parfémová polička uživatele cashic
Mandarino di Sicilia
Mandarino di Sicilia (Perris Monte Carlo)

zelená mandarinka! trpká a tvrdá, úplně to cítíte... pak se k ní přidá i oranžová zralá a začíná přetahování v mantinelech z květin, které tvoří zejména petitgrain... jenom papírek, ale vypadá to na pořádnou intenzitu

Mandragore
Mandragore (Annick Goutal / Goutal Paris)

bergamot v popředí od začátku do konce, hořko-kyselý, až z něj trochu brní zuby... znatelný badyán, který vůni "zdomácňuje"... doplňují je tóny pot-pourri, kde může být i ta levandule a šalvěj, na troud suché a ukazující své svíravé a protahující kafrové a eukapyptové stránky... Mandragore je bylinná, suchá a kouřová se stopou hladkého kadidla... výsledek je přes to všechno stále silně citrusový... pokud by se měla popsat jedním slovem, tak hořko-kyselá

Marrakech
Marrakech (Aesop)

jen papírek, ale rozhodně lépe vyzkoušet - neuvěřitelně svěží hladce kořeněný začátek - kardamom a zázvor, jako záplava slunečních paprsků - pod tím jen tušení hloubky

Maze (Eau de Parfum)
Maze (Eau de Parfum) (Al Haramain)

plnokrevná růže, podbarvená svěže nahořklými tóny citrusů a pelyňkového vermutu, květinová avivážovost pro mě poprvé v podobě, která to neshazuje... pod tím je vrstva portského s dřevitými a čokoládovými tóny - nic těžkého, jen jako jako suchý letní vzduch nasycený vůněmi... animálními tóny jen šmrncnuto, snad jen díky nim více vynikne olejovitost růže, současně zůstává po celou dobu i citrusová... jak je hladká, působí na mě skelně, což zaručuje osvěžující efekt

Méchant Loup
Méchant Loup (L'Artisan)

vůně babího léta a lékořice ve velmi příjemné podobě - hořkosladká "meducína" uhlazená guajakovým dřevem, sladká velmi přiměřeně, medově, je to spíš nasládlost vlhkého tabáku... myrha s větvičníkem jsou tu opravdu jako bylinná peřinka, připomíná mi to také prohřáté seno a suché bodláky, oříšky jsou pražené (vůně jde i trochu do kouřova) a jemně mleté...stejně jako Panenka v ní mám prosluněnou a útulnou mechovou chýši báby kořenářky... v drydownu přebírá velení vůně oříškovo-moučno-vápnitého tělového mléka, jakou si pamatuji z Bois Farine

Memoir Man
Memoir Man (Amouage)

hlava se mi seskupila do vůně okurky, ke které přibyl hořký pelyněk a zvláštní (hezké) bylinné tóny, blízké fenyklové nati... a pak už jen čímdál víc kůže, zcela odlišné od dámské verze - tohle je měkký broušený rub šedého opasku, jen o pár milimetrů vespod už je tušený hladký líc... v závěru nahradí okurkovo-bylinný doprovod tabák, kouř a hladký santal s větvičníkem, přesto ale kůže stále vede... krásná pánská vůně

Memoir Woman (Eau de Parfum)

Pandora od Waterhouse... teplé perníkovo-orientální koření, které kontrastuje s ponure působícími květinami - tipla bych lilii, suchá růže v melancholickém, nostalgickém vyznění, taková planá růžička... podbarveno mechovo-bylinnými tóny a prostoupeno suchým kadidlovým kouřem... kůže, bez které bych se obvykle obešla, se mi tu opravdu líbí, je jako těžké sedlo na koňské srsti, prolíná se s orientálními dřevy, na konci se připojí i balzamický styrax... přenádherná vůně, která spojuje vždy tu lepší půlku z obou Brackenů a dává celku majestátní, aristokratické vyznění... rozlehlé opuštěné mramorové síně, měkké brokátové závěsy visí vedle popínavého houští a lišejníků - lesní jezinka dospěla v císařovnu eurasijských hvozdů, hrozivě krásnou, nedotknutelnou a nesmrtelnou... éterickou, protože Memoir není nijak těžká, je to nehmotné snové předivo, archetyp... až budu velká...

MEN 001
MEN 001 (Manufaktura)

byla by asi docela pěkná, kdyby mě v ní nezradil opět cedr... hebká máta s jemnou vanilkou jsou v pánské vůni zajímavým akcentem na mechovém pačuli

Mimosa Pour Moi
Mimosa Pour Moi (L'Artisan)

melounový start příjemnější, než jsem čekala, pak to začíná krystalkovatět, pudrovatět mimózou - taková domácká vůně, trochu jako turecký med, minimálně barevně - přesto stále květinová

