parfémová polička uživatele wendulka
Fado Jasmim
Fado Jasmim (Miguel Matos)

Nestává se příliš často, aby na mně něco vonělo podobně jako na slniecku. Tropické ovocné koktejly s přezrálým banánem, broskvemi a sladkou maracujou rozhodně nepatří k mým oblíbeným. Bílokvětinovky úplně nemusím, zejména pak když se jedná o máslově ovocnou tuberózu. Kokos v parfémech vyloženě nesnáším. Všechno tohle se tady sešlo. Netroufám si odhadnout, zda je to tím, že Miguel do koktejlu zamíchal i švestky z Le Parfum de Therése a tuberózu nechal vykvést u jasmínového keře nebo příjemně živočišně pižmovým základem s hořkoslanou balzamickou ambrou s mechovými tóny, no tahle vůně dokázala to, co se nepovedlo Carnal Flower a Le Parfum de Therese. Baví mě svojí barevností!

Fahrenheit (Eau de Toilette)

Je smutným faktem, že Dune coby pouštní vůni Francois Demachy svojí reformulací (a spoustu dalších) totálně rozbil. A je pravdou, že i Fahrenheit to trochu odnesl hlavně, pokud jde o intenzitu kožených tónů v základu na úkor tonkové sladkosti a sillage samotné vůně obecně. Nicméně pořád tam na rozdíl od Dune ta pouštní atmosféra zůstala zachovaná. Fahrenheit nás tam vezme ihned po svěžím mandarinkovém úvodu s chladivou levandulí a trpkým hlohem. Pořád v ní zásluhou muškátového oříšku, hřebíčkového karafiátu, vetiveru a dalších složek cítím rozpálené písečné duny, teplý pouštní vítr, na troud vysušené dřevo a karavanu převážející náklad kůže a fialkového semiše.

Faïsa
Faïsa (Ramón Monegal)

Má být Monegalovou jakousi ódou na pozitivní energii slunce a jeho paprsků, Barevně jí však odpovídá pouze v úvodní fázi, kdy ze zralých citrónů vymačkáme šťávu, abychom ji smíchali s lékořicovým anýzem a pichlavou skořicí. Najdeme tu sice i pár chomáčků vanilkově sladké mimózy, které nesměle vytahují hlavičky z hustých lián máslově ovocného ylangu, po rozvonění však naplno přebírá vládu růže. A tou není nikdo jiný než malinově rudá kráska z Flamenca, zahalená do nahořklého šafránového semiše a lehkého obláčku z agarového dřeva. Jen její ambrová kytara chvilkami zaniká v sladkosti karamelu s vanilkou, který ale překvapivě není úmorný jako např. v Mon Patchouly, kde mu vlhká zemitost pačuli vůbec nesvědčí.

Fakhr Al Jamaal

Trochu neobvyklá ovocenka: začíná sklenicí rybízové šťávy a miskou kandovaného ovoce, z něhož je nejvýraznější ananas a jahody. Do toho je zapracovaný oud, který sám o sobě působí velmi jemně, avšak má tendenci vytvářet z kousků ovoce čínské gumy. Situaci zachraňuje vanilka se špetkou krémového santalu a vrací vše zpět na úroveň kandovaného ovoce. Cedr dodá kapku kořenitosti a pižmo vůni příjemně prohřeje. (NT)

Falcon Leather (Eau de Parfum)
Falcon Leather (Eau de Parfum) (Matière Première)

Sokolníkovy rukavice jsou labdanově kožené a podšité šafránovým semišem. Po rozvonění zdrsní kouřem z březového dehtu a potemní tóny příjemně živočišného oudu. V základu pak celou kompozici prosladí balzamicky vanilkový benzoin. A v tomhle případě konečně můžu pochválit už i intenzitu s výdrží. Pokud vás oslovily Privé Cuir Noir, fallintostars či Sleek Suede, pak určitě vyzkoušejte i Falcon Leather.

