parfémová polička uživatele cashic
Gypsy Water (Eau de Parfum)

asi by se mi líbila, kdyby na mě šla cítit aspoň trochu... takhle spíš tušení - řídký kožený výluh (zní to hrozně, voní to hezky, teple a jemně koženě), jemně kouřová, jemně prašná, jako cesta v kouřem nasáklé bundě, do toho citrusy a něco pudrových květin...

Halfeti
Halfeti (Penhaligon's)

kouřově-kardamomový začátek se uhladil do "myšího kožíšku" - stejně heboučký efekt jako u White Suede, tady ovšem ten semiš není kožený, ale vytváří ho teplé koření (šafrán, muškátový oříšek, kardamom, něco kmínu, ale cítím i badyán a anýz) a pražené mleté oříšky a oud - tu opravdu jako sladké dřívko, a nakonec i ta kůže - těžká a hladká... svíravý pelyněk to jen tak drží v mezích.... příjemná a nositelná vůně, vzpomněla jsem si u ní na Aomassai

Hayat
Hayat (Al Kimiya / Kemi Blending Magic)

začátek silně bylinný - pánskofougerová levandule, proteplená kardamomem... pak se přidal oudový kouř, který stejně jako v Solis voněl šalvějově... a pak si to úplně lehlo a byla z toho teplá chlupatá prodyšná deka - podřimující oud, zbytky suchého šalvějového kouře, teplá nevyčnívající ambra, která to jen tak pojí... Hayat je příjemnější, nositelnější, Solis byla zajímavější

Hero (Eau de Toilette)

složení jsem neznala, vůně mu nakonec odpovídá, ale je to zklamání... svěží, teple kořeněná kluzišťová dřeva s nakovovělou pachutí jalovce... docela se dere do nosu, a přitom je taková prázdná

Honeysuckle & Davana

určitě příjemná vůně... nicméně davana se mi víc líbila utlumená, v sytém a sušším zpracování v Sunshine, tady je poměrně dost sladká a rozlézavá, umocněno ještě zimolezem, který dostává svému anglickému názvu, nezrale svíravý a (medově) nakyslý je jen kapku... pokud bych ji měla brát jako ovocnou vůni, tak může být... intenzita i výdrž nad očekávání

Honour Woman (Eau de Parfum)

prakticky čistě květinová vůně, jedna z těch pěkných.... díky gardénii (hlavně té) a jasmínu působí dojmem hladkého smetanového krému se znatelnými ovocnými - přesněji broskvovými tóny... na špičce jen lehce poprášená kořeněnými ťupkami, u kterých jsem si nebyla jistá, zda to není jen karafiátová kořeněnost... barva slonové kosti je přesná, je velmi jemná a ušlechtilá, dárek pro dámu... s vývojem krém bohužel trochu rozbředne, květiny povadnou a více vystoupí nakyslost a mýdlová pěna - ale stále je pěkná

Hwyl
Hwyl (Aesop)

bylinně zelený začátek si poměrně rychle lehne a zůstává směs kadidla, dřeva a pryskyřičných tónů... dojem kolísá mezi zemitě prašným, suše dřevitým, kouřovým a balzamickým, ale není to žádná lesní divočina, spíš prosté, ale kultivované útočiště v lese - kadidlo prozrazuje stopu civilizace, někdo tu docela nedávno byl, ale teď jste tu sami ... je meditativní, neznatelně nasládlá, ani studená, ani teplá, nesnaží se uchvátit ani odradit, je si sama pro sebe, současně hluboká a lehká... jako buddhistická svatyně uprostřed lesa

Hyde
Hyde (Hiram Green)

vteřinka bromhexinu a pak uzené dřevo a kůže - je to venkovní, kouř se rozptyluje v prostoru a jde cítit vůně jehličnanů a suchých uhlíků a přikrývá to akácie, namedovělá vůně s kovovou tíhou (no jako v kapkách proti kašli)... ale ta kůže - je ještě dýchající, růžová a zapudrovaně hebká, o tělesné teplotě a cítím na ní každou štětinku... chudák prase... pro masožravější (nebo cyničtější) než jsem já to ale může být malebné, jako Ladova Zabijačka

