parfémová polička uživatele cashic
C: Green Floral
C: Green Floral (Clive Christian)

na začátku podobná těžká "konvalinkovost" jako u 1872, ale pak se rozvoněla do krásné a melancholické podzimní zahrady - ovoce je tu suché a tlumené, okrově žluté, jako nakreslené pastely... růže planá, orosená, podobná té v dámské Memoir, a tráva vysoká a hladivá, jemně povívající... vše je zastřené heřmánkovým prachem, díky kterému je vůně značně nahořklá, nicméně vše se odehrává v lehkých, tlumených barvách, kterým kontrastuje setrvávající konvalinkově olejovitá tíha v pozadí

Cacao Aztèque (Eau de Parfum)
Cacao Aztèque (Eau de Parfum) (Perris Monte Carlo)

zkouška předtím, než jsem viděla složení, které mě docela zaskočilo... pokud kardamom, tak jedině zelený... nevím, jak voní slizoplod, ale ve vůni cítím nějakou bylinnou zeleň, blízkou mátě nebo šalvěji... svěží zůstává po celou dobu, pod tím už jde tušit řeka - rum zafungoval jako rozpouštědlo, takže taková kalná voda z rozpuštěných dřev, jemné kůže a možná i toho kakaa, za mě i pačuli... jemná nasládlost, která ale bude nejspíš rumová... na ruce se rychle odporoučela, na papírku zůstala výrazněji mentolově zelená i pálenková, sytá

Café Rose
Café Rose (Tom Ford)

Café Rose je vlastně jenom Rose... klouzavě hladká, vlhká, živá jako v Rose Barbare (tu ovšem nepudrová, neovocná)... jen jemně podbarvená neurčitou tmavou, čokoládovou sametovostí (pačuli s kávou a santalem?), káva jinak nikde, jedině snad vytahuje z růže jemnou kyselkavost... ke konci se přidá náznak onyxové skelnosti, jakou mám spojenou s oudem... elegance sama

Caligna
Caligna (L'Artisan)

Caligna mě úvodem překvapila - vedle citrusů to byly takové zvláštní květinovo-zelené tóny, vymydleně svěží, říkala jsem si - vavřín, konvalinky, fíkové listy - a ono asi listy mandarinkovníku - je to řízná, kožovitá a aromatická vůně, kterou pak zjemňuje žlutý fíkový džem, naprosto nesladký - a to je všechno - je to na mě možná až moc přímočaré, nepřístupné, nevystínované, jako základní zelená a žlutá

Citizen Queen
Citizen Queen (Juliette Has a Gun)

papírek - ledové aldehydy, skelně hladká kůže, květiny, které šly mírně směrem k pracímu prášku, mandlová tonka, plus zajímavá odtažitá animalita... není nepříjemná, zkusit ještě na ruce... každopádně tohle bude nejspíš ledová královna

Clash: Chlorophyll Gardenia
Clash: Chlorophyll Gardenia (Comme des Garçons)

přišla mi docela nijaká, navíc se těžko popisuje... nejbližší jasný dojem - leknínové jezírko (ovocně-květinová vůně, svěže mátová), na kterém tedy plave něco zeleného... pro mě možná až moc lepkavě nasládlá

Clash: Radish Vetiver
Clash: Radish Vetiver (Comme des Garçons)

ředkev nevím... možná ještě v celku, vytažená ze země, ještě obalená hlínou a uskladněná ve sklepě - je to (na papírku) hlavně vetiver, pořádně sklepní, plus mírná kořenitost (trochu geraniová)

Coco (Eau de Parfum)

poměrně dost sladká, medovo-květinová... nijak zvlášť nezaujala

Coco Noir (Eau de Parfum)

Coco Noir jsem čekala jinou, hutnější... je prvně pomerančově vodová, ale nijak svěží, tlumená grapefruitem... pomerančová nakyslost se objeví později, ve sladkokyselé lepkavé fázi (podobné nedávno zkoušené Chloe Nomade, tady jemnější)... pak začne pudrovatět růží a smetanovým jasmínem podbarveným jemnou vanilkou (naředěnou z Allure), v této fázi už je příjemná... Noir jen na okraji, kadidlo se santalem tomu vytváří subtilní rám vůní studené kávy s kapkou pačuli zeleného i zatuchlého... kávové pačuli se pak stáhne ještě víc na okraj a ve středu zůstává hebký trs smetanovo-vanilkové mechu se zachovaným květinovým dechem... není to ale tak vílí, jak by se zdálo - je v tom mikroskopická řezavost, jakoby se vlákna mechu skládala z titěrných krystalků... tenhle vjem pak ustoupí jinému druhu zdrsnění - vápenitým tónům suché omítky a vydýchané kouřovosti... nakonec not bad, jen škoda, že kávová fáze nevydrží déle