Falling Into The Sea
Falling Into The Sea (Imaginary Authors)

Je velmi příjemně osvěžující vůní, která kombinací jiskřivých citrusů, šťavnatého kyselého liči, sladkých tropických květin v čele s mučenkou a teplých písečných tónů skutečně vyvolává dojem mořské pláže, opalovacího krému a bezstarostného léta.

fallintostars (Eau de Parfum)
fallintostars (Eau de Parfum) (Strangelove NYC / ERH1012)

Romanticky laděná oudová arabka s kořenitým růžovým dřevem a koženým labdanem, která vás zavede do vyhřívaných koňských stájí vyzdobených slámově žlutými narciskami a pačuliovými růžemi a kde to voní sametovou vanilkou z Midnight Poisonu.

Fan Your Flames
Fan Your Flames (Nishane Istanbul)

Vůně má být inspirovaná tureckými vodními dýmkami, v nichž se používá tabák smíšený s melasou a glycerinem, který je vlhký a mazlavý a při hoření hodně doutná. K zahřívání tabáku se přitom používá kokosové, případně dřevěné uhlí. A skutečně ihned po nástřiku dostanete do nosu pořádnou kokosovou pecku. Kupodivu je to ovšem kokos čerstvý přelitý vydatným množstvím kokosové vody a rumu, jenž má pravděpodobně navodit dojem vodní dýmky. Paradoxně ale samotný tabák ve vůni zase až tak výrazný není, jelikož kokos stále udává hlavní tempo společně s lehce drhnoucím cedrovým dřevem, který se přidá po delším rozvonění. Fan Your Flames tak spíš připomíná jen to doutnající kokosové a dřevěné uhlí, jímž se zahřívá a zároveň zásluhou našlehané tonky přináší i tón vanilkového dezertu. Přestože je označovaná jako unisex a dost sladká, jsem přesvědčená, že na mužském figurantovi vyzní lépe.

Fanós
Fanós (Dr. Gritti / Gritti)

Složení téhle vůně vypadalo velmi lákavě, jenže nakonec se ukázalo, že ji nejspíš míchali opět pejsek s kočičkou. Jenom ti totiž mohli splácat v jednom hrnci dohromady trochu ostřejší kardamom s kandovaným zázvorem a teplou, lehce živočišnou skořicí, rozemletou na prach a přihodit a k ní nejen zelenou fialku, ale i ulepené fialkové bonbóny a uschlou mimózu. Potom vzal pejsek několik suchých dřevěných polínek, aby jimi mohli zatopit v kamnech (palčivá ambra) a tenhle svůj dort mohli upéct.

Fareb
Fareb (Pierre Guillaume / Huitième Art Parfums)

Dle oficiálních stránek je název vůně akronymem, který v sobě ukrývá jejich pět hlavních atributů: svěží (frais), aromatická (aromatique), pryskyřičnatá (résineux), kořenitá (epicé) a dřevitá (boisé). Tak jestli šlo Pierrovi jenom o tohle, to se tedy tentokrát moc nepředvedl, protože ty jednotlivé přechody mi nějak nejdou dohromady. V podstatě to vypadá následovně: na úvod tu máme svěží zelené bylinky, za nimi následuje něco koření v čele s kmínem a kari. To by ještě šlo, ale ty krystalky zkaramelizovaného cukru, které již zde vystrčí růžky, tam jsou jako proč? O něco později nás krámek s kořením opouští a najednou tu máme teplým pouštním pískem a prachem ošlehanou, jemně zakouřenou kůži. Dokonce vítám i to, že je ochlazována mátou, jenže ona se nám ta kůže nakonec začne máčet v tom zkaramelizovaném cukru nebo ještě lépe ... vzpomínáte na Cuir Belugu, která v prvních chvílích voní po rumových pralinkách, jak to popsala 1Miru? Zatímco v CB ta vůně zmizí po pár vteřinách, tady se v základu rozjede naplno. Ne, že bych Pierrovy sladkosti neměla ráda, ovšem tady je to v kombinaci s tou zakouřenou kůží a chladivou zelení opravdu jak pěst na oko, protivně upatlané.

