už v první minutě se vytvarovala do cukrové vaty - sladká růžová voda díky dřevům proschla, takže jsou vnímatelná lehounká nadýchaná dřevitá vlákna, s tóny jahodové marmelády, suché levandule, syté pomerančové kůry a i pikantního šafránu a mechového větvičníku... vše se vznáší nad kůží jako pavučina, v neznatelně slaném minerálním oparu... zajímavá, příjemná, na mě ale stále poměrně dost kysele cukrová

petrichor voní pronikavě, ozonicky, (květinově) čistě a mrazivě, s lihovými podtóny, jako mokrý sníh... aromatický jalovec tomu přidává na síle, ale jeho vůně je jakoby obalená tou studenou mlhou...tlumené je to pak ne zeminou, ale suchým pudrovým prachem... když se v zimě jelo autem do Brna, koukala jsem se na bezútěšná spící pole, na kterých se proháněl ledový vítr, a tenhe pohled doprovázela vůně vnitřku auta (možná s osvěžovačem)... toto je ono

po brusinkách s absintovo-jehličnato-citrusovým doprovodem (nikde nic ostrého, jen takové dýchnutí zelené víly) se mi smrskla hlavně na základ - jemně karamelové salko, pudrová tonka, olejový santal a "baby" vanilka - upěchované do kompaktního polštářku (plátěná vůně pižma), takže nic nekřičí a nevyčuhuje, naopak to spolu tvoří měkkou pěnovou výplň - je to vysoký polštářek s volánky, v odstínech krémové, jen okolo, úplně na okraji je lemování v sytých barvách - natrpklé brusinky a likérová jedlová zeleň... zimní pohádka, na tohle by se dalo nasednout a letět nad rozsvíceným městem a bylo by to ve sladkém snu, takže by vám nebyla zima jen v bílé noční košili...

teplá sametová fialka, trochu do rtěnkova a současně i do bonbónkova... tím v rozeznávání asi bohužel končím, snad jen ještě pižmo, díky kterému je vůně vlažně tělová (a možná stopové množství olejové zeleně vetiveru)

vánoční plátky pomerančů a mandarinek v procesu sušení na topení, intenzivně uvolňují silice, ke kterým se přidávají hřebíčkové výpary, z perníkového koření je to opět hlavně sušená kůra, ale i trocha kardamomu a zázvoru, a pak něco rozlezle plechového a voskově umělého, v kombinaci s čímž i ty citrusy působí docela nepříjemně, mýdlově hořce, jako parfemace laciné vonné svíčky (vonokvětka tady nevyšla nejlépe), nebo omylem zahřáté kovové nádobí s nevypláchnutými zbytky pomerančového saponátu... v této fázi se mi i spustilo obranné slinění... pak se vrátila k aromatickým vysušeným plátkům citrusů a vykoukl i zázvorovo-meruňkový džem, i když stále s poněkud studenou voskovitou pachutí - zde už je vzdálená podoba s mně milejší Five´O Clock Au Gingembre

třešňové dřevo... respetive vyhlazená dřevěná nádoba, možná fajfka a likérová třešeň, která je do toho tak zapuštěná, že skoro ztrácí ten alkoholový dech, má jen lehký říz...

kosatec - pořádně mrkvový, suchý a hebký jako sněhová pusinka... jemně kořenitý... je to studená vůně, jemně syrová, s dotekem nasládle lihového odéru.... květina v namodralém sněhu - pak překvapivě zteplá a zkrémovatí a je z ní hebká tělová vůně květinového krému s trochou mýdla, stále s těmi syrovými podtóny... barevně bílá se světle žlutým (pylovým) žíháním... po čase mě v ní začaly ty žluté tóny trochu dráždit, připomínaly mi žluklé máslo

tohle je nehmotná cukrařina - obláček marcipánově nahořklého jemného pudrového prachu, posouvaného zmrzlinovou (Oxianovou) vanilkou dopředu... ze stejného soudku se mi zdá Blossom Love od Amouage, která mě ale nadchla víc

tohle není tropická krémovka, kterou jsem čekala - je to zajímavá citrusová vůně s mechovou mátou, po rozvonění jde cítit hlavně limeta a rozpuštěný třtinový cukr, stejně tak tiaré jakoby rozpuštěné ve vodě... přesto je kyselá tak nějak necitrusově - asociace s mohitem se chtě nechtě nabízí

