parfémová polička uživatele wendulka
D600
D600 (Carner Barcelona)

Vůně má údajně evokovat ranní probuzení v této katalánské metropoli. Štiplavý pepř s kardamomem v ní má údajně olfaktoricky představovat atmosféru historické tržnice „Mercat de la Boqueria“ a svěží nahořklé citrusy zase blízkost nedalekého moře. No nevím, jestli jsme společně s Christophe Raynaudem navštívili stejné město. Ale dobře, když zapojím fantazii, řekněme že slaný podtón vetiveru, suchý cedr a pudrový kosatec by mohly reprezentovat procházku po zdejší mořské pláži. Odtud nás kroky zavedou do nedaleké kavárny, kde si čerstvě nalíčená dáma (tón sladké rtěnky) s cigaretkou v ruce (ano, vetiver se nám malinko zvrhne do kouřova, ale ne nijak zásadně) dopřává krémové vanilkové latté a sype si do něj sušenou smetanu (madagaskarská vanilka). Řekla bych, že milovnice vůní typu Mandorlo di Sicilia by mohly být nadšené, pokud je nepozlobí vetiver. (NT)

Dahlia Divin (Eau de Parfum)

V posledních letech se Givenchy s vůněmi podle mě nějak nedaří a to je i tenhle případ. Nápad spojení citrusů s mirabelkovým džemem vypadal hodně nadějně, jenže co je to platné, když hned za ním následovala chemická bílokvětinová aviváž se suchou prašnou pačuli. Teprve po rozvonění dostal prostor společně s doznívající mirabelkou ovocný jasmín sambac s docela obstojným santalem s krémovými podtóny a špetkou bílého pižma. Ovšem označovat tohle za květinovou chypre, byť moderní, považuju za dost špatný vtip. (NT)

Dahlia Noir (Eau de Parfum)

Úvodní drcený červený pepř se po pár minutách rozvoní do květinové pudrovky s kosatcem, mimózou a vanilkou. Pačuli v bíločokoládovém tonkovém základu má na mně nepatrně tendenci tlít. (NT)

Dahn Al Oud Cambodi
Dahn Al Oud Cambodi (Fragrance Designs)

Na čistý kambodžský oud jsem byla zvědavá hlavně kvůli jeho srovnání s tím, který použil Dominique Ropion v The Night. I tenhle mi evokuje vyhřívanou koňskou stáj, vystlanou slámou, jen je trochu hrubší a na rozdíl od té Malleho se nachází uprostřed lesa, kde právě rostou houby. Osobně mi v ní chybí hlavně ta neobyčejná Ropionova růže s pravou ambrou, který The Night pozvedá na ještě vyšší úroveň, každopádně každý milovník kvalitních pravověrných oudových arabek by se podle mě měl s Dahn Al Oud Cambodi minimálně seznámit.

Daim Blond
Daim Blond (Serge Lutens)

Po prvním přičichnutí jsem si zoufale povzdechla. Tohle by měla být dámská vůně, kde je ta dáma? Natrpklá vůně hlohu je totiž doslova umlácena ostrým kardamonem. No ale stačila chvilka a dáma se přece jen objevila. Rozhodla se sezobnout pár sušených meruněk a k tomu si přepudrovat nos. Pudr ovšem nestačí, dáma se totiž chystá na procházku, takže si ještě před odchodem nakrémuje ruce a vezme semišové rukavice a konečně může vyrazit. (NT)

Daimiris
Daimiris (Laboratorio Olfattivo)

Vůně má být Pierrovou ódou na ženskost. No zpočátku to ženské příliš není: opravdu hodně pikantního šafránu s kořením a jakoby oudovým náznakem, postupně se z toho však vyloupne jemně zbroušená dámská kůže s rumem s karamelovou příchutí. Takže spíš než jemná žena by to mohla být tvrdá obchodnice, která si právě vybojovala důležitý projekt a za odměnu si dopřála skleničku na povzbuzení. K ženštější stránce se Daimiris propracovává postupně, to když se ke kůži přidá jemňounce zapudrovaný kosatec. A proč věřím tomu, že za touhle vůní stojí Pierre Guillaume? Protože kromě husté „zlatavé“ ambry vnímám jeho otisk v podobě sladké našlehané tonky postrouhané několika hoblinkami mléčné čokolády, což kosatec promění v gurmánskou lahůdku.

