parfémová polička uživatele wendulka
Mr. Vetiver
Mr. Vetiver (Une Nuit Nomade / Une Nuit à Bali)

I tady se přikláním k blackviolet, tenhle pan vetiver, přestože je kořeněný, se chová kultivovaně. Nabízí čerstvě rozmačkanou bazalku, osvěženou pikantním kardamomem a špetkou větrového estragonu, kterou zakápneme čerstvou grepovou šťávou. Pelargónii jako takovou téměř nevnímám. Místo toho se mi vůně hned přehoupne do suchého, jemně kouřového a jak už blackviolet správně napsala lehce koženého vetiveru se sametovými tóny mechu. Kromě toho v ní ale mám i hrstičku mléčně bílých mandlí (tonka?) ze Suma Oriental, obalených slaboučkou vrstvou kari koření (piri piri?). V téhle fázi tak alespoň částečně nemůžu nezmínit Santal de Mysore, jen tady je místo santalu vetiver a tu mléčnost obstarává tonka a je to víc chypre. Z celé trojice má sice nejmenší intenzitu, ale tělová rozhodně není, pořád jde hezky do prostoru. I výdrž bych označila za slušný nadprůměr. A souhlasím s blackviolet, že tahle je jako jediná z té trojice někde na pomezí unisexu se sklony jít do pánska.

Mugler Cologne Take Me Out
Mugler Cologne Take Me Out (Thierry Mugler)

Vezměme alienovský gumový jasmín s kašmeranem, přijdeme něco málo zeleného listí. Zasypejme to nesladkým pomerančovým květem. Osvěžme to citrusy a vydávejme to za kolínskou.

Muguet (2015)
Muguet (2015) (Guerlain)

I letos Guerlain přišel s velmi věrohodnou romantickou a křehkou konvalinkou. Tuhle doplňuje čerstvá bergamotová kůra a je usazená na oroseném mechovém podkladu, v němž se ukrývá zapomenutý okvětní plátek svěží růžičky. Po rozvonění se na ní jako tradičně už jen snese jemný pižmový poprašek. Vdávat se na jaře, byla by to dokonalá svatební vůně.

Muguet (2016)
Muguet (2016) (Guerlain)

Wasserova konvalinka je oproti té od Jean Paul Guerlaina opravdu zelenější. Společným prvkem je bergamot, mechové tóny a pižmo, avšak místo růže ji Thierry spároval s výraznou gardénií.

Muguet Fleuri
Muguet Fleuri (Oriza L. Legrand)

Konvalinka je každému jistě známá jako posel jara. Osobně ke konvalinkovým vůním raději čichám, než že bych je chtěla nebo spíš mohla nosit. U těchto konvalinek si však nejsem jistá ani jedním. Začínají sice svěže zeleně, travnatě, jakoby by byly vydatně pokropené čerstvou vodou, jenže na druhou stranu je provází dosti nelibá nasládlá okurková vodnatost s vlhkou hlínou. I chudáci konvalinky to nezvládnou a před tou hrůzou se radši schovají. Objeví se znovu až po rozvonění v tentokrát již křehčí podobě, jak je můžete znát třeba z konvalinkových limitek od Guerlainu. Tyto jsou však usazené na mechovém palouku s lesním podrostem, na němž se povaluje i nahořklé usychající listí, a jsou poprášené několika zrnky fialkového pudru, který jim dodává špetku sladkosti, ovšem jen takovou, aby neztratily svojí zelenou barvu a jemnou krémovost. A dokonce by se tu našlo i to dohořívající klestí z Perle de Mousse. Jenže přes ty okurky na začátku nejede vlak. Pokud bych si tedy někdy v životě měla vybrat nějaké konvalinky v lese, rozhodně bych raději volila ty od Bertranda a s intenzitou i výdrží vychází stejně dobře. A nevím jak, ale v úplném dojezdu se mi tam ještě vkradou houby z Chypre Mousse a ty k nim tedy opravdu nejsou. Brr.

