parfémová polička uživatele cashic
Paithani
Paithani (Penhaligon's)

Paithani začíná docela nezajímavě kadidlovo-pepřově, ale po hodině je z ní jiná vůně - především kožená, ale mléčno-růžovo-čajové srdce tomu dodává úplně jiný rozměr - plný, nasládlý a hladký, smetanový (plnotučný), smyslný - orientální a feminní verze Monarcha - také začouzený salonek v čajovně... velmi pěkné (jednu malou chvíli ovšem pustila víc svíravé čajové nakyslosti, než bylo milé)

Patchouli Absolu
Patchouli Absolu (Tom Ford)

tohle je docela síla... začíná to rozkousnutím rumové pralinky a už je tu pačuli - temné, zemité, těžké, jako suchá zemina ve tmě, s dřevitými tóny, úplně mi naskakují ty černé rýhy, vrásnění, kterým by se dalo propadnout snad až do pekla... pak pačuli zatáhlo drápy a ukázalo svou typickou nasládlost, která se spojila s tonkou (té fordovské jsem už ale asi přejezená, zdá se mi i tady docela agresivní)... na konci to pak zjemnil semišový myší kožíšek a docela se mi i líbí

Patchouli Patch
Patchouli Patch (L'Artisan)

pačuli, ale nijak monotónní - zjemněné pižmem, hřejivé, kakaově nasládlé, sušící se - jako když se do toho opírá podzimní sluníčko... plus v tom mám voskovité tóny slupek sušeného ovoce - křížal a meruněk... a jemně vetiverově začouzené a současně anýzově větrové... dřevěná kůlnička u podzimního sadu, tlumená vůně spící zeminy - vlastně něco jako Slowdive, bez té těžkosti, diavy a ulepeného tabáku... líbí se mi a stejně jako Ambre Extrême na mně skvěle drží

Peonia Nobile
Peonia Nobile (Acqua di Parma)

pivoňka podkreslená růží, v druhém poločase medovatí ambrou... na mě moc slečinkovské, jako tutu sukně

Philosykos (Eau de Parfum)

začátek tmavě zelený, břečťanový, zemitý a nahořklý, ale ne řezavý, vše se drží pěkně spolu... po chvilce vyleze nezralý fík - dodává té zeleni krémovost, která se mi na ruce rozležela ne do mléka, ale přímo másla, zahřátého na pánvi (trochu jako popcorn), a to zastínilo vše ostatní... po chvilce vychladlo, ztuhlo (když jsem se soustředila, vyčichala jsem i stopu po kokosu, možná jen silou imaginace) a pustilo zase zeleň ke slovu... (na papírku fáze teplého másla neproběhla vůbec, vůně byla studenější a sušší, stabilnější, s vyváženými poměry zeleně, dřeva a krému)...při prvním přivonění mě napadlo, že to je nadpozemská nádhera, u máslové fáze jsem si říkala, jestli chci něco tak jedlého nosit...

Piment Brûlant
Piment Brûlant (L'Artisan)

čerstvá křupavá bílá paprika a hořké listy břečťanu? kopřiv? každopádně po překonání prvotních rozpaků příjemná vůně léta někde na chatě, u vody... mák byl nejdřív stejně zelený, nezralý, než se projevila jeho plná, trochu olejnatá vůně, nicméně stále pouze jako doprovod papriky, která už začíná působit kořeněně, jako sladká mletá paprika, ale zjemněná něčím, co bych nazvala santalovým výluhem - opravdu vodový santal, díky kterému je to klouzavé, hebké a nasládlé... pak se do toho zamíchal ještě najemno mletý hřebíček... je to hezké? je, ale je tam ta paprika... a ta není hezká? je, ale je to přece paprika...