Daisies
Daisies (Folie à Plusieurs)

Nevím, proč jsem podle složení čekala, že by tahle vůně mohla být třeba nějakou další variací na Markovy Angelo di Fiume. Gurmánská totiž není podle mě ani trochu, natož aby měla něco společného se sedmikráskami. Zpočátku voní jako šťavnaté jablko Granny Smith, do něhož jste se právě zakousli. No bohužel během pár vteřin mi do něj vlezou vodní podtóny společně s ultrasvěžím yuzu a promění mi ho v jablečný jar na nádobí. Jenže to není zdaleka všechno, v další fázi se mi totiž do jaru vmíchá moučkový cukr a drogérkový jasmín s lehce čpícím cedrem. Podivnosti Betranda Duchaufoura mě alespoň baví, když už vytvoří nějakou divnou vůní, ale tvorba Marka Buxtona mě nějak už vyloženě míjí.

Daisy in Black
Daisy in Black (Marc Jacobs)

Vůním Marca Jacobse jsem se dlouho vyhýbala, jelikož mě podobně jako u Katy Perry odrazovaly jeho flakony. Musím ovšem říct, že v tomhle případě to bylo oprávněné. Předem se omlouvám případným přiznivkyním, ale už úvodní kombinace kandovaných jahod s hořce svěžím grepem a červeným pepřem na mne působí prostě podivně. Možná kdyby dostala trochu víc prostoru gardénie, která tu má zřejmě představovat tu sedmikrásku, bylo by to lepší. Jenže v mém případě je to spíš o fialkovém kořenu s fialkovými bonbóny Což o to, bonbónky sice v základu utlumí vanilkové pižmo, no bohužel je během chvilky převálcováno asi tunou ostrouhanotužkového cedru. (NT)

Daisy Love (Eau de Toilette)

Je v první fázi docela příjemnou směsí pralinek s ostružinovou náplní a gumových medvídků. Po rozvonění bohužel sklouzne do lehce syntetického sladkého dřevpižma s mihnuvším se slaným podtónem, ale jak píše jerry, není to zase až tak zlé.

Dalia
Dalia (Syed Junaid Alam / Junaid Perfumes)

Ukrývá v sobě směs exotického ovoce v čele s mangem, melounem Cantaloupe a růže společně s kořenitě mýdlovou růží a suchým vanilkovým luskem. Kamenem úrazu je ovšem pižmo, které na mojí kůži bohužel vytváří dojem čerstvě naškrobeného prádla. (NT)

Daligramme: Messages Secrets à Gala - Ma Vie

Už se vám někdy stalo, že by vás nějaká vůně přenesla do reálného okamžiku z vaší minulosti? Mně se to přihodilo až teď s Ma Vie. Slavila jsem tehdy svoje devatenáctiny a dostala jsem velkou kytici růží a lilií a velkou pusu, která voněla po rumu a oříšcích a smísila se s pomerančovým aroma mojí žvýkačky a stavěla si v hlavě vzdušné zámky ...

Dalmatian Sage
Dalmatian Sage (The Merchant of Venice)

Jak už název naznačuje, je především šalvějovou vůní, osvěženou přírodním grepem a špetičkou pepře. Slaný tón vetiveru, který se přidá po rozvonění, jí potom společně s chladivými mechovými podtóny dodá středomořský charakter.

Dama Bianca (Eau de Parfum)

Dočetla jsem se, že s touto vůní spojili u Xerjoffu příběh jisté "bílé dámy" z Turína, která se z oficiálně neznámých důvodů odmítla provdat za francouzského důstojníka a raději strávila zbytek života sama zavřená ve svém paláci a jejím jediným únikem z tohoto světa plného žárlivosti a klamu byly vůně ovoce a bílých květů, linoucí ze zvenku do jejího osamělého království. Chycená v pavučině snů hledí na horizont, v němž se přísliby vnějšího světa zdají tak blízké a zároveň tak vzdálené. No úplně až tak dramaticky nebo zasněně se Dama Bianca nechová, já jsem v ní našla spíš toto, ale i stojí za to. Dáma ve své komnatě popíjí limetkovou šťávu, sklenici má ozdobenou plátkem citrusové kůry a právě si pudruje nos labutěnkou (kosatec), hebounkou jako pápěří. V misce na stolku má, zřejmě pro osvěžení, pár čerstvých ostružin a skleněná dóza ukrývá několik fialkových bonbónů. Vzduchem od otevřeného okna se line jemná vůně šeříku, křehkých zelených lístečků a medově nasládlého jasmínu. Po dolíčení se dáma otvírá dřevěné šperkovnice, aby se ještě patřičně ozdobila ametystovým náhrdelníkem a náušnicemi a v průsvitných šatech z jemného bílého pižma se halí do hebounké štoly z měkce nadýchané vanilky a odchází na svůj pravidelný večerní krémový koktejl s kapkou grenadýny.