Farnesiana (Eau de Parfum)

Koncentrace eau de parfum má v hlavě podstatně méně rybízových listů a od začátku už tak působí svěžejším a lehčím dojmem a zároveň je i sladší, což ji objektivně vzato dělá "nositelnější i v běžných dnech, zatímco čistý parfém je přece jen slavnostnější. Ruku si tu rovnou podává načechraná mimóza s vůní najemno namletých bílých mandlí a jen lehoulinkými podtóny sluncem prohřátého sena, oslazená vanilkou a nadýchaným bílým pižmem na mléčně santalovém základu.

Farnesiana (Parfum)

Přestože tuto vůni vytvořil Michel Morsetti bylo to na základě poznámek, které zanechal Ernest Daltroff (zakladatel značky Caron). Spojení s názvem vůně můžeme hledat jednak ve zvláštním druhu mimózy (latinsky "Acaciosa Farnesiana"), z poetičtějšího hlediska oficiální stránky Caron zmiňují římský palác Farnese. Pokud jde o samotnou vůni: jako když vezmu z L´Instant Magic mandle, seberu jim téměř veškerou sladkost, rozemelu je na prach, potom přidám to nejlepší z Felanilly, mimózu z Une Fleur de Cassie, nějakou tu složku navíc a mám Farnesianu. Samozřejmě je to nesmysl, protože všechny tyto vůně vznikly až po Farnesianě, ale okamžitě jsem si na ně vzpomněla. Tak to radši vezmeme od začátku: hodně kyselý až štiplavý rybíz i s pupeny, zelenými listy, potom se odněkud vynoří trocha teplého živočišna - to bude pro většinu asi ta "méně" přitažlivá část. Potom však přichází to nejlepší, kdy vůně změkne a přilne k tělu. Z květin je to kvíteček sametové fialky a především mimóza, která zřejmě v kombinaci s dalšími složkami připomíná ony zmiňované téměř nesladké mandle rozemleté na prach, to vše promíchané se sluncem prohřátým senem a načechranou vanilkou. V úplném závěru se přidá ještě pár ozdobných kudrlinek v podobě lehoulinkých (téměř neznatelných) pryskyřičnatých tónů, krémového santalu a špetičky pižma.

Fars
Fars (Xerjoff)

S první částí recenze blackviolet o bergamotu, levandulovém mýdlu, pelargónii a jasmínu a teplém pouštním větru souhlasím beze zbytku. Jen ta medová sladkost s vanilkou se mi vyhnula, Já mám Fars pak už rovnou dřevitou a balzámovou s velmi kultivovaným vymydleným oudem :) .

Fatal Charme
Fatal Charme (Xerjoff)

Tato vůně nás zve do klubu estétů a milovníků Haute Couture. A co se za ní skrývá? Nejprve jsou to hlavně jiskřivé aldehydy s vůní nezralých malin a pudrový kosatec. Spolu se špetkou vanilky tvoří ten nejměkčí nadýchaný prachový polštářek, jaký si lze představit a něm spočívá několik křehounkých bílých kvítečků. Přidává se mimořádně osvěžující šťavnatá zeleň - tipuji to na malinové listí a jemná pryskyřičnatá ambra, která na povrchu tentokrát není medově nasládlá, jako tomu často bývá, je to něco mezi medem a nahořklým karamelem. Díky tomu vůně nakonec mírně zhoustne a získává příjemný krémový, až lehce pralinkový podtón (mám na mysli ty z bílé čokolády s ovocnou příchutí, mňam). Pokud se vám líbí Ibitira nebo Dama Bianca, pak tuhle pozvánku do klubu určitě zvažte.

Fatale Intense
Fatale Intense (Agent Provocateur)

Navnadil mě ten pikantní začátek, i když spíš než chilli papričku, uváděnou ve složení, to mělo blíž k sladké paprice (koření). Během pár minut ale vůně udělala kotrmelec a zesládla a měla jsem tam taky ty kakaové kuličky (pačuli) - u mě bez rumu - a vanilkové rohlíčky. V základu potom byla příjemně semišová, doplněná hřejivou ambrou. Angel teda nemůžu. Tohle je sice taky dost sladké, ovšem ne ulepené. Na tuhle značku určitě povedené.