Misal
Misal (Äsgharali)

pižmová vůně s kořením, dřevem, trochou květin a tmavého ovoce... citrusový začátek, ke kterému se přidávají poměrně sterilní květiny, sladce štiplavý kardamom a větrové koření... citrusy se mění na hustou rybízovou šťávu, kterou před ulepeností drží pomerančový květ... za ní už jde tušit sušší, temnější pozadí - kouřový oud, mechový větvičník a - na odlehčenou - vzdušné suché dřevo lehoučké jako pírko... koření se stále drží a díky němu a zejména mošusu je vůně (s ohledem na těžší hráče) čistá, dýchající, nadlehčená... působí na mě ale nespojitě, nijace, nevytváří mi žádný obraz...jednotlivé složky, které mohly být zajímavé, jakoby se navzájem vynulovaly a celé to vyšlo tak nějak do prázdna

MMMM...
MMMM... (Juliette Has a Gun)

nadýchaný květinový začátek - velmi sladký, na hranici to drží sytá malina... styl trošku jako Blossom Love, ale pak se to přehoupne do mladší sestry Mon Boudoir - navlas stejné dřevo s vanilkou (ta je mírnější) - tady tomu jen chybí ta hloubka, ambrová koňakovost... projekce je podobná = značná

Mon Boudoir (2019)
Mon Boudoir (2019) (Houbigant)

gurmánská vůně s výrazným santalem, jedna z nejpěknějších vanilek (s citrusy je jako sladká pomeračová karamelka), doprovázená už od začátku suchými tóny pačuli, myrhy, vetiveru a santalu, vše se spolu prolíná do dřevito-mechového závoje, který tlumí tlukoucí vanilkové srdce, prohloubené sladkými pryskyřicemi (působí díky nim jemně koňakově) a obalené smyslnou, hladce pudrovou vůní květin - i ty rozumí svému místu v orchestru, takže výsledkem není boj, ale působivá spolupráce, kde nemá smysl rozeznávat jednotlivé složky, ale vnímat celek... je sytá, ale působí kompaktně, jako malá zlatonka s květinovými křídly, která by mohla odletět, jen co ji vypustíte z vyhlazené dřevěné šperkovnice... po rozvonění nadšení mírně opadlo - zůstala studená vanilka s hřejivým ylangem, ze suchých tónů pak jenom hladký santal, šedý a trouchnivějící (možná ještě pačuli), vůně přišla o tu mechovou škrabavost, která se mi v začátu líbila... pak to spravila už opravdu koňaková ambra - ve výsledku krásná, příjemná vůně.... vyřezávaná postel s nebesy, pozdní odpoledne, sluneční paprsky tlumí závěsy

Monarch
Monarch (Boadicea the Victorious)

začátek pelyňkový a čajový - silný černý čaj s ovocnými tóny, znovu vykoukl později a už se nepustil... na chvíli byl přehlušen vůní kompaktního pudru, trochou kouře a pepře, výrazným pačuli a živočišnějšími hladkými olejnatými tóny - kůže a oud... ospalé odpoledne v prázdné čajovně s měkkými koženými křesly nasáknutými kouřem, dřevěná opěradla ohmataná úplně dohladka... uzavřený salonek vybavený starožitným nábytkem, ve kterém stojí vzduch a po každé vůni tu zůstane stopa, jen mezi těžkými sametovými závěsy je malá mezera, přes kterou proniká podzimní světlo a vy jste líní se zvednout z toho křesla, ke kterému jako byste přirostli... kadidlo začíná uvolňovat kovové tóny, na chvíli vyvolávají znepokojivé asociace s krví, ale pak se objeví kovový samovar (také ohmataný, na všechno se tu soustavně sahalo), který se do té čajovny nakonec hodí lépe a přesně tak se tam ten kov i úhledně zařadí... Monarch je pro mě líná, těžká vůně, ale spíše uspávacím dojmem, než že by dusila nebo zahlcovala (jako když vás někdo přikryje hebkou vlněnou dekou poté, co se jste se přepili čaje)

Monocle Scent Four: Yoyogi
Monocle Scent Four: Yoyogi (Comme des Garçons)

Yoyogi je překvapivě krásná... nevím, jestli to bude heřmánkem nebo vermutem (tím asi spíš, nebo obojím), ale k cypřiši a mokré trávě se tím přidala taková zlatá perlivá hladkost, plnost a hořkosladkost (spolu s pelyňkem)... barvu to tím hází do teple zelena, olivova, stejně jako mě to nadchlo i u Victrixu... zdá se mi prozatím spíš na zimu, intenzivní, aromatická, povzbudivá, nakopávací jako dobré pití u stromku na mrazu... možná konečně pelyněk podle mého gusta na kůži pak působila tak vyleštěně, jako by byla obalená celofánem - podobný dojem jako u vůní od Etat Libre d'Orange, trochu i nasládlá vůně lepidla v tyčince, čímž dojem mírně klesl

Monocle Scent One: Hinoki
Monocle Scent One: Hinoki (Comme des Garçons)

cypřišové dřevo a terpentýn okamžitě udeří do nosu - vůně je to ostrá, řezavá, řeřavá a olejnatá - jako kdyby někdo pálil nalakovaný nábytek nebo dřevo ze staré dřevěné kůlny nasáklé rozpouštědly... po pár hodinách cedrová plastelína... tohle mi nesedlo...

