toto je krásné, kompaktní, syté a optimistické, přitom velmi důstojné, evokuje mi to nějaké prosperující byzantské město, které zavál čas, ale příroda si v něm stále žije svým životem... voní jako neurčitý dužnatý žlutooranžový plod, nevodnatý, něco mezi sladkým kaki (nektarinka) a nakyslým špendlíkem (jablko)... vnímám ji koženě, ale ne vůní, spíš hmatově - měkkostí, vyhlazeností a pružností toho plodu... a pak je zaprášená, plod se musí hledat v nějaké zapomenuté uschlé zahradě mezi žlutými zpapírovatělými zkroucenými lístky, které uvolňují suchou a svíravou vůni, kterou zaobluje šedé prachové chmýří, které se pak odhalí jako větvičník, úplně suchý, mandlový, dodávající tomu tu retro atmosféru, kterou doplňují santalové vonné tyčinky... a nakonec je ho moc, větvičníku, alespoň do té doby, než to znovu uhladí ambrová vanilka...

hebká, přiměřeně intenzivní květinově-ovocná vůně... tuberóza s lehkou žvýkačkovostí, lehce indolický pomerančový květ, slunečná maracuja ztrpčená bobulemi, vše ztlumené písčitě gázovým pižmem... usnout pod slunečníkem...

toto je pěkná vůně - dokonce, světe div se, mi připomněla pánský Amyris... hedvábná kokosovo-bílokvětinová tekutina osvěžená pomerančem (ze kterého pak zůstane nahořklý opar), s pánskou kořenitostí a s světlým hladkým dřevem... možná trochu kosmetičtější (niveový krém) a nakyslejší (cedr - tady ale nevadí)... dojem prakticky stejný, klidně bych pořídila

zajímalo by mě, co to je za koření... plumérie, ovocná, jásavá, výbuch vůně známé z dětství

toto není pěkné... autentická vůně ústní vody - Listerine konkrétně, která pak prosládne šedivou čokoládou, ze které se dělají sezónní figurky - plus pačuli

z tlumeného začátku se vyloupne vůně mladého proutí, úderná, vyleštěná, lehce peprná

sytá růže pro holčičku - šťavnatý ovocný plátek růže utlumený škrobem - jen neznatelně vanilkově-dřevitým

káva - taková jako v Zet, praskavá pražená zrnka... jde do kysela a ovocna, připomněla mi Mazagrande, není to smetanová gurmánská káva, v téhle je pořád něco intenzivního, syceného, dráždivého... pak tlumenější, i s tou karamelovou sušenkou a kardamomem, v téhle fázi se vrací ke kávě ze Zet a líbí se mi moc...

teplá, sytá vůně hutného opalovacího krému (později suchého oleje) - po kokosu voní opravdu jemně, jsou to spíše kokosovo-karamelovo-ambrové tóny, prohřátého písku - santal a myrha, dokreslená opojnými květinami... je opulentní, ale není nijak rozlezlá, ani rozjásaná - přijde mi důstojná a vyvolává ve mně spíše nostalgii - reklama na ráj na zemi ve stylu 90. let, pro tuhle vůni je potřeba sošná topmodelka a ladění do zlatých a zemitých odstínů...

už v první minutě se vytvarovala do cukrové vaty - sladká růžová voda díky dřevům proschla, takže jsou vnímatelná lehounká nadýchaná dřevitá vlákna, s tóny jahodové marmelády, suché levandule, syté pomerančové kůry a i pikantního šafránu a mechového větvičníku... vše se vznáší nad kůží jako pavučina, v neznatelně slaném minerálním oparu... zajímavá, příjemná, na mě ale stále poměrně dost kysele cukrová

petrichor voní pronikavě, ozonicky, (květinově) čistě a mrazivě, s lihovými podtóny, jako mokrý sníh... aromatický jalovec tomu přidává na síle, ale jeho vůně je jakoby obalená tou studenou mlhou...tlumené je to pak ne zeminou, ale suchým pudrovým prachem... když se v zimě jelo autem do Brna, koukala jsem se na bezútěšná spící pole, na kterých se proháněl ledový vítr, a tenhe pohled doprovázela vůně vnitřku auta (možná s osvěžovačem)... toto je ono

po brusinkách s absintovo-jehličnato-citrusovým doprovodem (nikde nic ostrého, jen takové dýchnutí zelené víly) se mi smrskla hlavně na základ - jemně karamelové salko, pudrová tonka, olejový santal a "baby" vanilka - upěchované do kompaktního polštářku (plátěná vůně pižma), takže nic nekřičí a nevyčuhuje, naopak to spolu tvoří měkkou pěnovou výplň - je to vysoký polštářek s volánky, v odstínech krémové, jen okolo, úplně na okraji je lemování v sytých barvách - natrpklé brusinky a likérová jedlová zeleň... zimní pohádka, na tohle by se dalo nasednout a letět nad rozsvíceným městem a bylo by to ve sladkém snu, takže by vám nebyla zima jen v bílé noční košili...

