parfémová polička uživatele cashic
Fleur de Vanille
Fleur de Vanille (Acorelle)

nenadchlo... slabá intenzita, nicméně - vycmrndlá vanilka, stejně vycmrndlá (cukrovo)vatová mimóza, v závěru pak nasládlé kakaové pačuli... generická vůně nějakého laciného interiérového parfému... tóny mimochodem podobné Different Drummer

Floriental
Floriental (Comme des Garçons)

připomněla mi díky své svíravé inkoustové pudrovosti 2 od CdG... Floriental by na mě ale asi byla nositelnější - je jemnější, uspořádanější - jako květinová sněhová vločka, která se tvaruje do krajkového vzoru kolem těžšího inkoustovo-dřevitého středu, po rozvonění nabere díky santalu a švestce (která jde cítit trošku jako saké) na smyslnosti

Flower by Kenzo (Eau de Parfum)

po letech, kdy jí bylo všude plno, ji znovu zkouším a čert to vem, je krásná - vanilka je voskovo-kouřová, barví pižmový pudr, jemná svíravost hlohu je plus, fialka je sladká, krémová... je v ní trochu z eo opia

Flower's Barrow

je to růžová vůně - na začátku ve smyslu čerstvé, autentické růže, nicméně tím bylinným teplem tak nějak zapařené... a pak suše růžová jako sladký chomáček nelepivé cukrové vaty

Flowerbomb Rose Explosion
Flowerbomb Rose Explosion (Viktor & Rolf)

sladká, sladká, sladká růžová vodička, kterou za pár okamžiků jakž takž spravilo pačuli s ambrou... proschla do podoby cukrové vaty s občasnými šafránovými a medově-dřevitými tóny a pačuliovou zeminou... jasmín je tu sotva postřehnutelný, nicméně mi opět vyšel poněkud uměle, v kombinaci s vanilkou je to jako dětská vůně z drogerie (naslepo bych skoro přísahala na tonku) soupeřící s pěknou pikantně-růžovou orientálkou...

For Her Pure Musc (Eau de Parfum)

čistota, o které se toho nedá moc říct... lehce svíravá, do kysela, studená, peříčkově šimravá, větrná, lehce pudrová

Forbidden Games
Forbidden Games (Kilian)

broskvovo-marakujová nálož, záplava husté dužinaté šťávy, naštěstí hebké, nelepivé, slazené horkým medem s troškou skořice, v pozadí ohebnopastelkové dřevo, vanilka, sladká povidlová švestka, která to barví do tmava, vše květinově sálavé... nejsem si jistá, jestli je použitelná, je to tak na hraně...snad kdybych se chtěla fakt vykoupat v opulentní ovocné duze... i když to umělé dřevo mi tam dost vadí

Fou d'Absinthe
Fou d'Absinthe (L'Artisan Parfumeur)

velké zklamání - vedle jehličí a hřebíčku to byla především plastelína - muselo to dolů

Fracas (Eau de Parfum) (1998)

jajajaj... šťavnatá máslová tuberóza, růžovo-fialová, jako masitý polštářek Hubba-Bubba, který se sotva vejde do úst, nafutrovaný tekutým žvýkačkovým sirupem - ten záhy nabírá chuti i konzistence meruňkové marmelády... a v ní se i místy mihne chladivý pružný plátek růže, fialky i jasmínu (hezky to hraje barvami) a ředí to vodnatá zeleň, jako stonky ve stojaté a už trochu kvetoucí vodě... do samého konce zůstavá žvýkačkově měkká, hnětací... není odpudivá, ale kdo by to mohl nosit? říkám si... já si s ní připadám, že bych potřebovala tak o třicet kilo víc a make-up Jeffreeho Stara, abych držela krok

Freudian Wood
Freudian Wood (WienerBlut)

skořicový prášek zapudrovaný sádrou a špetka živočišného kmínu na mléčné pěně, sahlep - krupicově drhnoucí hustý nápoj ... aby to nebylo moc uspávací, profukuje to puškvorec - předpokládám - jemně žvýkačkovou, svěže plevelnatou vůní a oslazuje (což je možná silný výraz) krotká mimóza, která vnáší vůni tureckého medu a pár chundelatých pylových zrnek... a v nápoji se vše rozpouští a odpařuje, až je tušit santal vespod, trochu ožehnutý, ale vše zlé je zahlazeno mléčnou mlhou... je to ukolébavka, indiánská, o vánku v lukách plných odkvétajících pampelišek, zpívaná nikoliv mámou z masa a kostí, ale tou druhou, ke které běhají šamani v podobě divokých prasat... pokud toto není sofistikované afrodisiakum, tak už nevím co...

Fugit Amor
Fugit Amor (Jul et Mad)

povedená vůně - začíná citrusovo-zázvorově, ale nikoliv naturálně, spíš jako rýžový dortík, želatinově měkký, osvěžující, ale nijak zvlášť kyselý, ani štiplavý, ani trpký, žlutá barva jako by byla ztlumená rýžovým gelem do pastelova... pak se přidává krásný karafiát, jemně navilý, nasládlý a našlehaný jako pěnový krém, proteplený sladkou kořeněnou špičkou, suchým prašným zázvorem a prostoupený jemnými tóny cedru a pižma, které jsou tu čichově spíš neviditelné, jen ten květinovo-citrusový krém stahují zpátky

Fume
Fume (Hendley Perfumes)

potvrzuji níže napsané - voňavý les a povědomá léčivá vůně, nejspíš jitrocele, podpořená kadidlem... už vlažný kalíšek mléčné čokolády, šedavý kouř, který nabral vlhkost lesa, uzená (trochu masitá) vůně čaje a dřeva ... vše zahlazeno do mlhava, ale vůně není studená, lezavá, teplo od uzení a sladkost čaje a čokolády udržují lidské teplo a vlahá kouřovost navozuje příjemnou atmosféru smrákání...

