parfémová polička uživatele wendulka
Il Giglio di Firenze
Il Giglio di Firenze (La Via del Profumo)

Kosatec křehce zelený, prachově zemitý a lehoulince mrkvový... Kosatec máslový, lahodný jako čokoládová pralinka a ambrový tak, jak to doposud dokázaly jen vůně jako Iris Ganache nebo Aura Sublime ... Kytice zemitých kosatců, která díky senným tónům prachově mandlové mimózy leží na hromadě sena podobně jako ve Felanille ... Kytice pižmových kosatců, prohřívaných medově citrusovými plumériemi. Skutečně nádherná kosatcová symfonie s jedinou vadou na kráse a tou je slabší projekce a průměrná výdrž s ohledem na ne úplně nejnižší cenu.

Il Mio Segreto
Il Mio Segreto (Olibere)

Celé tajemství spočívá v tom, že po grepově svěžím úvodu se objeví krémová broskev s ovocným jasmínem a ylangem, kterou jemně okořeníme kardamomem. Po rozvonění pak přejde do pudrových tónů vanilky, kosatce, mimózy, benzoinu a průsvitných dřev. Komu se líbí vůně typu Anonymo Veneziano, může pro zajímavost zkusit.

Il Sentiero degli Dei
Il Sentiero degli Dei (Nobile 1942)

Přestože složení vypadalo velmi lákavě, výsledkem poměrně jednoduchá letní květinová vůně s osvěžujícím citrusovým úvodem a podobně laděným pomerančovým květem, které doplňuje křehký kosatec. Květiny jsou usazené na vzdušně laděném ambrově dřevitém základu s kosmetickým bílým pižmem. Je to příjemné, ale pro mně osobně je to jedna velká nuda. Avšak milovnice chanelovského mainstreamu, koketující s myšlenkou zalovit ve vodách niche, by mohly začít právě u Il Sentiero degli Dei.

Ilanguara
Ilanguara (Phaedon)

Název v sobě spojuje madagaskarský ylang ylang a Guara mandlí z Alicante. A přestože tuhle vůni tentokrát nevytvořil přímo Pierre, může být na Gérarda Betranda podle mě docela pyšný, jelikož jde celkem zdárně v jeho stopách. Ilanguara nabízí v první řadě máslový ylang s vůní zralých banánů a plátky citrónu evokující tropické léto a hromadu svatebních mandlí v cukrové polevě z benzoe a s tradiční guillaumovskou vanilkou. Zároveň je ale podbarvená pryskyřicemi a dřevem a stále přítomnou citrusovou svěžestí v bio kvalitě. V podstatě se tak dá říct, že Ilanguara je po Dolce Amalfi od Xerjoff další povedenou odpovědí na Sunshine od Amouage, která pro vás bude připomínkou letní dovolené v chladných podzimních a zimních dnech.

Ile d'Amour (Parfum)

Vůně má být údajně květinově-ovocná. No, květiny to neukecá, určitě ne šeřík s konvalinkami. Na začátku je to vodnaté, slané, chladně kovové, štiplavé a zeleně bylinkové, čili nejspíš zaplesají příznivci ultra svěženek typu Lutens L´Eau Froide, jen zde bez kouře. Potom tedy řekněme, že nás ovane umělohmotný jasmínový vánek s ovocným (broskvovým) nádechem a průsvitným pižmem. A tím naše exkurze po ostrovu lásky končí.

Ilio (Eau de Toilette)

Líbí se mi, jak přejde z úvodní zelenkavě citrusové svěžesti s drobnými lístečky jasmínu do máslového a částečně i pudrového kosatce s tropicky sladce krémovou opuncií. Právě ta její vůně, oscilující někde mezi šťavnatým fíkem, sladkou kompotovanou hruškou a kandovanými jahodami ho ozvlášťňuje oproti klasickým fíkovým kosatcovkám. Ano, spíš přivolávač léta na jaře nebo vzpomínka na letní dovolenou, tropický koktejl a opalovací krém.

