parfémová polička uživatele cashic
Halfeti
Halfeti (Penhaligon's)

kouřově-kardamomový začátek se uhladil do "myšího kožíšku" - stejně heboučký efekt jako u White Suede, tady ovšem ten semiš není kožený, ale vytváří ho teplé koření (muškátový oříšek, kardamom, něco kmínu, ale cítím i badyán a anýz) a pražené mleté oříšky a oud - tu opravdu jako sladké dřívko, a nakonec i ta kůže - těžká a hladká... svíravý pelyněk to jen tak drží v mezích.... příjemná a nositelná vůně, vzpomněla jsem si u ní na Aomassai

Hayat
Hayat (Al Kimiya / Kemi Blending Magic)

začátek silně bylinný - pánskofougerová levandule, proteplená kardamomem... pak se přidal oudový kouř, který stejně jako v Solis voněl šalvějově... a pak si to úplně lehlo a byla z toho teplá chlupatá prodyšná deka - podřimující oud, zbytky suchého šalvějového kouře, teplá nevyčnívající ambra, která to jen tak pojí... Hayat je příjemnější, nositelnější, Solis byla zajímavější

Honeysuckle & Davana

určitě příjemná vůně... nicméně davana se mi víc líbila utlumená, v sytém a sušším zpracování v Sunshine, tady je poměrně dost sladká a rozlézavá, umocněno ještě zimolezem, který dostává svému anglickému názvu, nezrale svíravý a (medově) nakyslý je jen kapku... pokud bych ji měla brát jako ovocnou vůni, tak může být... intenzita i výdrž nad očekávání

Honour Woman (Eau de Parfum)

prakticky čistě květinová vůně, jedna z těch pěkných.... díky gardénii (hlavně té) a jasmínu působí dojmem hladkého smetanového krému se znatelnými ovocnými - přesněji broskvovými tóny... na špičce jen lehce poprášená kořeněnými ťupkami, u kterých jsem si nebyla jistá, zda to není jen karafiátová kořeněnost... barva slonové kosti je přesná, je velmi jemná a ušlechtilá, dárek pro dámu... s vývojem krém bohužel trochu rozbředne, květiny povadnou a více vystoupí nakyslost a mýdlová pěna - ale stále je pěkná

Hwyl
Hwyl (Aesop)

bylinně zelený začátek si poměrně rychle lehne a zůstává směs kadidla, dřeva a pryskyřičných tónů... dojem kolísá mezi zemitě prašným, suše dřevitým, kouřovým a balzamickým, ale není to žádná lesní divočina, spíš prosté, ale kultivované útočiště v lese - kadidlo prozrazuje stopu civilizace, někdo tu docela nedávno byl, ale teď jste tu sami ... je meditativní, neznatelně nasládlá, ani studená, ani teplá, nesnaží se uchvátit ani odradit, je si sama pro sebe, současně hluboká a lehká... jako buddhistická svatyně uprostřed lesa