Zpočátku skladiště laků a ředidel a k tomu mentolový tón, který mi výborně protáhl nos. Po chvíli vůně dřevěných kostelních lavic, které byly nedávno renovovány. A k tomu kostel, spíš malý venkovský kostelík, trochu ponurý, tmavý a stroze zařízený. Někdo v něm ale před chvíli zatopil. Do kostela se scházejí lidé, zažehnou svíce a s prvními tóny varhan se atmosféra zcela změní. Vůně změkne pižmem, zesládne květinami,… aha, teď ve světle svící si všimnu, že je jimi moc pěkně vyzdobený, což mi před tím uniklo. A znovu ten větrový tón. Až teď mi došlo, že je to kadidlo, kterým je kostel po mnoho let nasáklý. Pro mě je to nejkrásnější část vůně, je proteplená a útulná, trochu omamně květinová a pižmová s umírněným a teplým kadidlem. Ovšem když z kadidelnice začne stoupat dým a průsvitná mlha se líně převaluje prostorem, je najednou všechno jinak. Je to vůně silná nasládle štiplavá a je jasné, že jen tak rychle nezmizí. Konec je kadidlově pižmový, bez květin. A kdo z přítomných se zde setkal se svým andělem? Kdo ví… 10/17

Příjemná pánská kolínská. Směs citrusů, bylin a rozmačkaných jehliček aromatických dřevin.3/18

perníkové koření, jemná vůně perníčků hodně příjemná

Složení vypadalo slibně, bohužel voní na mně uměle a žvýkačkově (Pedro)