Dama Koupa (Extrait)

Všechny dosavadní vůně téhle značky se mi buď velmi líbily nebo mne alespoň nějakým způsobem zaujaly, ale tohle je první případ, kdy vážně nevím, co chtěl básník Spyros dámou svého srdce říci. V první fázi vás namlsá kosatec. Je zeleně svěží a mrkvový a po pár minutách jej dokonce doplní pralinky s čerstvým kakaem, až by se člověku chtělo zajásat nad méně sladkou variací na Iris Ganache. Bohužel po rozvonění vám dá kosatec sbohem a místo toho se objeví broskvová vonokvětka s živočišným pižmem, pryskyřičnatou ambrou a včelím voskem, které pro mě naprosto nepochopitelně doprovází vůně makronky a nasládlého jedlového balzámu. Napadá mě, že takhle by možná mohla vonět ježčí nora, do níž si ježek kromě rezavého jehličí natahal i nějaké sladkosti jako zásoby na zimu.

Damarose
Damarose (Xerjoff)

No vida, oni to s tou růží u Xerjoffu opravdu umí. Předvoj jí dělá směs ostře svěžích citrusů a vodní frézie. Je karmínově červená od koupele v luxusní jemně pikantní ovocné marmeládě, zároveň je malinko vosková a zlehka poprášená kosatcovým pudrem. Po rozvonění jí doplní jemná konvalinka, která jí spolu s pačuli dodává další, tentokrát sametově nazelenalý odstín. Kořenitou stránku růže pak zdůrazňuje palčivá ambra. Trocha mléčného santalu s vanilkou se zase starají o její krémovou nasládlost. A abychom o ni nepřišli, dáme si ji v závěru usušit a vylisovat na památku (suchá dřevitost).

Dambrosia
Dambrosia (Profumum Roma)

Ježiš, tohle mohla být tak nádherná fíkovka, daleko lepší než Figue Fruitée, protože tady jsou ty fíky opravdu ovocné a šťavnaté, zkombinované se zcukernatělými hrozny a špetkou mléčného santalu. Kromě toho jsou posypané na jemný prach rozemletými bílými mandlemi a jemným pižmem. Jenže ona opravdu drží jen dvě hodiny a pak z kůže kompletně zmizí, ať už po ní nosem šmejdíte, jak chcete.

Dame d'Or
Dame d'Or (1907)

Maria Altmannová popsala svou slavnou tetu ve vzpomínkách jako trpící neustálými bolestmi hlavy, kouřící jak fabrika, strašně nežnou a zároveň temnou, s oduševnělou tváří, samolibou a především elegantní. Když se nad tím zamyslíte, přesně tak ji zachytil i malíř Gustav Klimt na světoznámé olejomalbě. A z mého pohledu mohu s potěšením říct, že se totéž povedlo i s vůní, která jí vzdává hold. Adele obklopená záplavou citrusových aldehydů, oděná do zlatých šatů zdobených máslově ovocným ylangem a kvítky jasmínu a pomerančovníku v havraních vlasech. Adele s oduševnělým, hřebíčkově pikantním pohledem, z něhož však zároveň sálá i něžná hřejivá ambrová vřelost. Adele s pižmově bledou pokožkou, pokrytou vanillkovým pudrem. Pokojná elegantní a lehce starosvětská v tom nejlepším smyslu slova

Danat Al Khaleej
Danat Al Khaleej (Äsgharali)

Úvodní tóny slaďoučkých šťavnatých malin, rybízu a červeného pepře mi typově tak trochu připomínají Trésor Midnight Rose, avšak zde bez cedru a hromady bílého pižma. To se objeví až později. Naopak s šikovně zapracovaným šafránem a špetičkou lékořice zde bobulové ovoce působí příjemně semišově a ani v nejmenším uměle jako v Lancome. Medovou sladkost po rozvonění zdůrazní lipový květ s fialkou, ale opět bez toho, aby Danat Al Khaleej spadla na bonbónkovou úroveň. Místo toho způsobí, že se nám maliny s rybízem v další fázi promění v lahodnou marmeládu. Tu smícháme s rozpuštěnou čokoládou a do výsledné lázně pak ponoříme mandle, které nakonec zlehka poprášíme bílým pižmem.