Image Woman / pour Femme

vůně svěžích citrusů, máty, bylinek a průsvitného cedru (NT)

Imitation for Woman

Zakourene zelené kytky se sirupovitym černým rybizem

Imiza
Imiza (Imiza)

Tahle vůně je úplně jiná, než jak jsem si jí představovala. Začíná ostrou svěžestí levandule, jíž vzápětí zchladí ledová pomerančová šťáva. Pak střih, následuje fáze, která trochu připomíná Lutensovu Encens et Lavande: levandule, rozemletá na jemný prach s chladnoucím "mramorovým" kadidlem a hřejivou ambrou, avšak tohle je trochu vřelejší a celkově lehčí, ne tak majestátní. Tohle je spíše nějaký přímořský kostelík s dřevěnými lavicemi. Otevřenými dveřmi sem proudí čerstvý, příjemně teplý vánek a pohrává si se slaměnkami v ozdobné váze, co stojí na oltáři hned vedle bible v kožené vazbě a vyluzují suchou prachovou vůni (jo slaměnka v Immortal Beloved má tímto tvrdého konkurenta). Kromě toho s sebou tento větřík přináší i nasládlý labdanový kouř a návštěvníka s pomerančovými dropsy, které jsou zvláštní tím, že ač se teplem rozpouštějí, nepůsobí (snad právě díky kombinaci s ostatními složkami) ani náznakem ulepeně. Intenzita i výdrž jsou navýsost uspokojující. Pevně doufám, že nezůstane jen u jedné vůně, protože tahle se rozhodně povedla.

Immortal Beloved
Immortal Beloved (Ys.Uzac)

Vždycky když vidím v názvu zmínku o nesmrtelnosti, tzn. zároveň nepřímou narážku na slaměnku, přistupuji ke zkoušení s obavami, že se na mně rozvoní jako cukrová vata. V této vůni se však člověk dočká fakt i slaměnky. I když ne hned na začátku, to voní po kořeněném koňaku a švestkových povidlech. Sladkost ovšem vzápětí mizí s příchodem sušené aromatické levandule, špetky drceného pepře a hřejivé pryskyřičnaté ambry. A jak jsem již naznačila, naše "nesmrtelná milenka" se objevuje až po rozvonění. Schovává se uvnitř staré knihy v kožené vazbě, načichlé kouřem a tabákem. Je téměř autentická, pěkně usušená, přesto i ji zdobí několik krystalků zkaramelizovaného cukru. Ať tak či tak, zatím nejlepší slaměnková vůně s úžasnou výdrží, co znám.

Immortelle Corse
Immortelle Corse (Parfum d'Empire)

Ani nevím proč, ale momentálně mám nějakou fázi, kdy mi řada parfémů evokuje nejrůznější filmové postavy a události. V souvislosti s Immortelle Corse se mi prostřednictvím plátků čerstvě nakrájeného citrónu, sušených meruněk, semišového šafránu, slaměnky a větvičníku okamžitě vybavil sluncem zalitý francouzský venkov se stromy, porostlými mechem a lišejníkem ze Studnařovy dcery s lány zlátnoucího obilí a snopy sena, úvodní scéna, kdy Patricia nese svému otci oběd v proutěném košíku a u potoka si chce sundat kožené boty, aby jej mohla přebrodit.

Immortelle Marilyn
Immortelle Marilyn (Nez à Nez)

No kdybych si nepřečetla oficiální vyjádření Stephane Humbert Lucase o této vůni, v životě by mě nenapadlo hledat spojení zrovna s Marylin Monroe zvlášť, když všichni víme, že její signature scent byla z úplně jiné kategorie. Ale tak když opět zapojím fantazii, možná by se tam dalo i něco najít :) . Kyselé maliny na začátku mají prý připomínat její červeně namalované rty, to beru, ovšem kde Stephane přišel na to, že oříšky budou symbolizovat její glanc a rošťáctví, jímž byla ve svých filmech proslulá, to mi hlava nějak nebere. Následuje květinově mýdlový ylang – tady bychom byli doma všichni – a lehce živočišná kůže, která by mohla reprezentovat její role sexy svůdnice. Máme tu i líčidla ve formě sladkého kosatcového pudru. Nakonec nám na pódium vystoupí i hlavní účastnice: suchá, cukrově nasládlá slaměnka (díkybohu žádná ulepená cukrová vata jako v Immortele de Corse) v kožichu z hřejivé pryskyřičnaté ambry, poprášená jemným pudrovým pižmem. (NT)

