Je vůní šafránově semišové, tabákově zakouřené pánské bundy, v jejichž kapsách najdeme kromě pár fialkových bonbónů i pralinky z vysokoprocentní tmavé čokolády s náplní z vaječného likéru. Díky pimentovým bobulím, muškátovému oříšku a jehličnatému cedru příjemně drhne, ale neškrábe.

Je zásluhou hřebíčkového karafiátu květinovou aldehydovkou z rodiny L´Air du Temps a díky máslovému tropickému ylangu s vůní přezrálých banánů čáštečně i z rodiny chanelovské Pětky. Od obou se ovšem odlišuje moderním rtěnkovým akordem, tvořeným růží a sladce bonbónovou fialkou. V nadýchaném pižmovém základu s vanilkou a drhnoucím cedrem se pak podoba s Ninou Ricci i Chanelem vytratí už docela.

Jinak se chová při ťupkání a přímém nástřiku. V tom prvním případě jsem v ní ze začátku ten ovocný likér ze švestek v první fázi měla. Při nástřiku byl ten likér najednou kořenitý a pak mi rovnou přešla k růži postrouhané muškátovým oříškem. Po rozvonění už se mi tam ale ten likér znovu objevil, ten jablečný nebo spíš pečená zkaramelizovaná jablka, macerovaná v likéru. Potvrzuju i ten kosatcový pudr se semišovými rukavičkami a to celé zahuštěné lehce připálenou mandlovou tonkou s mléčným santalem. Knightsbridge je v nejnovější produkci značky rozhodně TOP ve všech ohledech.

Neroli v ní působí jako hřejivé podzimní slunce, kolem něhož místo paprsků perlí kokakolové bublinky. Slunce, k němuž se vzpínají semišové rukavičky, svírající svazek sušené levandule, kterou postupně rozemíláme na jemný prach těsně před tím, než se na ně pozvolna začne snášet pryskyřičnatý soumrak. Knot Eau Absolue je pro mě velmi příjemným překvapením na rozdíl od klasiky, která se na mně vyloženě nevyvedla.

Je jednou z mála poctivých mainstreamových vůní. Úvodní aldehydy s hořkým zeleným galbanem příjemně osvěžují a pak to přijde...růže s tuberózou, medovým jasmínem a přezrálou švestkovou dužinou s koženými podtóny, nemůžu si pomoct, připadá mi, jakoby se Jean Kerleo inspiroval tehdy ještě jen osobním parfémem Le Parfum de Therése a stylem legendárního Edmonda Roudnitska. Jen ubral na švestce a místo toho přidal květin, které osvěžil po rozvonění pomerančovým květem, díky čemuž Knowing vyzní ve srovnání s ní něžněji. Chyprový základ pak rozšířil o zemitost pačuli a živočišnou cibetku. Ten pak následně v mírně poupravené podobě použil ještě i v dnešní již vintage verzi Sublime EdP (Jean Patou). Takže kdo rád tuhle starou školu, Knowing se mu bude určitě líbit.

Je vůní lahodných vánočních perníčků se zázvorem, skořicí, hřebíčkem a špetičkou kardamomu, zdobených bílou cukrovou polevou. Nezbývá než zasednout ke stolu z jehličnatého cedru s hrnkem teplého mléka a kouskem bílé čokolády a pustit se do nich.

Naprosto souhlasím s teena-s , parfémový medvídek koala je hravý a přítulný a podobně jako ten živý nejradši chroupe eukalyptové lístky, nepohrdne ale ani těmi mátovými nebo lístky čajovníku. Tu a tam dokonce uloupí lesním včelám pár kapek medu. A když se zrovna nekrmí, věnuje se své druhé nejoblíbenější činnosti, jíž je válení se ve sluncem prohřáté zemině a mechu.

Tak pokud jde o to přirovnávání vůně Kobako k Opiu, za sebe říkám vychytralé „jaein“. Jsou tam určité náznaky, ale ne tak výrazné, abych ho já osobně jako mohla považovat za plnohodnotnou náhradu, na to je pro mě na rozdíl od Opia přece jen malinko nesourodé. Rozhodně k němu má však nejblíž, že všech vůní, které jsem zatím měla možnost vyzkoušet. Určitě největším překvapením jsou ty chyprově zelené tóny s kapkou citrusů, většinou se jich člověk dočká až po rozvonění, tady je to naopak. Pak už se před vámi otevírá ta starodávná dřevěná skříňka. Univtř skrývá zapálené vonné tyčinky santalu a květinové mýdlo – nejprve převažuje jasmín, pak se přidává i karafiát. Krabička ukrývá i nějaké to koření: hřebíček a skořici. Zde by byly ty styčné body s Opiem. Když ovšem toto všechno z krabičky vyndáte, ukáže se, že je vespod vykládaná kůží a říkejte si, co chcete, dno ukrývá pačuli se zeleno-zemitými tóny . Na druhou stranu když uvážím cenu, skutečně musím souhlasit s tvrzením, že je to vůně, která za málo peněz nabízí docela hodně muziky.

Je sice celkem příjemnou vůní dámských kožených rukaviček a převážně fialkového pudru s kosmetickým pižmem, přičemž po rozvonění se kůže vytratí docela a zůstane jen květinová pudrovka s pižmem a ostrouhanotužkovým cedrem, ale v kombinaci s takovým názvem taky těžce klamavá reklama.

Je aromatickou citrusově kořenitou vůní se šťavnatou mandarinkou, bazalkou, větrovým badyánem, pikantně nasládlým růžovým a kardamomem. Po rozvonění ji prohřeje vůně nasládlé, najemno namleté skořice. Gurmánkou se ale v žádném případě nestane, naopak se s pomocí špetky lékárenského oudu, vetiveru a kouřových a kožených tónů labdana posune lehce orientálním směrem.

Zpracování tématiky Kyphi, starodávného egyptského vykuřovadla, od Ellen Covey též patří k těm, které stojí za pozornost. Dokonce bych řekla, že je ještě věrohodnější než Onde 7, protože zde najdeme už opravdové mazlivé kadidlo se sladce dřevitou myrhou, jemně štiplavou skořicí a dokonce i zázvorový galgán. Ellen ho zahřála s pomocí včelího vosku, který v kombinaci s dalším kořením přináší i kýžené tóny medu, vína a rozinek, čímž vzniká dokonalá meditační vůně s dlouhou výdrží.