Plum Japonais
Plum Japonais (Tom Ford)

krásný začátek, ve kterém se vedle ztemnělé povidlové švestky a skořice podobné Lutensovským hned ukáže i oud - krotký, skelně hladký, s podtóny horké mýdlové páry... pak balzamicko-jehličnaté tóny (podobné jako v Le participe passé - a vlastně je tam i káva, neslazená, kyselkavá a trochu zatuchlá), kadidlo a suchá slaměnka se špetkou dřevitého šafránu, skořici tu nakonec cítím spíše zázvorově... švestka ostatním tónům záhy ustupuje - vůně je tedy mnohem lehčí, tekutější a méně sladká, než jsem si na základě složení představovala... mystická takovým bezpečným, pohádkovým způsobem, nasládle balzámová a kouřově-mlhavá, s hebkým květinovým obláčkem, který ji zženšťuje... lékarénský flakon k ní perfektně pasuje... v závěru mě zklamalo poněkud indolické vyznění, které ale trvalo chvilku a pak je překryla čistá povidla... Feminité du Bois je na mě příliš plná, Plum Japonais je pro mě její maskulinnější, temnější verze

Poivre Piquant
Poivre Piquant (L'Artisan)

jemná a přitom podzimně teplá vůně... koření v začátku mi voní spíš jako lesklá zrnka máku (tmavost dodaná lékořicí, kterou bych tu asi jinak nezaznamenala), včetně dřevité vůně makovice (to je santal), vyleštěné včelím voskem - a med - nijak netlumený, vůně jako ze sklenice... kolem toho obláček pudrového pižma... pro mě je to "bílá" verze Méchant Loup, na nošení bych nejspíš upřednostnila tuto, kde je lékořice upozaděnější... po úplném rozvonění je to pak vanilko-vosk s šedým myrhovým kouřem a rozředěným medem a v závěru mě překvapila tlučená zrnka pepře...

Poppy & Barley
Poppy & Barley (Jo Malone)

viz jerry a podobně jako u L'Eau de Paille - obilná vůně tělového mléka, tu s květinkami - pudrově nakyslá

Portrayal Woman
Portrayal Woman (Amouage)

opojný, krémový jasmín (na hranici žvýkačkovosti), z jehož ovocných podtónů jsem měla vidinu ylangu - nakonec to bude zřejmě vanilka, která je tady opravdu banánová... tabák nikde, elemi ano - táhnoucí se pryskyřičnost, která pudrově prosychá do sladké balzámovosti... umírněnější (a docela příjemná) varianta k Figmentu

Premier Figuier Extrême

kokosový santal, ale fest - strouhaný kokos, dřevitá vlákna, olejová vrstvička po zrovna upečených sušenkách s rozinkami... fík v tom připomíná jen jemně nahořklá mléčná zeleň mízy, která se následně promíchá se santalem dohladka a převezme otěže... povedené křížení Santal Blush s Philosykos

Privé Bois d'Encens

syté citrusové kadidlo se přehouplo do vůně ostrouhané tužky - včetně toho lakovaného povlaku... ten se udrží až do konce, kde doplňuje kořeněnou myrhu s kouřovým vetiverem

Privé Encens Satin

docela plytká kadidlovka s rozbředlým kořením v nasládlé ambře

Privé Figuier Eden

příjemná fíkovka, ve které ale nemám nic ze zeleně - je to žlutý dužnatý vnitřek, který se posléze utápí v mléce, krémovatí kosatcem a v závěru se k tomu přidá červený černý čaj servírovaný v dřevěném kalíšku... povedené

Privé Orangerie Venise

jen papírek... sametový začátek s pomeračovým květem se rozvinul do poměrně úderné, hořkokyselé vůně - zhuštěné neroli a zlaté medové citrusy, citrusová kůra - nic víc z papírku necítím

Privé Pierre de Lune

deodorantový kosatec mi připomněl Soir de Lune (ta mi kdysi vadila, bůhví jak by to bylo dnes) - čistá a studená vůně, ale není to mrazivá pára ledové královny... tady si kosatec jen tak v klidu spí za chladné noci v měsíčním světle na poštáři ze žlutých pampelišek, přikrytý trochou pylu

Privé Vétiver Babylone / Vétiver d'Hiver

viz jerry, tohle je poměrně zklamání - není to ani Vétiver, protože tam opravdu není, ani Hiver - čekala jsem vetiver zpracovaný podobně jako třeba zimní kosatcové vůně, měsíční, klidný a majestátní... toto je rozlezlá pánská citronovo-(zeleně)kořeněná letnička, s trošku gumovým pačuli na konci