Imperial Poudré
Imperial Poudré (Jehanne Rigaud)

Z počátečních natrpkle svěžích citrusů s kosatcovým kořenem se vyloupl náznak ylangu s mandlovým marcipánem, ale bohužel taky s naškrabanou omítkou. Teprve po rozvonění se promění v docela pěknou labutěnku s pudrově mandlovými podtóny otočníku. (NT)

Impossible Iris
Impossible Iris (Ramón Monegal)

Tak tady se mi kosatec hlásí ke slovu okamžitě, zemitý i s kořínky přesně jak to zbožňuju třeba ve 31RC, po chvíli však zjemní díky několika oroseným fialkovým květům, pár malin mu dodá na jemné šťavnatosti. Vůně se postupně víc a víc uhlazuje jako hebounký samet. „Krémový“ ylang se pouze mihne, protože teď už si to do rukou přebírá pouze lehce zapudrovaný kosatec. Jemné elegantní kosatcové vyznění podporuje i hladký cedrový základ. To je taková škoda, že po dvou hodinách o ní nevím , to je asi to jediné, co je na téhle vůni nemožného.

In Black
In Black (Jesus del Pozo)

Má dvě polohy. Ta první je gurmánská a má podobu višní v čokoládě s likérovou náplní, fialkových bonbónů a lékořicového pendreku. Tou druhou je květinová aviváž s lehce čpícím cedrem, která to bohužel celé trochu kazí. (NT)

In the City of Sin

Snažila jsem se o téhle vůni dlouho utřídit myšlenky, přesto je to stále stejné. Krásný název, krásné balení, leč s tím pokušením či sváděním k hříchu to není zase tak horké. Naservírovaná je vám nejprve gurmánská část: chutná švestkovo-meruňková marmeláda, posypaná nasládlým růžovým pepřem a zakápnutá citronovou šťávou. Přehnanou sladkost a naivitu ubírá po rozvonění kouřové kadidlo a jemně drhnoucím cedrem v pozadí. Rozhodně lepší a zajímavější než nešťastná asijská kolekce, přesto na mně pořád málo temné/hříšné a ve srovnání s černou kolekcí zase nedostatečně emocionální. Na druhou stranu kdyby se tohle objevilo v mainstreamu za rozumnou cenu, možná bych si i dala říct.

Incanto Bliss
Incanto Bliss (Salvatore Ferragamo)

Kombinuje svěží citrusy s moučnatým jablkem, svěží růží, lehce řezavou frézií a vodními květy. Až sem by to byla obstojná svěženka nebýt čpícího pižmově dřevitého základu, do něhož se po rozvonění zvrhne.

Incanto Bloom
Incanto Bloom (Salvatore Ferragamo)

Pokud hledáte úplně jednoduchou neulepenou svěženku na léto, tohle Incanto by mohlo být řešením. V začátku v sobě spojuje ostře kyselé citrusy se svěžestí vodních květů a lehounkou růžičku, aby se pak následně uhladila do jemného krémového mýdla, doplněného průsvitnými dřevy a trochou pižma. Výdrž má sice jen dvouhodinovou, ale během jejího působení jsem v ní nenašla nic otravného, ani není přehnaně sladká, takže jako sprchovací na léto si ji dovedu představit.

Incanto Charms (Eau de Toieltte)
Incanto Charms (Eau de Toieltte) (Salvatore Ferragamo)

vlezlá syntetická maracuja s karamelovým zimolezem a laciným drogérkovým jasmínem s kosmetickým pižmem, připomínající ulepený ocucaný bonbón

Incanto Shine (Eau de Toilette)
Incanto Shine (Eau de Toilette) (Salvatore Ferragamo)

Zpočátku je Incanto Shine hodně sladká až lepivá vůně s mučenkou, ananasem a broskví, posypanými vydatnou vrstvou cukru. Teprve po delším rozvonění tu úmornou cukrátkovou vůni trochu ztlumí jemná pivoňka s bílým pižmem, ovšem jen do té doby, než se do toho vloží lehce čpící drogérkový cedr a společně se s tropickou sladkostí vytvoří pro mne naprosto vražednou kombinaci.