Fate for Men
Fate for Men (Amouage)

Jakkoliv u dámské verze lkám nad její slabou intenzitou, tento pánský orientální protějšek Fate to má přesně naopak. Rozjíždí to už od začátku směsí pikantního zázvoru a bylinného šafrán, hořké zeleně a svěžích citrusů. A netrvá dlouho a ukáže se, že jde o pořádnou teplou kadidlovku s trochou živočišného oudu s koženým podtónem. Po rozvonění medicinálnost oudu mizí a čím dál tím víc se projevuje suchý, prašný a dřevitý charakter celé vůně. Pomáhá tomu jednak celkem autentická usušená slaměnka se dvěma až třemi krystalky zkaramelizovaného cukru, kouřové labdanum, drhnoucí cedr, jemně připálená lékořice s lehkým tmavě sladkým podtónem a špetka kari. Ale nebojte, úplně písečně vyprahlá Fate není, v drydownu ji mírně oživuje trocha mléčného santalu s kapkou krémově sladké tonky. Konečně po delší době pánská vůně od Amouage, které můžu s radostí zatleskat ve všech ohledech.

Fate Woman (Eau de Parfum)

Jestliže s Interlude a Beloved jsem byla tak trochu rozpačitá, to jsem ještě netušila, jak mě vypeče Fate. Nesnáším, když se mi vůně jednou stranou líbí a přitom si musím na ruce málem vyhloubit díru, abych si jí vůbec užila a přesně to je její případ. Pořádně si člověk užije jen bergamotově svěží mýdlový začátek s téměř nesladkou prachovou skořicí, pepřem a štiplavou paprikou (koření), díky čemuž se mi na malinký okamžik vybaví Epic, ale v mně líbivé light verzi. Po chvilce vůně nepatrně zkysne a přidává se lehce živočišný jasmín z Ubaru z chladným kouřovým kadidlem, jenže místo aby se vůně rozezpívávala, ona čím dál tím víc šeptá. Nakonec mizí i jasmín, zůstává jen kadidlo s hladce zbroušenou kůží, suchým dřevem a špetkou hřejivého musku. Přes to je přehozen tenounký závoj chladných tónů chypre. Dojde sice k jistému zahuštění krémovou vanilkou a miniaturní kapičkou medu, jenomže vše se stále děje jen přímo na kůži, a tak drží pár hodin, jenomže jakmile vzdálíte nos na víc jak 10 cm, nepoznáte zhola nic a po třech hodinách už je pryč úplně :? .

Fate Woman (Extrait de Parfum)

Čistý parfém je v úvodu víc kořenitý s dominantní skořicí, pepřem a chilli bez výrazného mýdlového bergamotu edp. Rovněž zde byl utlumen indolický jasmín a příbuznost s Ubarem už není tak výrazná. Místo toho tu společně s hladkým kadidlem, labdanem, dřevem, kůží a špetkou vyniká růže a především narcis, jehož slámová vůně s kořenitými a zemitými podtóny pomáhá z extraktu skutečně vytvořit variaci na novodobé Opium bez hřebíčkového karafiátu se žloutnoucím podzimním listím a rezavým jehličím. A dokonce jde oproti koncentraci eau de parfum i o trochu víc do prostoru.

Fath de Fath (1953) (Eau de Parfum)

Ano, tohle by mohla být sestra Fracase a Alchimie by mohla být její dcerou. Máme tu nahořklé citrusy v koncentrovanější formě, doplněné navíc sladkou hruškou a šťavnatou švestkou. Zatímco však z Alchimie na mě nesměle pokukuje jen několik kvítečků jasmínu a konvalinek, zde se ustrašeně schovávají před pomerančovým květem a sytě broskvovou fracasovskou tuberózou. Vanilka se také zdrženlivě dívá z povzdálí, protože musí uvolnit místo husté ambře, „lehce“ zkaramelizované a zároveň i zemité pačuli a lesním jahodám a troše pryskyřičnatých tónů. No a v intenzitě a výdrží strčí Fath de Fath Alchimii do kapsy.

