parfémová polička uživatele cashic
Gabrielle
Gabrielle (Chanel)

vodička, poměrně hezká až po pár hodinách, i tak ale zvláštně hořce nakyslá

Gaiac
Gaiac (M. Micallef)

jen papírek, ale určitě sehnat vzorek nebo rovnou něco většího... teplá dřevitá vůně - jaký byl v Sensuous santal (suše olejový, medový a kouřově kořeněný), takové je tu guajakové dřevo

Geranium Odorata
Geranium Odorata (Diptyque)

muškát - hořký, kořenitý, později i růžový a pudrově pižmový... ale hlavně vymydlený tak dočista, že mi v hlavě zazněl takový ten vrzavý zvuk, jako když přejedete po něčem hladkém a vlhkém, zbaveném veškerých olejů... až po cca dvou hodinách se ukázal v příjemné růžově-citrusové podobě, jemně tonkově sladký... překvapivá výdrž - celý den

Gris Clair
Gris Clair (Serge Lutens)

levandule čerstvá i sušená, pronikavá, sladce svěží, prohřátá... pyl, prach a zemina a ztrouchnivělé zbytky dřeva... přes tu všechnu prašnost je i trochu sladce lepivá, jako by se z té levandule pomalu vařil sirup oslazený medem... a celek pak působí medovo-bylinně-ovocně, jako slaměnka... v závěru ještě proschne a prosládne tonkou a cítím tam i heřmánek... dětské bezčasí, okamžik roztažený do nekonečna - udusaná polní cesta za horkého poledne, vše kolem se zdá tím teplem vymyté, zlato-béžovo-šedé, předbouřkové dusno, malátnost ze slunce, kdy se vám otupí smysly a chcete jen ležet a sledovat mraky, které se plazí...vítr je láme... stíny tvý duše...rozplynou se v šeru... pro mě doposud nejkrásnější levandule

Gypsy Water
Gypsy Water (Byredo)

asi by se mi líbila, kdyby na mě šla cítit aspoň trochu... takhle spíš tušení - řídký kožený výluh (zní to hrozně, voní to hezky, teple a jemně koženě), jemně kouřová, jemně prašná, jako cesta v kouřem nasáklé bundě, do toho citrusy a něco pudrových květin...