Incarnata
Incarnata (Anatole Lebreton)

Počáteční vůně ještě ne úplně zralých malin s fialkových bonbónů se s pomocí myrhy, růže a kosatce záhy promění v dřevěný toaletní stolek s nezbytnými líčidly jako rtěnka a pudr. V další fázi objevíme vedle líčidel ležet i dámské rukavičky z jemného semiše. Ke konci pak rtěnka zmizí a s rukavičkami zásluhou kombinace ambra, benzoin, vanilka zůstane jen luxusní pudr.

Incense Flash
Incense Flash (Tauerville)

Jakkoliv jsem si u Rose Flash a Vanilla Flash myslela, že se Andy vydává vstříc nositelným trendům, Incense Flash mě vyvedla z omylu. Jak už zmiňovala kateryna u sebe na blogu, tohle kadidlo nemá s kostelem ani jinými obvyklými kadidlovkami kromě úvodního borovicového jehličí a nasládlé pryskyřice vůbec nic společného. Skutečně i mně připomíná spíš nějakou koželužnou dílnu, kde se jednotlivé kůže napouštějí olejem (ambra) a kromě ní se tu zpracovává i spousta dřeva, přičemž celý vzduch uvnitř je prosycen výpary suchého kouře. A drží jak přibitá. (NT)

Incense Oud
Incense Oud (Kilian)

Jestli se někdo bojí názvu, že kadidlo v kombinaci s oudem musí být zákonitě vražedné, tak nemusí. V tomhle případě se jedná o velice příjemnou kadidlovku. Zprvu je štiplavě pepřová, mátově svěží a výrazně muškátová. Jde o muškát přesazený do čerstvé vlhké hlíny (pačuli) v květináči ze suchého cedru a pokropený pár kapkami šťávy z hořkých citrusů. Po rozvonění konečně přichází na řadu teplé kadidlo s balsamickým kouřovým labdanem a opravdu jen špetkou koženoživočišného oudu, který je vzápětí zjemněn "sametově" zelenými tóny chypre. No a nejlepší na závěr: vůni nám krásně prosladí mléčný, i když v dojezdu už přece jen malinko usychající santal. Cena je tedy i při té excelentní výdrži notně přestřelená, ale alespoň můžu po dlouhé době říct, že tato orientálka se Kilianovi opravdu vyvedla.

Incense Oud
Incense Oud (Parfums de Nicolaï)

Vůně Patricie de Nicolai mívají svůj velmi specifický charakter, který mi vždy ne úplně sedne. Pro Incense Oud to ale neplatí. Je to totiž klasická oudová arabka s orientální růží se zemitým pačuli, kořením, měkce zeleno-dřevitým šáchorem a cedrem. Tedy ne tak úplně klasická. Odlišuje se nádhernou úvodní pelyňkovou fází, která jde ruku v ruce s příjemně živočišnou sametovou hořkostí kambodžského oudu, jak jej známe např. z Cartierovy Oud & Rose a řady dalších vůní tohoto typu a teplým kadidlovým základem s lehkým pryskyřičnatě kakaovým popraškem.

Incense Wood
Incense Wood (Rosendo Mateu Olfactive Expressions)

S kadidlovkami mívám obvykle potíž, že na mě mnohdy působí až příliš stroze. Zde má ale především podbarvovací úlohu. Jen zintenzivňuje smyslnou vřelost použitého santalu s pačuliově kořenitou růží, osvěženého bergamotem a okořeněného chladivým kardamonem, palčivě dřevitým hřebíčkem a najemno namletou teplou skořicí. Drydown pak uzavírá balzamická ambra s koženým podtónem labdana a smetanová madagaskarská vanilka se špetkou bílého pižma. Velmi sofistikovaná orientální symfonie, která přežije i sprchu!!!