Mukhallat Oudh Al Mubakhar

Většinu oudovek s růží mám docela ráda, no tahle vůně v sobě podle mě snad kromě svěžího bergamotu v úvodu nemá moc kvalitní složky. Šafrán je tu dost ostrý, růže je jak vystřižená z bulharského vonného oleje - tenhle jediný způsob zpracování růže nesnáším. Fialka v kombinaci s pižmem tu vytváří odér prádelny. I samotný oud se tu na mně chová hodně medicinálně. A korunu tomu nasazuje plesnivějící pačuli. Brr.

Multiple Rouge
Multiple Rouge (Humiecki & Graef)

Je vůní bláznivou, radostnou a stoprocentně vegetariánskou. Kromě mraženého červeného pomeranče, kostek kandovaného zeleného ananasu a broskvových pecek v ní totiž můžete postřehnout i kandované jahody, které ve vás v kombinaci s ozonickou svěžestí a předchozími složkami možná vyvolají pocit podobně jako u mně, že cítíte i kompotovanou červenou řepu s koriandrem.

Mumbai Noise
Mumbai Noise (Byredo)

Vůně opravdové Bombaje? Ale kdeže. Tohle je Bombaj tak, jak se ji světu snaží prezentovat Bollywood. Hlučná Bombaj s ukřičenými večírky, kde to cinká sklenkami se švestkovým likérem, stoly z navoskovaného dřeva se prohýbají pod fíkovou marmeládou, čerstvě upraženou kávou s vůní vanilky a strouhaným kokosem a kde Shakrukh Khan křepčí ve značkových kožených botech a zpívá o lásce.

Múnegu
Múnegu (Nishane Istanbul)

Je vůně chameleon s nekonečnou výdrží. Začíná osvěžujícími nesladkými kvítky pomerančovníku na větvičkách se zelenými lístečky a cedrovým dřevem. Během několika minut se však s pomocí příjemně živočišného kmínu, kardamomu a muškátového oříšku posune orientálním směrem a květinové tóny se přesunou do pozadí – oficiální složení sice přiznává pelargónii, ovšem já vedle ylang ylangu s tropickou vůní zralých banánů cítím zřetelně krásný hřebíčkový karafiát. A nejkrásnější je temný základ se sametově zelenými a zemitými tóny pačuli, balzamickou ambrou, sladkým aromatickým tabákem s koženým nádechem a teplým kadidlem. Mohla by se líbit hlavně příznivcům Chergui a všem těm, na kom Fleurs d´Oranger (taktéž od Lutense) dělá příliš velkou paseku.

Mûre et Musc (Eau de Toilette)
Mûre et Musc (Eau de Toilette) (L'Artisan Parfumeur)

trocha bylinek a citrusů s dominantní ostružinou a bílým pižmem, nebere mě (NT)

Murmur
Murmur (Pigmentarium)

Proplétá vzájemně propolisově ambrovou a pačuliovou růži tak, jak ji známe už od dob Midnight Poison. Ačkoliv obsahuje oud podobně jako Noir de Noir, nemá rozhodně její ostré kočičí drápky. Jde totiž ruku v ruce s cibetkou, hebkostí pižma a jemně kořenitou, hřejivě mléčnou dřevitostí santalu a právě díky němu tak kromě dojmu teplé koňské srsti může navozovat pocit intimnosti a smyslně rozpálené pokožky blízkého člověka. Za mě zatím určitě to nejlepší, s čím značka přišla.

