem dále, přesto jí to neubírá vůbec nic z její středomořské atmosféry. Pláž se připomene hned na začátku. Leží na ní cedrové dřevo (přírodní) s mořskými řasami a jalovcovým jehličím (našlo by se i pár zrníček kardamomu), které je omýváno zpěněnou slanou vodou (mošusové semínko) - přesně takhle jsem původně doufala, že by mohla na začátku vonět Florabellio. Denní dobu za zvuku doznívajících citrusů v čele se šťavnatou mandarinkou však zanedlouho vystřídá večerní soumrak a nedaleko zapálený oheň s doutnajícím klestím ještě se zelenými lístečky v podobě kombinace krotkého oudu, vetiveru, citrusově pryskyřičnatého mastixu a kamenného kadidla s prašnými levandulovými podtóny. A přesně tohle všechno z ní spolu s nadprůměrnou intenzitou a pětihodinovou výdrží dělá mého jasného favorita z této modré trojice, jak jsem ostatně správně tipovala už předem.

Costarela
Costarela (Carner Barcelona)

Je poměrně přímočarou vůní, evokující mořskou pláž, na níž kotví dřevěné čluny (cedr). Brouzdáte se po ní a necháváte si omývat kotníky mořskou vodou. V ruce máte tropický koktejl ozdobený plátkem citrónu a okořeněný šafránem a vystavujete se přitom sluneční záři (ambra).

Cosy Cedar Wood 72

I tenhle les je jehličnatý, jen v něm místo borovic najdeme vysoké cedry, cypřiše a dokonce i jeden citroník. Kromě muškátového oříšku, kadidla a oříškového vetiveru se slaným podtónem je v první fázi i lehce prosluněný ylangem. Jak ale postupujeme do jeho středu, slunce zmizí a les se díky pačuli stává temnější a zemitější. Jen tu a tam potkáme nějakou tu rozmarýnu. Vůně je to krásná, ale pro mne už přece jen jednoznačně pánská.

Coton Egyptien
Coton Egyptien (Phaedon)

K prádlovým vůním vždycky raději předem přistupuji obezřetně, protože v 99 % z nich začnu dříve či později cítit škrob nebo pižmovou zapařenost. Coton Egyptien naštěstí patří k čestným výjimkám. Začíná totiž naprosto skvostným galbanem, které evokuje louku s vlhkou, čerstvě posečenou trávou, na níž i přes počátek léta stále kvetou něžné konvalinky A zanedlouho na ní objevíte i to bílé bavlněné prádlo. Díkybohu ho nikdo neškrobil, naopak ho nakropil vodou z pomerančových květů po té, co ho vyndal z proutěného košíku a rozprostřel na trávu, aby se usušilo. Je pravda, že až na galbanový úvod je Coton Egyptien hodně tělová a je potřeba se jí často přestříkávat, ale stejně je podle mě škoda, že se přestala vyrábět, protože mi přijde dost povedená.

Cotton Musk (White Musk)
Cotton Musk (White Musk) (Ramón Monegal)

He, vzpomínám si, jak jsem tady několikrát psala, že mě vůně čistě vypraného prádla ve většině vůních rozčiluje. A proč? Protože tam cítím, že je to prádlo naškrobené starým škrobem. Ne tak v Ramónově případě, jo, konečně někdo pochopil, jak správně namíchat vzdušnou pudrovou, trochu krémovou a přitom zajímavou pižmovou vůni, která je lehounká jak pápěří a navíc drží. Na začátek v ní sice máme štiplavý vetiver s trochou citrusů. Ten však za pár minut mizí a vystoupí krásná krémová gardénie, co nehoubovatí, juch podruhé :D . Nad ní ve vzduchu poletují dva tenounké růžové okvětní plátky. Po rozvinutí krémovost malinko ustoupí měkce nadýchané, sladké pudrové vanilce a pižmu. A protože pan Monegal ví, že přehnaná čistota ve vůních škodí, nasadil jako brzdnou páku jemný, ale velice důležitý suše pryskyřičnatý tón.

Couleur Fauve
Couleur Fauve (Evody)

Čerpá inspiraci z obrazu "Radost ze života" od Henriho Matisse jakožto jednoho z nejvýznamnějších představitelů fauvismu, což je umělecký směr z počátku 20. století, podobný německému expresionismu. Typickým znakem bylo využívání zářivých barev jako zlatá, oranžová a červená, jimiž se mělo dosáhnout čistoty kompozice. Cecile se podobného efektu pokusila dosáhnout s pomocí růžového pepře a jásavého bergamotu, který smíchala se zlatavě pryskyřičnatou ambrou a koženým labdanem, pačuli, vanilkou a medovým benzoinem. Přidala i špetku živočišného kastorea, čímž prý chtěla dodat vůni na smyslnosti. Kromě něj neopomněla ani svůj rukopis, zastoupený typickým tónem jemně kořenité a ovocné turecké růže s pačuli, skořicí, hřebíčkem a zázvorem. Ve mně osobně totiž vyvolává dojem tlustého vlněného svetru a ponožek, které jste si na sebe navlékli, abyste se v nich posadili ke krbu společně s hrnkem vánočního svařáku. Tulivá zahřívací vůně pro dlouhé zimní večery.