teplá sametová fialka, trochu do rtěnkova a současně i do bonbónkova... tím v rozeznávání asi bohužel končím, snad jen ještě pižmo, díky kterému je vůně vlažně tělová (a možná stopové množství olejové zeleně vetiveru)

vánoční plátky pomerančů a mandarinek v procesu sušení na topení, intenzivně uvolňují silice, ke kterým se přidávají hřebíčkové výpary, z perníkového koření je to opět hlavně sušená kůra, ale i trocha kardamomu a zázvoru, a pak něco rozlezle plechového a voskově umělého, v kombinaci s čímž i ty citrusy působí docela nepříjemně, mýdlově hořce, jako parfemace laciné vonné svíčky (vonokvětka tady nevyšla nejlépe), nebo omylem zahřáté kovové nádobí s nevypláchnutými zbytky pomerančového saponátu... v této fázi se mi i spustilo obranné slinění... pak se vrátila k aromatickým vysušeným plátkům citrusů a vykoukl i zázvorovo-meruňkový džem, i když stále s poněkud studenou voskovitou pachutí - zde už je vzdálená podoba s mně milejší Five´O Clock Au Gingembre

třešňové dřevo... respetive vyhlazená dřevěná nádoba, možná fajfka a likérová třešeň, která je do toho tak zapuštěná, že skoro ztrácí ten alkoholový dech, má jen lehký říz...

kosatec - pořádně mrkvový, suchý a hebký jako sněhová pusinka... jemně kořenitý... je to studená vůně, jemně syrová, s dotekem nasládle lihového odéru.... květina v namodralém sněhu - pak překvapivě zteplá a zkrémovatí a je z ní hebká tělová vůně květinového krému s trochou mýdla, stále s těmi syrovými podtóny... barevně bílá se světle žlutým (pylovým) žíháním... po čase mě v ní začaly ty žluté tóny trochu dráždit, připomínaly mi žluklé máslo

tohle je nehmotná cukrařina - obláček marcipánově nahořklého jemného pudrového prachu, posouvaného zmrzlinovou (Oxianovou) vanilkou dopředu... ze stejného soudku se mi zdá Blossom Love od Amouage, která mě ale nadchla víc

tohle není tropická krémovka, kterou jsem čekala - je to zajímavá citrusová vůně s mechovou mátou, po rozvonění jde cítit hlavně limeta a rozpuštěný třtinový cukr, stejně tak tiaré jakoby rozpuštěné ve vodě... přesto je kyselá tak nějak necitrusově - asociace s mohitem se chtě nechtě nabízí

papírek - začínala slabě a neškodně, ale po rozvonění je to mýdlovo-santalová pecka - hutné mýdlo zapasí s vůní santalových vonných tyčinek - po přivyknutí to není až tak nepříjemné

není nepodobná pánské Sunshine - docela fougerově bylinkový začátek (tu větrová sladká máta místo levandule) na sladkém pomerančovém květu - trochu blemcavém, stejně jako u Sunshine, tady se to ale drží přesně na té hranici mezi líbí/už moc... tlející nasládlé pačuli.... a mezi tím hořký břečťan s hořkým galbanem - výhonky jako pichlavé ostří, spolu s jemnou dřevitostí vyvažují tu slazenou tlející směs... balanc nad močálem, který mě docela baví... nicméně kvůli přílišné intenzitě to pro mě na nošení není

viz níže napsané - asi nezamýšleně dost smutná vůně - opuštěný rákosový klobouk (rohožka, chýše, cokoliv...) na mokrém písku - pak se k ostrému rákosí přidá i hladší proutí, v puse trocha pachuti po soli a opalovacím krému, šedivý skoropodzim... vlastně je pěkná, po rozvonění písčito-krémová, trochu pačuliově zatuchlá...

normální fougere :) nejdřív trochu zapařený mech, pak se provětral větrovými tóny rozmarýnu a levandule (ale přišlo mi to spíš zelené, tedy ne úplně levandulové)... pačuli zasypané pudrem, sladkost ale tady krotila vymydlená čistota pelargónie... je to modernější, zelenější, bylinnější a sušší (krotší) než třeba English Fern a docela se mi to líbí... při druhém zkoušení dodávám - všechny fougere byliny a citrusové podtóny pelargónie a rozmarýnu upěchované do polštářkova, takže nevoní rozlezle narozdíl od jiných z podobného soudku, je to naprosto vysušené, ale ani omylem vyčichlé...končí pak "vyfoukaným", stále svěžím pačuli... pro mě může být, ale na pánech zcela jistě nádhera

lehké a pylové bílé květiny, kterým nerozumím... zdá se mi trpká a trochu nakyslá, po medu jen stopa

nepřišla mi nejdřív ani zelená ani jarně svěží - spíše květinově-aldehydová s koženými tóny, ze "zelených věcí" maximálně zelený nebo bylinkový čaj, vše strašně suché a dravé... jako stará skříň vycpaná mýdly, tak agresivními, že jsem neměla chuť v ní hledat nic dalšího... pak jednou dostala šanci ve vedrech a udělala přesně to, co měla - mýdlo bylo docela neagresivní a bylinně zelené, byla tam i ta suchá tráva uhlazená kůží a květiny... a byla lehká, elegantní a díky té vymydlené suchosti a travnaté nakyslosti i dost osvěžující...nicméně zůstává pro mě mimo kategorii zelených vůní - tam čekám čistou, autentickou zeleň bez patiny, jako bych v ní zrovna stála... toto je nakonec docela příjemná louka ze sépiové retrofotky

je tam semišově hebký kosatec, ylang s vůní zralých banánů, křišťálová magnólie, příjemně nahořklý jasmín a zrníčka pylu lehká jako peříčko, rozplynula by se vmžiku na jazyku... ve druhém poločase to převezme našlehaný banánovo-vanilkový jasmín se svíravou medovostí (podobný Layle), pod kterým se skrývá popraskané dřevo - jako vysušená destička od vonných tyčinek, trochu načichlá vůní orientu, koření, dýmu a kávy... plná, krémová a zároveň étericky rozostřená vůně