Dancing On The Moon
Dancing On The Moon (Maison Martin Margiela)

Při takovém názvu jsem čekala nějakou lehounkou aldehydovku, která by dokázala navodit pocit beztíže. Místo toho ale na mně vybafla kokosová tuberóza z Lutensovy Datura Noir s ne úplně nejlehčími aldehydy, zeleným jasmínem a medovou plumérií. Dancing on the Moon má ovšem v základu kromě vanilky a bílého pižma navíc hřejivý kašmeran s balzamickou ambrou, což mě o to víc zaráží, protože Měsíc mám spojený spíš s představou něčeho chladného, rozhodně ne s teplou bílokvětinovkou. (NT)

Dandelion
Dandelion (Demeter Fragrance Library)

Velmi věrná pampeliška, plná pylu a zelenými lístky, do které člověk s chutí zaboří nos. Na začátku je doplněná zelenou mandarinkou s kouskem ještě ne úplně zralého manga. Pak už se moc nevyvíjí, ale je to zatím nejhezčí Demeter, co jsem zkusila

Dans Tes Bras
Dans Tes Bras (Frederic Malle)

Zřejmě víte, že snahou Frederica Malleho ve spolupráci s M. Roucelem bylo vytvořit v případě Dans Tes Bras vůni teplé lidské kůže. No přiznám se, že kdyby něčí kůže takhle voněla, asi ze mě stane klíště. Tohle je totiž paní fialka. Už na začátku vás ohromí směs nahořklého svěžího bergamotu, šumivého bílého vína (připomínka Une Rose), kořeněného hřebíčkem, kapkou aldehydů. Fialka má sice kratičkou snahu působit bonbónkově, ale tomu okamžitě učiní přítrž trocha „slunečného“ a zároveň malinko živočišného jasmínu, teplého kadidla a pačuli s typickými prašnými a zemitými tóny (v téhle fázi mi zase určitými způsobem vzdáleně připomíná Les Secrets de Sophie). To jejich zásluhou se nám fialka změní v tajemnou sametově zelenou krasavici, poprášenou měkounce nadýchaným „pudrovým“ pižmem. Občas na nás svůdně zamrká řasami, složenými z šumivých perliček Coca-Coly (otočník), avšak „kouřový“ santal jasně ukazuje, že tahle dospělá dáma je nejen zelená, ale taky dřevitá. A když k tomu všemu přidáte skvělou intenzitu a výdrž, nezmůžete se už na nic jiného než na obdivné ách.

Darcy
Darcy (Parfums de Marly)

Zpočátku je až nápadným dvojníkem Liberté (pomerančové dropsy s pomerančovou a citronovou kůrou), jen místo plumérie pracuje s růží a jasmínem. No bohužel sladce pralinkový základ s pačuli má na rozdíl od Cacharelu tendenci tlít podobně, jako mi to dělá Angel.

Dark
Dark (Akro)

Přichází čokoládové obžerství. A přináší s sebou kousky vysokoprocentní tmavé čokolády, lehce poprášené kakaem a najemno namletou skořicí, ale také lahodnou, vanilkově mléčnou čokoládu s lískovými oříšky.

Dark Lord - 'Ex Tenebris Lux'

Ó ano, Dark Lord je elegantní vetiverovkou nočního gentlemana s rašícím strništěm v perfektně střižené kožené bundě, který si u baru z jehličnatého cedrového dřeva právě dává panáka rumu, okořeněného pepřem a stroužkem bergamotové kůry a muškátového oříšku. A čím je tak zajímavý? Zachycuje ho totiž přesně v okamžiku, kdy zároveň jeho zrak (a nos) upoutala důvěrně známá vůně allurovského jasmínu.

Dark Moon (Holiday No.16) (Voile de Parfum)
Dark Moon (Holiday No.16) (Voile de Parfum) (DSH Perfumes / Dawn Spencer Hurwitz)

Připravte se na výlet do cukrárny, vybavené navoskovaným rustikálním dřevěným nábytkem na čokoládové pralinky z těch nejkvalitnějších kakaových bobů s kousky kandované pomerančové kůry, oříšky v medu a sladké briošky. Nezůstane ovšem jenom u sladkostí. Dostanete k nim i sklenku koňaku a svařeného víno s hřebíčkem a špetkou muškátového oříšku.