Murmure des Dieux
Murmure des Dieux (Une Nuit Nomade / Une Nuit à Bali)

Taky mě nenapadá nic, co bych znala, zejména ta úvodní kombinace citrusové svěžesti, rýžového škrobu s oříškovým sezamem, "lékořicovým" fenyklem a kardamomem je opravdu zvláštní. Květinami se teda při téhle obětině šetřilo, já tam mám hlavně ty listy banánovníku a jen lehký závan citrusové magnólie. Provzdušní se mi až v základu s bílým pižmem, tonkou, vanilkou a senem. No ale jak se mi první tři líbily, přičemž Suma Oriental mě vyloženě nadchla, z téhle jsem i přes její originalitu rozpačitá. Ta tedy taky není pro mě. (NT)

Musc
Musc (Mona di Orio)

Jedna věc se musí Moně nechat, udělala-li jakoukoliv vůni z určité kategorie, ať už to byla ambrovka nebo vetiverovka apod., vždycky se něčím vymykala a totéž platí i pro tuto pižmovku. Nečeká vás žádná vůně čistoty či naškrobené prádlo nebo snad skrytý živočich, ale nahořkle svěží neroli, sladce kořenitá zelená andělika, seno a orosené okvětní plátky růže. Tyto plátky obalíme tenounkou vrstvou marcipánu a posypeme najemno rozemletými mandlemi a ponoříme do husté krémové vanilkovo-karamelovo-medové lázně. No a na závěr je poprášíme šumivě pudrovým pylem z otočníku a velejemným pižmem.

Musc
Musc (Franck Boclet)

Mléčně bílé pižmo s polévkovým kořením a kosatcem, které se po rozvonění promění v zatuchlý pudr.

Musc Ambre Gris
Musc Ambre Gris (Affinessence)

Ten obrovský dům na útesech jí vždycky tak trochu naháněl hrůzu. Vždycky, když se blížila po prašné cestě vedoucí k němu, musela se zhluboka nadechnout mořského vánku, aby se odvážila vzít za těžkou kovovou kliku vstupních dveří a vejít. Stará fotografie ve stříbrném rámečku na zaprášeném klavíru v obývacím pokoji zůstala jen mlhavou připomínkou doby, kdy se chodbami ještě rozléhal jeho veselý smích. V mramorovém krbu leží zbytky dávno vyhaslého popela, nikdo v něm nezatopil, aby vyhřál studené vlhké zdi. ... Než ho poznala, nevěřila, že by někdo mohl číst v jejích očích jako v otevřené knize. Jeho hlas a úsměv ji dokázaly okouzlit tak, že okamžitě zapomněla na všechny obavy. Jenže pak bez varování odešel a obklopil ji chlad a šedá prázdnota...

Musc Angélique
Musc Angélique (Paul Emilien)

Je nadýchaným obláčkem růžového a fialkového pudru, skropeného dešťovými kapkami citrusů, který se po rozvonění skutečně promění v záplavu andělského bílého pižma. Škoda jen, že tento dojem poněkud kazí drogérkový cedr se syntetickou ambrou. (NT)

Musc Dahabii
Musc Dahabii (Maison Incens)

Sledujete-li vývoj jednotlivých šarží Chanel No. 5, pak vám jistě neuniklo, že za poslední roky se uhladila. A patříte-li k těm, komu schází její dřívější starosvětské aldehydy, lehká jasmínová opojnost a santalová vřelost, pak by pro vás řešením mohla být právě Musc Dahabii, která se jí velmi podobá, jen obsahuje navíc kůži.

Musc des Sables
Musc des Sables (Les Indémodables)

Písečné pižmo? Ale kdeže. Jedná se o reinkarnovanou Vanille Exquise od Annick Goutal s křídovým kosatcem místo anděliky a jemným popraškem sladké skořice a pačuli s podtóny surového kakaa

Musc Encensé
Musc Encensé (Aedes de Venustas)

V první fázi se v ní snoubí citrusově kořenitá svěžest šalvěje a zeleného jasmínu, která se po rozvonění změní v tonkově sladké, sametově hebounké kadidlo se živočišnými podtóny, doplněné dřevem, čerstvě uvařenými hruškami s jemným bílým pižmem. Osobně tak Musc Encensé vidím jako laň, spásající ve stínu stromů kromě trávy a bylin i nějakou tu hrušku za teplého letního dne v okamžiku, kdy je ještě teplo, ale obloha se pozvolna zatahuje černými mračny. Její nevýhodou je ovšem právě vedro, kdy v ní má tendenci hodně vylézat kašmeran, který tuto idylku dost narušuje, zatímco v chladnějším počasí se drží v pozadí a přináší tak zajímavý akord sluncem prohřátého písku a naplaveného dřeva.