Fath's Essentials: Bel Ambre

To, že se Cecile Zarokian ve svých parfémech docela často opakuje jsem tu zmiňovala už několikrát. A ne jinak je tomu i zde. Tentokrát je to ale naštěstí teprve podruhé. Bel Ambre totiž tematicky navazuje na Auru Sublime. V tomhle případě okořenila shalimarovský bergamot s citrónem a máslovým kosatcem špetkou drceného černého pepře, jalovcových bobulí a příjemně živočišného kmínu. Našlehanou tonku v pryskyřičnatě ambrovém základu s bílým pižmem potom nahradila kůží a jemně drhnoucím vetiverem, čímž ve srovnání s Aurou Sublime nepůsobí tak sladce. Označení krásná tahle ambrovka zasluhuje plným právem.

Fath's Essentials: Curaçao Bay

Ano, tohle je skutečně věrohodná vůně likéru Curaçao s jeho typickou chutí a aroma kůry hořkých i sladkých pomerančů, ozdobený zelenými lístky. Jen je místo pomerančového džusu namixovaný se šťávou černého rybízu. Pro podtržení jeho modrého odstínu tento koktejl s pomocí hořkoslané balzámové ambergris a dalších složek zakomponovala na mořskou pláž se šumícím příbojem, který vyplavuje na břeh mořské řasy.

Fath's Essentials: Green Water

Jak voněla původní Green Water v podání Vincenta Rouberta, o jejíž reedici se Cecile Zarokian pokusila interpretovat, bohužel netuším. Ta od Cecile ale rozhodně stojí za pozornost. Použila totiž příjemně svíravý bergamot s neroli a přírodními bio citrusy, smíchala je s bazalkou, chladivou kořenitou mátou a špetkou palčivě dřevitého hřebíčku a římského kmínu a usadila na mechový podklad s hořkoslanou balzámvovou ambergris, čímž vznikla naprosto perfektní aromatická citrusová kolínská s tóny chypre.

Fath's Essentials: L'Orée du Bois

Vůně nese stejný název jako šaty, které Jacques Fath vytvořil pro Ritu Hayworthovou do její svatební výbavy. Údajně má evokovat procházku lesem. No já osobně to vidím spíš na zahradu plnou kvetoucích pomerančovníků, citrusů, ale především sladké mimózy a kručinky, jejíž kořenitá vůně společně s kmínem a skořicí a nahořkle semišovým šafránem dodává vůni příjemnou stopu živočišnosti. Celá je přitom zalitá medově ambrovým sluncem a kašmeranem.

Fath's Essentials: Le Loden

Kdo by neznal myslivecky zelené loden sako, typické hlavně pro Bavorsko. Nosil jej ale prý rád i samotný Jacques Fath a když zelená, tak vetiverovka. Luca Maffei jí pojal svěžím způsobem a doplnil zázvorem a kůrou zelené mandarinky. Klopu saka ozdobil snítkou jalovce a citrusově kořenitou růžovou pelargónií a do kapsy schoval tabatěrku.

Fath's Essentials: Les Frivolités

Je inspirovaná stejnojmennou kolekcí punčoch a punčochových kalhot, tudíž se jedná o poměrně tělovou, přesto bohatou a velmi ženskou vůni. Přiťukne si s vámi sklenkou jiskřivého růžového šampaňského s vůní malin, v němž plavou okvětní plátky růže. K tomu vám nabídne ovocnou mísu s meruňkami, tropickou guavou, rebarborou a pár kuličkami černého rybízu. Upíjíte ho ve vydatných doušcích v semišových rukavičkách, které se nakonec s pomocí bílého pižma promění v rukavičky krajkové až pavučinkové.