Hypnotic Poison (Eau de Toilette)

vanilka s kmínem, vybělená květinami a kokosem, lehce mandlově zapudrovaná, plátek světlé růže, náznak dřevitosti... působí to ale úplně vyfouknutě, dutě, jako vyfouknutá skořápka, rafaello nebo mandle obalené ve vanilkovém cukru, plastově nerozbitné, ale uvnitř nic

Champaca Absolute
Champaca Absolute (Tom Ford)

viz Miru, povzbudivá, jiskřivá, řízná, a přitom jemně máslovo-krémová, našlehaná, smyslná květinová vůně... další zkoušení dojem potvrzuje... přidává se hedvábná vláknitost smetanových lístků, podbarvených neurčitou fordovskou mlhou v barvě kouřového skla, ze kterých se vůně tiše odpařuje a po rozvonění se z té tmy zformuje kapka salka s karamelovými a dřevitými tóny a je na spadnutí, způsobuje ve vůni slastné napětí...Champaca Absolute je v podstatě decentní a nepříliš nápadná, přesto bych na ni asi neměla sebevědomí často, je něčím jako saténová košilka se špagetovými ramínky

Chatoyant
Chatoyant (Rouge Bunny Rouge)

tohle je bonbonková vůně, leč bonparům na hony vzdálená... ledový vánek - žádný vichr, tenhle chlad se pomalu roztéká od středu, ze kterého roznáší i kakaovou sladkost, je pak jemně bylinkově, mátově nasládlý (ale jenom to, natvrdo máta ani bylinky to nejsou).. jako bonbon Slavia, s přidanou dřevitostí a orosenou konvalinkou na pozadí... povedené

Chergui (Eau de Parfum)
Chergui (Eau de Parfum) (Serge Lutens)

vzdušná barevná hra narůžovělých, bronzových a šedomodrých tónů, evokuje mi estetiku Belle Époque... začíná pudrovou růží a kosatcem, ke kterým se záhy přidává kůže... ve vůni je něco křemičitého, jako kaolin nebo sklářský písek, kůži díky tomu vnímám jako odtažitou, porcelánově hladkou... kadidlo je tu kovově svíravé, inkoustové... med vlažný, nelepivý, ambra s troškou sena a vanilky dodávají vůni trochu tepla pro kontrast... je jako lesklý jantarový šperk s kovovým zdobením, jeho vůně se mísí s vůní alabastrové pleti a sladkého pudru nositelky, která jako by vypadla z Muchova plakátu F. Champenois, včetně kruhu květin v pozadí, ty jsou zde ale spíše sušené.... na návštěvě se usadí do měkkého čalounění (na stole zůstal otevřený kalamář), nechává se pohostit dřevitou whisky a vdechuje vůni upěchovaného tabáku z dýmky hostitele... na závěr se ještě bohatě přepudruje z kovové pudřenky...

Chevalier d'Orsay

začátek je někde mezi sklenkou kořeněného destilátu s pomerančem a jemným závanem bylinkové alpy... pak to přikryje vrstva strouhaného mýdla, zpod kterého ještě ta teplá kořeněnost sem tam vyšle šlahoun (muškátový oříšek zejména), v tandemu s jemnou nahořklostí citronové kůry... pižmo jako vůně čistého prádla, až škrobenkově... v závěru se pak ke krémovému mýdlu přidává i houbovité pačuli... je hodně mýdlová, ale pro mě příjemná - přívětivě oldchool-maskulinní, nevtíravá, přímočará, obyčejná v nejlepším slova smyslu, samozřejmá a ustálená jako ranní rituál - opláchnout se studenou vodou, oholit se pečlivě dohladka kovovým strojkem, obléknout si košili s tuhým límečkem (samozřejmě na nátělník), rozložit si noviny v dřevěném křesle, vše za měkkého světla...

Chloé (2007) (Eau de Parfum)

hype nepochopen... jablíčkově, pak květinově nakyslá vůně pracího prášku... s liči, růžičkou a frézií je to sice svěží, ale taky dost holčičí... radši bych sáhla třeba po Rose Splendide....