Coeur de Vetiver Sacre

začátek naložené sušené tmavé ovoce, je to už trochu zkvašené a také davanově nahořklé, pak se přidá ne černý čaj, ale tabák a seno - jako napěchovaný paklík, spojený směsí toho ovoce, šedivého kouře, trpkou rybízovou šťávou a možná troškou pryskyřic a štiplavě koženým šafránem... je to určitě příjemnější než třeba Slowdive a asi i Volutes, ale tahle kategorie mi celkově moc nesedí

Cologne de Figuier
Cologne de Figuier (Mizensir)

svěží, mírně nasládlá vůně s veskrze pánským vyzněním... vulcanolide má být pižmový, zemitý a lehce ambrový, což by se dalo vztáhnout na celou vůni... zemitost je tu zastoupena lehkým pískem a uhelnatými tóny... z fíků je tam opravdu jen sametová, krémová zeleň, pak něco bergamotové hořkosti a svěžího pepře se sladkým grepem... prosolené písčité, minerální a ozonické tóny mi evokují podzimní pobřeží za deště, celé v tlumených šedých tónech...

Colonia (Eau de Cologne)
Colonia (Eau de Cologne) (Acqua di Parma)

pokud mě od rozplývání se v Chevalier d'Orsay poněkud držela zpátky podprahová obava z gerontofilie, Colonia to vyřešila - stejně krásná pánská kolínská (a zatím nejkrásnější pánská vůně vůbec), klasická a klidná, jen o generaci mladší - jemnější mýdlo a nikde žádná alpa... vyšlehaná holicí pěna s levandulí a muškátovým oříškem, zakápnutá citrusy a zjemněná růží, prostoupená jemnou vůní vetiveru... vše spojité a vyvážené...

Colonia Ebano
Colonia Ebano (Acqua di Parma)

Ebano je krásná - zkoušela jsem spolu s Oud Wood a pocitově mi přišly dost blízké, Ebano sladší a naředěnější (ne ke škodě)... vodová dřevitost a hebká kouřovost, tmavá a smyslná, ne úplně černá, ale teple tmavě hnědá, doprovázená přirozenou sladkostí teplých jablek se skořicí... ke konci přibrala návykové medovo-jasmínovo-meruňkové tóny z dámské Journey... výdrž bez výhrad

Colonia Intensa
Colonia Intensa (Acqua di Parma)

narozdíl od Colonie vůbec nezaujala - příliš neroli, moc citronově kyselá, mechová myrta po rozvonění sice lepší, ale stále taková rozředěná, cedrový závěr jakbysmet

Colonia Mirra
Colonia Mirra (Acqua di Parma)

hezká oříšková, mechově hebká myrha... i když v druhé polovině poměrně dost balzámově sladká

Colonia Quercia
Colonia Quercia (Acqua di Parma)

toto je trefa - hutná tlumená citrusovka, osvěžující a přitom maltovitě krémová, pačuli a větvičník tomu dodávají tajemnou hloubku, takže to není prvoplánově slunečně citrusové, ale docela stabilně elegantně trpké... naprosto funkční alternativa k Venetian Bergamot, mohla bych potřebovat na léto

Comme des Garçons 2
Comme des Garçons 2 (Comme des Garçons)

svěží sladkokyselý citrusový začátek, ke kterému se přidá andělika jako divoce rostoucí plevel - zelený, suchý a vzdušný... to vše je po celou dobu tlumeno aldehydy, které jsou zde průzračné jako mlha, spíše krémové než mýdlové, jako nejjemnější dětský šampon, lipový... přidá se něžná magnolie a svíravé kamenně-kovové kadidlo... éterická vůně zapomenutého koutku přírody s ledovým potůčkem pramenícím mezi mechovými kameny, tulivá jako průsvitný závoj a studeně jiskřivá, plynule přechází do vůně dětského zásypu podbarveného kovově studenými inkoustovými tóny