Monocle Scent Two: Laurel
Monocle Scent Two: Laurel (Comme des Garçons)

zpočátku pronikavá vůně nakyslé zeleně a bobkového listu a pak už plná, sytá vůně dubového listí a dřeva a teplého vavřínu, hodně kořeněná - pepř je navlas stejný jako ten kuchyňský kupovaný už namletý a dobrou chvíli se skrz něj nedostane nic jiného... vlastně celá vůně je taková kuchyňská, rustikální, chalupová, vůně otevřených kořenek na neopracované polici, za okny šustící duby... vavřín mi s nimi docela splynul, připomíná se jen jako vlahý vzduch... ještě nepatrný závan pryskyřice zvenku a mihla se tam i kytička fialek... v závěru pepř ustoupí ve prospěch podzimně slunečné vůně voskově lesklých dubových a vavřínových listů s jemným dotekem skořice, v jejíž nástup už jsem ani nedoufala...

Moon Bloom
Moon Bloom (Hiram Green)

tuberóza na začátku je průhledná a jiskřivá, jako lok šampaňského... a už z ní prosvítá studený zelený jasmín, hedvábný, s vrstvičkou pylu, a ylang - taky zelený, jako slupka nepříliš zralého banánu... sálající bylo doposud vždy slunce, ale toto je sálající měsíc, svěžejší, zelenější verze Terracotty... asociace s exotikou a plážemi žádné

Musk Mood
Musk Mood (Lattafa Dubai)

už citrusová hlava dává znát, že půjde o orientálku - citrusy sice ultra kyselé, ale skelné, jakoby vytvarované do sublimujících sladkokyselých krystalků, a hned zjemněné neurčitým květinovým prachem a samozřejmě oblakem pižma... je to pro mě nezvyklé, trošku pouťové (jak na vás vystřelují ten ovoněný kouř), ale docela líbivé, vznáší se to nad kůží jako spousta zvlněných závojů z mikroskopických částic vůně... pak se k tomu přidává vanilka a baklavový santal a začíná to nabírat směr Néa, jen citronově žlutá

Myrrh & Tonka
Myrrh & Tonka (Jo Malone)

jak jsem čekala, tonka přebila vše ostatní, po rozvonění i s vanilkou

Myrrhe & Délires
Myrrhe & Délires (Guerlain)

svěže ovocný začátek s grepem, pepřem a hruškovou šťávou, pak to začne růžovět... něco ve vůni opravdu trochu připomíná starý papír, je to suché, vetché a křehké jako tenký oplatek s decentní vanilkovou sladkostí - nebo spíš chomáček vaty, ke kterému kosatec přidává i jemnou kosmetickou vůni odličovacího mléka... někde opodál je pak kouřící tmavě malinový čaj, ovoněný navíc jasmínem, lékořice jenom troška na ztmavení - je v něm i něco pronikavějšího, medově-alkoholového (meruňka?), kadidlo jako by bylo na samém dně a posouvalo všechny vůně nahoru jako lávu... myrha přidává na dřevitosti, ale její vůně se mi tu zdá utlumená, spíše to prorůstá jako pavučinka z celulózových vláken... působivé spojení opojného květinově-ovocného lektvaru, který mi evokuje až bollywoodskou barevnou jásavost a hojnost, s křehkými a intimními tóny kosatce a myrhy... vata následně tím růžovým čajem nasákne a ještě to trochu zesládne, zmalinoví... s nosem na kůži jdou cítit i temnější pačuliové tóny a v této finální fázi se mi líbí nejvíce... v létě mi ta sladká růžová část přišla až příliš dominantní, teď v mrazech, kdy naopak více vynikl kosatec, mi docela učarovala...

Myrrhe Ardente
Myrrhe Ardente (Annick Goutal / Goutal Paris)

tak tohle je milé: vůně malé dřevěné chaty zaskládané harampádím (nevím proč mi vyskočily kukačkové hodiny, ale ty tam musí být), když se otevře po zimě...je dřevitá, je voskovitá, je pryskyřičná, je dost anýzová, trochu kafrová a medová (jako medová svíčka), trochu hašlerková, benzoin a tonka dávají dohromady známý tulivý vanilkový pudr... dosaďte si do té chaty libovolného dědečka z ilustrací Heleny Zmatlíkové (přednost dostávají ti ve vlněných kalhotách a s kouřící fajfkou) a udělejte z toho všeho bonbonek... myrrha je tam taky, v pozadí se svým suchým lékárenským výrazem, jako dospělý dozor téhle regrese do předškolního věku

Myths Woman
Myths Woman (Amouage)

Myths mě nějak minula... na začátku vybalila zeleň, rovnou kůži a uzené tóny... pak k tomu přidala květiny, které nebyly nic než hořké (snad karafiát)... udržely se po celou dobu, jen pod nimi uzrál mechový semiš... docela bolehlav... hezká až po několika hodinách, kdy odhořkla a ukázala hebký skořicový karafiát