parfémová polička uživatele cashic
Philosykos (Eau de Parfum)

začátek tmavě zelený, břečťanový, zemitý a nahořklý, ale ne řezavý, vše se drží pěkně spolu... po chvilce vyleze nezralý fík - dodává té zeleni krémovost, která se mi na ruce rozležela ne do mléka, ale přímo másla, zahřátého na pánvi (trochu jako popcorn), a to zastínilo vše ostatní... po chvilce vychladlo, ztuhlo (když jsem se soustředila, vyčichala jsem i stopu po kokosu, možná jen silou imaginace) a pustilo zase zeleň ke slovu... (na papírku fáze teplého másla neproběhla vůbec, vůně byla studenější a sušší, stabilnější, s vyváženými poměry zeleně, dřeva a krému)...při prvním přivonění mě napadlo, že to je nadpozemská nádhera, u máslové fáze jsem si říkala, jestli chci něco tak jedlého nosit...

Plum Japonais
Plum Japonais (Tom Ford)

krásný začátek, ve kterém se vedle ztemnělé povidlové švestky a skořice podobné Lutensovským hned ukáže i oud - krotký, skelně hladký, s podtóny horké mýdlové páry... pak balzamicko-jehličnaté tóny (podobné jako v Le participe passé - a vlastně je tam i káva, neslazená, kyselkavá a trochu zatuchlá), kadidlo a suchá slaměnka se špetkou dřevitého šafránu, skořici tu nakonec cítím spíše zázvorově... švestka ostatním tónům záhy ustupuje - vůně je tedy mnohem lehčí, tekutější a méně sladká, než jsem si na základě složení představovala... mystická takovým bezpečným, pohádkovým způsobem, nasládle balzámová a kouřově-mlhavá, s hebkým květinovým obláčkem, který ji zženšťuje... lékarénský flakon k ní perfektně pasuje... v závěru mě zklamalo poněkud indolické vyznění, které ale trvalo chvilku a pak je překryla čistá povidla... Feminité du Bois je na mě příliš plná, Plum Japonais je pro mě její maskulinnější, temnější verze

Poppy & Barley
Poppy & Barley (Jo Malone)

viz jerry a podobně jako u L'Eau de Paille - obilná vůně tělového mléka, tu s květinkami - pudrově nakyslá