Musc et Freesia
Musc et Freesia (E.Coudray)

Zdálo by se, že tu máme další romantickou pižmovku s květinovými a pudrovými tóny, ale tak jednoduché to s Musc et Freesia není. Na úvod tu máme zelenkavé aldehydy se šťavnatou malinou. Ta se po chvilce zdánlivě rozplyne ve směsi lehkých svěžích růžových kvítečků, doplněných „sametovou“ fialkou, která dodává něžný pudrový nádech. V podobném duchu tomu pomáhá i trocha měkounkého veluru a nějaké to svštlé dřívko. Jenže pak se vrátí malina, tentokrát ovšem značně umělohmotná se škrobovým pižmem a veškerá něha je rázem v tahu :? . (NT)

Musc Eternel
Musc Eternel (Mizensir)

Je v první fázi vůní malinově červené rtěnky, kterou vytváří růže společně s bonbónovou fialkou, kosatcového pudru a ovocného jasmínu. Ale to jen do chvíle, než je zcela překryje hromada tonkově sladkého pižma s tóny mandlového marcipánu.

Musc Infini
Musc Infini (Ex Nihilo)

Je nasládle pudrovou vůní pro dny, kdy potřebujete něco nekomplikovaného a sofistikovaného zároveň. Svěží citrusy v úvodu zlehka prohřeje mošusové semínko a otevře tak cestu jemně pačuliově kořenité růži v obláčku bílého pižma. To v základu opět zlehka prosladí vanilka s tonkou a balzamickým benzoinem.

Musc Intense
Musc Intense (Parfums de Nicolaï)

Má naprosto skvostný úvod s hruškou, která je díky galbanu úžasně natrpkle zelená, přitom však krásně šťavnatá. Zesládne až po rozvonění s pomocí fialky. Bohužel se ale hruška v téhle už začíná vytrácet a místo toho se k fialce připojí vzdušné bílé pižmo se svěží růžičkou a krotkým jasmínem. Jedinou špetičku pikantnosti mu dodává malinký hřebíčkový karafiátek. Každopádně to nic nemění na tom, že na květinovou pižmovku je tahle vůně povedená a řekla bych, že od této značky je asi nejnositelnější.

Musc Noble
Musc Noble (Guerlain)

I přes musc v názvu má tahle vůně má k něžné pižmovce hodně daleko. Samotné pižmo tu sice v kombinaci s mléčným santalem působí jako luxusní tělový krém, namazaný na rozpálené pokožce, zároveň však nezapře ani svou arabskou stránku, zastoupenou nahořkle semišovým šafránem a citrusově kořenitou svěžestí růžové pelargónie a růžového pepře. Ty po rozvonění vystřídá plnokrevná kořenitá orientální růže, jejíž okvětní plátky se společně s gardénií a jasmínem, vystřiženými z Pleasures Gardenia vmísí do krémového pižma. V základu se přidá i několik cedrových hoblinek, které pižmu společně se špetkou vetiveru a pryskyřičnatého labdana s koženým podtónem dodávají na pikantnosti.

Musc Nomade
Musc Nomade (Annick Goutal / Goutal Paris)

První tóny se nesou ve znamení bylin, z nichž je nevýraznější andělika, hned poté se tedy dostaví ten kočovník v podání živočišných tónů pižma zkombinovaných s jemným kouřem labdana. Pak ale jako by kočovníkovi začal docházet dech nebo se spíš umyl, vystoupí sladkost tonky s písčitou stopou. I to pižmo ztrácí živočišnost a jde spíš do krémova. No a tím to hasne.