papírek - začínala slabě a neškodně, ale po rozvonění je to mýdlovo-santalová pecka - hutné mýdlo zapasí s vůní santalových vonných tyčinek - po přivyknutí to není až tak nepříjemné

není nepodobná pánské Sunshine - docela fougerově bylinkový začátek (tu větrová sladká máta místo levandule) na sladkém pomerančovém květu - trochu blemcavém, stejně jako u Sunshine, tady se to ale drží přesně na té hranici mezi líbí/už moc... tlející nasládlé pačuli.... a mezi tím hořký břečťan s hořkým galbanem - výhonky jako pichlavé ostří, spolu s jemnou dřevitostí vyvažují tu slazenou tlející směs... balanc nad močálem, který mě docela baví... nicméně kvůli přílišné intenzitě to pro mě na nošení není

viz níže napsané - asi nezamýšleně dost smutná vůně - opuštěný rákosový klobouk (rohožka, chýše, cokoliv...) na mokrém písku - pak se k ostrému rákosí přidá i hladší proutí, v puse trocha pachuti po soli a opalovacím krému, šedivý skoropodzim... vlastně je pěkná, po rozvonění písčito-krémová, trochu pačuliově zatuchlá...

normální fougere :) nejdřív trochu zapařený mech, pak se provětral větrovými tóny rozmarýnu a levandule (ale přišlo mi to spíš zelené, tedy ne úplně levandulové)... pačuli zasypané pudrem, sladkost ale tady krotila vymydlená čistota pelargónie... je to modernější, zelenější, bylinnější a sušší (krotší) než třeba English Fern a docela se mi to líbí... při druhém zkoušení dodávám - všechny fougere byliny a citrusové podtóny pelargónie a rozmarýnu upěchované do polštářkova, takže nevoní rozlezle narozdíl od jiných z podobného soudku, je to naprosto vysušené, ale ani omylem vyčichlé...končí pak "vyfoukaným", stále svěžím pačuli... pro mě může být, ale na pánech zcela jistě nádhera

lehké a pylové bílé květiny, kterým nerozumím... zdá se mi trpká a trochu nakyslá, po medu jen stopa

nepřišla mi nejdřív ani zelená ani jarně svěží - spíše květinově-aldehydová s koženými tóny, ze "zelených věcí" maximálně zelený nebo bylinkový čaj, vše strašně suché a dravé... jako stará skříň vycpaná mýdly, tak agresivními, že jsem neměla chuť v ní hledat nic dalšího... pak jednou dostala šanci ve vedrech a udělala přesně to, co měla - mýdlo bylo docela neagresivní a bylinně zelené, byla tam i ta suchá tráva uhlazená kůží a květiny... a byla lehká, elegantní a díky té vymydlené suchosti a travnaté nakyslosti i dost osvěžující...nicméně zůstává pro mě mimo kategorii zelených vůní - tam čekám čistou, autentickou zeleň bez patiny, jako bych v ní zrovna stála... toto je nakonec docela příjemná louka ze sépiové retrofotky

je tam semišově hebký kosatec, ylang s vůní zralých banánů, křišťálová magnólie, příjemně nahořklý jasmín a zrníčka pylu lehká jako peříčko, rozplynula by se vmžiku na jazyku... ve druhém poločase to převezme našlehaný banánovo-vanilkový jasmín se svíravou medovostí (podobný Layle), pod kterým se skrývá popraskané dřevo - jako vysušená destička od vonných tyčinek, trochu načichlá vůní orientu, koření, dýmu a kávy... plná, krémová a zároveň étericky rozostřená vůně

začátek růžové mýdélko, sušený heřmánek a pudrová fialka, pročež jsem si ji hned zařadila k oldschool aldehydovkám (pěkným - se zohledněním mé neobliby této kategorie)... po rozvonění mě ale překvapila převtělením do kožené chypre - připomněla mi něco, co už jsem kdysi zkoušela, možná to bylo finále Le Baiser du Dragon, medově sladký sametový mech... v Beloved je výrazná kůže, teplá a hebká - kosmetická taštička ze semiše, vyšívaná stříbřitými nitěmi, napěchovaná všemožnou kosmetikou - heřmánkovými a fialkovými (a dalšími květinovými, které se mi slévají) pudry a rtěnkami v kovových obalech, do toho jsou tam i gurmánské tóny - oplatky s vanilkovým krémem a začouzené karamelky a v neposlední řadě jedna zapomenutá cigareta... nebudu lhát, je toho tam na mě až moc :)

