parfémová polička uživatele cashic
Champaca Absolute
Champaca Absolute (Tom Ford)

viz Miru, povzbudivá, jiskřivá, řízná, a přitom jemně máslovo-krémová, našlehaná, smyslná květinová vůně... další zkoušení dojem potvrzuje... přidává se hedvábná vláknitost smetanových lístků, podbarvených neurčitou fordovskou mlhou v barvě kouřového skla, ze kterých se vůně tiše odpařuje a po rozvonění se z té tmy zformuje kapka salka s karamelovými a dřevitými tóny a je na spadnutí, způsobuje ve vůni slastné napětí...Champaca Absolute je v podstatě decentní a nepříliš nápadná, přesto bych na ni asi neměla sebevědomí často, je něčím jako saténová košilka se špagetovými ramínky

Chatoyant
Chatoyant (Rouge Bunny Rouge)

tohle je bonbonková vůně, leč bonparům na hony vzdálená... ledový vánek - žádný vichr, tenhle chlad se pomalu roztéká od středu, ze kterého roznáší i kakaovou sladkost, je pak jemně bylinkově, mátově nasládlý (ale jenom to, natvrdo máta ani bylinky to nejsou).. jako bonbon Slavia, s přidanou dřevitostí a orosenou konvalinkou na pozadí... povedené

Chergui
Chergui (Serge Lutens)

vzdušná barevná hra narůžovělých, bronzových a šedomodrých tónů, evokuje mi estetiku Belle Époque... začíná pudrovou růží a kosatcem, ke kterým se záhy přidává kůže... ve vůni je něco křemičitého, jako kaolin nebo sklářský písek, kůži díky tomu vnímám jako odtažitou, porcelánově hladkou... kadidlo je tu kovově svíravé, inkoustové... med vlažný, nelepivý, ambra s troškou sena a vanilky dodávají vůni trochu tepla pro kontrast... je jako lesklý jantarový šperk s kovovým zdobením, jeho vůně se mísí s vůní alabastrové pleti a sladkého pudru nositelky, která jako by vypadla z Muchova plakátu F. Champenois, včetně kruhu květin v pozadí, ty jsou zde ale spíše sušené.... na návštěvě se usadí do měkkého čalounění (na stole zůstal otevřený kalamář), nechává se pohostit dřevitou whisky a vdechuje vůni upěchovaného tabáku z dýmky hostitele... na závěr se ještě bohatě přepudruje z kovové pudřenky...

Chevalier d'Orsay

začátek je někde mezi sklenkou kořeněného destilátu s pomerančem a jemným závanem bylinkové alpy... pak to přikryje vrstva strouhaného mýdla, zpod kterého ještě ta teplá kořeněnost sem tam vyšle šlahoun (muškátový oříšek zejména), v tandemu s jemnou nahořklostí citronové kůry... pižmo jako vůně čistého prádla, až škrobenkově... v závěru se pak ke krémovému mýdlu přidává i houbovité pačuli... je hodně mýdlová, ale pro mě příjemná - přívětivě oldchool-maskulinní, civilní, nevtíravá fougére, přímočará, samozřejmá a ustálená jako ranní rituál - opláchnout se studenou vodou, oholit se pečlivě dohladka kovovým strojkem, obléknout si košili s tuhým límečkem (samozřejmě na nátělník), rozložit si noviny v dřevěném křesle, vše za měkkého světla...

Chypre Fatal
Chypre Fatal (Guerlain)

sametový květinový začátek, blízko k fialce a pak růže - ovšem nijak výrazná, zahalená hebkým krémovým povlakem (jako povrch broskve, který ale není cítit moc ovocně, spíš smetanovo-fialkově), podbarvená neviditelným pačuli, jen lehoučce zeleně nakyslá.... pro mě upgradovaná verze Rose Barbare