parfémová polička uživatele cashic
Cacao Aztèque (Eau de Parfum)
Cacao Aztèque (Eau de Parfum) (Perris Monte Carlo)

zkouška předtím, než jsem viděla složení, které mě docela zaskočilo... pokud kardamom, tak jedině zelený... nevím, jak voní slizoplod, ale ve vůni cítím nějakou bylinnou zeleň, blízkou mátě nebo šalvěji... svěží zůstává po celou dobu, pod tím už jde tušit řeka - rum zafungoval jako rozpouštědlo, takže taková kalná voda z rozpuštěných dřev, jemné kůže a možná i toho kakaa, za mě i pačuli... jemná nasládlost, která ale bude nejspíš rumová... na ruce se rychle odporoučela, na papírku zůstala výrazněji mentolově zelená i pálenková, sytá

Café Rose
Café Rose (Tom Ford)

Café Rose je vlastně jenom Rose... klouzavě hladká, vlhká, živá jako v Rose Barbare (tu ovšem nepudrová, neovocná)... jen jemně podbarvená neurčitou tmavou, čokoládovou sametovostí (pačuli s kávou a santalem?), káva jinak nikde, jedině snad vytahuje z růže jemnou kyselkavost... ke konci se přidá náznak onyxové skelnosti, jakou mám spojenou s oudem... elegance sama

Citizen Queen
Citizen Queen (Juliette Has a Gun)

papírek - ledové aldehydy, skelně hladká kůže, květiny, které šly mírně směrem k pracímu prášku, mandlová tonka, plus zajímavá odtažitá animalita... není nepříjemná, zkusit ještě na ruce... každopádně tohle bude nejspíš ledová královna

Clash: Chlorophyll Gardenia
Clash: Chlorophyll Gardenia (Comme des Garçons)

přišla mi docela nijaká, navíc se těžko popisuje... nejbližší jasný dojem - leknínové jezírko (ovocně-květinová vůně, svěže mátová), na kterém tedy plave něco zeleného... pro mě možná až moc lepkavě nasládlá

Clash: Radish Vetiver
Clash: Radish Vetiver (Comme des Garçons)

ředkev nevím... možná ještě v celku, vytažená ze země, ještě obalená hlínou a uskladněná ve sklepě - je to (na papírku) hlavně vetiver, pořádně sklepní, plus mírná kořenitost (trochu geraniová)

Coco (Eau de Parfum)

poměrně dost sladká, medovo-květinová... nijak zvlášť nezaujala

Cologne de Figuier
Cologne de Figuier (Mizensir)

svěží, mírně nasládlá vůně s veskrze pánským vyzněním... vulcanolide má být pižmový, zemitý a lehce ambrový, což by se dalo vztáhnout na celou vůni... zemitost je tu zastoupena lehkým pískem a uhelnatými tóny... z fíků je tam opravdu jen sametová, krémová zeleň, pak něco bergamotové hořkosti a svěžího pepře se sladkým grepem... prosolené písčité, minerální a ozonické tóny mi evokují podzimní pobřeží za deště, celé v tlumených šedých tónech...

Comme des Garçons 2
Comme des Garçons 2 (Comme des Garçons)

svěží sladkokyselý citrusový začátek, ke kterému se přidá andělika jako divoce rostoucí plevel - zelený, suchý a vzdušný... to vše je po celou dobu tlumeno aldehydy, které jsou zde průzračné jako mlha, spíše krémové než mýdlové, jako nejjemnější dětský šampon, lipový... přidá se něžná magnolie a svíravé kamenně-kovové kadidlo... éterická vůně zapomenutého koutku přírody s ledovým potůčkem pramenícím mezi mechovými kameny, tulivá jako průsvitný závoj a studeně jiskřivá, plynule přechází do vůně dětského zásypu podbarveného kovově studenými inkoustovými tóny

Costa Azzurra (Eau de Parfum)

viz slniecko, kolínská, docela nijaká, plus ty řasy opět nic moc

Covet
Covet (Sarah Jessica Parker)

nakyslá zeleň záhy zapudrovaná květinami s muškátovou pichlavostí... v popředí jsou ale i studeně zvonivé konvalinky a magnólie, čokoláda také odtažitější, jako kakaové máslo, suché tóny - dřeva a levandule, která ale nijak nevyčuhuje... vůně je i stále citronově nakyslá a po rozvinutí až překvapivě suchá vzhledem k úvodu - lehounce bylinně-dřevitá, jako papyrus, se zachovanou čokoládovou krémovostí

Cruel Gardénia
Cruel Gardénia (Guerlain)

konečně rozumím "houbičkové" gardénii

Chergui
Chergui (Serge Lutens)

vzdušná barevná hra narůžovělých, bronzových a šedomodrých tónů, evokuje mi estetiku Belle Époque... začíná pudrovou růží a kosatcem, ke kterým se záhy přidává kůže... ve vůni je něco křemičitého, jako kaolin nebo sklářský písek, kůži díky tomu vnímám jako odtažitou, porcelánově hladkou... kadidlo je tu kovově svíravé, inkoustové... med vlažný, nelepivý, ambra s troškou sena a vanilky dodávají vůni trochu tepla pro kontrast... je jako lesklý jantarový šperk s kovovým zdobením, jeho vůně se mísí s vůní alabastrové pleti a sladkého pudru nositelky, která jako by vypadla z Muchova plakátu F. Champenois, včetně kruhu květin v pozadí, ty jsou zde ale spíše sušené.... na návštěvě se usadí do měkkého čalounění (na stole zůstal otevřený kalamář), nechává se pohostit dřevitou whisky a vdechuje vůni upěchovaného tabáku z dýmky hostitele... na závěr se ještě bohatě přepudruje z kovové pudřenky...

Chevalier d'Orsay

pánský začátek, ostrý jako sklenka kořeněného zlatavého destilátu s pomerančem... pak to přikryje vrstva strouhaného mýdla, zpod kterého ještě ta kořeněnost sem tam vystrčí drápky... je hodně mýdlová, ale pro mě příjemná - mýdla jsem zažila agresivnější, tohle je tak příjemně klasicky pánské