Costa Azzurra (Eau de Parfum)

viz slniecko, kolínská, docela nijaká, plus ty řasy opět nic moc

Covet
Covet (Sarah Jessica Parker)

nakyslá zeleň záhy zapudrovaná květinami s muškátovou pichlavostí... v popředí jsou ale i studeně zvonivé konvalinky a magnólie, čokoláda také odtažitější, jako kakaové máslo, suché tóny - dřeva a levandule, která ale nijak nevyčuhuje... vůně je i stále citronově nakyslá a po rozvinutí až překvapivě suchá vzhledem k úvodu - lehounce bylinně-dřevitá, jako papyrus, se zachovanou čokoládovou krémovostí

Cruel Gardénia
Cruel Gardénia (Guerlain)

konečně rozumím "houbičkové" gardénii

Champaca Absolute
Champaca Absolute (Tom Ford)

viz Miru, povzbudivá, jiskřivá, řízná, a přitom jemně máslovo-krémová, našlehaná, smyslná květinová vůně... další zkoušení dojem potvrzuje... přidává se hedvábná vláknitost smetanových lístků, podbarvených neurčitou fordovskou mlhou v barvě kouřového skla, ze kterých se vůně tiše odpařuje a po rozvonění se z té tmy zformuje kapka salka s karamelovými a dřevitými tóny a je na spadnutí, způsobuje ve vůni slastné napětí...Champaca Absolute je v podstatě decentní a nepříliš nápadná, přesto bych na ni asi neměla sebevědomí často, je něčím jako saténová košilka se špagetovými ramínky

Chatoyant
Chatoyant (Rouge Bunny Rouge)

tohle je bonbonková vůně, leč bonparům na hony vzdálená... ledový vánek - žádný vichr, tenhle chlad se pomalu roztéká od středu, ze kterého roznáší i kakaovou sladkost, je pak jemně bylinkově, mátově nasládlý (ale jenom to, natvrdo máta ani bylinky to nejsou).. jako bonbon Slavia, s přidanou dřevitostí a orosenou konvalinkou na pozadí... povedené

Chergui
Chergui (Serge Lutens)

vzdušná barevná hra narůžovělých, bronzových a šedomodrých tónů, evokuje mi estetiku Belle Époque... začíná pudrovou růží a kosatcem, ke kterým se záhy přidává kůže... ve vůni je něco křemičitého, jako kaolin nebo sklářský písek, kůži díky tomu vnímám jako odtažitou, porcelánově hladkou... kadidlo je tu kovově svíravé, inkoustové... med vlažný, nelepivý, ambra s troškou sena a vanilky dodávají vůni trochu tepla pro kontrast... je jako lesklý jantarový šperk s kovovým zdobením, jeho vůně se mísí s vůní alabastrové pleti a sladkého pudru nositelky, která jako by vypadla z Muchova plakátu F. Champenois, včetně kruhu květin v pozadí, ty jsou zde ale spíše sušené.... na návštěvě se usadí do měkkého čalounění (na stole zůstal otevřený kalamář), nechává se pohostit dřevitou whisky a vdechuje vůni upěchovaného tabáku z dýmky hostitele... na závěr se ještě bohatě přepudruje z kovové pudřenky...

Chevalier d'Orsay

začátek je někde mezi sklenkou kořeněného destilátu s pomerančem a jemným závanem bylinkové alpy... pak to přikryje vrstva strouhaného mýdla, zpod kterého ještě ta teplá kořeněnost sem tam vyšle šlahoun (muškátový oříšek zejména), v tandemu s jemnou nahořklostí citronové kůry... pižmo jako vůně čistého prádla, až škrobenkově... v závěru se pak ke krémovému mýdlu přidává i houbovité pačuli... je hodně mýdlová, ale pro mě příjemná - přívětivě oldchool-maskulinní, civilní, nevtíravá fougére, přímočará, samozřejmá a ustálená jako ranní rituál - opláchnout se studenou vodou, oholit se pečlivě dohladka kovovým strojkem, obléknout si košili s tuhým límečkem (samozřejmě na nátělník), rozložit si noviny v dřevěném křesle, vše za měkkého světla...

Chypre Fatal
Chypre Fatal (Guerlain)

sametový květinový začátek, blízko k fialce a pak růže - ovšem nijak výrazná, zahalená hebkým krémovým povlakem (jako povrch broskve, který ale není cítit moc ovocně, spíš smetanovo-fialkově), podbarvená neviditelným pačuli, jen lehoučce zeleně nakyslá.... pro mě upgradovaná verze Rose Barbare