Chypre Fatal
Chypre Fatal (Guerlain)

sametový květinový začátek, blízko k fialce a pak růže - ovšem nijak výrazná, zahalená hebkým krémovým povlakem (jako povrch broskve, který ale není cítit moc ovocně, spíš smetanovo-fialkově), podbarvená neviditelným pačuli, jen lehoučce zeleně nakyslá.... pro mě upgradovaná verze Rose Barbare

I-III Russian Tea
I-III Russian Tea (Masque Fragranze Milano)

divoká čajovka, svěží černý čaj s alkoholově pronikavou sladkou mátou, suché seno, kouřová teplá a měkká kůže... chvíli byla poměrně intenzivní a pod mátovou svěžestí jsem se obávala sladké lepivosti, která se ale vytvarovala do příjemné vůně bezu... jojojo, klid a svoboda

Ichnusa
Ichnusa (Profumum Roma)

ostře, břečťanově zelené a extra hořké...přidává se mléčný krémový tón, jako míza, všechno se dere dopředu (takhle protahovací to bude zřejmě díky myrtě, kterou ale jako takovou jinak necítím), jako když si před nosem rozemnete listy... mám tam i lehkou slanost, jako když vánek nese vůni pěny od břehu (ten dynamický prvek by mohla být zase myrta - neviditelný poslíček), trocha vyplaveného a vyšisovaného dřeva... s vývojem nic nepřibyde, nic neubyde, jen jde všechno více do hladka...) něco takového jsem čekala od Philosykos, ze které na mě (vedle stejně povedeného fíkovníku) vyskočil máslový popcorn... tohle je ovšem bezchybné

ii
ii (Trudon)

divoké zelené listoví, jehličí, hořký pomeranč se na chviličku vyrve z otěží, borovice ho záhy srovná do latě, a ten pak v listí hořce trucuje... borovice je silná, rozložitá, úplně vás obklopí a schová do stínu pod větve...nesměle vykouknou hladké a aromatické jalovcové bobule...s vývojem se tam dostávají sluneční paprsky (pomeranč se udobřil) a z borovice zbyde vyhřátý hladký pařez, kolem šťavnatý jetel a čerstvě odloupnutá kůra...lesní svěžest se jí musí přiznat, je v tom něco až saponátového, hlavně v začátku (není to ale přehnaně agresivní, jen tak nakopávací)...

III-I L'Attesa
III-I L'Attesa (Masque Fragranze Milano)

lihovo-mrkvový kosatec, na začátku se stopou neroliové hořkosti... svěží, s bylinno-kořenitými a dřevitými tóny... trochu okena... po rozvonění příjemná kosatcová vůně s přídechem všeho ze začátku (vůně umytého naleštěného okna) a pak ještě i opravdu nakyslá vůně piva, které kosatec přikrývá jako pěna... zkoušeno paralelně s Bas de Soie, která se mi v začátku líbila víc, pak se ale karty obrátily

III-IV Tango
III-IV Tango (Masque Fragranze Milano)

z Tanga jsem rozpačitá... je v něm něco větrově (anýzově) lihového, co jde do prostoru, živočišný kmínový odvar, který mi není moc příjemný... působí jako pečený čaj, ve kterém jsou navíc rozvařená dřeva.. pačuli je tu hliněné, postupně sládne vanilkou a ambrou

Il Giardino delle Delizie

první zkoušení - růžové dřevo, které do sebe vpilo všechny ostatní vůně, nahořklé tučné mandlové mléko... při druhém zkoušení jsem objevila aromatickou zeleň podobnou artisanovské Caligne

Imagine
Imagine (Guerlain)

viz slniecko, rebarbora a čaj to posouvají dál od růžové... pro mě ne, jako dárek by šla

Imitation For Man

jen z papírku - velmi ostré, až dehtové tóny, pronikavá živočišná kůže (ve které se ještě bydlí)... květiny na zjemnění jsou patrné, ale jen jako doklad marného pokusu

Infusion de Néroli / Neroli Infusion (Eau de Parfum)

infuze... může být... pro mě to byla spíš sprška, skok do napěněné slané mořské vody, kyselé citronově, ale hebce, avrilově... takhle svěží je ale jen na povrchu, opravdu jen hebká pěna kolem srdce z krémových květin, tažených konvalinkou, nesmělou růží, šalvějí a cedrem do vůně bylinkově-dřevitého mýdla, a citron se pak překlopí do sladké limetky... je to podobný kontrast středomoří a tuná jak u Sole di Positano a líbí se mi to hodně...