žvýkačkovo-bonbonková fialka obalená pivoňkovým závojem... knihovna nikde nic, jen skoro průsvitná vrstva kožených desek, která se kouřově rozmývá (akvarelový Byredo podpis)... pro mě naprosto "teen" vůně (ne otravná)

fajn... medové květiny, svěží růže, prohřáté zralou maracujou, oud a pižmo v homogenní směsi, která to posouvá směrem k Arábii, i když to je pořád docela vílí vůně, optimistická, vlažná, na konci opravdu jiskřivě písková

šťavnatá přezrálá broskev s plyšovou slupkou, pak díky davaně, koňaku, krémovému jasmínu a všemu ze základu marmeládová, baklavová, rozjasňující den... sladká bomba typu Néa, určitě ale leze míň do zubů

sladký asfaltový oud, který ale záhy vyváží suché bylinné tóny konopí, také jemně nasládlé, plus něco pryskyřičné ovocnosti (dohromady jako tabák do vodní dýmky)... silná, aromatická vůně, ne nepříjemná

začátek naláká na olejnatou růži, která vmžiku poslouží jako průvodce oudovým Mordorem, táhne vás za sebou po bezpečných cestičkách, hlídá si, abyste ji nikdy nespustili z očí nadlouho... jdete kolem sirnatých černých bažin, uhelných dolů, vodopádů asfaltovo-pryžovo-kožené vody s horkými mýdelnatými výpary... tam se růži na chvíli dobrovolně ztratíte, protože tušíte lázně - léčivé minerální bahno, sprchy zaplněné mýdlovou párou, závany balzámů... růže si povzdechne a vleze tam za vámi také, zahřeje se a pomalu se rozpouští, provoní přitom celý prostor... pára řídne a vy zjišťujete, že sedíte v luxusní místnosti celé z černého skelně hladkého onyxu a můžete zhluboka vdechovat zbytky minerálních oparů s růžovými esencemi...

k mému překvapení naprosto nesladká a docela lehká vůně... pomerančový květ prakticky okamžitě ustoupí pačuli, které hraje prim a ukazuje jak zemité, tak i zelené stránky... káva, jasmín a náznak vanilky se slily do podoby studeného slabého kávového nápoje, jaký se prodává v plechovkách, s mírně umělou mléčno-plastelínovou pachutí (to mi dělá občas cedr, ale tady mi to nijak nepřekáží)... působí to, jako by jím bylo pačuli naimpregnované, uhlazuje povrch, dělá vůni jemně olejnatou.... not bad

toto je dobré - nektarová rybízová marmeláda na začátku rovnou oslazená a ztrpčená bergamotem, chvilku se zdála trochu jahodová, chvilku z ní vykukovaly zelené lístečky... zdálo se, že ztuhne do sklovita, ale zatímco stále byla tak napůl klovatinově lepkavá, začal se do toho vmíchávat sladký lehce karamelový krém, takový co pokrývá věnečky a pak i ta samotná žloutkovo-vanilková hmota s tekutou šlehačkou... aby to nebylo moc, je tam kmín, který funguje jako aperitiv a působí i likérově... a pak taky podprahová kovovost, jako tenký plíšek v pozadí, tady způsobená nejspíš kadidlem... ztmavuje to i pačuli s vůní našedlé čokolády, která ani moc čokoládově cítit nejde... je to stále i napůl květinový parfém po celou dobu, jako by vše obaloval velký okvětní plátek, původně bílý, napuštěný tmavou tekutinou a zesklovatělý... baví, líbí se, i nosit bych mohla

dětská pouťová růže, semišová taštička s fialkovými a heřmánkovými líčidly, krople pryskyřičných sladkých bonbonů, jablkové a citronové bonpari