Coup de Fouet
Coup de Fouet (Caron)

Je verzí vůně Poivre v koncetraci eau de toilette, avšak ještě z doby, než Poivre coby čistý parfém prošla reformulací. A je to znát. Úvodní nálož drceného pikantního drceného červeného pepře a palčivě dřevitého hřebíčku působí opravdu tak trochu jako rána bičem, že tady by už i Lutensův Vitriol d’œillet zblednul závistí. Nijak nevyčpí, neunaví se. Naopak po rozvonění šlehne opratěmi ještě velký hřebíčkový karafiát, zlehka ozdobený mýdlovou růží. Základ je dřevitý, pudrově pryskyřičnatý a tady už díky přítomnému větvičníku s vetiverem můžu ve srovnání se současným parfémem Poivre říct, že je i chypre. Jde krásně do prostoru a na toaletku má překvapivě skvělou výdrž.

Cozumel
Cozumel (Laboratorio Olfattivo)

Vůně nese název ostrova v Karibiku, ležícího 20 kilometrů východně od Yucatanského poloostrova, asi 60 kilometrů od města Cancún. Obklopuje ho Mezoamerický korálový útes, takže je to ideální místo pro turisty, kteří chtějí strávit dovolenou v Mexiku, spojenou s koupáním a potápěním. Tedy musím říct, že podání mexického podnebí od Marie Duchêne je zprvu poněkud zvláštní: spousta bazalky a dalších aromatických zelených bylinek v kombinaci se slanou vodnatostí. Ale ne mořský příboj, stojatá slaná voda v sudu. Nenechte se tím však odradit, po rozvonění už je totiž jiné kafe, dostavuje se skvělý sušený tabák, seno a hřejivá ambra se suchým, mírně drhnoucím cedrem. V tomhle už to mexické slunce a horký písek nacházím. A vidím dokonce i toho týpka ve slamáku a slunečních brýlích, co se rozvaluje na pláži pod slunečníkem a hoví si na cedrovém lehátku, v jedné ruce cigárko (tabák + kouřové kadidlo), které čas od času odklepne do popelníku na stolečku u slunečníku, a v druhé ruce tu a tam sezobne kostičku bílé čokolády (tonka). Mňam, nad vším :P .

Cracheuse de Flammes
Cracheuse de Flammes (Serge Lutens)

Za tímto poněkud zvláštním názvem se schovává karmínově rudá damašská růže. Po otci, hřebíčkovém karafiátu, zdědila arabskou hloubku a vřelost a po matce, meruňkové tuberóze se skořicí zase španělský temperament, aby nám předvedla mýdlové flamenco v ambrových plamenech ve svých hruškově zelených šatech.

Craquelé
Craquelé (The Merchant of Venice)

Zpočátku zavoní po tymiánu, sametově zelených lístcích fialek, cypřišovém jehličí. Po rozvonění se pak změní v šafránovou semišovku s jehličnatým cedrem, teplým kadidlem, luxusní kůží a špetkou bílého pižma.

Cream
Cream (Les Voiles Dépliées)

Je vůní čerstvě rozkrojeného citrónu, který posypeme práškovým a vanilkovým cukrem. Bohužel se nám mezi to přimíchá i pár zrníček omítky. Nicméně v základu na omluvu dostaneme kousky kandované pomerančové kůry, namočené do kondenzovaného mléka.

Creature
Creature (Kerosene)

jak naznačuje odstín původního flakonu, je zelená každým coulem. Po úvodním březovém drhnutí mu začne velmi rychle dominovat peprná svěžest čerstvé máty. Tady se zase nabízí balíček starých dobrých Wrigley Spearmint (vzpomínáte?) s nimiž jsme se společně se sklenicí ledového zeleného čaje s plátkem citrónu usadili venku pod cypřiši. Po delším rozvonění ovšem máta i s čajem zmizí a je vystřídána bylinkovou vůní šalvěje. Jehličnatou svěžest cypřišů zdůrazní v této fázi i cedr. Pačuli v základu dodá vůni zemitou hloubku a dotvoří tak obraz lesní chaty s verandou na mechovém palouku.

Crème de Cuir
Crème de Cuir (Parfums BDK)

Úvodními tóny ledově vychlazeného přezrálého sladkého ananasu, bergamotu a zelené mandarinky typově připomene Music For a While bez levandule. V tomhle případě se však ovoce, rozloženého na stole ze santalového dřeva, ozářeného slunečnými paprsky, dotýkají semišové rukavičky dámy se smetanově bílou pletí, která k němu popíjí vanilkově mléčný koktejl. (NT)

Cristallo di Rocca
Cristallo di Rocca (Omnia Profumi)

Tohle se bude líbit milovnicím gurmánek, protože přesně tím Cristallo di Rocca je. Na začátku vás ještě osvěží kapka citrusů se stroužkem muškátového oříšku, během chvilky vás ale už zasáhne plná dávka mandlového karamelu s oflambovaným vanilkovým cukrem. Jednu chvilku vám ze vší té sladkosti začnou malinko trnout zuby. Po rozvonění ale naštěstí muškátový oříšek se svojí suchou dřevitostí nabere druhý dech a když navíc karamel zakápneme rumem a promícháme ho s teplým kadidlem, sladkost se přece jen trochu umoudří a vůně dostane i trochu té temně sametové hloubky. Kadidlo pak v drydownu ještě doplní tabák s drhnoucím semišem a jemným pižmem. A tady bych se zastavila. Ačkoliv tabák mívám obvykle ráda, zrovna tady v kombinaci s dalšími složkami tentokrát posunuje vůni lehce do pánska. Ale pokud máte rádi Kilianovu Intoxicated (stejný typ karamelu jen kadidla a rumu v něm máte na začátku kávu s kardamomem), tak jen směle do Cristallo di Rocca :) .