Gabrielle (Eau de Parfum)

vodička, poměrně hezká až po pár hodinách, i tak ale zvláštně hořce nakyslá

Gaiac
Gaiac (M. Micallef)

jen papírek, ale určitě sehnat vzorek nebo rovnou něco většího... teplá dřevitá vůně - jaký byl v Sensuous santal (suše olejový, medový a kouřově kořeněný), takové je tu guajakové dřevo

Garuda
Garuda (Jul et Mad)

začíná sladkým rumem, osvěženým pomerančem, s jemnými kmínovými tóny (živočišnost v mezích), pod tím už jde tušit hutnější základ, kde jsou všechny složky promíchány do nasládle zemité oudovo-ambrové pasty s tóny créme brulée... i přes to si zachovává určitou sklovitě cukrátkovou průsvitnost jako jiné vůně Jul et Mad

George
George (Jardins d'Ecrivains)

z papírku a je to síla... zeleně bylinný tabák, kouř, nebo spíš popel v takové té bílomazlavé formě jako z vonných tyčinek, podkreslený mýdlovostí... trochu jako vonný olej Opium, je to takové doupě, předýmená čajovna, kde nabízí všemožné orietnální olejíčky, stará známá vůně... peruánský balzám je ale na můj nos moc...

Geranium Odorata
Geranium Odorata (Diptyque)

muškát - hořký, kořenitý, později i růžový a pudrově pižmový... ale hlavně vymydlený tak dočista, že mi v hlavě zazněl takový ten vrzavý zvuk, jako když přejedete po něčem hladkém a vlhkém, zbaveném veškerých olejů... až po cca dvou hodinách se ukázal v příjemné růžově-citrusové podobě, jemně tonkově sladký... překvapivá výdrž - celý den

Gloam
Gloam (Aesop)

opět povedená tlumeně dřevitá vůně s koženými tóny šafránu, o kterou se ale květiny jen otřely, zahladily vůni do vlhké mlhy...

Goddess
Goddess (Burberry)

příjemná pudrová, ovocná vanilka, bílokvětinově snivá a sladká, sirupová a zároveň drhnoucí levandule

Good Girl (Eau de Parfum)
Good Girl (Eau de Parfum) (Carolina Herrera)

blackorchidovské květiny, s mandlově hořkou praženou sladkostí, připálený karamel, teplá skořicovost, vespod je kupodivu cítit lehkost dřev a kakaa a třešňovou šťávu... intenzivní a sladké (ale ne gurmánské) taky docela přes míru... po rozvonění jsem v ní objevila i překvapivé masité tóny, jako slupka připáleného špekáčku (jen trochu, samozřejmě)...

Good Girl Gone Bad (Perfume)

Na mně vyšla ošklivě... Omítkově a nakyslé, s tlejícími květinami

Gourmand Coquin
Gourmand Coquin (Guerlain)

úderný oplatek - tak jsem vnímala první nástřik... a ono to tak nějak stále má tu oplatkovost, stejnou jako v Myrrhe & Délires... oplatek se vznáší nad rozbouřeným sladkým mořem, tzn. - je to vodnaté se špetkou soli, sladko-slaných výparů, které se formují do dlouhých cuchavých vláken angorského svetru... a ta sladkost je homogenní směs nugátovosti, čokoládovosti s tóny třešní, vanilkovosti a asi i toho rumu, je v tom určitá načervenalá cukrovitost, zbavená alkoholového řízu (ten přebral oplatek), koření asi rozpuštěné perníkové, špetka soli z toho tu sladkost ještě vytahuje... je to pecka, vůně na cestu na autobus do práce v zimě v šest ráno, která v tuhle těžkou chvíli odvrátí myšlenky na sebevraždu a z doploužení se do kuchyňky k varné konvici udělá příchod na korunovaci... na zbytek roku je to asi už moc

Grain de Poudre
Grain de Poudre (Yves Saint Laurent)

tohle je naprosto neutrální vůně čistoty po sprše, tlumeně svěží květinyšamponpudrprádlo... jemná a návyková, nechce se mi odlepovat nos

Grenadille d'Afrique
Grenadille d'Afrique (Aedes de Venustas)

možná to způsobila kombinace dusna a štědré ruky při dávkování, ale je mi nepříjemná... sladce štiplavé koření - vyčichlý pepř, muškátový oříšek, možná skořice... s větrovým dřevem - levandule tekutá, smíchaná s dřevem do nafialovělého taupe mlhava... a pak kožený haitský vetiver (docela diptyquovský) s pudrovým pižmem, ale je to celé takové nagumovatělé a otravně vanilkově nasládlé...

Gris Clair
Gris Clair (Serge Lutens)

levandule čerstvá i sušená, pronikavá, sladce svěží, prohřátá... pyl, prach a zemina a ztrouchnivělé zbytky dřeva... přes tu všechnu prašnost je i trochu sladce lepivá, jako by se z té levandule pomalu vařil sirup oslazený medem... a celek pak působí medovo-bylinně-ovocně, trochu slaměnkově... v závěru ještě proschne a prosládne tonkou a cítím tam i heřmánek... dětské bezčasí, okamžik roztažený do nekonečna - udusaná polní cesta za horkého poledne, vše kolem se zdá tím teplem vymyté, zlato-béžovo-šedé, předbouřkové dusno, malátnost ze slunce, kdy se vám otupí smysly a chcete jen ležet a sledovat mraky, které se plazí...vítr je láme... stíny tvý duše...rozplynou se v šeru... pro mě doposud nejkrásnější levandule